Výrok Josefa Řiháka hodnotíme jako pravdivý, a to na základě zprávy uvedené na webových stránkách Středočeského kraje. Tato zpráva informuje, že hejtmanka Zuzana Moravčíková poslala už dva dopisy ministru financí Miroslavu Kalouskovi, a to 23. srpna a 10. září. To je 46 dní (k 8. 10. 2012), což jsou téměř dva měsíce.

Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala 6. listopadu 2011, byl přijaty následující zákony:

Zákon o důchodovém spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů ze 179 přítomných poslanců Zákon o doplňkovém penzijním spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů pro ze 179 přítomných poslanců

Na základě těchto údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Mluví-li Z. Roithová o neveřejné části (pravděpodobně zprávy) BIS, je toto konstatování z principu neověřitelné. BIS zveřejňuje některé informace - ovšem ve veřejné části zprávy. O tomto informovala například Česká televize 22. srpna 2012 v Událostech (reportáž Varování BIS: prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a justice nebo rostoucí vliv ruských rozvědek).

Ve svém výroku se europoslankyně Roithová dopustila pravděpodobně přeřeknutí (pokud by mluvila o veřejné části, tak by byl výrok hodnocen jako pravdivý), nicméně výrok je hodnocen jako neověřitelný.

Skutečně, zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (.pdf - str. 1-4) zmiňuje dokonce celkem 140 změn původního znění zákona ze dne 20. listopadu 1992.

Na oficiálních stránkách Zuzany Roithové se můžeme dozvědět, kdo všechno prezidentské kandidátce s kampaní pomáhá. Jak přesně však probíhal sběr podpisů nelze z této informace vyčíst. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Mezi politiky jsou názory dobře patrné, obavy z této formy dohledu nad bankami mají například také němečtí či čeští odborníci. Širší veřejnosti je ale toto téma údajně neznámé. Průzkum veřejného mínění ohledně zavedení bankovní unie však doposud nebyl realizován a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Obecně je postoj veřejnosti (např. podle průzkumu CVVM (.pdf) vůči evropskému projektu a další integraci spíše negativní.

Výrok Pavla Suchánka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařil potřebné informace dohledat. V zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se můžeme v paragrafu 91, odstavcích 1 a 2 dočíst, že výbor má na projednání zákona lhůtu 60 dní, která smí být zkrácena na 30 dní. K připomínkovému řízení v rámci výborů se zákon ale nevyjadřuje.

V roce 2006 byl státní dluh 802,5 mld. Kč. Aktuálně se státní dluh pohybuje okolo 1 568 mld. Kč.

Vzhledem k dohledaných legislativním normám, které společně prohlasovaly ČSSD a KSČM Sněmovnou hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Obsah výroku Pavla Kováčika lze ilustrovat především na třech zákonných opatřeních z té doby (myšleno volební období 2002-2006, konkrétně jeho konec. Šlo o zákoník práce, legislativu s ním spojenou (novela zákoníku práce - související) a zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (zákon o neziskových nemocnicích).

Zákoník práce (na hlasování jde vidět, že jej ČSSD prohlasovávala nikoli se svými koaličními partnery, tedy KDU-ČSL a US-DEU, ale s KSČM) prošel Sněmovnou (3. čtení) hlasy 65 poslanců ČSSD, 38 hlasy KSČM a jednoho poslance KDU-ČSL. Stejně tak byl návrh podpořen po vrácení Senátem poslanci ČSSD a KSČM - hlasování. Po vetu prezidenta Klause zákon Sněmovna opět prosadila, jak dokládá stenozáznam: "V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 179 bylo pro 107, proti 65. (Frenetický potlesk z řad poslanců ČSSD, KSČM a galerie pro hosty.) Dovolte mi konstatovat, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen."

Novela zákoníku práce - související3. čtení - hlasování (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a části KDU-ČSL) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a 1 poslance US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: " V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 bylo 108 pro, proti 61. Konstatuji, že usnesení bylo přijato, a i o tomto zákonu platí, že bude vyhlášen."Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních3. čtení - hlasování (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: "Hlasování skončilo. Hlasovalo 173 poslanců. Pro bylo 110, proti 58, takže tento návrh byl přijat. (Silný potlesk zleva.) Zákon tedy bude vyhlášen." Na základě těchto tří návrhů zákonů, které Sněmovnou prohlasovávala většina ČSSD a KSČM, ač spolu tyto strany nebyly v koalici, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Jelikož strana TOP 09 vznikla 26. června 2009, do voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 nemohla kandidovat. I přesto však má jisté zastoupení na krajské úrovni v důsledku vstupování zvolených krajských zastupitelů do nové strany. V Jihočeském kraji byla TOP 09 ve volebním období 2008 - 2012 zastoupena Františkem Zrzaveckým a v Olomouckém kraji Leošem Hannigem,

TOP 09 jinak neměla žádné zastoupení na zastupitelském ani hejtmanském úřadu v kraji Středočeském,Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočina, Jihomoravském (jmenný seznam dostupný zde), Moravskoslezského, ani ve Zlínském kraji.

Vzhledem k tomu, že měla TOP 09 pouze dva zastupitele na krajské úrovni a žádného hejtmana a vzhledem k tomu, že ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008 nekandidovala souhlasíme s výrokem Karla Schwarzenberga, že na takovémto nereprezentativním vzorku není možné srovnávat práci v krajských zastupitelstvech strany TOP 09 s ostatními, v krajských zastupitelstvech zavedenými stranami, a proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.