Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.

Na stránkách České inspekci životního prostředí (ani na jiných stránkách) se daná informace nepodařila dohledat. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výhřevnost odpadů je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí, ale do značné míry závisí na vlastním složení odpadů - zvyšuje ji přítomnost dřeva či plastů. Emisní limity pro spalovny jsou regulovány směrnicí 76/2000 (.pdf)(str. 372-374) a jsou nastaveny přísněji než v případě hnědouhlených a černouhelných elektráren.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webových stránek sdružení PRO Sokolnice o.s. jako pravdivý.

Občanské sdružení PRO Sokolnice informuje na svých webových stránkách v sekci Správní řízení o faktu, že Čegan Forest (iniciátor projektu) vzal žádost o vydání územního rozhodnutí zpět, čímž bylo řízení zastaveno. Toto vyplývá ze sdělení stavebního úřadu ze dne 13. 4. 2012. Na základě této informace je výrok hodnocen jako pravdivý.

Informace o tomto návrhu se nepodařilo dohledat.

Krajské zastupitelstvo sice uzavřelo tzv. Rámcovou dohodu o spolupráci mezi společností ČEZ a Jihočeským krajem, ale stalo se tomu tak 7. dubna 2009, tedy téměř šest měsíců od konání voleb do krajských zastupitelstev (17. - 18. října 2008).

Společnost ČEZ také na svých webových stránkách informuje o záměru poskytnout Jihočeskému kraji do roku 2018 částku 3,7 miliardy Kč na rozvoj a mimo jiné i na kulturní a sportovní akce.

Z návrhu usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 160/ZK/11, jehož programovým bodem bylo Rozdělování finančních prostředků poskytovaných podle rámcové smlouvy uzavřené mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., vyplývá, že poskytnuté prostředky by měly být rozdělovány na základě Ročního prováděcího plánu podle schválených pravidel, který je k návrhu přiložen jako příloha č. 2.

Tento návrh usnesení byl předložen Mgr. Jiřím Zimolou a MUDr. Martinem Kubou a zpracován JUDr. Lubošem Průšou ředitelem KÚ.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zmiňovaná příloha není na internetových stránkách Jihočeského krajského úřadu k dispozici a nelze tedy posoudit, jakým způsobem jsou prostředky poskytnuté společností ČEZ, a.s. rozdělovány.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o záměrech na výstavbu průmyslových zón v kraji.

Průmyslová zóna má vyrůst na Karvinsku - konkrétně jde o lokalitu Karviná-Barbora (bývalý důl), což vyplývá jednak z informace z jednání Rady města Karviná (.pdf), tak i z mediálních zdrojů (Karvinský deník).

Česká televize informovala 6. února 2012 o záměru města Ostrava vybudovat novou zónu v městské části Hrušov. Jak vyplývá z informací kraje, tato zóna mezi současnými 20 fungujícími zónami nefiguruje, jde tudíž o zónu novou.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože nelze objektivně definovat "hlavní cesty" a "centrum města". Budeme-li však chápat centrum města jako Opavu-Město a hlavní cesty jako silnice I. třídy, pak budeme hovořit o silnicích číslo 11, 46, 56 a 57. Pouze silnice číslo 56 přímo neprotíná Opavu-Město, neboť je počátečním bodem této silnice: Opava (I/46) - Hlučín - Ostrava (I/58, I/11) - Frýdek-Místek (I/48) - Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá (I/35). Viz mapa.

V této logice tedy prochází tři čtvrtiny "hlavních cest" "centrem města".

Podle dostupných informací říkal Jiří Zimola o investicích kraje do škol a sociální oblasti pravdu.

Například podle Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011 (strana 64 - 65) byly krajské investiční výdaje do škol a školských zařízení (zřizovaných krajem) v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 celkem 24 366 000 Kč. V roce 2008 byly krajské investice do školských zařízení zřizovaných krajem celkem ve výši 66 082 000 Kč (dle Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010, strana 61).

Podle Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011 kraj poskytl na investice z Fondu rozvoje škol celkem 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti celkově 34 829 590,58 Kč.

Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat.