Výrok předsedy ČSSD je s ohledem na dohledané usnesení vlády Mirka Topolánka pravdivý.

Základ systému auditu na čerpání dotací z EU byl nastaven usnesením vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Konkrétně šlo o jednání vlády 12. prosince 2007, kdy přijala usnesení (.pdf) v této věci.

U tohoto výroku Víta Bárty je třeba rozlišovat jednotlivé funkce, o kterých tvrdí, že na ně rezignoval nebo že se s nimi rozloučil. Výrok je označen jako neověřitelný, protože navzdory tomu, že média převzala informaci o pozastavení Bártova členství ve VV, podle stranických stanov není toto možné. Na funkci předsedy poslaneckého klubu však Bárta skutečně rezignoval, čímž přišel o některé stranické funkce (viz níže).

A) Hlavní vyjednavač a předseda poslaneckého klubu:

Zmínku o reziganci na funkci hlavního vyjednavače nebylo možné dohledat, protože tato funkce není dle stranických stanov oficiální, nicméně Bárta do ní byl jmenován po loňské rezignaci na funkci ministra dopravy na přání předsedy strany Johna. O rezignaci na post předsedy poslaneckého klubu Bárta média informoval. Nový předseda klubu nebyl dosud zvolen.

B) Pozastavení členství ve straně:

Dle čl. 3.7 Stanov strany Věci veřejné: " I. Krajská rada může členovi z důvodů uvedených v článku 3.6.II pozastavit členství a navrhnout grémiu, aby rozhodlo o vyloučení člena ze Strany." Ve Stanovách není o pozastavení členstvím rozhodnutím člena žádná zmínka.

C) Rozloučení se s grémiem a výkonnou radou:

Co se týče rozloučení se Víta Bárty s těmito dvěma orgány strany, je třeba poznamenat, že v médiích dochází k častému zaměňování těchto pojmů (grémium v sobě obsahuje výkonnou radu a zástupce regionů), a je třeba mít se na pozoru mezi pojmy rozloučení se a rezignace.

Stanovy strany říkají ve čl. 3.7 " Po dobu pozastavení členství je členovi pozastaven výkon všech stranických funkcí a členských práv. " V případě, že by Vítu Bártovi bylo pozastaveno členství (což bylo v předchozím odstavci částečně zpochybněno), byl by mu pozastaven i výkon člena výkonné rady a grémia. O tyto funkce však přišel svou rezignací na post předsedy poslaneckého klubu, neboť právě z tohoto titulu byl členem obou orgánů (viz složení výkonné rady a grémia).

Vít Bárta se skutečně osobně rozloučil s výkonnou radou v pátek 13. dubna, o stranické funkce ale de facto přišel svou rezigancí na post předsedy poslaneckého klubu, nikoliv svým rozhodnutím o pozastavení členství.

Bez bližších informací z jednání nelze ověřit, co česká delegace v Evropské radě navrhovala.

Premiér zde zmiňuje jeden z "dvou velmi dobrých výsledků", kterého měla dosáhnout česká delegace na zasedání Evropské rady 28. a 29.června. Výstupy tohoto zasedání, jeho závěry (.pdf), pak k možnosti realokace prostředků uvádějí:

"Členské státy mají rovněž možnost zvážit přerozdělení prostředků v mezích svého národního přídělu, a to podle stávajících pravidel a ve spolupráci s Komisí."

Závěry tedy nezmiňují nový, flexibilnější systém. Na druhou stranu ale nemůžeme ověřit (např. podle zápisu z jednání), zda česká delegace takový systém opravdu nenavrhla.

Na základě dohledaných návrhů ČSSD hodnotíme výrok hejtmana Haška jako pravdivý.

Např. 27. února 2012 navrhla ČSSD (tisková zpráva " ČSSD navrhuje řešení kritické situace v čerpání peněz EU na ministerstvu školství") 4 opatření (mimo jiné také zmíněné převody "ohrožených peněz"), která měla zlepšit stav čerpání evropských peněz na ministerstvu školství, které má dlouhodobě s čerpáním těchto prostředků potíže. Již tyto návrhy podporují výrok poslance Haška, který je tím pádem pravdivý.

Mimo tento jeden případ informovala také agentura Mediafax 31. října 2010 o tom, že sociální demokraté k uvedenému datu navrhují jako jedno z opatření převedení peněz z operačních programů, které nefungují, do těch, které pracují dobře, což je také v souladu s výrokem hejtmana Haška.

