V dnešní (26.11.2012) mediální přestřelce Jany Bobošíkové a ministerstva vnitra padlo, že ministerstvo se na výzvu Jany Bobošíkové nechystá opravit vlastní rozhodnutí a počká si na rozhodnutí soudu, viz například zde.

Na základě dohledaných informací o cenách dřeva je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Server Lesniznalec.cz (.doc) uvádí přehled o průměrné ceně surového dřeva a to na základě vyhlášení Ministerstva zemědělství. Průměrná cena dřeva v roce 2000 podle tohoto zdroje byla pak 1046 Kč, vyhlášení (.pdf) na letošní rok pak je ve výši 983 Kč.

Podle statistické analýzy, kterou nechalo zpracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, se ceny palivového dříví zvýšily mezi roky 2000 a 2010 o více než 100%. Analýza doslova uvádí (v bodu 3 - Vývoj ceny palivového dřeva): "Základní představu o vývoji ceny palivového dřeva poskytuje v [1] následující graf. Ve sledovaném období 2000 - 2010 vzrostla cena jehličnatého palivového dřeva z 320 Kč/prm (s kůrou) na 796 Kč/prm. Nárůst ceny o 149 %. U listnatého palivového dřeva pak byl nárůst z 500 na 1 118 Kč/prm, tedy o 124%." Jelikož se rozcházejí zdroje, které o ceně dřeva (v závislosti na typu a jeho využití) referují, je výrok poslance Olivy hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, k hodnocení ale dodáváme informace zjištěné na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), serveru Nasipolitici.cz a zpravodajských serverech.

Obchodní soutěž na takzvanou sKartu (kartu sociálních systémů) byla vyhlášena (.pdf) Ministerstvem práce a sociálních věcí 29. června 2011. Vítězem výběrového řízení se následně stala Česká spořitelna a s ní byla 24. ledna 2012 sepsána Smlouva (.pdf) o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů. Pod touto smlouvou je za MPSV podepsán bývalý náměstek Vladimír Šiška.

Jako náměstkyně ministra práce a sociálních věcí působila Ludmila Müllerová v letech 2002 - 2004. V roce 2004 pak byla zvolena za senátorku, po odchodu z horní komory v roce 2010 pracovala jako poradkyně ministra Drábka. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný, protože její roli v celém procesu nemůžeme s jistotou vyloučit.

Jeroným Tejc zjevně mluví o vládní novele zákona o dani z přidané hodnoty, která byla sněmovně předložena 27. června 2012. Z aktuálního stavu projednávání jasně vyplývá, že v současné době je návrh ve stavu, kdy jej má projednávat Senát. Výrok je tak pravdivý, neboť poslanec Tejc přesně popisuje stav dané novely v Parlamentu.

Výsledky krajských voleb 2004 jsou dostupné na webu volby.cz.

StranaVolební ziskODS 36,35% KSČM 19,68% ČSSD 14,03%

Jak dokládají volební zisky jmenovaných stran, výrok Zbyňka Stanjury sedí, je proto hodnocen jako pravdivý.

Úřad na ochranu osobních údajů reagoval na vystoupení (konkrétně na tento výrok) ministryně práce a sociálních věcí v pořadu Otázky Václava Moravce 2. prosince 2012, když vydal následující tiskovou zprávu: "Tisková zpráva3. prosince 2012

Úřad s politováním konstatuje, že v České televizi 2. 12. 2012 v „Otázkách Václava Moravce“ zaznělo s pravdou se rozcházející sdělení ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové týkající se postoje Úřadu při zavádění sKaret.
(Citujeme: „Úřad pro ochranu osobních údajů je nepochybně připomínkovým místem, kterému tato představa byla předložena a bylo to bez připomínek“).

