Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS. Pro upřesnění uvádíme, že Bohuslav Sobotka hovoří o výboru pro bezpečnost v rámci něhož potom působí Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby,jejíž předsedou je Richard Dolejš(člen ČSSD). V rámci Výše zmíněného brífinku Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Závěrem bychom ještě rádi poznamenali, že obdobný výrok Bohuslava Sobotky zazněl již 20.května v Otázkách Václava Moravce s podtitulem Korupční kauzy v nejvyšších kruzích. Odkaz na analýzu této diskuze naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Na stránkách Ministerstva životního prostředí byl publikován článek shrnující důležité informace z debaty s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou. Ten v odpovědi na poslední z otázek uvádí: " Klasickým příkladem je Arcelor Mittal, kdy pro letošní rok u nás má limit 20, zatímco tatáž továrna v Polsku má limit 100. "

Limity stanovené evropskou normou jsou odvislé od výkonu zdroje. V emisní vyhlášce (.pdf) na straně 21 však můžete zhlédnout tabulku pro zdroje, které obdržely povolení v letech 2003-2013, což je případ koksovny a vysokých pecí společnosti ArcelorMittal (záložka Povolovací řízení). Jejich výkon nám však není znám, a proto nemůžeme určit limity stanovené pro tyto zdroje Evropskou unií.

Výrok Milana Chovance hodnotíme jako nepravdivý, jelikož jeho údaje o zvýšení počtu zaměstnanců nesedí s veřejně dohledatelnými údaji z webového portálu Plzeňského kraje.Údaje o úspoře zaměstnanců na SÚS se nám nepodařilo dohledat.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

Počet zaměstnanců krajského úřadu: rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

Změna v počtu zaměstnanců mezi lety 2007 a 2011 je 66 pracovníků (od každého dalšího roku míň). Přírůstek 79 zaměstnanců tedy podle dostupných dat není pravdivým údajem.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

K úspoře v SÚS (Správa a údržba silnic) mělo dojít sloučením krajských správ do jedné krajské. O kolik zaměstnanců se snížily počty, se nám však nepodařilo dohledat. Výrok ale hodnotíme jako nepravdivý, kvůli nesouladu čísel v první části výroku.

V oddílu Péče o životní prostředí volebního programu TOP 09 pro krajské volby 2012 je jako jedna z priorit uveden požadavek:

"Výrazně zlepšit a posílit územní plánování, podporovat veškeré úpravy v krajině s důrazem na protipovodňovou ochranu."
Výrok tedy hodnotíme vzhledem k výše uvedenému jako pravdivý.

Na základě dohledaných životopisů jednotlivých lídrů je výrok hodnocen jako pravdivý s jednou výhradou - i přes skutečnost, že všichni lídři skutečně nebyli členy Poslanecké sněmovny, lídr ODS byl po dobu půl roku zaměstnán na MMR.

V rámci této debaty diskutovali:

• Josef Babka
• Pavla Brady
• David Sventek (.pdf)
• Miroslav Novák
• Martin Schubert
• Lukáš Černohorský

Jak vyplývá z životopisů jednotlivých lídrů, nikdo z nich skutečně nebyl členem Poslanecké sněmovny. Nicméně jde-li o "státní exekutivu", David Sventek ve svém CV uvádí, že v roce 2007 pracoval 7 měsíců pro Ministerstvo pro místní rozvoj a to konkrétně jako Zmocněnec regionálních rad ve vyjednávacím týmu NSRR (koordinace zájmů regionálních rad a jejich vyjednávání s Evropskou komisí). Výrok je i přes tuto nepřesnost hodnocen jako pravdivý, neboť angažmá lídra ODS bylo poměrně krátké a navíc post, který zastával, nelze přímo popsat jako státní exekutivu.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravda, že kraj i obce se postavily proti těžbě, avšak otázka těžby břidlicových plynů na Náchodsku v současnosti stále není zcela dořešena, neboť není zcela definitivně vyjasněn především budoucí postoj Ministerstva životního prostředí.