Europoslanec Farage má v tomto výroku pravdu, ve Velké Británii existuje několik poskytovatelů elektřiny. Jako příklad firem, které tuto elektřinu dodávají pomocí plynu uvedeme třeba British Gas, E.ON, npower nebo The Scottish Power. Tyto firmy pak poskytují různé měsíční tarify za elektřinu.

Podle oficiálního dokumentu (.pdf) britského Ministerstva energetiky a klimatických změn (Department of Energy and Climate Change), nazvaném Přehled energetických statistik Velké Británie, z 28. července 2011 pak vyplývá, že celková britská spotřeba energie je plynem pokrytá z 33 %. Domácnosti tvoří 30,5 % celkové spotřeby energie.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací Českého statistického úřadu.

Český statistický úřad na svém webu uvádí, že v roce 2011 vzrostl počet domácností, které mají internet na 60 %.

Uvádíme také odkaz naveřejnou databázi Českého statistického úřadu, v níž jsou uvedeny jednotlivé statistiky v závislosti na typu domácnosti, velikosti obce, příjmové skupině či konkrétním kraji.

Výrok ministra Kalouska je pravdivý. Jeho tvrzení dokládají zjištění Eurostatu, Českomoravského svazu soukromých zemědělců a Asociace soukromého zemědělství ČR.

Podle Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů mají Rakousko i Německo v současnosti tzv. zelenou naftu také. Je v každé zemi nastavena různě, nicméně zásada podpory zemědělské prvovýroby díky vrácením daní z minerálních olejů je totožná.

Podle statistik Eurostatu (.pdf) je srovnání České republiky, Rakouska a Německa v oblasti mzdových nákladů následující. Hodinová cena práce v eurech v roce 2011 činila v ČR 10, 5 eur, v Rakousku 29, 2 eur a v Německu 30, 1 eur.

Eurostat nabízí srovnání s Německem. Zde byla cena půdy v roce 2006 (poslední Eurostatem vydaná data) ve výši 8 909 eur za hektar. Ve stejnou dobu se pak v České republice pohybovala cena půdy na úrovni 1 625 eur za hektar. Asociace soukromého zemědělství ČR pak vydala srovnání cen půdy v některých zemích, ze kterého vyplývá, že ceny půdy v Rakousku jsou oproti českým reáliím násobně vyšší.

Jelikož se nám nikde nepodařilo dohledat zdroj podporující celé tvrzení senátora Horníka, je jeho výrok hodnocen jako neověřitelný.

Nepodařilo se nám dohledat zdroj, který by potvrzoval dlouhý tří a půlhodinový rozhovor, o kterém mluví senátor Horník.

Jak vyplývá ze zápisu z výjezdního zasedání Výboru pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice Senátu ČR, senátoři (Horník a Homolka) skutečně navrhli projednání možnosti vytvoření ad hoc komise Senátu nebo podvýboru pro záchranu kulturního dědictví. Tento orgán by měl spolupracovat s Karlovarským krajem, s Národním památkovým úřad a Ministerstvem kultury České republiky. Oba senátoři pocházejí z rozdílných částí ideového spektra, senátor Horník je členem klubu TOP 09 a Starostové, senátor Homolka je z KSČM.

Výrok ministra Kubiceho hodnotíme jako neověřitelný.

Nezmiňuje totiž konkrétní televizi, kde státní zástupce vystoupil. V archivu České televize není podobná věc dohledatelná, TV NOVA svůj archiv v takovém rozsahu nemá, nepodařilo se nám dohledat ani zmínku v médiích, tudíž nelze s jistotou tento výrok potvrdit/vyvrátit.

Premiér Nečas skutečně, spolu s dalšími dvanácti premiéry, poslal dopis týkající se dokončení jednotného trhu EU. Dopis byl adresován předsedovi Evropské komise José Manuelu Barrosovi a předsedovi Evropské rady Hermannu van Rompuyovi. Tuto informaci oficiálně potvrdil informační portál Euroskop.cz. Summit Evropské rady také zohlednil požadavky tohoto dopisu. 12 zemí (Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Irsko, Španělsko, Itálie, Polsko a Nizozemí), které tento dopis iniciovaly, se přiklonilo k požadavkům tohoto dopisu, navíc se k nim připojilo i Německo a Malta. Přesné znění dopisu se dá najít zde. Výrok tedy můžeme označit za pravdivý.