Česká vláda se v lednu letošního roku rozhodla podpořit původní návrh Velké Británie, Francie a Německa, jež se rozhodli usilovat o postupné snížení rozpočtu EU na 0,8% celkového HDP Evropské unie, tudíž opravdu iniciovala podporu postupnému snížení evropského rozpočtu až na 0,8% celkového HDP společenství.

Česká republika původně podporovala návrh Evropské komise, který navrhoval rozpočet ve výši 1,05 % HDP Evropské unie, čímž stála na straně zemí, které nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie. Obrat nastal až na zasedání vlády v úvodu roku 2012, kdy se kabinet rozhodl přehodnotit priority a usilovat po boku čistých plátů (země, které do rozpočtu více přispívají než získávají) o postupnou redukci rozpočtů.

Výrok Bohuslavy Sobotky hodnotíme jako pravdivý, neboť žádná ze stran nedávno ukončené vládní koalice, tedy ODS, TOP 09 a VV, nevyhrála volby. Se ziskem 22,08 % se na prvním místě umístila ČSSD.

Druhá ODS získala 20,22 %, TOP 09 16,70 % a Věci veřejné 10,88 %.

Jednací řád Poslanecké sněmovny ani konkrétní část webových stránek PS PČR určená výboru pro obranu a bezpečnost pravomoci vůči státnímu zastupitelství neuvádí.

Na stránkách PS lze nalézt pouze funkce výborů v legislativním procesu.

Unie státních zástupců se ohradila proti úmyslům výboru pro obranu a bezpečnost svolat mimořádné zasedání bezpečnostního výboru k tématu prověrky mimořádného dohledu vrchního státního zastupitelství na Městském státním zastupitelství v Praze dne 6. února 2012. V jejím prohlášení (.doc) ze dne 16. 02. 2012 uvádí, že " žádný státní zástupce není nejen povinen, ale ani oprávněn, zodpovídat se z výkonu svých zákonných oprávnění Parlamentu ČR, jeho výborům nebo jednotlivým poslancům či senátorům. Pravomoci státních zástupců, vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství a kontrolní oprávnění jsou definovány v příslušných právních předpisech, zejména v trestním řádu, zákonu o státním zastupitelství a vyhlášce o jednacím řádu státního zastupitelství, přičemž z žádného právního předpisu nevyplývá, že by kterýkoliv představitel moci zákonodárné či výkonné mohl do činnosti státního zastupitelství jakkoliv zasahovat. Výjimkou jsou zákonem jasně definovaná oprávnění ministra spravedlnosti."

Dále je také uvedeno, že pokud je "na tomto jednání žádána přítomnost pověřeného vrchního státního zástupce v Praze Stanislava Mečla, je tento postup nutno hodnotit jako pokus o nedovolený zásah do činnosti státního zastupitelství a popření základních principů fungování veřejné žaloby. "

Také ministr spravedlnosti se měl skrze svou mluvčí vůči zamýšlenému postupu výboru pro obranu a bezpečnost ohradit. Uvedl, že "naším cílem je posilovat nezávislost státního zastupitelství, a nikoli ji oklešťovat tím, že si budou politici předvolávat na koberec státního zástupce ve chvíli, kdy on učiní něco, co se jim nelíbí."

