Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na základě informací získaných na oficiálních stránkách KDU-ČSL jsme zjistili, že průměrný věk v předsednictvu KDU-ČSL je 42 let, takže údaj uvedený předsedou strany Pavlem Bělobrádkem je v zásadě správný.

S využitím údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem jsme zpracovali tabulku s přehledem umístění všech kandidátů navržených KSČM v letošních volbách do Senátu.

Z tabulky vyplývá, že kandidáti navržení KSČM skutečně vyhráli první kolo senátních voleb ve čtyřech volebních obvodech (pro přehlednost jsou zvýrazněni tučně). Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako pravdivý.

volební obvodjméno kandidáta KSČMpočet hlasů v 1. kole%pořadí SokolovHolan Jiří Mgr.

468821,522. ChomutovHomolka Václav PaedDr.681524,621. RokycanyValenta Jiří PhDr. Ing. Mgr. et Mgr.

8830

24,912.DomažliceRejfek Jan RSDr.

617618,153.České Budějovice

Nohavová Alena

622615,154.Praha 12

Šimůnek Petr

378114,333.Praha 4

Skoupil Karel

319611,204. Praha 8Dolejš Jiří Ing.656822,051. Praha 2

Ambrož Pavel

235010,355.

LitoměřiceSachetová Jitka942224,531. TepliceDubský Jaroslav Ing.

575518,522.

Jablonec nad Nisou

Pešek František Ing.

4772

12,703.

Mladá Boleslav

Jakubec Václav

562413,833.BenešovCinka Ivan Mgr.

554314,483.ChrudimPlodík Milan

712716,903. NáchodMarková Soňa Mgr.565016,501. SvitavyBebarová Rujbrová Zuzka JUDr.

642418,662.TřebíčZahradníček Josef

894526,972.Břeclav

Tesařík Zdeněk

546618,172.Brno-město

Říha Martin

21157,647.Prostějov

Šlambor Jaroslav PaedDr.

631118,982.ŠumperkMencner František

572519,273.Opava

Opálka Miroslav RSDr.

559218,203.Ostrava-městoLuzar Leo

397915,103.KarvináHalíková Milada PaedDr.

911529,562.Vsetín

Místecký Vladimír

4244

12,30

4.

Zlín

Ransdorf Václav Ing.

2896

7,44

6.

Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.

Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).

Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.

Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.

Bankovní unie bude v případě její zavedení v rámci EU spojovat pouze státy eurozóny. Česká republika by tedy do této skupiny státu zapadla až v případě přijetí eura.

Na základě údajů z rozpočtů kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výdaje na Michalem Haškem zmíněné sbory jsou koncentrovány ve třech kapitolách rozpočtu - Civilní připravenost na krizové stavy, Bezpečnost a veřejný pořádek a Požární ochrana a integrovaný záchranný systém. Pro účely ověření výroku jsme jednotlivé položky sečetli do jedné.

2008 (.xls, tab. 7) 2009 (.xls tab. 7) 2010 (.pdf, tab.7) 2011 (.xls, tab. 6) 2012 (.xls, celková bilance)schválený rozpočet

29 000 000

54 200 00050 700 00066 000 00051 000 000skutečný rozpočet

52 522 32558 138 55274 588 45967 218 180

Z tabulky tedy jasně vyplývá, že Michal Hašek pravdivě uvádí, že za poslední čtyři roky kraj vydává na zachranné složky minimálně 30 milionů ročně. Jako zajímavost ještě uvedeme, že i jen schválené náklady na Požární ochrana a integrovaný záchranný systém dosahují, a po roce 2008 i přesahují hranici 30 milionů, kterou současný hejtman zmiňuje.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. V Jihomoravském kraji byl skutečně etický kodex zastupitele zaveden jako v prvním ze všech krajů. Podle krajského webu tomu tak bylo 10. 3. 2011. Stalo se tak tedy o něco dříve než u podobného kodexu přijatého hlavním městem Prahou 3. 11. 2011.

Bohužel si však pan Petr Náhlík patrně plete současný Kodex etiky Jihomoravského kraje přijatý za vlády koalice ČSSD s KDU-ČSL současného hejtmana Michala Haška (ČSSD) s předchozím Kodexem etiky zaměstnanců Jihomoravského kraje dostupným v diplomové práci Teorie motivace a pracovníci veřejné správy (příloha č. 2) přijatým v r. 2006 koalicí KDU-ČSL s ODS hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL), který se však ještě nevztahoval na zastupitele.

Přestože Česká republika coby stát je majoritním vlastníkem skupiny ČEZ a přestože výkonné orgány vlády mají pravomoci v souladu se zákonem do výběrového řízení zasahovat, zadavatelem projektu dostavby Jaderné elektrárny Temelín je právě skupina ČEZ, jak vyplývá z tiskové zprávy ČEZu ke dni vyhlášení výběrového řízení na tento projekt ze dne 3. srpna 2009, ale také z prohlášení bývalého předsedy vlády Jana Fischera: " Tendr je vypsán, vypsal ho ČEZ, vláda jen apelovala na ČEZ, aby byla informována, a bude vstupovat do procesu standardními způsoby, legitimními a legálními, díky dozorčí rady. " (Jan Fischer, tisková konference po jednání vlády 8. února 2010)

Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě následujících informací.

Na webech koaličních stran ani tehdejších lídrů kandidátek bohužel nejsou k dohledání programy pro krajské volby 2008.

Nicméně v programovém prohlášení (PDF 66.72 KB) krajské koalice ODS a ČSSD z roku 2008 je vybudování mezinárodního letiště v Českých Budějovicích stanoveno jako jedna z priorit pro společné vládnutí (čl. 2, odstavec j)).

Ani ČSSD (.docx 31 KB), ani ODS tento slib do programových materiálů pro letošní volby nezahrnula, a to i přesto, že se dopravní infrastruktuře věnují poměrně obšírně a konkrétně.

Na základě údajů ze stránek Moravskoslezské paktu zaměstnanosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti vznikl 24. února 2011 podpisem smlouvy mezi Moravskoslezským krajem, Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Krajskou hospodářskou komorou MSK a Regionální radou Regionu soudržnosti Moravskoslezsko.

Na základě vyhledané hlasovací sjetiny hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

O zmíněném generelu se jednalo a hlasovalo 24. března 2011, pro tento návrh pak hlasoval i Vladimír Dryml. Dodáváme, že pro návrh hlasovalo 38 zastupitelů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi.Celý projednávaný bod je k dispozici ve zvukovém záznamu mp3.

Pro doplnění uvádíme, že podle stavebního zákona § 3 bod 2 b) je územní generel součástí územně plánovacích podkladů, " který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny."