Statistiky (ang.) OECD uvádí skutečně výši českého veřejného dluhu v roce 2007 v poměru k HDP jako 27,9% HDP. Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, když hovoří o hodnotě pod 30% vůči HDP.

Na základě výsledků řeckých voleb konaných 17. června 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Vezmeme-li v potaz hlasy stran, které překonaly 3% klauzuli nutnou pro postup do parlamentu, pak strany, které zřejmě vystupují proti záchrannému balíku od EU a MMF, získaly celkem 2.820.668 hlasů. Tato skupina je značně různorodá a zahrnuje radikální levicovou koalici SYRIZA, Nezávislé Řeky (odštěpenou frakci z Nové demokracie), kteří odmítají podobu půjčky od EU a MMF, ultranacionalistickou stranu Zlatý úsvit a K.K.E (komunisté).

Proevropské strany, které podporují přijetí záchranného balíku, konzervativní Nová demokracie a socialistický PASOK (Panhelénské socialistické hnutí) získaly dohromady 2.581.441 hlasů.

Zásadní roli v těchto počtech hraje menší levicová strana Demokratická levice (ΔΗΜΑΡ), která získala 385.079 hlasů. Tato strana se vyznačuje prounijními názory, avšak její lídr Fotis Kouvelis na počátku tohoto roku prohlásil, že nebude podporovat současnou podobu půjčky EU a MMF v řeckém parlamentu. Požaduje na rozdíl od návrhu podporu růstu pomocí strukturálních fondů a Evropské investiční banky. Z čehož vyplývá, že strana současnou pomoc eurozóny Řecku neschvaluje, byť má proevropskou orientaci, a její voliči tedy hlasovali také protizáchrannému balíčku.

Po sečtení tedy proti záchrannému balíčku hlasovalo 3.205.747 řeků, pro záchraný balíček 2.581.441 a výrok Nigela Farage je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože sociální demokracie opravdu měla výrazný a nepopiratelný podíl na vstupu ČR do EU. Je samozřejmě zela jasné, že do Evropské unie jsme nevstoupili po roce 2007, ale v roce 2004. Tímto špatným datem ale Lubomír Zaorálek jistě nikoho nemystifikuje.

Pravděpodobně nejdůležitějším faktem potvrzujícím roli ČSSD na vstupu ČR do EU je fakt, že klíčová vyjednávání mezi EU a ČR i samotný podpis smlouvy o přistoupení se odehrávala v období vlády ČSSD a samotná smlouva byla podepsána tehdejším předsedou sociální demokracie Vladimírem Špidlou.

Jednoznačně proevropský směr strany je dán i programovým prohlášením vlády z roku 1998 (.pdf), které říká, že: "ČSSD se ztotožňuje s myšlenkou integrace států evropského kontinentu a za svou prioritu považuje přijetí České republiky do Evropské unie..."Sociální demokracie byla považována za nejvíce proevropskou stranu v českém (relevantním) politickém spektru a její poslanci vždy hlasovali v souladu se snahou co nejrychleji vstoupit do EU.

Výrok premiéra Nečase byl označen za základě statistických údajů za pravdivý. ČSSD za své vlády mezi lety 1998 a 2006 veřejný dluh opravdu zdvojnásobila.

Od roku 1998 do roku 2006 se dluh v procentech HDP opravdu zvýšil dvojnásobně. Premiérův výrok je tedy pravdivý.

Údaje z Eurostatu týkající se veřejné dluhu uvádějí toto:

Rok1998

19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v % HDP

14.5 15.8 17.8 23.9 27.1 28.6 28.9 28.4 28.3

Těchto čísel se držíme při hodnocení výroku, neboť změny dluhu uváděné v procentech HDP jsou nejpoužívanějším ukazatelem jeho růstu či poklesu.

Pokud bychom ovšem vycházeli z méně častého ukazatele, tedy výše dluhu v reálných číslech, tak se od roku 1998 do roku 2006 zvýšil více než čtyřnásobně. Eurostat uvádí následující:

Rok1998

19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v milionech euro

8482.0 9420.9 11525.8 18299.6 22006.2 23703.327829.1 30531.1 34495.6

Optimalizace sítě škol, jak se také někdy redukce škol nazývá, je v programu ministerstva školství už delší dobu.