Na to reagoval předseda daného výboru Radek John . Uvedl: " Odmítám prohlášení ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, že projednání věci poslaneckým výborem je zásahem do nezávislosti české justice. Důvodem mimořádného jednání výboru totiž není řešení konkrétních kontrolovaných případů, nýbrž posouzení zda by podobný postup státního zastupitelství, ke kterému došlo minulý týden, nemohl být v rozporu se zákonem.
Jelikož státní zastupitelství je coby orgán činný v trestním řízení součástí moci výkonné, nepovažuji postup při svolání schůze za jakkoli nestandardní. Ministr spravedlnosti nese za činnost státních zastupitelství politickou odpovědnost, podobně jako ministr vnitra nese politickou odpovědnost za činnost Policie ČR." Ve svém druhém vyjádření ještě doplnil: "Tématika státního zastupitelství, které je součástí moci výkonné, patří na parlamentní půdu, kdy Parlament ČR má jako zákonodárná síla, svou neoddiskutovatelnou kontrolní roli. a že "předseda výboru je ze Zákona o jednacím řádu povinen svolat zasedání výboru, požádá-li o to dvě pětiny členů bezpečnostního výboru. V tomto případě jich bylo osm ze tří politických stran, tedy dokonce celé tři pětiny členů bezpečnostního výboru. " Také ústavní právník Zdeněk Koudelka potvrzuje slova Radka Johna :
"Parlamentní demokracie je založena na odpovědnosti vládní složky výkonné moci parlamentu, u nás Poslanecké sněmovně. Naše ústava do vládní složky výkonné moci řadí státní zastupitelství. Z ústavy plyne, že vláda je i za činnost státního zastupitelství odpovědna Poslanecké sněmovně. Nástroje kontroly Poslanecké sněmovny nad činností vládní složky výkonné moci jsou různé. Poslanci mohou podávat na členy vlády interpelace, ale mohou tyto věci projednávat i na plénu Poslanecké sněmovny nebo ve svých výborech. Poslanecká sněmovna nemůže uložit závazně orgánu výkonné moci, jak má určitou věc řešit, ale může přijmout nezávazné usnesení, kterým něco doporučí či vyjádří názor na věc. Všechny státní orgány musí v demokracii unést veřejnou kritiku a kontrolu jako součást demokratického státního režimu. K veřejné kontrole patří i projednávání věcí veřejného zájmu v parlamentu. To platí i vůči státnímu zastupitelství.
Nejde o nic nového. Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny již dříve projednával kauzu katarského prince i situaci, kdy Nejvyšší státní zastupitelství odňalo trestní stíhání Jiřího Čunka nepříslušnému Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově a přikázalo ji Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě. Ústavně právní výbor si vyslechl i vyjádření tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, která se nebála před poslanci hájit rozhodnutí svého úřadu. Dříve na jednání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny byl opakovaně Jaroslav Fenyk, náměstek nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Státní zástupce si musí být vědom, že disponuje veřejnou mocí a že nakládání s mocí podléhá kontrole. Státní zastupitelství není v používání jemu svěřené části výkonné moci neodpovědné. Ani zákon nemůže zrušit ústavní odpovědnost vládní části výkonné moci Poslanecké sněmovně.
Jestliže se výbor Poslanecké sněmovny zajímá o nakládání se svěřenou mocí státním zastupitelstvím, je takový zájem v souladu se základy parlamentní demokracie. Pokud orgán výkonné moci není schopen či ochoten legitimně zdůvodnit svá mocenská rozhodnutí, včetně dotazů poslanců, vystavuje se podezření, že nemůže svou činnost důvěryhodně obhájit. V takovém případě v parlamentní demokracii nastupuje otázka, zda může vláda unést odpovědnost za orgány vládní složky výkonné moci, které neunesou veřejnou kontrolu. "

Dané texty tedy naznačují, že problematika kompetencí výboru pro bezpečnost není úplně jasná.

Podle informací z databáze veřejných zakázek a Správy železniční dopravní cesty skutečně nebyly zadány další podobně velké zakázky.

Ministr Dobeš mluví o dvou velkých zakázkách: o modernizaci trati Plzeň - Rokycany, jejíž cena měla přesáhnout 7,5 mld. korun, podala zprávu např. Česká televize. "Průtah Plzní" patrně odkazuje na stavbu Průjezd uzlem Plzeň dle veřejné zakázky z dubna 2011, jejíž cena pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) přesáhla 1 mld. korun (smlouva se spol. Skanska a.s. zde, .pdf).

V období, kdy SŽDC vedl pan Habarta, došlo k uzavření smluv v dalších zakázkách, např. u stavby GSM-R v úseku Ostrava - státní hranice SR a Přerov - Česká Třebová, jejíž cena podle smlouvy (.pdf) se společností Kapsch s.r.o. překročí půl miliardy korun.

Dobeš podle našich informací jmenoval všechny zakázky, jejichž cena dosahuje minimálně jedné miliardy korun, což se zdá být jeho hranice pro "velké zakázky". Pokud tuto hranici akceptujeme, můžeme výrok považovat za pravdivý.

Výrok ministra Kubiceho hodnotíme jako neověřitelný.

Nezmiňuje totiž konkrétní televizi, kde státní zástupce vystoupil. V archivu České televize není podobná věc dohledatelná, TV NOVA svůj archiv v takovém rozsahu nemá, nepodařilo se nám dohledat ani zmínku v médiích, tudíž nelze s jistotou tento výrok potvrdit/vyvrátit.

Výrok premiéra Nečase považujeme za neověřitelný vzhledem ke skutečnosti, že nemáme plné znění zmiňovaného varovného listu.

