V hodnocení předchozího výroku jsme uvedli, že primátor mluví o výběrovém řízení, kterým měla být vybrána agentura, jež by realizovala výběrové řízení na pozici generálního ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).

Seznam nabídek na realizaci tohoto výběrového řízení jsme ale nenašli. Zakázka není uvedena ani v seznamu veřejných zakázek hl. m. Prahy vč. DPP (zveřejňování detailů zakázek ovšem začalo teprve v srpnu 2012). Tehdejší zprávy médií, např. serveru Novinky.cz (dle Práva), potvrzují existenci takového výběrového řízení a nízký počet nabídek. Novinky navíc uvádějí:

"Magistrátní tamtamy přitom jako hotovou věc oznamovaly, že zakázku získá pracovní agentura Bubeník Partners."
Jakou cenu obsahovaly jednotlivé nabídky a jaké byly podmínky výběrového řízení, se však nedočteme, mimo citace samotného primátora Svobody. Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.

V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících.

Ze zemí staré 15 jsou registrační pokladny zavedeny v Itálii, částečně také v Belgii.

Na základě dohledaných informací je třeba ohodnotit výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Ministr financí Miroslav Kalousek skutečně navrhuje Vládě ČR druhou sazbu daně z příjmu fyzických osob, a to konkrétně ve výši 31% (na rok 2013) a ve výši 32% (na rok 2014) pro lidi s příjmem přesahující stropy sociálního a zdravotního pojištění (tedy čtyřnásobek průměrné mzdy). Tato sazba má být podle ministra Kalouska zavedena v souvislosti se změnami sazeb DPH, zmrazením důchodů a svázáním některých výdajů státu, a to na omezenou dobu.

27. února 2012 po poradě ekonomických ministrů vystoupili premiér Petr Nečas s ministrem financí Miroslavem Kalouskem a prezentovali tzv. S tabilizační rozpočtové opatření pro období 2012 - 2014. Na tomto tiskovém brífinku představili výše zmíněné návrhy, mluvili také o potenciálně nově zavedené sazbě daně z příjmu fyzických osob. Premiér Nečas na zmíněném brífinku uvedl: " Ve stejném časovém horizontu, jako by byly zmrazeny důchody, by byla prohloubena progrese, tedy druhá sazba daně z příjmu fyzických osob." Při stejné příležitosti uvedl ministr Kalousek: " Budou-li dočasně zmrazeny nebo valorizovány důchody, potom po stejnou dobu musí být požádána vysokopříjmová skupina, aby přispěla. V souvislosti s výrokem ministra Kalouska lze také poukázat na mediální informace k danému tématu - např. iHNed, nebo již výše zmíněné iDNES.

Na základě informací uvedených na oficiálních internetových stránkách SNP, Parlamentu VB a na portálu Euroskop.cz hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skotská národní strana (SNP) představuje politickou stranu, jejímž hlavním cílem je dosažení nezávislosti Skotska na Spojeném království. Po regionálních volbách v roce 2011 ovládla SNP, v čele s Alexem Salmondem, Skotský parlament, ve kterém skotští nacionalisté získali absolutní převahu 69 ze 129 křesel (.jpg), a poprvé v historii tak sestavili většinovou vládu. Tento triumf otevřel SNP cestu k referendu o skotské nezávislosti, které chce strana vyhlásit do konce funkčního období parlamentu v roce 2015. V současné době SNP rovněž náleží celkem 6 poslaneckých mandátů v Dolní sněmovně (House of Commons) Parlamentu Spojeného království.

Výroky politiků v koaličních jednáních nejsou k dispozici.

Další případ, kdy není možné posoudit, jakým způsobem probíhala jednání, a zvláště kdo z politiků co řekl. Nedá se ověřit, jestli se předseda TOP 09 Schwarzenberg na jednáních vyjadřoval ohledně kontrasignace prezidentských milostí negativně nebo ne. Nutno zmínit, že na veřejně přístupných zdrojích o vládních jednáních jsou k dispozici pouze výsledky hlasování členů vlády, programy usnesení a výsledky těchto jednání, nikoliv už samotný průběh. O prezidentských milostech se přitom na oficiální úrovni ještě nejednalo.

