Podle iDnes.cz Miloš Zeman “ tvrdil, že Olovo není nic jiného než spiknutí vnějšího nepřítele proti ČSSD, a navíc naznačil, že si všechno vymyslela sama Mladá fronta DNES.” Není tedy pravda, že by Vratislava Šímu vyhodil hned po vzniku podezření, neboť sám, poté co vyšlo najevo, že jeho poradce Zdeněk Šarapatka na policii označil za autora Olova Šímu, řekl: " Možná se snaží hodit vinu (poradce Zdeněk Šarapatka) na někoho jiného (na Vratislava Šímu)."

Jak je stanoveno v Ústavě ČR, hlava třetí, čl. 62., prezident republiky jmenuje členy Bankovní rady České národní banky. Tato pravomoc není omezena žádnou kontrasignací.

37 mil. Kč, které byly vynaloženy z celkových téměř 80 mil. na dopravní registr vozidel, bylo použito na základě dlouhodobé smlouvy na poskytování a rozvoj IT služeb s firmou ATS-Telcom; smlouva s ní byla uzavřena v roce 2010.

Ihned.cz: "Resort má firmě za tříletý servis systému pro kontrolu výdajů a účetnictví zaplatit celkem 395 milionů korun. Společnost ATS-Telcom tedy nový registr vozidel vyrobila jako náhradu za nevyčerpané servisní služby." Celkový objem financí vynaložený na tříletý servis od této firmy je tedy daný a byl by vydán z rozpočtu ministerstva dopravy bez ohledu na to, zda by tato, nebo jiná firma realizovala tento projekt.

Zákon ze dne o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů byl schválen 13. října 2011. O sociálních kartách se hovoří na straně 3975, parafraf 19.

Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy se týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony)...”. Autor odkazuje také na článek MF DNES z 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”. Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klausem.”

Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.

Doplňme, že současná úprava prezidentského veta vychází z článku 50 Ústavy:

(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

V roce 2006 byl meziroční nárůst Hrubého domácího produktu 7 %, jedná se tedy jednoznačně o ukazatel ekonomického růstu, zároveň však byl v meziročním srovnání navýšen státní dluh o více než 100 mld. Kč. V březnu téhož roku prošlo tehdejší sněmovnou zvýšení porodného i přijetí tzv. pastelkovného, státního příspěvku na školní pomůcky. V případě porodného byly náklady na rok 2006 podle serveru Penize.cz vyšší než 1,5 mld. Kč a v případě pastelkovného šlo o částku 78 mil. Kč.

Dle informací Středočeského kraje byl pro letošní rok schválen rozpočet (.xls) s předpokládanými příjmy ve výši 15 626 836 korun. Transfery tvoří 8 885 559 tisíc korun z této částky. V těchto údajích se tedy Helena Langšádlová mýlí vždy o více než jednu miliardu korun. Do školství jde celkem 9 294 092 korun, ale není jasné, zda je tato částka čerpána z transferů nebo z vlastních příjmů kraje.

Bohužel nelze také dohledat, jakou část z celkových příjmů tvoří mandatorní a kvazimandatorní výdaje a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Výrok Petra Gazdíka je označen za zavádějící na základě dostupných informací z Českého statistického úřadu a Eurostatu.

Sociální demokracie vládla v České republice v letech 1998 až 2006 a za tuto dobu se vystřídaly čtyři vlády pod vedením Miloše Zemana (22. červenec 1998 - 12. červenec 2002), Vladimíra Špidly (15. červenec 2002 - 4. srpna 2004), Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) a Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 - 16. srpna 2006).

V dokumentu (.xls) Českého statistického úřadu nazvaném " Česká republika: hlavní makroekonomické údaje " lze vidět, že růst nad šest procent byl zaznamenán v době vlády sociální demokracie v letech 2005 (6,8%) a 2006 (7%). Tuto informaci uvádí také např. Eurostat.

Ačkoliv tedy za vlády sociální demokracie lze zaznamenat šestiprocentnní hospodářský růst, neplatí to pro všechny vlády sociální demokracie. Z tohoto důvodu je výrok označen jako zavádějící.

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Ppm factum a. s. má anonymní akcie, takže je vlastnicky neprůhledná. Stejně tak se rozdíly mezi jejími odhady a reálnými výsledky v krajských volbách podstatně lišily.

Podle výpisu z obchodního rejstříku (.pdf, str. 2) má ppm factum a. s. 200 kmenových akcií na majitele.

Podle serveru novinky.cz, který se již rozdílům mezi průzkumy a realitou věnoval, je zřejmé, že rozdíly mezi reálným stavem a průzkumy ppr factum byly velké, ale nedosahovaly až 14 %, o kterých mluvil Lubomír Zaorálek. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi realitou a průzkumy ppm factum byly skutečně velké.

Vzhledem k tomu, že prozatím nejsou dostupné údaje pro ověření údajů za celé tři roky působení současné vlády, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na základě údajů ze státních závěrečných účtů za roky, 2010 (.pdf - str. 51) a 2011 (.pdf - str. 53) jsme zjistili, že bylo v těchto letech vyplaceno ze státního rozpočtu na platech:

Rok 20102011Částka vydaná na

platy (v mil. Kč)67 88561 560

Snížení výdajů na platy z 67 885 mil. Kč na 61 560 mil. Kč odpovídá snížení o 9,3 %.

Podle dokumentu "Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2012" (.pdf, - str. 13) je na rok 2012 schváleno ve výdajové položce "platy a ostatní platby za provedenou práci a pojistné" (tedy širší položka než samotné platy) 89,02 mld. Kč, zatímco za roka 2011 to bylo na stejnou položku reálně vyplaceno 89,618 mld. Kč (Státní závěrečný účet ČR pro rok 2011, .pdf - str. 53). I v roce 2012 lze očekávat další mírné snížení, avšak v žádném případě v takovém rozsahu, aby celkové snížení mezi lety 2009 - 2012 dosáhlo 20 %

Mluví-li pan Kalousek o tříletém horizontu, předpokládají se data od jmenování vlády, tj. 13. července 2010, do poloviny, resp. konce roku 2013. V současné době nemáme k dispozici ani státní závěrečný účet pro rok 2012 ani údaje o reálném vyplácení platů na rok 2013.

Tento výrok vzhledem k nedostatku relevantních dat hodnotíme jako neověřitelný.