Ministerstvo práce a sociálních věcí projekt karty sociálních systémů (sKarty) s Úřadem pro ochranu osobních údajů jako ucelený projekt neprojednalo; návrh příslušné novely zákona nebyl předložen do meziresortního připomínkového řízení v ucelené podobě. Všechny nejasnosti (a tudíž i možné přetrvávající rozpory) nebyly mezi MPSV a Úřadem vypořádány. Návrh zákona postrádal komplexní posouzení zavedení karty (vyhodnocení variant dopadů, včetně dopadů do soukromí). Komplexní dokument popisující zpracování dat držitelů sKarty, používání a zabezpečení sociální karty nebyl Úřadu předložen.

V případě přípravy prováděcího předpisu k sKartě Úřad výslovně MPSV upozornil na nutnost řešení a úpravy konkrétních problematických otázek spojených s ochranou soukromí (včetně podmínky, aby byla vyjasněna dostupnost údajů na kartě jiným subjektům, byly jasné zpracovatelské operace s osobními údaji, prováděné dodavatelskými subjekty pro stát, určena doba uchovávání provozních údajů a postupy pro zabezpečení karty před zneužitím pro případ ztráty a krádeže apod.).

PhDr. Hana Štěpánková
ředitelka tiskového odboru,
tisková mluvčí" Na základě této tiskové zprávy Úřadu na ochranu osobních údajů je výrok Ludmily Müllerové hodnocen jako nepravdivý.

Výrok premiéra Nečase je nepravdivý, jelikož v rámci hlasování o Zákonu o důchodovém spoření a Zákonu o doplňkovém penzijním spoření nedošlo ani v jednom ze čtení k vyjádření podpory všech poslanců ODS.

Zákon o důchodovém spoření:

Hlasování 13. července 2011 - 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 4 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 12 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni

Zákon o doplňkovém penzijním spoření:

Hlasování 13. července 2011 - 1 poslanec ODS pro návrh (o zamítnutí), 10 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 2 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 1 poslanec ODS se zdržel, 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni

Na základě výše uvedeného je patrné, že ne všichni poslanci ODS podpořili důchodovou reformu. Přesto pouze jeden z poslanců se rozhodl hlasovat proti návrhu a to v rámci 1. čtení vládního návrhu Zákona o doplňkovém penzijním spoření, kdy se jednalo o jeho zamítnutí. V ostatních hlasováních se žádný poslanec ODS nevyjádřil proti vládním návrhům.

Dva poslanci ODS, Marek Šnajdr a Pavel Suchánek, nehlasovali pro důchodovou reformu dokonce ani jednou, nedá se tedy říct ani to, že by ji podpořili alespoň v jednom z hlasování a výrok Petra Nečase tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Pokud počítáme poměr exportu k celkovému HDP České republiky, tak jde o 74% z celkového součtu a ne o 80% jak tvrdí Pavel Suchánek.

Na základě dat Českého statistického úřadu o exportu z České republiky a jejího celkového HDP jsme došli (počítáno poměrem exportu na HDP) k číslu 74% za rok 2011. Rok 2012 ještě nelze hodnotit jako celek, ovšem hodnoty exportu mezi lednem a listopadem roku 2011 a současným stavem jsou téměř totožné. Výrok Pavla Suchánka hodnotíme tedy jako nepravdivý.

Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.

Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).

Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.

Podle údajů Českého statistického úřadu publikovaných ve Statistických bulletinech Moravskoslezského kraje je počet vystěhovalých z Moravskoslezského kraje v posledních třech letech následující:

1. - 2. čtvrtletí 2012 (.pdf): 3 418 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2011 (.pdf): 6 572 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2010 (.pdf): 8 417 vystěhovalýchData za 3. - 4. čtvrtletí 2009 nejsou samostatně k dispozici (pouze údaje za celý rok 2009), nicméně za celý rok 2009 se vystěhovalo 7 708 obyvatel.

Celkový počet vystěhovalých za roky 2010 - 2012 činí 18 407 lidí. Ve vztahu k uváděnému počtu, tedy 17 000 vystěhovalých, se liší reálný počet vystěhovalých o 8,2 %. Reálná odchylka by pak po započítání údajů z druhého pololetí roku 2009 byla vyšší.

Na základě zjištěných informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.