Přestože se rozdíly v částkách na první pohled nemusí jevit příliš vysoké, jedná se z Nwelatiho strany o nepravdivé částky, v nichž podle dostupných informací vylepšuje reálné hodnoty.

Hovoří o nové mateřské škole u 9. ZŠ Pastelka 17. listopadu Mladá Boleslav, jejíž provoz byl zahájen školním rokem 2012/2013. Původně měla nová mateřská škola se čtyřmi třídami stát město 20 mil. Kč, ale v novém výběrovém řízení zvítězila nabídka v hodnotě 14,3 mil Kč (bez vybavení a hřiště).

Nelze ověřit, zda výsledná cena stavby nebyla po dokončení jiná, neboť rozpočet pro rok 2012 nabízí pouze předem schválenou částku na výstavbu nové mateřské školy ve výši 20 mil. Kč. (.xls - č. 3111)

Na základě dohledaných informací z webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR je výrok hodnocen jako nepravdivý, neboť počet hlasování, který uvádí premiér Nečas, neodpovídá reálnému stavu.

Co se týká hlasování premiéra Nečase v této otázce, tak z informací webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR vyplývá následující. Petr Nečas měl jako poslanec jednu možnost hlasovat o tomto problému, z pozice člena vlády pak možnosti 2.

Na pořad hlasování Poslanecké sněmovny se doposud dostal 1 návrh na zřízení tohoto soudu. Šlo konkrétně o novelu zákona o soudech a soudcích, který se zmíněným počítal (návrh předkládalo zastupitelstvo Libereckého kraje). V hlasování (v 1. čtení byl návrh zamítnut) 13. prosince 2011 Petr Nečas nehlasoval, byl nepřihlášen.

Již před tímto hlasováním o tomtéž návrhu jednala Vláda ČR, ta vydala k novele zákona nesouhlasné (.pdf) stanovisko. Záznam z jednání Vlády ČR, která stanovisko vydala (12. října 2010) konkrétně uvádí, že jednání vedl předseda vlády. U zmíněného bodu (bod 3 jednání) je uvedeno, že pro nesouhlasné stanovisko hlasovali všichni členové vlády, Petr Nečas tak hlasoval proti.

V současné době leží v Poslanecké sněmovně návrh zákona skupiny poslanců o zřízení Krajského soudu v Liberci. Tento návrh je zařazen na pořad 47. schůze, která začíná 23. října 2012. Vláda však o tomto návrhu už jednala, její stanovisko (.pdf) bylo nesouhlasné. Kabinet premiéra Nečase o tomto návrhu jednal 7. března 2012, schůzi Vlády ČR řídil předseda vlády a pro toto nesouhlasné stanovisko (bod 6) hlasovali všichni přítomní členové vlády. Z výše uvedeného vyplývá, že co se týká navrženého zřízení Krajského soudu v Liberci, tak Petr Nečas hlasoval proti.

Celkově tak ze tří možností hlasoval Petr Nečas proti návrhu na zřízení Krajského soudu v Liberci dvakrát jako člen vlády, jako poslanec pak při projednávání nehlasoval vůbec. Jeho výrok je tak nepravdivý, neboť pro konkrétní opatření nehlasoval minimálně třikrát, jak sám uvádí.

Ve funkčním období dvou uvedených prezidentů byli jako předsedové vlády s minulostí v KSČ jmenováni Marián Čalfa (členem KSČ v letech 1964-1990), Jan Stráský (1964-1969), Petr Pithart (1960-1968), Josef Tošovský (1976-1989), Miloš Zeman (v období “Pražského jara”) a Jan Fischer (1980-1989). Celkem tedy 6 předsedů vlád. Na základě informací na serveru www.vlada.cz nebo na oficiálních stránkách těchto politiků tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto že procentuální vyjádření rozpočtových opatření není zcela přesné, avšak poměr 2:1 v rámci rozpočtových opatření na výdajové a příjmové stránce je dodržován od roku 2010, což je ve vládní zprávě doloženo následující tabulkou.

20102011201220132014kumulovaněpoměrÚspory ve výdajích (včetně vázání)15,558,5100,196,4115,0385,568%Daňová opatření (včetně změn pojistného) -18,337,047,175,8178,232%

Integrovaná doprava se v roce 2015 sice skutečně má sjednotit, tato skutečnost ovšem není dána zákonem, ale vyplývá z usnesení zastupitelstva Středočeského kraje, tudíž je výrok hodnocen jako zavádějící.

Zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo 27. června 2005 (.zip - .doc - str. 21-22) usnesení 5g - Návrh Integrovaného dopravního systému ve Středočeském kraji, kde počítá s postupným zaváděním integrované dopravy s tím, že jako koncový termín je uveden rok 2015. Toto sjednocení integrované dopravy se týká pouze Středočeského kraje. V tomto případě jde o sloučení dopravy na území Středočeského kraje a vytvoření krajského integrovaného systému. S Prahou se pak má jednat o další spolupráci v rámci obou krajů, nicméně tohoto faktu se výrok Josefa Řiháka netýká.

Podle rozhodnutí (.pdf) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (antimonopolního úřadu) ze dne 24. října 2012 se Ministerstvo práce a sociálních věcí dopustilo porušení § 21 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, zadávací řízení tedy bylo zrušeno a MPSV musí zaplatit náklady řízení ve výši 30.000,- Kč.

Přestože MPSV nebylo uloženo zaplatit pokutu, antimonopolní úřad v minulém týdnu o věci rozhodoval a našel v postupu MPSV pochybení. Z toho důvodu hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Legislativní úpravu s-karet řeší novela zákona o pomoc v hmotné nouzi. Lenka Kohoutová (ODS) podala pouze písemný pozměňovací návrh (.doc) k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Předložila také návrh (.pdf - včetně důvodové zprávy - str. 2) zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, která se však týká příspěvku na pořízení motorového vozidla - ne s-karet.

Výrok označujeme jako zavádějící, neboť Kraj Vysočina předložil ve svém stávajícím volebním období (2008-2012) fakticky pouze dva návrhy zákonů. První z jmenovaných byl stažen ještě před projednáním (tudíž byl "zaparkován"). Druhý a třetí jsou totožné a týkají se pouze změny názvu kraje, což je nutně považováno za pouhou formalitu.

Z dat uveřejněných na webu Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky vyplývá, že Kraj Vysočina figuruje jako navrhoval legislativy ve svém volebním období 2008-2012 pouze ve třech případech.

Nejprve se jednalo o Novelu insolvenčního zákona číslo 777/0 (.doc). Tento návrh však byl vzat zpět před projednáním. Druhým a třetím návrhem jsou totožné Novely zákona o VÚSC číslo 1045/0 a 38/0 (.doc). Důvodem duplikace předložení novel je ukončení volebního období sněmovny a opětovné podání návrhu (původní novela byla projednána pouze v prvním čtení). Ten byl schválen jako Zákon č. 135/2011 Sb.

Předseda Podvýboru (nikoliv výboru) pro legislativu a kontrolní systémy (od 20. 1. 2011) RNDr. Vladimír Koníček byl a je autorem či spoluautorem třináctí legislativních návrhů v letech 2008-2010 a dalších šesti v letech 2010-2012 (2008-2012 je námi sledované volební období v Kraji Vysočina). Návaznost návrhů poslance Koníčka na Kraj Vysočina je však nejasná.

Podle iDnes.cz Miloš Zeman “ tvrdil, že Olovo není nic jiného než spiknutí vnějšího nepřítele proti ČSSD, a navíc naznačil, že si všechno vymyslela sama Mladá fronta DNES.” Není tedy pravda, že by Vratislava Šímu vyhodil hned po vzniku podezření, neboť sám, poté co vyšlo najevo, že jeho poradce Zdeněk Šarapatka na policii označil za autora Olova Šímu, řekl: " Možná se snaží hodit vinu (poradce Zdeněk Šarapatka) na někoho jiného (na Vratislava Šímu)."

Podle dat ze serveru Aktuálně.cz hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť se v legislativním procesu České republiky objevilo celkem 10 různých návrhů zákona na přímou volbu prezidenta a nikoliv 16.

• 4. prosince 2001: ústavní novela, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA
• 19. září 2002: ústavní novela skupiny senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA
• 27. listopadu 2002: dvě poslanecké předlohy - první předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou skupina poslanců ODS
• 11. května 2005: zamítnutí novely ústavy navržené v roce 2003 skupinou poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU
• 30. října 2008: návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie)
• 5. května 2009: vládní novela ústavy (ODS, KDU-ČSL, SZ)
• 27. května 2010: zamítnutí návrhu ČSSD, který předložila již v říjnu 2007
• 8. prosince 2010: zamítnutí prakticky totožného návrhu ČSSD
• 8. února 2012: senát posvětil ústavní novelu ze sněmovny = zavedení přímé volby prezidenta ČR