Výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako pravdivý na základě čísel dostupných na oficiálních stránkách regionálních operačních fondů.

Stránka pro období 2007-2013 (tedy současné) hovoří o částce 657,39 milionů euro určených pro region Střední Morava (kam spadá Olomoucký a Zlínský kraj). To při dnešním (26.9.) kurzu (24,985) činí 16 424 889 150 Kč.

V den schválení ROP 2007-2013 Evropskou komisí, tedy 3.12. 2007, se jednalo podle tehdejšího kurzu o částku 17 249 913 600 Kč.

Pro představu, o 18 miliard korun by se jednalo při kurzu 27,381 Kč za 1 Euro.

Výrok Vladimíra Drymla hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněný zákon skutečně v současnosti čeká v Senátu na projednání.

Vladimír Dryml zjevně mluví o senátním tisku č. 364 - jde o Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin). Senát na plénu tento tisk projednával již dvakrát, navíc o něm také jednaly příslušné výbory. Historie tisku je následující: Při prvním jednání 14. června (propuštění do výborů) jej poslanci propustili do dalšího jednání, Vladimír Dryml se tohoto jednání nezúčastnil.

Další jednání se konalo dne 16. srpna a Senát schválil přerušení tohoto tisku do 31. října 2012. V hlasování o tomto bodu se Vladimír Dryml zdržel.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných v Knihovně připravované legislativy (klikněte na záložku hledání a zde hledejte podle názvu toto slovní spojení: " Návrh zákona o povinném značení lihu "). Sem byl zákon vložen 13.8. 2012, přičemž připomínkové období trvalo do 10.9. 2012.

Na webových stránkách Hospodářské komory ČR je pak dostupná Předkládací zpráva (.doc), ve které se na druhé stránce v posledním odstavci uvádí: "Současně však zefektivněním kontrolní činnosti dojde k posílení ochrany spotřebitele před nekvalitním lihem a k ochraně poctivě podnikajících subjektů před prodejem mimobilančního lihu."

Nepodařilo se nám z veřejných zdrojů dohledat posudek zmíněné firmy a její konstatování stavu krajských silnic. Stavu dopravní infrastruktury se v dalších hodnoceních široce věnujeme, nicméně zdroj od firmy Pavex, který by celkově podpořil/vyvrátil výrok poslance Pospíšila, se nepodařilo dohledat. Musíme tak výrok Jiřího Pospíšila hodnotit jako neověřitelný.

Na základě nedostatku jednoznačných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje byly schváleny 10. 9. 2008 na předposledním zasedání zastupitelstva ve volebním období 2004 - 2008. V té době byli mezi zastupiteli Jiří Čunek, Libor Lukáš a Stanislav Mišák. V září roku 2012 proběhla aktualizace zásad územního rozvoje. V tomto volebním období jsou zastupiteli Petr Gazdík, Libor Lukáš, Ivan Mařák a Stanislav Mišák. Jediným z hostů Václava Moravce, který se schvalování zásad územního rozvoje neúčastnil v žádné fázi, byl Lubomír Nečas. Záznamy z hlasování zastupitelstva bohužel nejsou dostupné, nemůžeme proto jednoznačně říct, kdo se jednání zúčastnil, případně jak hlasoval. Nemůžeme bohužel ani jednoznačně říct, jak přesně Libor Lukáš myslel ony "tři generace politiků".

Bohužel nejsme dostatečnými odborníky na územní plánování, abychom mohli určit, kde přesně v územním plánu je definována Holešovická průmyslová zóna. Jak ze stránek průmyslové zóny, tak ze stránek jejích odpůrců vyplývá, že průmyslová zóna, a snaha ji zaplnit investory, reálně existuje, což by bez zakotvení v územním plánu nebylo možné.

Podle zákona č. 288/2011 mají města možnost vymezit určitá místa jako nízkoemisní zóny, což jsou zóny omezující vjezd vozidlům na základě výše jejich emisí. Tyto zóny zvažuje zavést 6 obcí v rámci Moravskoslezského kraje a budou tak moci učinit od října 2013, umožní jim to nařízení vlády.

Výrok je pravdivý vzhledem k tomu, že rozhodnutí zavést emisní zóny skutečně závisí na rozhodnutí města.

Na základě informací z webových stránek ROP Severozápad hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na fungování a plnění cílu v rámci ROP Severozápad dohlíží Monitorovací výbor a Řídící orgán. Jak se dočteme ve statutu (.pdf) Monitorovaího výboru, článku 3 - Působnost MV, tak tento výbor například: " posuzuje a schvaluje kritéria pro výběr financovaných operací do šesti měsíců od schválení programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování;" nebo " V souladu s Článkem 66 Obecného nařízení Řídící orgán a MV zajišťují kvalitu provádění programu a provádějí monitorování na základě finančních ukazatelů a ukazatelů "

Podle informací článku ROP Severozápad, publikovaného v placené sekci serveru iDnes.cz v rámci povinné publicity, o změnách v nastavení programu rozhodl Monitorovací výbor na svém zasedání v Karlových Varech.

Členové a předsednictvo Monitorovacího výboru jsou zástupci různých institucí. Mezi nimi jsou i zástupci ministerstva financí, nejsou však ani zastoupeni výrazněji než jiné instituce. V Řídícím výboru tvoří předsednictvo i řádné členy zastupitelé Ústeckého a Karlovarského kraje.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jak doslovně uvádí krajský volební program ČSSD v sekci životní prostředí: "Budeme pokračovat v dotačním programu zaměřeném na výměnu lokálních topenišť na tuhá paliva."

Výrok je na základě informace ředitele PR Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. pana Petra Vaňka hodnocen jako pravdivý.

Kompletní vyjádření: "Za společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. (HMMC) tedy konstatuji, že z celkového počtu zaměstnanců HMMC k 1. lednu 2012 (3481 osob) jich bylo 3341 (96%) občanů České republiky a z nich pak 3174 občanů Moravskoslezského kraje, což je 91,18% celkového počtu zaměstnanců. Pan hejtman M. Novák tedy pravdu měl – výsledné číslo zaokrouhlil na desítky procent."

Senátorem uváděná čísla přibližně odpovídají dohledatelným hodnotám.

Souhrnné údaje o zadlužení krajů, které sleduje Ministerstvo financí, přinesl např. portál E15. Podle toho Královéhradecký kraj dlužil v roce 2011 1,23 mld. Korun. S šestisetmilionovým úvěrem, o jehož výši kromě krajského úřadu informovala např. Česká televize, jde tedy zaokrouhleně o 1,8 mld. korun, jak uvádí senátor Dryml.

Pokud pak 1,83 mld. dělíme počtem obyvatel, který podle ČSÚ činil k 1.1.2012 celkem 553 856, získáme částku 3 304 Korun na jednu osobu, znovu tedy přibližně stejnou hodnotu, jako uvádí Dryml. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.