Celý výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.

1) Daň z přidané hodnoty (anglicky VAT – value added tax) byla v Británii snížena ze 17,5 na 15 % dne 1. prosince 2008 (str. 27). Přestože se premiér o měsíc spletl, snížená sazba VAT v roce 2009 platila.

2) Dle publikace Britského statistického úřadu (.pdf – str. 3) zaznamenala spotřeba v roce 2009 roční pokles o 3,2 %.

3) Od 1. ledna 2010 se VAT vrátila na počátečních 17,5 % a o rok později dne 4. ledna 2011 vzešla v platnost 20% VAT.

Připomínek bylo mnoho, nedohledali jsme však, kolik přesně.

Připomínky při schvalování ROP Severozápad přicházely zejména ze strany firmy Regio Partners v rámci tzv. hodnocení ex-ante, kde v dohledatelných materiálech (zejm. dodatečné ex-ante hodnocení, .pdf, str. 12-34) můžeme napočítat nejméně 158 připomínek (další jsou v textu, obtížně počitatelné), některé dokumenty jsme však nedohledali.

Kromě zmíněného byl připomínkován rovněž vliv koncepce ROP Severozápad na životní prostředí (tzv. SEA, .pdf, zejm. str. 91-93), kde najdeme několik desítek připomínek a komentářů, a hlavní dokument ROP (.pdf, str. 13-15), kde je uvedeno 14 vybraných připomínek (byť se v textu na str. 13 zdůrazňuje, že pouze malá část oslovených organizací připomínky zaslala).

Byť jsme tedy nalezli stovky připomínek, nemůžeme ověřit tvrzení hejtmanky, že jich bylo 600.

Tento výrok je podle dohledaných zpravodajských článků pravdivý, neboť podle mediálních informací budou další informace ke spalovně v Přerově zveřejněny až po volbách.

Zmiňovaná studie proveditelnosti měla být zhotovena do konce léta, ale prozatím se tak nestalo. Podrobnější data nejsou dohledatelná ani na krajských stránkách. Podle článku z olomoucké sekce iDnes.cz úkol vynést verdikt zůstane na novém krajském zastupitelstvu po říjnových krajských volbách. To nakonec na základě studie proveditelnosti rozhodne o finální lokalitě.

Výrok Jiřího Zimoly je pravdivý, poněvadž se již v minulosti ostřeji vyjádřil proti projektu splavnění Vltavy.

Například 1. června 2011 se pro Parlamentní Listy vyjádřil takto: "Pro mě osobně je to akce, kterou bych možná nazval vyhazováním peněz, protože se daly zcela jistě použít někde jinde a mnohem lépe."

Výrok je na základě informace ředitele PR Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. pana Petra Vaňka hodnocen jako pravdivý.

Kompletní vyjádření: "Za společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. (HMMC) tedy konstatuji, že z celkového počtu zaměstnanců HMMC k 1. lednu 2012 (3481 osob) jich bylo 3341 (96%) občanů České republiky a z nich pak 3174 občanů Moravskoslezského kraje, což je 91,18% celkového počtu zaměstnanců. Pan hejtman M. Novák tedy pravdu měl – výsledné číslo zaokrouhlil na desítky procent."

Tyto údaje 1,1 a 1,6 miliardy investovaných peněz se nám nepodařilo dohledat z veřejných zdrojů, zvhledem k tomu, že rozpočty Plzeňského kraje byly v různých letech počítány různými způsoby, tudíž jsme se nedostali k přesným datům, který by nám podala informaci o částce, který byla skutečně investovaná z peněz kraje.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle serveru iDnes Královéhradecký kraj tvrdí, že na opravu cest v kraji by bylo potřeba asi 8 miliard korun.

Podle článku stejného serveru z dubna 2012 by Královéhradecký kraj potřeboval na opravy silnic 9 miliard korun.

Výrok je pravdivý, tento nesouhlas proti průzkumům a těžbě břidlicového plynu projevili starostové obcí a měst tzv. Náchodskou deklarací z 6. března 2012. Zde se podepsalo na 60 starostů. Proti těžbě se postavil také hejtman Lubomír Franc.

Průzkumné vrty a těžba břidlicového plynu firmou Basgas Energia Czech se měla dotýkat území Náchodska, Broumovska a Trutnovska. Původní rozsah navrženého území pro průzkum se podle dopisu (.pdf) Ministerstva životního prostředí týkal 56 obcí, nově navržené území zahrnuje 25 obcí. Ani s tím ale starostové nesouhlasí a právě 12. září 2012 se podle ČTK shodli na společném postupu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Z údajů uvedených Rudolfem Coganem se nám podařilo dohledat pouze počet studentů aktuálně nastupujících na střední školy.

Počet absolventů SŠ v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2011/2012 se nám nepodařilo dohledat. Na stránkách Školského informačního portálu Královehradeckého kraje jsou uvedeny pouze statistiky absolventů za školní rok 2008/2009. Na stránkách MŠMT pod statistikou Střední školy celkem (tabulka č. 16) lze pak nalézt údaje o počtech absolventů za školní rok 2010/2011.

Počet studentů, kteří nastupují na střední školy, se podle krajského webu pohybuje kolem šesti tisíc, nikoliv kolem pěti, jak uvádí Cogan. Rozdíl může být způsoben tím, že Cogan měl na mysli místo skutečného počtu studentů spíše populační ročníky v rámci Královéhradeckého kraje. V r. 1993 se podle prezentace na krajském webu narodilo skutečně zhruba něco kolem 6,5 tisíce dětí, r. 1997 pak asi 5 tisíc.

Nevíme, kolik studentů bude studovat na středních školách kraje ve školním roce 2012/2013, ale v roce předcházejícím (2011/2012) to bylo dle ČSÚ 28 038 studentů.

Na základě dohledaného textu zmíněné petice hodnotíme výrok jako pravdivý.

Text petice mimo jiné uvádí: "Žádáme příslušné orgány města Plzně, zejména vedení městského obvodu Plzeň 3, vedení města, Zastupitelstvo městského obvodu Plzeň 3 a města, Útvar koncepce a rozvoje, aby iniciovaly veřejnou diskusi za účasti všeobecně respektovaných nezávislých odborníků, podle jejíž výsledků bude vytvořen závazný regulační plán pro dané území. Zároveň žádáme všechny zodpovědné orgány, aby před schválením regulačního plánu nedopustily provedení nevratných změn v tomto prostoru." Organizátoři akce tak skutečně mají v současné době především snahu o to, aby samotné orgány města nedopustily nezvratné změny, což se shoduje s výkladem Jiřího Pospíšila.

Dodáváme, že se jedná o kauzu protestu občanů Plzně proti záměru postavit nákupní centrum na místě Domu kultury.