Na základě zveřejněných údajů schváleného rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 označujeme výrok jako pravdivý s výhradou.

V rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 (.xls) kapitola 04 - Doprava představují položky zařaditelné pod označení veřejná doprava (Provoz veřejné silniční dopravy 661 699 tis. Kč a Provoz veřejné železniční dopravy 975 000 tis. Kč) výdaj 1 636 699 tis. Kč. I přesto, že se výrok liší ve svém hodnocení o částku 136 699 tis. Kč, jej označujeme vzhledem ke kontextu debaty za pravdivý.

Jelikož platné zákony popisují pravomoci ve znění výroku senátora Dientsbiera, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Prezident je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. (Zákon o Ústavním soudu, § 64, odst. 1, písm. a) ).

Zákon o zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.) v § 8 řeší Dientsbierem zmíněné pravomoci. Konkrétně tato pasáž zákona zní: "(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoli v o to
požádají zprávy o své činnosti .

(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti
těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."

Podle zákona o volbě prezidenta (č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Na transparentním účtu M. Zemana bychom měli najít veškeré příjmy jeho kampaně, vč. vkladu Martina Nejedlého. Ten ale na účtu nenajdeme, snad proto, že téměř za celý první měsíc jeho existence na účtu nejsou uvedeny žádné transakce (podle kampaňě měla být “na vině technika”, uvedly Lidové noviny). Nejedlého dar jednoznačně nepotvrzují ani mediální zprávy k tématu. Vyjádření Lukoil Aviation Czech, s.r.o., ani její mateřské společnosti ke sponzorským darům Zemanovi se nám nepodařilo dohledat. Výrok proto v obou částech není ověřitelný.

Dodejme, že Zemanův výraz “on sám nám... věnoval” se může vztahovat také na dar Nejedlého straně SPOZ. Té měl Nejedlý podle Zemana (ČT) věnovat 400 tis. Korun již při jejím vzniku. Výroční zpráva SPOZ (.pdf) pak (na str. 10) uvádí dar od Nejedlého ve výši 700 tis. Korun. Vzhledem k probíhající prezidentské kampani ale výrok interpretujeme tak, že se vztahuje k ní.

Ke zmiňované privatizaci obchodního domu Breda došlo v roce 1994, kdy byl Vladimír Dlouhý ministrem průmyslu a obchodu. Konečné rozhodnutí soudu v této kauze padlo v roce 2001, kdy soud Ivana Rulfa, úředníka zmíněného ministerstva, osvobodil. Byl však odsouzen likvidátor společnosti Leoš Nechvátal.

V souvislosti s podezřele nízkou cenou, za kterou byl obchodní dům privatizován do rukou Kamila Kolka, čelila ODA podezření z nečistého financování. Tata podezřelá privatizace byla také předmětem interpelací na Ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiřího Skalického a i v této interpelaci je zpochybňována prodejní cena.

Ivan Rulf se posléze soudil o odškodnění za ušlý zisk, přiznané odškodnění mu však bylo vyšším soudem zase v roce 2007 odebráno.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zákon (txt. čl.20) o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR říká: "Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu "

Obecně závazná vyhláška č. 11/2011 určuje, že je zakázáno provozovat na veřejně přístupných místech (herny, pohostinská zařízení a další místa) výherní hrací přístroje na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a Polanka nad Odrou, v městském obvodu Poruba pak například na ulících Hlavní třída, Alšovo náměstí, Nezvalovo náměstí.

Na území městských obvodů Mariánské hory a Hulváky a Vítkovice pak není omezeno provozování výherních hracích přístrojů geograficky, ale časově - je možné je provozovat pouze od 10:00 do 22:00.

Výrok Kateřiny Klasnové je hodnocen na základě dohledané legislativy z webu Poslanecké sněmovny jako pravdivý.

Tzv. daňový balíček, tedy komplex opatření, který obsahuje mimo jiné zvýšení sazeb DPH, byl po vrácení Senátem Poslaneckou sněmovnou zamítnut 5. září 2012. Prezident Klaus jej tedy ani vetovat nemohl.

Opětovně byl tento zákon předložen do Sněmovny a prošel 1. čtením 18. září 2012. To, že jde o identický návrh, dokumentují slova ministra financí Kalouska, která pronesl při projednávání 18. září: " Dámy a pánové, dovolte, abych jménem vlády předložil soubor novel zákonů, které tato Sněmovna již projednávala v prvním, ve druhém a ve třetím čtení. Byly Poslaneckou sněmovnou schválené, nebyly však Poslaneckou sněmovnou schválené poté, co je vrátil Senát." Výrok Kateřiny Klasnové tak přesně pojmenovává jak fakt, že daňový balíček nebyl vetován prezidentem (jelikož vetován být ani nemohl), tak i fakt, že vláda předložila do Sněmovny identický text, který je aktuálně projednáván.

Na základě bývalých volebních programů z archivu ODS hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.

ODS zahrnula rovnou daň poprvé ve svém koncepčním materiálech s názvem "Modrá kniha" (.pdf str 16) z roku 2004 , v němž slibovala zavést jednotnou 15% sazbu fyzických a právnických osob a DPH.

Následně se zmínka o rovné daňi objevila volebním program pro volby do Poslanecké sněmovny z roku 2006 (.pdf str. 6) i z roku 2010 (.pdf str. 15).

Prezident republiky je podle Ústavy ČR součástí výkonné moci (Hlava třetí), jejíž vrcholným orgánem je právě Vláda (Čl. 67). V logice výroku je tedy pravda, že prezident musí respektovat vládu, byť jí není z výkonu své funkce odpovědný (Čl. 54).

Pravomoci prezidenta stručně na ČT 24.

Na základě zákona č. 370/2011 Sb. přijatého dne 6. listopadu 2011 bylo od 1. ledna 2012 navýšeno DPH na 14% v případě snížené sazby a u základní sazby daně bylo ponecháno 20%.

Již na počátku roku 2012 se však v prognóze České národní banky objevil závěr, že v roce 2012 banka očekává stagnaci reálných mezd a vzhledem k navýšení DPH nižší kupní sílu obyvatel, jak uvádí server E15.cz. V září 2012 pak informoval ekonomický server ČTK Finančnínoviny.cz o poklesu reálných mezd, tudíž poklesla i kupní síla obyvatel.

Je také pravda, že občané vyřizují nemalou část svých pohledávek v zahraničí. Nutno však poznamenat, že tento trend má dlouhodobější charakter.

Výrok tedy na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.