V Moravskoslezském kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón, jejichž průměrná obsazenost se pohybuje kolem 74 %. Osm z nich je kompletně naplněno, 10 obsazeno částečně a 2 jsou zatím prázdné. Není tedy pravda, že by kraj měl celkem 20 nenaplněných průmyslových zón.

Tyto údaje 1,1 a 1,6 miliardy investovaných peněz se nám nepodařilo dohledat z veřejných zdrojů, zvhledem k tomu, že rozpočty Plzeňského kraje byly v různých letech počítány různými způsoby, tudíž jsme se nedostali k přesným datům, který by nám podala informaci o částce, který byla skutečně investovaná z peněz kraje.

Výrok je na základě informace ředitele PR Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. pana Petra Vaňka hodnocen jako pravdivý.

Kompletní vyjádření: "Za společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. (HMMC) tedy konstatuji, že z celkového počtu zaměstnanců HMMC k 1. lednu 2012 (3481 osob) jich bylo 3341 (96%) občanů České republiky a z nich pak 3174 občanů Moravskoslezského kraje, což je 91,18% celkového počtu zaměstnanců. Pan hejtman M. Novák tedy pravdu měl – výsledné číslo zaokrouhlil na desítky procent."

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ byl roční deficit pro rok 2010 ve výši 4,83 % HDP. V roce 2011 deficit klesl na 3,09 % HDP. Vládě premiéra Nečase se tedy daří snižovat deficit veřejných financí. Čísla ČSÚ potvrdil i Eurostat.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Z údajů uvedených Rudolfem Coganem se nám podařilo dohledat pouze počet studentů aktuálně nastupujících na střední školy.

Počet absolventů SŠ v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2011/2012 se nám nepodařilo dohledat. Na stránkách Školského informačního portálu Královehradeckého kraje jsou uvedeny pouze statistiky absolventů za školní rok 2008/2009. Na stránkách MŠMT pod statistikou Střední školy celkem (tabulka č. 16) lze pak nalézt údaje o počtech absolventů za školní rok 2010/2011.

Počet studentů, kteří nastupují na střední školy, se podle krajského webu pohybuje kolem šesti tisíc, nikoliv kolem pěti, jak uvádí Cogan. Rozdíl může být způsoben tím, že Cogan měl na mysli místo skutečného počtu studentů spíše populační ročníky v rámci Královéhradeckého kraje. V r. 1993 se podle prezentace na krajském webu narodilo skutečně zhruba něco kolem 6,5 tisíce dětí, r. 1997 pak asi 5 tisíc.

Nevíme, kolik studentů bude studovat na středních školách kraje ve školním roce 2012/2013, ale v roce předcházejícím (2011/2012) to bylo dle ČSÚ 28 038 studentů.

Podle Zákona č. 114/1995 Sb. se sledované vodní cesty dělí na vodní cesty účelové (ty slouží pouze pro rekreaci a pro dopravu místního významu) a dopravně významné. Dopravně významné cesty se dál dělí na využívané a využitelné.

Podle Zákona č. 114/1995 Sb. §3, odst. 4, písm. b) jsou využívané vodní cesty na toku řeky Vltavy "1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun." Dle portálu plavba.cz se úsek mezi Třebenicemi a a přístavem Radotín nazývá dolní Vltava, mezi Třebenicemi a Českými Budějovicemi se jedná o střední Vltavu.

Podle projektu z roku 2008 Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou bylo cílem splavnění 33 km dlouhého úseku Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tímto by vznikla souvislá vodní cesta v délce 93 km z Českých Budějovic do Orlické přehrady. Tento projekt byl určen pro rekreační plavbu. Projekt byl rozdělen do tří etap, do tří investičních záměrů. "Stavby těchto záměrů jsou zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 schváleného vládou České republiky usnesením č. 1064 ze dne 19. září 2007."

Splavnění tohoto úseku řeky Vltavy (pro rekreační účely) bylo rozhodnuto schválením vlády v roce 2007.

Jiné rozhodnutí o splavnění Vltavy se bohužel nepodařilo dohledat.

Výrok Petra Kotába hodnotíme jako pravdivý neboť je dostavěno a plně v provozu již 87% dálnice D8.

Dle webu ceskdalnice.cz je v provozu 82 km. Zbývajících 12 km je ve výstavbě s tím, že celá dalnice by měla být zprovozněno v závěru roku 2014.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože nově jmenovaný ředitel Ředitelství silnic a dálnic Čermák se skutečně vyjádřil o modernizaci D1 před uskutečněním stavby R35 jako o chybě v plánování.

David Čermák, nový ředitel ŘSD 20. května 2012 v OVM: " ...například od roku 2014 bychom chtěli realizovat komunikaci mezi Hradcem a Pardubicemi R35, která zde měla být už dávno, až následně se měla modernizovat D1. To je jedna ze základních pochybení, co se týče plánování. " (video - čas 32:52)

Z dostupných zpráv nelze zjistit, jak velké procento Industrial parku Verne zůstává nevyužito.

Prostor, který v současné době vlastní společnost Centrepoint, má rozlohu 160 hektarů a je největším parkem v okrese Chomutov. Podle starší zprávy Chomutovského deníku se tento původně ambiciózní projekt skutečně potýká s nedostatečným zájmem investorů - se začátkem krize v roce 2008 odřekla slíbené investice řada zahraničních firem a situace se stále výrazněji nezlepšila.

Plzeňský kraj má ve správě (.pdf) celkem 4605 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.

Stejný zdroj ukazuje, že stav dopravní infrastruktury v kraji je dlouhodobě špatný, nicméně nelze přesně určit, jaký stav silnic 2. a 3. třídy byl v době převzetí od státu krajem. Výrok tak právě kvůli absenci zdroje hodnotíme jako neověřitelný.