Po odmítnutí původní žádosti firmy Basgas Energia Czech o průzkum území na Náchodsku a Trutnovsku Ministerstvem životního prostředí tato firma vypracovala novou žádost, která počítá s menším územím průzkumu. V nové žádosti jsou však stále zahrnuty 4 obce okresu Náchod.
Dle nejnovější iniciativy Ministerstva životního prostředí by pak mělo být uvaleno na průzkumy těžby břidlicových plynů moratorium do r. 2014. To však neznamená, že po uplynutí této lhůty se na Náchodsku skutečně těžit nebude. Ani sám současný ministr životního prostředí se výhledově k možné těžbě plynu z břidlic nestaví zcela odmítavě, když v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil:„Přiznávám, že nejsem příznivcem generálního zákazu".

V červnu 2012 se do kauzy vložil také Senát ČR, když byl senátory ODS a ČSSD Jiřím Oberfalzerem a Pavlem Trpákem předložen návrh zákona, který by zcela zakázal těžbu plynu pomocí metody hydraulického štěpení hornin. O návrhu by se mělo v Senátu hlasovat po krajských volbách.

Výrok hejtmana Haška je na základě zveřejněné zprávy MMR hodnocen jako pravdivý.

Měsíční monitorovací zpráva (.pdf - str. 91) Ministerstva pro místní rozvoj za měsíc srpen 2012 k Regionálnímu operačnímu programu Jihovýchod (kam spadá i Jihomoravský kraj) doslova uvádí: "V současné době rozdíl mezi celkovou alokací na regionální OP a výší schválené dotace tvoří v přepočtu 2,2 mld. Kč."

Prostředků v ROP JV je více, než uvádí Michal Hašek, přesto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý. (Udaje za září, které ještě nejsou zveřejněny, mohou zpřesnit čísla k údaji, který použil Michal Hašek.)

Ačkoli jsou dle analýzy serveru Stone & Belter stropy zdravotního pojištění v ČR nejvyšší v Evropě, tak dle stejné analýzy byly celkové odvody pro nejbohatší obyvatelstvo ČR v roce 2011 stejné jako v roce 2010. Příjmy zdravotního pojištění se tedy nesnižovaly. Dále dle schválených úsporných opatření vlády z 11. dubna 2012 bude toto zastropování v letech 2013 - 2015 zcela zrušeno a příjmy do zdravotního pojištění se tedy zvýší.

Podle zpráv médií má nemocnice opravdu ekonomické potíže.

O dluzích Oblastní nemocnice v Náchodě psal už Krkonošský deník v roce 2009. Portál Trutnovinky v únoru 2012 uvedl ztrátu nemocnice za předchozí rok ve výši 7 mil. korun. Krajský úřad pak upozorňuje, že havarijní stav nemocnice způsobuje vysoké náklady na její provoz (uvádí částku 100 mil. ročně). Dryml tedy pravdivě mluví o "deficitu ekonomickém".

Pavol Lukša (do roku 2009 členem KDU-ČSL, poté TOP 09) byl v roce 2008 v krajských volbách zvolen zastupitelem kraje. Co se týče jeho účasti na jednáních Zastupitelstva kraje, podle zápisů ze zasedání dostupných na webových stránkách kraje, se Josef Babka ve svém výroku mýlí.

Na základě těchto zápisů a seznamu omluvených či neomluvených absentujících zastupitelů v úvodu každého dokumentu lze vysledovat absenci Pavola Lukši. Z celkového počtu 25 zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje chyběl Pavol Lukša 12x (z toho čtyřikrát omluvená neúčast a osmkrát neomluvená). Přítomen byl tedy na 13 zasedáních.

Z časového hlediska byl Pavol Lukša ve své účasti na jednání Zastupitelstva lepší v první polovině volebního období. Ze 13 zasedání (poslední z nich bylo 22. září 2010) chyběl dvakrát. Naopak ze zbývajících 12 zasedání (poslední 5. září 2012) se účastnil dvou. Lze si všimnout, že tyto absence začaly po volbách do Poslanecké sněmovny PČR z 28. a 29. května 2010, kde byl Pavol Lukša zvolen za poslance.