Výrok Jany Vaňhové hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných na webových stránkách Ústeckého kraje. Na stránce Investoři v zóně naleznete seznam investorů včetně roku zahájení výroby. Ve volebním období 2008-2012 zde zahájili provoz tito investoři:

• Solar Turbines EAME s.r.o.
• JC Interiors Czechia s.r.o.
• Gestamp Louny s.r.o. ( O stavbě továrny informuje článek v Žateckém a lounském deníku.)
• HARGO a.s.

A jeden investor plánuje zahájení výroby na přelomu let 2013/2014

• Panattoni Czech Republic Development s.r.o.

Tento výrok je pravdivý, neboť Jaroslav Zedník je starostou města Česká Třebová již od roku 2002 a není členem žádné politické strany.

Pro doplnění: v roce 2002 kandidoval na kandidátce Sdružení nezávislých, kam byl navržen SNK ED. V roce 2006 pak na kandidátce Nestraníků. Zatím v posledních komunálních volbách v roce 2010 kandidoval opět spolu s Nestraníky s podporou TOP 09.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat údaje, které by mohly potvrdit či vyvrátit správnost částek uváděných panem Chovancem. Částku, kterou má Plzeňský kraj k dispozici na jeden kilometr svých silnic, se nám nepodařilo dohledat v rozpočtu kraje pro rok 2012 ani na webu Správa a údržba silnic Plzeňského kraje.

Výrok Jiřího Crhy hodnotíme jako pravdivý na základě srovnání kandidátek z let 2008 a 2012. V tomto dokumentu (veřejný Google Document) naleznete tabulku, ve které jsou červeně označení znovu kandidující, jejichž počet je 23 ze 70. Kandidátku z roku 2008 naleznete webu Českého rozhlasu, kandidátku pro rok 2012 pak na webu ODS.

Oldřich Bubeníček se ve svém výroků mýlí hned ve dvou faktech. Z informací, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu je zřejmé, že v roce 2011 bylo v Ústeckém kraji evidováno přibližně 40,2 tisíc (pdf. str. 9) nezaměstnaných osob v prvním čtrtletí roku 2012 je zde pak nárůst na 41,5 tisíce nezaměstnaných. Z toho je v prvním čtvrtletí téhož roku 14,7 tisíce lidí se základním vzděláním. Toto číslo tedy nepředstavuje téměř polovinu ze skutečné hodnoty a už vůbec ne z hodnoty, kterou uvádí Oldřich Bubeníček.

Vzhledem k nesprávným údajům o počtu nezaměstnaných a o poměru lidí se základním vzděláním označujeme výrok za nepravdivý.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy 90, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný. Vycházíme přitom z návrhu příjmů a výdajů státního rozpočtu pro roky 2013-2015 ze stránek Ministerstva financí ČR.

Ministerstvo financí ČR na svých stránkách zveřejňuje návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013-2015, který byl schválen 26. června 2012. Z uvedeného dokumentu (.pdf - str. 4) je patrné, že průměrný měsíční plat v rozpočtové kapitole pro MŠMT poklesne z 22 406 Kč v roce 2012 na 21 984 Kč v roce 2013. V daném dokumentu však není zmíněno, jak se změní platy pedagogů. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tvrzení Petra Braného jako nepravdivé.

Například z textu "Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011" (strana 64 - 65) vyplývá, že do školských zařízení zřizovaných krajem Jihočeský kraj investoval v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 pak 24 366 000 Kč.

Podle "Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010" ( strana 61) byly krajské investiční výdaje do škol zřizovaných krajem v roce 2008 celkem 66 082 000 Kč.

V roce 2011 kraj na investice poskytl z Fondu rozvoje škol 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti 34 829 590,58 Kč (dle "Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011").

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádná relevantní nezávislá data k částce 80 miliard korun za r. 2010-2011, kterou uvádí pan Nečas.
V článku na webu vlády ČR pan premiér uvádí : „V letech 2010–2011 jsme snížili kumulované výdaje ministerstev o 78 miliard korun...“Orientační tabulku škrtů v letech 2010-2011 lze pak nalézt na webu hospodářských novin.

Oboje jsou to však zdroje z pera vlády, resp. ministerstva financí. Ze samotných závěrečných účtů se nám konkrétní šetření v jednotlivých resortních kapitolách nepodařilo zcela jasně identifikovat.

Statistiky Eurostatu umisťují ČR nejlépe na třetí místo.

Předešleme, že hodnocení premiérova výroku stojí na předpokladu, že "míru zadlužení" je třeba měřit v poměru k HDP daného státu (pokud bychom měřili objem dluhu v Korunách/Euro, nejméně zadlužené by přirozeně byly malé státy).

Eurostat uvádí hodnoty všech premiérem zmíněných dluhů: stát a veřejné instituce jsou zahrnuty ve statistice státního dluhu (angl., government deficit/surplus, debt and associated data), zatímco hodnota dluhu domácností je uvedena v sadě ročních sektorových účtů (angl.. Annual sector accounts - Financial balance sheets). Pro rok 2011 nejsou k dispozici hodnoty u některých zemí. Za rok 2010 jsou uvedeny tyto procentní podíly na HDP:

stát a další

domácnosti součet Bulharsko 16,3 33,5 49,8 Rumunsko 30,5 27,0 57,5 Estonsko 6,7 64,5 71,2 Lucembursko 19,1 52,3 71,4 Česko38,133,771,8 Slovinsko 38,8 35,4 74,2 Litva 38,0 39,4 77,4 Slovensko 41,1 48,9 90,0 Polsko 54,8 35,6 90,4 Lotyšsko 44,7 51,7 96,4 Finsko 48,4 68,3 116,7 Maďarsko 81,4 42,4 123,8 Švédsko 39,4 86,5 125,9 Rakousko 71,9 57,3 129,2 Německo 83,0 61,5 144,5 Malta 69,4 77,4 146,8 Francie 82,3 64,9 147,2 Belgie 96,0 53,8 149,8 Španělsko 61,2 91,2 152,4 Itálie 118,6 59,2 177,8 Británie 79,6 105,1 184,7 Dánsko 42,9 150,7 193,6 Nizozemí 62,9 133,9 196,8 Portugalsko 93,3 104,9 198,2 Řecko 145,0 65,8 210,8 Kypr 61,5 154,0 215,5 Irsko 92,5 124,5 217,0

Jak vidíme, Česko se nachází na pátém místě mezi zeměmi EU. Hodnoty jsou z roku 2010 a mohly se samozřejmě změnit. Rozdíl mezi Českem a Rumunskem nicméně dovoluje s jistotou označit Česko podle premiérova výpočtu za nejlépe třetí nejméně zadluženou zemi EU a premiérův výrok tedy za nepravdivý.