Fakt, že Komise odeslala tento list v týdnu od 12. do 18. března 2012, zmiňuje ředitelka Národního fondu – Platebního a certifikačního orgánu Veronika Ondráčková v interních dopisech ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj zveřejněných deníkem Insider. Ministerstvo pro místní rozvoj jejich autenticitu potvrdilo, ministerstvo financí se nevyjádřilo.

21. 3. 2012 následně ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo tiskovou zprávu, která tvrdí, že "včera odpoledne dorazil z Evropské komise do České republiky dlouho avizovaný dopis, který uzavírá sérii jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisí." Tato zpráva zároveň potvrzuje, že "bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky."

Otázka fungování celého auditního systému je podle tiskové zprávy jenom jedním ze slabých míst. Bez plného znění "warning letteru" nejsme schopni identifikovat, jestli jde zároveň o primární důvod sporu. Dopis nebyl doposud uveřejněn, proto Demagog.cz požádal Úřad vlády České republiky o zaslání jeho plného znění. Čekáme na odpověď. Na základě dostupných zdrojů však výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výdaje ministerstva školství opravdu mají přibližnou výši 100 miliard Korun.

Z údajů ministerstva financí o výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

(výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu v rozpočtu MŠMT, proto je rozdělen)

Na základě výpisu hlasování Senátu (21. schůze, 39. hlasování) ze dne 26. dubna 2012 označujeme výrok za pravdivý.

Na hlasování nebylo 18 senátorů za ČSSD přítomno vůbec a dva se hlasování zdrželi, což lze považovat za polovinu senátorského klubu ČSSD, jehož celkový počet tvoří 41 senátorů. V senátorském klubu Občanské demokratické strany pak při tomto hlasování bylo přítomno 16 senátorů z celkových 24 a opravdu pouze dva podpořili Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, zabývající se zrušením doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců.

Na základě vývoje integračních uskupení především v Jižní Americe a Africe hodnotíme tento výrok jako zavádějící.

S jistotou lze prohlásit, že Evropská unie představuje v globálním měřítku specifickou mezinárodní organizaci, která dospěla do velmi pokročilé míry integrace. Tato integrace se začala rozvíjet již v padesátých letech minulého století. Existují však minimálně dvě další organizace, které se silně inspirují v některých krocích EU nebo ji dokonce samy označují za svůj vzor, přestože míra jejich integrace zatím nedosáhla takového stupně jako v EU. Máme na mysli Africkou unii a především Unii jihoamerických národů (UNASUR).

Africká unie se snaží prostřednictví integračních snah v ekonomické oblasti dosáhnout rozvoje a vymýcení chudoby na africkém kontinentu.

V rámci prostoru Jižní Ameriky jsou integrační snahy v současnosti na pokročilé úrovni, přestože mezi jednotlivými státy panuje značné množství nedořešených sporů (jako například rivalita mezi Brazílií a Argentinou o postavení vůdčí země regionu nebo konfliktní sousedské vztahy mezi Kolumbií a Venezuelou). Jihoameričtí lídři se nijak netají svou inspirací v projektu EU a dokonce lze vysledovat paralely v organizační struktuře EU a UNASURu. Po vzoru EU se uvažuje (nebo alespoň do nedávna uvažovalo) o zavedení společné jihoamerické měny, parlamentu a zóny volného pohybu osob. Součástí jeho organizační struktury jsou Rada hlav států a vlád UNASURu, Rada ministrů zahraničních věcí UNASURu, Rada delegátů UNASURu a Generální sekretariát UNASURu, tedy orgány, které zakládají politickou spolupráci.

Samozřejmě existuje daleko více regionálních integračních struktur, které spojují národy regionů v rámci různých zájmových sektorů. Mezi další významné mezinárodní integrační iniciativy patří např. Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), Eurasijská unie (EAU) nebo Dominikánsko-středoamerická smlouva o volném obchodu (CAFTA). Pozadí, funkce, účel a motivace pro existenci těchto uskupení jsou pochopitelně různá.

Přestože není míra integrace v jiných částech světa srovnatelná s příkladem EU, rozhodně není jedinou „protiproudu jdoucí“ organizací svého druhu, ba naopak, je pro značnou část z nich inspiračním zdrojem.

Výrok je pravdivý. Současný ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM), narozen 19. 1. 1982, získal svůj post 1. července 2011, tedy ve svých 29 letech.