Výrok je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý.

Na jednání Vlády ČR dne 18. června 2007 připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu (.doc) "Uzavřených smluv státních podnikůa připravovaných výběrových řízení na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací". Ta popisuje také projekt sanace tzv. lagun. Analýza uvádí, že realizační smlouvy k projektu sanací jsou uzavřeny mezi státním podnikem DIAMO a sdružením Čistá Ostrava. Jelikož je MPO zakladatelem státního podniku DIAMO, výrok je hodnocen jako pravdivý.

Nepodařilo se nám z veřejných zdrojů dohledat posudek zmíněné firmy a její konstatování stavu krajských silnic. Stavu dopravní infrastruktury se v dalších hodnoceních široce věnujeme, nicméně zdroj od firmy Pavex, který by celkově podpořil/vyvrátil výrok hejtmana Chovance, se nepodařilo dohledat. Musíme tak výrok Milana Chovance hodnotit jako neověřitelný.

Výrok premiéra Nečase je hodnocen jako pravdivý.

Nebudeme-li posuzovat expresivnost výroku ve slovu zrada, který patří spíše do vnitrostranických debat, je výrok premiéra poměrně přesný. Budeme-li dále ignorovat motivaci "rebelů" v ODS v roce 97 (neprůhledné financování strany) tak je faktem, že premiér Klaus byl v roce 1997 vyzván 2 místopředsedy strany (Ruml a Pilip) k rezignaci. Tento apel v kombinaci s politickou situací, atmosférou v koalici a hospodářskou situací země vedl k pádu 2. vlády Václava Klause. Podrobně rozebírá tzv. Sarajevský atentátu politolog Lubomír Kopeček na svém blogu. Vláda (druhá) Mirka Topolánka pak padla v době českého předsednictví EU, konkrétně 24. března 2009. Pro pád vlády hlasovali také 2 poslanci ODS, Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel. Bez jejich hlasů by opozice neměla dostatečnou podporu pro pád vlády. Stenozáznam z tohoto jednání tuto situaci dokládá.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat žádné oficiální informace týkající se jak údajného dopisu Evropské komise, tak ani termínu odpovědi na něj.

Jediná informace, kterou jsme našli, je v rozhovoru s hejtmanem Karlovarského kraje Josefem Novotným, který na to téma říká: " Náš kraj se v úterý zúčastnil schůzky na ministerstvu financí a společně se snažíme najít řešení. Víme pouze to, že na dopis od Evropské komise má do 30. září reagovat příslušné ministerstvo, a teď nevím které, zda financí, nebo pro místní rozvoj. "

Vzhledem k nejistotě hejtmana a absence dalších informací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok Michala Haška hodnotíme na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje jako pravdivý. V zprávě z 1. prosince 2009 se uvádí: " Rada Jihomoravského kraje v úterý 1. prosince všemi hlasy přítomných radních z ČSSD a ODS rozhodla o uzavření smluvního vztahu s ČD na komplexní zajištění regionální železniční dopravy do roku 2019 (nynější smlouva Jihomoravského kraje kraje a ČD je platná do roku 2014). "

Na základě informací z médií a životopisů obou politiků hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nucená správa byla na VZP podle její výroční zprávy (.pdf) uvalena 10.11.2005. V této době byl ministrem zdravotnictví skutečně David Rath. Vladimír Dryml byl v té době náměstkem ministra zdravotnictví pro zdravotní pojišťovny a kontrolu.

Z těchto informací můžeme skutečně usuzovat, že se oba zasloužili o uvalení nucené správy na VZP. Drymlovo jméno je v této souvislosti zmiňováno i v médiích. IHNED.cz informuje o tom, že Dryml byl spolu s Janou Musílkovou (bývalou ředitelkou VZP) pozván na jednání senátního zdravotnického výboru, který se zabýval právě nucenou správou VZP. Drymla zmiňuje i bývalá ředitelka Musílková v rozhovoru pro BBCCzech.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tzv. Fond územního rozvoje Jihomoravského kraje (.doc) byl skutečně zastupitelstvem kraje schválen 20. 9. 2012. Fond by měl fakticky vzniknout k 1.1. 2013.

Výrok Zdeňka Bezecného hodnotíme jako pravdivý.

Dle článku na serveru EurActiv schválili zastupitelé Jihočeského kraje 9. srpna 2011 vyčlenění 150 milionů korun ze svého rozpočtu kvůli nesrovnalostem v administraci projektu na Úřadě regionální rady soudržnosti Jihozápad. Korekci úřadu uložilo Ministerstvo financí ČR.

Usnesení krajského zastupitelstva je dostupné zde (.pdf).

Výrok Lubomíra France v tomto případě označujeme jako neověřitelný, takový slib bývalého ministra školství Josefa Dobeše se nám nepodařilo dohledat. Uvádíme alespoň doplňující informace.

Dne 23. května 2012 skutečně MŠMT oznámilo pozastavení reformy systému financování regionálního školství, a to do doby, než budou známy rozpočty pro období 2013 - 2014. Podle koncepčního záměru (.pdf, str. 4) reformy měla mít tato opatření " prooptimalizační a podpůrné působení ", tedy např. slučování a redukci škol.

Původní plán bývalého ministra školství Josefa Dobeše navrhoval financování škol podle naplněnosti tříd, proti tomu se ale zvedla vlna protestů (např. petice 62 500 občanů). Josef Dobeš z ministerského postu odstoupil 31. března 2012, aniž stihl reformu dokončit. Jak by mělo být financováno regionální školství tedy nebylo jasné, takovýto konkrétní slib Josefa Dobeše se nám však dohledat nepodařilo.

Pro doplnění: Nově by mělo financování probíhat podle příspěvků na žáka a zohlednění velikosti školy, lokality a dalších parametrů. Podle ČTK (např. na serveru iDnes) se jedná o " měkčí variantu ".

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Ministerstva práce a sociální věcí. Ze statistiky(.xls) Ministerstva práce a sociální věcí (srovnávající zaměstnanost v jednotlivých krajích od roku 1997) skutečně vyplývá, že v rámci Ústeckého kraje dosahovala nezaměstnanost vždy nejvyšší míry. Níže uvádíme pro představu konkrétní míru nezaměstnanosti Ústeckého kraje v procentech od roku 1997. Pro srovnání s ostatními kraji rozklikněte prosím horní odkaz, kde je analýza uvedena kompletně. Doplňujeme, že data za rok 2004 jsou uvedena dvakrát neboť v tomto roce došlo ke změněn metodiky v rámci měření nezaměstnanosti.

19978,5%199811,1%199914,6%200016,0%200115,6%200216,3%200317,4%200417,2%200415,9%200515,4%200614,5%200712,2%20089,9%200912,4%201013,4%201112,9%

Na základě statistiky(Pdf.) Českého statistické úřadu ještě doplňuje data za zbylé roky.V roce 1993 nezaměstnanost tvořila 5,23%,v roce 1994 tvořila 5,24%, v roce 1995 tvořila 5,79% a v roce 1996 tvořila 7,05%. Přestože tedy nemáme k dispozici srovnání za celých 20 let, označujeme výrok za pravdivý neboť trend za posledních 16 let skutečně naznačuje, že je míra nezaměstnanosti v rámci Ústeckého kraje nejvyšší.