Výrok Pavla Dobeše hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní informace. Na webových stránkách vlády můžete v knihovně RIA (Hodnocení dopadů regulace) najít položku věnující se novele zákona o vnitrozemské plavbě, jméno jejího předkladatele zde však nenaleznete. Naleznete zde ale dokument Stanovisko Komise RIA k novele vodního zákona final (.pfd), z něhož vyplývá, že pan Mejstřík je předsedou komise, která návrh hodnotila. Podle Plánu legislativních prací vlády však měl návrh této novely zákona předložit v květnu 2012 ministr dopravy.

Programový dokument k Regionálnímu operačnímu programu regionu soudržnosti Střední Čechy 2007-2013 (verze k 26. listopadu 2010) vydaný Regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy uvádí, že "... Do výběru projektů mohou být zapojeni externí posuzovatelé, jejichž posudek má formu doporučení." (dostupný zde, pdf dokument s názvem "Programový dokument ROP Střední Čechy k 1. 11. 2011" - str. 127). V jaké míře jsou externí posuzovatelé využíváni se nám ovšem dohledat nepodařilo.

Vzhledem k tomu, že výběr projektů v regionu soudržnosti Střední Čechy nepodléhá povinnosti být hodnocen externě a jelikož se nepodařilo zjistit, kdo opravdu předložené projekty boduje, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Snížená sazba DPH byla zvýšena z deseti na čtrnáct procent od 1. ledna 2012 Novelou (.pdf) zákona o dani z přidané hodnoty č. 307/2011 Sb.

Ačkoliv existují některé odhady, zveřejněné již v roce 2011, nebo na počátku roku 2012 (např. Ministerstvo (.doc, str. 5) zdravotnictví zmiňuje odhadované zvýšení nákladů o 3,5 miliardy korun, Česká lékárnická komora potom 4-5 miliard korun), které se snažily přibližně vyčíslit dopad změny DPH na finanční situaci zdravotnictví, celkové dodatečné náklady ve zdravotnictví v důsledku zvýšení snížené sazby DPH za rok 2012 nejsou ještě známy. Na základě těchto faktů hodnotíme výrok Soni Markové jako neověřitelný.

Prezident republiky podle Ústavy ČR (Čl. 84) jmenuje soudce Ústavního soudu pouze se souhlasem Senátu, nikoliv na jeho návrh.

Václav Žák napsal takový článek již pro Listy č. 4, r. 2009. V něm zpochybňuje tvrzení, že “ Opoziční smlouva [vedla] k nevídanému nárůstu korupce ”.

Podle Žáka “ až do vlády Miloše Zemana byly základním systémovým prvkem korupce banky. Zde se dávaly úvěry po známostech, na politickou objednávku, za provizi”. Proto údajně “za základní systémové protikorupční opatření [tj. privatizaci bank] vděčíme ministru financí Mertlíkovi [r. 1998-2001] ”. Autor vyvozuje, že “ Zemanova vláda [korupci] privatizací bank mimořádně oslabila ”. Zeman sice přidává na důrazu výrazem “zastavila”, jinak ale pravdivě parafrázuje Žákův článek z r. 2009.

Zároveň jsme ale nezjistili, zda Václav Žák napsal podobný článek také “dnes”, jak tvrdí Zeman. Je přirozeně možné, že článek existuje, avšak zatím nebyl zveřejněn. Výrok proto označujeme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nepodařilo dohledat podmínky veřejné zakázky. Nelze proto posoudit zda jsou náklady projektu skutečně nulové či jaká je výše případné odměny pro dodavatele.

Lze tedy pouze konstatovat, že sKarta je nastavena tak, že nevyžaduje finanční účast státu, jelikož je tento projekt zcela hrazen Českou spořitelnou.

Zároveň je vhodné poznamenat, že zakázka pro IBM byla ÚHOS zrušena s odůvodněním, že MPSV ČR nebylo oprávněno zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění a zadávací řízení tak bylo na základě rozhodnutí ÚHOS 24. října 2012 zrušeno.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, vzhledem k dostupným zdrojům informací o vzdělání a profesní kariéře Roberta Vacka. To zda je jeho zkušenost ve veřejné správě "dlouhá" či "krátká" ponecháváme stranou, neboť by hodnocení této části výroku bylo vždy subjektivním soudem (neexistují žádná "objektivní" měřítka zkušenosti státních úředníků).

Robert Vacek vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické. V letech 1998-2002 pracoval jako policejní vyšetřovatel. Poté až do roku 2010 působil v Národním bezpečnostním úřadu, kde byl šéfem oddělení a zabýval se bezpečnostními prověrkami. V letech 2010 až 2011 byl bezpečnostním ředitelem ministerstva dopravy. V současné době je podle stránek Úřadu vlády výkonným tajemníkem vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí a vrchním ředitelem sekce pro koordinaci boje s korupcí Úřadu vlády ČR. Za stranu LIDEM je také v dozorčí radě ČEZ.

Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na 1deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Zákon č. 362/2009 Sb. byl dle údajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.

Dle dostupných informací o průběhu schvalování Zákona č. 362/2009 Sb., který zvýšil sníženou sazbu DPH z devíti na deset procent, tedy hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.

Z pěti na devět procent se snížená sazba DPH zvýšila s účinností od 1.1. 2008 dle Zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, konkrétně pak dle Článku VIII zákona, bodu 7. Zmiňovaný Zákon 261/2007 Sb. byl dle informací o jeho projednávání schválen Poslaneckou sněmovnou 21. srpna 2007. ČSSD pro tento zákon skutečně nehlasovala. Senát se zákonem nezabýval a prezident jej podepsal 5. října 2007.

Tvrzení o hlasování ČSSD pro zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (dále DPH) z devíti na deset procent jsme již ověřovali v samostatném výroku. Toto tvrzení je dle dostupných informací pravdivé. Níže přikládáme zdůvodnění:

Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Zákon č. 362/2009 Sb. byl dleúdajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.

Z deseti na čtrnáct procent byla zvýšena snížená sazba DPH Zákonem č. 370/2011 Sb., který mění zákon o dani z přidané hodnoty a další související zákony. V Článku I, bodě 7 dochází ke zvýšení snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Tento bod je dle Článku X zákona účinný od 1.ledna 2012. V Článku I, bodě 8 pak dochází ke sjednocení snížené i základní sazby DPH na sedmnáct a půl procenta. Jak vyplývá z výše zmiňovaného Článku X, tento bod je účinný až od 1.ledna 2013. Zmíněný zákon byl schválen 2. září 2011 Poslaneckou sněmovnou. Poslanci ČSSD pro návrh tohoto zákona nehlasovali ani ve třetím čtení ve sněmovně, ani při přehlasovávání Senátu, který návrh vrátil.

Na základě dohledatelných informací o hlasování poslanců ČSSD v procesu schvalování novel zákona o dani z přidané hodnoty hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.

Stanislav Gross rezignoval na funkci předsedy vlády 25. dubna 2005. Podle mediálních informací se Táňa Fischerová skutečně vyjádřila ve smyslu, že by Stanislav Gross měl odstoupit. Ve webovém archivu Lidových novin sice už samotný článek není, ale odkazuje se na něj například článek na webu virtually.cz z 21. března 2005. Podobně se navíc vyjádřila již 28. února 2005 pro BBC.