Na konci roku 2010 možnou redukci škol projednával tehdejší ministr školství Dobeš s hejtmany, což odpovídá i stanovisku ministerstva školství, které je uvedeno zde. Na začátku roku 2011 pak byla tato redukce škol skutečně s kraji dohodnuta.

Problém s čerpáním prostředků z EU jsme už řešili v našich předchozích ověřováních. Bohuslav Sobotka má na mysli zřejmě kauzu problematického čerpání dotací z EU pro školství, za což kritizovala Josefa Dobeše vedle ČSSD i TOP 09. Dne 19. března 2012 obdrželo MŠMT auditní zprávu Evropské komise, která pozastavuje dotační program Vzdělání pro konkurenceschopnost. Od té doby běží dvouměsíční lhůta, do které má zpracovat ministerstvo školství možné řešení a nápravu. Jak je uvedeno na stránkách ministerstva školství, toto pozastavení dotací je zde přímo zmiňováno a dodává, že odpověď, ve které jsou zahrnuty nápravná opatření už také byla komisi zaslána.

Výrok tedy považujeme za pravdivý.

V roce 2009 byl skutečně Jaromír Drábek společníkem ve firmě iDTAX, podle záznamů v obchodním rejstříku od 26.května do 2.listopadu 2009. Smlouva o převodech obchodních podílů zbyvajících podílníků byla uzavřena 16.11. 2010, tedy v době kdy už nebyl Jaromír Drábek podílníkem. Nebyl jím v té době už ani náměstek Šiška, který skončil jako jednatel firmy 27.7. 2010. Nejde tedy ani o střet zájmů, jak padlo v diskusi.

Výrok samotný můžeme považovat za pravdivý.

Výrok Ivana Bartoše hodnotíme jako zavádějící, a to na základě autorského zákona, trestního zákoníku a dohody ACTA.

§ 270 trestního zákoníku Porušení autorských práv, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi konkrétně uvádí: "1) Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,a) vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání,
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobí-li tím jinému značnou škodu, nebo
c) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu nebo způsobí-li tím jinému škodu velkého rozsahu, nebo
b) dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu." Právo se však řídí také zásadou přiměřenosti. § 46 trestního zákoníku, bod 1 navíc říká, že: "...Od potrestání pachatele, který spáchal přečin, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již pouhé projednání věci postačí k jeho nápravě i k ochraně společnosti." Tato legislativní opatření tak automaticky nepředpokládají udělování nepodmíněných trestů odnětí svobody pro tzv. sdíleče, jak o tom mluví Ivan Bartoš.

Dohoda ACTA (.pdf) pak obsahuje spíše obecné formulace o nutnosti mít v každé smluvní zemi nástroje, které mohou postupovat proti porušování vlastnických práv. Formulace předsedy Bartoše je zavádějící - tyto kroky nemusí být spojeny se zavíráním lidí do vězení.

Výrok poslance Šlégra je nepravdivý, neboť z dlouhodobých údajů, ani z dat ze zasedání, které se konalo v úterý 24. dubna nevyplývá, že by poslanci stran vládní koalice nějak "vynikali" v absencích nad poslanci opozičními.

Občanské sdružení Kohovolit.eu zpracovalo analýzu, která mapuje účast poslanců na jednání Poslanecké sněmovny. Z ní vyšlo (iHNed), že v roce 2011 byli nejaktivnější poslanci TOP09 a KSČM, tudíž nelze hovořit o rozdělení na poslance vládní koalice a poslance opoziční, co se účasti ve sněmovně týče.

Co se týká úterního zasedání (24. dubna 2012), při hlasováních bylo přítomno 189 poslanců. Z řad poslaneckého klubu ČSSD nebyli přítomni 2 poslanci, ODS byla kompletní, TOP09 měla 3 omluvené absence, KSČM chyběl 1 omluvený poslanec, poslanecký klub VV měl 1 absentujícího poslance a z nezařazených chyběli 2 poslanci, z nichž byl 1 omluven. Nelze tedy hovořit o výrazně vyšší absenci poslanců stran vládní koalice. Výrok poslance Šlégra je tím pádem nepravdivý.

