Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Projekt označovaný jako „Medlešická spojka“ skutečně figuruje v zásadách územního rozvoje Pardubického kraje z r. 2010 na str. 52 jako veřejně prospěšná stavba s označením D101.

Medlešická spojka bývá také někdy označována jako tzv. Východočeský diametr. Myšlenka na zefektivnění a modernizaci železniční dopravy v Pardubickém kraji začala získávat na intenzitě zejména v devadesátých letech, kdy stávající železniční síť přestávala dostačovat intenzivní příměstské dopravě. Projekt má pomoct zajistit zlepšení zefektivnění krajské dopravní sítě.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Počet inspektorů Státní zemědělské a potravinářske inspekce v České republice je podle dostupných zdrojů 215. ČR se dělí na 76 okresů, což představuje 2,8 inspektorů na okres.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tvrzení Petra Braného jako nepravdivé.

Například z textu "Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011" (strana 64 - 65) vyplývá, že do školských zařízení zřizovaných krajem Jihočeský kraj investoval v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 pak 24 366 000 Kč.

Podle "Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010" ( strana 61) byly krajské investiční výdaje do škol zřizovaných krajem v roce 2008 celkem 66 082 000 Kč.

V roce 2011 kraj na investice poskytl z Fondu rozvoje škol 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti 34 829 590,58 Kč (dle "Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011").

S jistou dávkou tolerance se dá výrok senátora Drymla označit jako pravdivý.

Webové stránky náchodské nemocnice uvádějí spádovost tohoto zařízení následovně: " V základních oborech zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 60 tisíci obyvateli, ve specializovaných oborech pro 115 až 150 tisíc obyvatel." Co se týká nemocnice v Trutnově, webové stránky v sekci historie uvádí u roku 2003, že nemocnice v některých oborech má spádovost skutečně kolem 120 tisíc lidí. "Megalomanskost" obou nemocničních zařízení nejsme schopni korektně posoudit.

Výrok Stanislava Juránka je nepravdivý, neboť senátor mluví o částce v rozmezí 3 - 5 milionů, nicméně v letech 2009 a 2011 byla tato částka výrazně odlišná, konkrétně šlo o 8, resp. 7 milionů.

Závěrečné účty z let 2009, 2010 a 2011 obsahují informaci o dotaci kraje do vinařského fondu. Za rok 2009 (.xls - záložka 32c) šlo o bod 27 - dotace kraje dosáhla 8 milionů korun. Rok 2010 (.pdf - tabulka č. 28d - str. 201). Krajská dotace do Vinařského fondu byla ve výši 5 milionů korun. I v roce 2011 (.xls - záložka 27d) byla krajem udělena dotace do Vinařského fondu. Konkrétní výše dosáhla 7 milionů korun.

Kraj tedy prostřednictvím dotací dává peníze do Vinařského fondu, v letech 2009 a 2011 se však výše těchto dotací výrazně odlišovala od tvrzení senátora Juránka.

Výrok Bohuslava Borovanského je hodnocen jako neověřitelný, neboť je poměrně obecně formulován a neuvádí konkrétní města, o kterých politik mluví.

Podařilo se nám dohledat konkrétní případ, který výrok Bohuslava Borovanského vyvrací.

Pokud budeme vycházet z analýzy připravené pro Komisi v roce 2004 (Palmer / Rae), zjistíme, že například Soluň (.pdf) (Evropské město kultury 1997) dokázala infrastrukturní projekty dokončit až v letech následujících po průběhu vlastního kulturního programu města a bylo tedy nutné hledat provizorní prostory pro pořádané akce - například orchestr z milánské La Scaly byl nucen místo koncertního sálu účinkovat v prostorách univerzitní auly.

Minimální spotřební daň z čistého lihu v Evropské unii činí 1000 Euro na hektolitr, čili 10 Euro na litr čistého lihu, jak uvádí Evropská komise ve svých tabulkách spotřebních daní.

Zároveň v tomto dokumentu můžeme také nalézt výše spotřebních daní z čistého alkoholu zemí EU:

ZeměSpotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Kč)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Kč)Švédsko5474137 638,2554,741 376,38Finsko4340109 124,9643,401 091,24Velká Británie311978 424,1331,19784,24Irsko311378 273,2731,13782,73Řecko245061 602,8024,50616,02Dánsko201350 614,8720,13506,14Belgie175244 052,2917,52440,52Francie166041 739,0416,60417,39Nizozemí150437 816,5815,04378,17Estonsko149037 464,5614,90374,65Malta140035 201,6014,00352,02Lotyšsko132533 315,8013,25333,16 Německo130332 762,6313,03327,63 Litva127932 159,1812,79321,59Slovinsko120030 172,8012,00301,73 Česko114628 815,0211,46288,15Polsko113228 463,0111,32284,63 Portugalsko110927 884,7011,09278,85 Slovensko108027 155,5210,80271,56 Lucembursko104126 174,9010,41261,75 Rakousko100025 144,0010,00251,44 Maďarsko98424 741,709,84247,42Španělsko83020 869,528,30208,70Itálie80020 115,208,00201,15Rumunsko75018 858,007,50188,58Kypr59815 036,115,98150,36Bulharsko56214 130,935,62141,31

Oficiální údaje v Eurech jsou platné k 1. červenci 2012, údaje v Kč jsou přepočítány dle středového kurzu ze dne 1. října 2012 (1 Euro = 25,144 Kč).

Česká republika nepatří k zemím, které by měly spíše vyšší spotřební daň z čistého lihu v rámci EU. Z hlediska ČR a jejích sousedů má naše země druhou nejvyšší spotřební daň. Pouze Rakousko se pak ze států sousedících s ČR pohybuje přesně na minimu.

Abychom dodali naprosto vyčerpávající kontext, pro některé státy nemusí být minimální daň ani zmíněných 10 euro na litr čistého lihu. Podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l. Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.

Michael Vít, Hlavní hygienik ČR a zároveň náměstek pro ochranu veřejného zdraví, byl v březnu 2012 (slovy Zdravotnických novin MF) "postaven mimo službu" pro obvinění z manipulace veřejných zakázek. Pozici hlavního hygienika a de facto také pozici ministrova náměstka tak nyní plní jeho zástupkyně, Viera Šedivá (jak ukazuje také záznam jednání vlády z března). Ta přitom s Vítem skutečně pracovala několik let: na pozici zástupkyně byla jmenována v srpnu 2009.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože nově jmenovaný ředitel Ředitelství silnic a dálnic Čermák se skutečně vyjádřil o modernizaci D1 před uskutečněním stavby R35 jako o chybě v plánování.

David Čermák, nový ředitel ŘSD 20. května 2012 v OVM: " ...například od roku 2014 bychom chtěli realizovat komunikaci mezi Hradcem a Pardubicemi R35, která zde měla být už dávno, až následně se měla modernizovat D1. To je jedna ze základních pochybení, co se týče plánování. " (video - čas 32:52)

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle článku na webu ČT: Holešov – co dál s průmyslovou zónou? bylo v rámci projektu průmyslové zóny Holešov do současnosti skutečně investováno zhruba 1,6 miliardy korun.