Na základě komunikace s ČSÚ hodnotíme tento výrok jako neověřitelný, protože ČSÚ poskytuje statistiky průměrné ceny zemědělských výrobců vajec pouze v měsíčních intervalech a nikoliv týdenních.

Ve statistikách ČSÚ lze dohledat v e-publikaci „Indexy cen zemědělských výrobců“ průměrné ceny vajec zemědělských výrobců, které jsou však publikovány měsíčně. ČSÚ poskytuje týdenní šetření pouze u „spotřebitelských cen“ (tedy nikoliv cen výrobců). Z tohoto důvodu nemůžeme ověřit, za jakou cenu prodávali drůbežáři vejce ve 12. týdnu tohoto roku.

Cena topných olejů (zjednodušeně ropy) má skutečně značný podíl na vývoj ceny plynu a to hned z několika důvodů. Prvním je existence společného trhu energetických komodit, na kterém hraje primární roli právě ropa. Na růst či pokles její hodnoty jsou navázány ostatní komodity, jež značně kopírují její vývoj. Co se týká zmiňovaného vzorce, ten je postaven na vývoji cen více komodit, nicméně ropa je opět jednoznačně nejdůležitější složkou výpočtu a její cena radikálně ovlivňuje cenu při nákupu zemního plynu. Tvrzení Milana Urbana je tedy pravdivé, což potvrzují i stránky Energetického regulačního úřadu, na nichž lze nalézt nejen zmiňovaný vzorec, ale i data potvrzující Urbanovo tvrzení.

Výrok poslankyně Semelové je pravdivý, neboť se opírá o konkrétní statistiku ČSSZ.

Česká správa sociálního zabezpečení vydala 25. dubna letošního roku tiskovou zprávu "Počty důchodů, počty důchodců a poplatníků pojistného za 1. čtvrtletí roku 2012". Ve zprávě se uvádí, že: " Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. březnu 2012 celkem 10 740 Kč, z toho u mužů 11 908 Kč a u žen 9 750 Kč (jedná se o sólo vyplácené starobní důchody vč. předčasných bez souběhů s pozůstalostním),. Průměrný věk penzistů pobírajících starobní důchod byl v 1. čtvrtletí tohoto roku 68, 5 let - muži 70 let, ženy 67 let." Poslankyně Semelová tak popisuje průměrnou výši důchodů k 31. březnu 2012 zcela přesně, tudíž je její výrok pravdivý.

Dle informací České kanceláře pojistitelů, která na území ČR sdružuje pojišťovny, které mají oprávnění provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, existuje v současné době 14 takových subjektů.

Česká kancelář pojistitelů na svých stránkách údaje o příjmech a výdajích neposkytuje, tyto údaje je ale možné dohledat na webu České asociace pojišťoven, která je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven v ČR. Příslušné údaje pravidelně publikuje ve výročních zprávách. Nejaktuálnější výroční zpráva (.pdf) za rok 2010 na straně 69 uvádí tabulku srovnávající vybrané předepsané pojistné na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění s vyplaceným pojistným plněním. V roce 2010 činilo vybrané pojistné 22 490 274 tis. Kč, vyplacené pojistné plnění potom 10 324 311 tis. Kč.

Výrok Jeronýma Tejce tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pouze pro zajímavost připojujeme ještě odkaz na článek, který komplexněji diskutuje poměrně složitý problém příjmů a výdajů pojišťoven, zejména s ohledem na povinnost pojišťoven vytvářet rezervy a existenci nevyřízených pojistných událostí.

Ano, tento výrok je pravdivý.

Hlava třetí Ústavy České Republiky, článek 76:

(1) Vláda rozhoduje ve sboru.
(2) K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.