Pavol Lukša (do roku 2009 členem KDU-ČSL, poté TOP 09) byl v roce 2008 v krajských volbách zvolen zastupitelem kraje. Co se týče jeho účasti na jednáních Zastupitelstva kraje, podle zápisů ze zasedání dostupných na webových stránkách kraje, se Josef Babka ve svém výroku mýlí.

Na základě těchto zápisů a seznamu omluvených či neomluvených absentujících zastupitelů v úvodu každého dokumentu lze vysledovat absenci Pavola Lukši. Z celkového počtu 25 zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje chyběl Pavol Lukša 12x (z toho čtyřikrát omluvená neúčast a osmkrát neomluvená). Přítomen byl tedy na 13 zasedáních.

Z časového hlediska byl Pavol Lukša ve své účasti na jednání Zastupitelstva lepší v první polovině volebního období. Ze 13 zasedání (poslední z nich bylo 22. září 2010) chyběl dvakrát. Naopak ze zbývajících 12 zasedání (poslední 5. září 2012) se účastnil dvou. Lze si všimnout, že tyto absence začaly po volbách do Poslanecké sněmovny PČR z 28. a 29. května 2010, kde byl Pavol Lukša zvolen za poslance.

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

V médiích se objevují informace o minimálně 2,5 miliardách korun, které by měl ROP Severozápad vracet kvůli chybám v rozdělování dotací. Objevují se i informace o dokonce 3,3 miliardách. V rozhovoru pro server iHNED hejtman karlovarského kraje Josef Novotný shrnuje: " Čísla se neustále různí, dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy. "

Každopádně lze dát Vladislavu Raškoví za pravdu, že se obecně hovoří minimálně o částce 2,5 miliardy korun.

Výrok Otakara Rumla hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Tento výrok je totiž obtížně hodnotitelný. Ruml v jednu chvíli jmenuje město Broumov, ale vzápětí mluví o „oblasti“. Bohužel tuto „oblast“ už dále nespecifikuje a proto jsme se rozhodli držet se vymezení v rámci města Broumov.

Podle mapy středních škol okresu Náchod pak v Broumově skutečně působí jen jedno gymnázium. Pokud bychom však vycházeli z mapy CHKO Broumovsko, tak bychom kromě zmíněného gymnázia v Broumově v oblasti našli ještě např. Střední školu hotelnictví a společného stravování v Teplicích nad Metují. V celém okrese Náchod je pak ještě několik dalších středních škol.

Co se týče problému s nedostatkem studentů na broumovském gymnáziu, tak zde má Ruml pravdu, potvrzuje to např. článek v Učitelských novinách. O celkové situaci v kraji se lze více dočíst na webu Královéhradeckého kraje.

Podle Zákona č. 114/1995 Sb. se sledované vodní cesty dělí na vodní cesty účelové (ty slouží pouze pro rekreaci a pro dopravu místního významu) a dopravně významné. Dopravně významné cesty se dál dělí na využívané a využitelné.

Podle Zákona č. 114/1995 Sb. §3, odst. 4, písm. b) jsou využívané vodní cesty na toku řeky Vltavy "1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun." Dle portálu plavba.cz se úsek mezi Třebenicemi a a přístavem Radotín nazývá dolní Vltava, mezi Třebenicemi a Českými Budějovicemi se jedná o střední Vltavu.

Podle projektu z roku 2008 Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou bylo cílem splavnění 33 km dlouhého úseku Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tímto by vznikla souvislá vodní cesta v délce 93 km z Českých Budějovic do Orlické přehrady. Tento projekt byl určen pro rekreační plavbu. Projekt byl rozdělen do tří etap, do tří investičních záměrů. "Stavby těchto záměrů jsou zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 schváleného vládou České republiky usnesením č. 1064 ze dne 19. září 2007."

Splavnění tohoto úseku řeky Vltavy (pro rekreační účely) bylo rozhodnuto schválením vlády v roce 2007.

Jiné rozhodnutí o splavnění Vltavy se bohužel nepodařilo dohledat.

Výrok odpovídá informacím uvedených v médiích.

Projekt spalovny v Karviné (oficiálně Krajské integrované centrum na energetické využívání odpadů - KIC) byl skutečně odložen o cca. 1 rok kvůli neschválené podpoře ze strany Evropské komise, informovala o tom např. Česká televize. Podle vyjádření mluvčí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Karin Pelikánové pro Karvinský deník chtěla Komise na stavbu přispět opravdu "pouze" 20 % místo plánovaných 40 %. Na základě tohoto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tzv. uhlíková daň, tedy daň z vypouštění skleníkových plynů, byla navržena usnesením vlády č. 702/2011 (.pdf - bod II/3) ze dne 21. září 2011, jejíž návrh má být předložen ministrem financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a ministrem životního prostředí do 31. prosince 2012. Se zavedením této daně se počítá od roku 2014, na čemž se shodla porada ekonomických ministrů na základě dohody koaličních partnerů 10. dubna 2012, a to v materiálu č. j. 343/2012 (tento původní materiál se nepodařilo dohledat) o výdajových a příjmových opatřeních pro roky 2013 - 2015 (shrnutí dostupné zde - příjmová opatření, bod 9). Závěry porady ministrů byly oficiálně přijaty celou vládou v usnesení vlády č. 275/2012 (.pdf - bod II/1) ze dne 11. dubna 2012.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat relevantní zdroje, které by výrok Jiřího Zimoly potvrzovaly či vyvracely.

V samotné Rámcové smlouvě o spolupráci (materiál I_ZK070409_154_rámcová_smlouva.doc) uzavřené mezi ČEZ, a.s. a Jihočeským krajem dne 7. 4. 2009 se nic o možném převodu těchto kapacit z vlastnictví ČEZu na kraj nepíše.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť s mírnou výhradou, na základě informací z portálu Jihomoravského kraje a médií.

Michal Hašek je naprosto přesný, pokud jde o celkový počet obcí v Jihomoravském kraji. Je jich skutečně 673.Podle informací z médií si ovšem nestěžovalo 20 obcí. V článcích serveru iHNED nebo České televize je zmíněno 13 stěžovatelských obcí, na serveru Rozhlas zmiňují 14. Ani v jednom případě to však není 20. Vzhledem k tomu, že si touto nepřesností svoji pozici nevylepšuje, spíše naopak, a že poměr 14 obcí ku 673 není tak odlišný od 20 ku 673, hodnotíme i tak výrok jako pravidvý.

Vladimír Dryml měl skutečně minulý rok spor právě s Davidem Rathem. Týkal se konkrétně jeho působení v mladoboleslavské nemocnici, kde měl působit tř týdny, načež právě kvůli údajným neshodám s Rathem odstoupil. Své odstoupení oduvodňoval těmito slovy:"Pokud nemáte kompetence, přístup k informacím a nemůžete komunikovat s lidmi, kteří mají peníze v rukou, tedy primáři, nevím, co bych tam dělal. Ať si to vede hejtman sám se svými Melody boys z Kladna, já u těch šaškáren nemusím být".

Výrok tedy označujeme za pravdivý, Vladimír Dryml měl vážný spor s Davidem Rathem o vedení zdravotnictví v kraji.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Agentura Moody's (eng) ve své zprávě ze 7.července 2012 uvádí doslova: „ Výnosy státních dluhopisů jsou nadále tlačené dolů, a investoři nadále považují Česko jako "bezpečný přístav" v regionu. ”