Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Na stránkách Ministerstva životního prostředí byl publikován článek shrnující důležité informace z debaty s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou. Ten v odpovědi na poslední z otázek uvádí: " Klasickým příkladem je Arcelor Mittal, kdy pro letošní rok u nás má limit 20, zatímco tatáž továrna v Polsku má limit 100. "

Limity stanovené evropskou normou jsou odvislé od výkonu zdroje. V emisní vyhlášce (.pdf) na straně 21 však můžete zhlédnout tabulku pro zdroje, které obdržely povolení v letech 2003-2013, což je případ koksovny a vysokých pecí společnosti ArcelorMittal (záložka Povolovací řízení). Jejich výkon nám však není znám, a proto nemůžeme určit limity stanovené pro tyto zdroje Evropskou unií.

Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.

Poslanec Boris Šťastný nehlasoval v prvním čtení (Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů) dne 6. června 2012 s vládní koalicí proti vrácení návrhu zákona navrhovateli a též ani proti zamítnutí předloženého návrhu - v obou případech nebyl přihlášen k hlasování.

V případě druhého čtení návrhu zákona ze dne 10. července opět poslanec Šťastný nehlasoval (nepřihlášen) s koalicí pro zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením.

Třetí čtení návrhu zákona započalo hlasováním o zamítnutí návrhu, při kterém poslanec Šťastný hlasoval proti a tedy v souladu s hlasováním své strany. V následujícím hlasování pro vrácení ke druhému čtení se zdržel, aby nakonec podpořil v závěrečném hlasování návrh usnesení o přijetí tohoto zákona.

Po vrácení návrhu zákona Senátem zpět Poslanecké sněmovně poslanec Šťastný hlasoval pro jeho přijetí, z ODS bylo proti návrhu šest poslanců (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Jan Florián a Petr Tluchoř)

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Boris Šťastný sice není jeden z šesti zmíněných poslanců, ale také se nedá říct, že ve všech čteních hlasoval pro daňový balíček - ve většině případů totiž nehlasova vůbec.

Informace o tomto návrhu se nepodařilo dohledat.

Výrok Petra Nečase se zakládá na pravdě.

Znovuzvýšení daně z přidané hodnoty (anglicky VAT - value added tax) na 17,5 % vzešlo v platnost dne 1. ledna 2010 (str. 27). Dle publikace Britského statistického úřadu ze 4. čtvrtletí 2010 (.pdf – str. 3) poté spotřeba zaznamenala za rok 2010 nárůst o 0,8 %.

Výrok Petra Kotába hodnotíme jako pravdivý neboť je dostavěno a plně v provozu již 87% dálnice D8.

Dle webu ceskdalnice.cz je v provozu 82 km. Zbývajících 12 km je ve výstavbě s tím, že celá dalnice by měla být zprovozněno v závěru roku 2014.

Petr Nečas uvedl pravdivý výrok, vyplývá to z definice složené daňové kvóty.

Již v předchozím díle OVM jsme zmínili, jak se složená daňová kvóta definuje. Z Národního programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20) vydaného Ministerstvem financí ČR plyne, že složená daňová kvóta je podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách.

Pokud tedy HDP poklesne, při stejném výběru daní složená kvóta naroste. Uvedený výrok je tedy pravdivý.

Na základě dohledaných údajů o nemocnici Náchod hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.

Podle informací z webových stránek nemocnice Náchod toto zařízení " v základních oborech zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 60 tisíci obyvateli, ve specializovaných oborech pro 115 až 150 tisíc obyvatel." Výrok Pavla Bělobrádka tak neplatí sice absolutně, uvádí maximální číslo, které platí pouze pro specializované obory, nicméně je i tak hodnocen jako pravdivý.

Testování vzorků alkoholu provádi několik institucí, které mohou spadat pod kompetenci státu nebo kraje. Instituce s celostátní působností, které kontrolují vzorky alkoholu v souvislosti s případy otrav metylalkoholem, jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Celní správa a Hasičský záchranný sbor ČR, uvádějí na svých webových stránkách pouze údaje platné pro celou Českou republiku bez rozlišení jednotlivých krajů. Jediné údaje zaměřené na krajskou úroveň jsou nyní dostupné na webu Jihomoravského kraje: "Do úterní (t.j. 18. 9. 2012) deváté hodiny ranní bylo dosud přijato celkem 350 vzorků, otestováno 79." (zpráva ze zasedání Bezpečnostní rady JMK ze dne 18. září 2012)

V Jihomoravském kraji provádí pro občany JMK bezplatně testování vzorků alkoholu Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Vysoké učení technické, Chemická laboratoř Salayová, Moravské naftové doly Hodonín a laboratoře Labtech s.r.o. Brno, ale žádné z těchto pracovišť neuvádí počet zkontrolovaných vzorků ani jiné údaje o nich.

Jelikož vývoj tzv. "metylové kauzy" je velmi dynamický, nepovažujeme data ze dne 18. září 2012 za dostatečně aktuální pro ověření výroku ze dne 23. září 2012, a pro nedostatek jiných údajů hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Šéf útvaru pro ochranu prezidenta Jiří Sklenka odstoupil v sobotu 29.9. večer. Podle svých slov se rozhodl vyvést ze selhání svého útvaru odpovědnost, a to přesto, že osobně neměl s incidentem co do činění.