Výrok ministra vnitra je pravdivý, neboť vyšetřované případy skutečně byly odebrány dozorujícímu zástupci a předány Martinu Omelkovi.

V roce 2006 byl Jan Kubice šéfem policejního útvaru ÚOOZ (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu), který vyšetřoval významné kauzy. Stěžejními případy útvaru zjevně ministr Kubice míní např. vyšetřování smrti Františka Mrázka nebo kauzu Biolíh (shrnutí kauzy Biolíh Sabinou Slonkovou - Aktuálně.cz), což bylo v období před parlamentními volbami 2006 politicky velmi citlivé. Tyto kauzy útvar fakticky spojil a tím se dostal pod velký tlak, který vyústil ve vystoupení Jana Kubiceho na jednání sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost jen pár dní před volbami.

Server iHNed (nebo i Idnes) 19. května 2006 informoval o případu vyšetřování vraždy Mrázka a zmiňuje se, že: " Ještě před akcí inspekce (která odebrala vyšetřování z rukou ÚOOZ) musel skončit státní zástupce Radek Klvaňa, který vyšetřování od začátku dozoroval. Nahradil ho Martin Omelka, podle kterého došlo ke změně z organizačních důvodů". Martin Omelka je od roku 2009 českým soudcem, do této pozice byl jmenován v květnu 2009.

Výrok je zavádějící, neboť vyjednaná částka na osobu je nejvyšší pouze s neaktuálními daty.

Pro léta 2007 až 2013 (pdf.) rozděluje Evropská unie ze svého dotačního programu částku 347 miliard eur. Tento program má splnit tři základní cíle, na které směřují tyto prostředky. Je to cíl konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Z celkové výše této částky byla České republice přidělena k čerpání celková suma 26 692 milionů eur (788 miliard Kč).

V tabulce níže uvádíme poměr přidělených částek k počtu obyvatel v jednotlivých zemích. Počet obyvatel čerpáme z dat Eurostatu pro rok 2010, tedy k půli období, na které je určen dotační program.

Vyjednáná částka (mil. Euro) Částka na osobu (Euro) Estonsko 3456 2579 Česká republika 26692 2540 Madarsko 25307 2527 Litva 11588 2136 Slovinsko 6885 2068 Slovensko 855 2063 Malta 4620 2055 Lotyšsko 4205 2054 Portugalsko 21511 2022 Řecko 20420 1806 Polsko 67284 1763 Rumunsko 19668 916 Bulharsko 6853 906 Kypr 640 797 Španělsko 35217 766 Itálie 28812 477 Německo 26340 322 Finsko 1716 321 Francie 14319 228 Belgie 2258 208 Irsko 1891 202 Švédsko 901 202 Rakousko 1461 174 Spojené království 10613 171 Lucembursko 65 129 Nizozemsko 1907 115 Dánsko 613 111

Vidíme, že Česko bylo v částce na hlavu před Maďarskem, a skutečně nejvyšší zisk na obyvatele má Estonsko. Je ale třeba upozornit na vývoj počtu obyvatel těchto zemí: pokud použijeme počet obyvatel z roku 2006, kdy ČSSD "odevzdávala zemi", ukáže se, že ČR si vyjednala velmi těsně nejvýhodnější příjem peněz na obyvatele v dané chvíli, který ale není nejvýhodnější, vezmeme-li v potaz populační vývoj:

(celk. částka k populaci)

2006 2007 2008 2009 2010 Estonsko 2570 2574 257725782579 Česko 26042595 2571 2550 2540 Madarsko 2511 2514 2519 2523 2527

Haškův výrok považujeme za zavádějící, neboť vyjednaná částka se jeví jako nejvyšší pouze s daty do roku 2007, kdy období pro dotační program teprve začíná. Dlouhodobý (a tím předvidatelný) populační vývoj způsobuje, že ve skutečnosti o nejvyšší částku nejde a v žádném případě pak nejde o "suverénně nejvyšší příjem", jak říká Hašek.

(Hodnocení bylo doplněno i dle upozornění komentářů v diskusi, za které děkujeme).

Pro zajímavost přikládáme i souhrnný stav čerpání z prostředků EU k 3.2. 2012 (pdf.).