Výrok poslance Dolejše je zavádějící, a to vzhledem k oficiálním statistikám Eurostatu.

Podle statistiky Eurostatu dosáhlo zadlužení České republiky v roce 2011 úrovně 41,2 %, což souhlasí s výrokem poslance Dolejše. Stejná statistika byla zveřejněna také pro celou Evropskou unii a uvádí, že průměr zadlužení dosáhl ve stejném roce hranice 82,5 % HDP. Zde se již poslanec Dolejš mýlí, a to poměrně výrazně (rozdílem 7,5 procentního bodu HDP), tudíž jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zmíněná dohoda vznikla na neformálním setkání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Právě neformálnost setkání činí dohledání přímých zdrojů a odkazů téměř nemožným. Dohoda je zmíněna např. na přepisu tiskové konference uveřejněném na stránkách Ministerstva financí Velké Británie. Dále lze zmínky o tzv. " Manchesterské dohodě" nalézt v dokumentu Evropské komise směřovanému k Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Na základě dokumentů Vlády ČR a také mediálních výstupů (ex)členů Vlády ČR hodnotíme výrok poslance Tejce jako pravdivý.

Ministr financí Kalousek na jednání Vlády ČR dne 10. srpna 2011 navrhl zřízení "Národní evidence účtů" - to vyplývá z programu tohoto jednání (bod 14). Záznam z tohoto zasedání pak uvádí, že "V láda zevrubně projednala materiál předložený ministrem financí a s předloženým návrhem usnesení nesouhlasila. Z 13 přítomných členů vlády hlasovalo pro přijetí navrženého usnesení 7". Co se týče odmítnutí tohoto návrhu ze strany ministra Kubiceho, tak tento fakt potvrzuje např. exministr Jiří Pospíšil (Česká televize). Samotný ministr vnitra také v debatě s Tejcem tento jeho výrok fakticky potvrzuje. Tvrdil, že návrh neprošel kvůli finanční náročnosti a také z důvodu, že nepřijetí tohoto návrhu nezkomplikuje Policii ČR práci.

Výrok hejtmana Běhounka je na základě zápisu ze zastupitelstva z června 2010 hodnocen jako pravdivý.

22. června 2010 projednávalo zastupitelstvo kraje bod 17 - Návrh na zavedení integrovaného dopravního systému Kraje Vysočina - návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Doprava. V hlasování tento návrh podpořilo 19 z 38 zastupitelů (přehled hlasování - pro návrh nehlasovali ani všichni zástupci vládnoucí ČSSD), nebyl tedy přijat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pro návrh novely ústavního zákona, kterým se ruší doživotní imunita poslanců, senátorů a ústavních soudců (Sněmovní tisk č. 469) se skutečně vyslovili poslanci napříč všemi politickými stranami v Poslanecké sněmovně a nebyl zde žádný poslanec, který by hlasoval proti. Z celkových 161 přítomných poslanců se pro návrh vyslovilo 156, zbylých 5 poslanců se zdrželo hlasování. Byli mezi nimi: Jiří Koskuba (ČSSD), František Dědič (ODS), Vojtěch Filip (KSČM), Gabriela Hubáčková (KSČM), Michal Doktor (nezařazený). Odkaz na konrétní podobu hlasování naleznete zde.

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. V Poslanecké sněmovně návrh na novelu ústavního zákona, kterým se ruší doživotní imunita poslanců, senátorů a ústavních soudců prošel hladce.

Novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, jež bude projednávána v plénu Poslanecké sněmovny PČR 12.3. 2012, opravdu rozšiřuje kontrolní pravomoci NKÚ, a to dokonce ve větším rozsahu než uvádí Zbyněk Stanjura.

Výše zmíněná novela upravuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu v těchto oblastech:

• "Hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí,
• příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet, včetně závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, a příjmy a výdaje státních fondů,
• hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony,
• hospodaření s majetkem právnických osob veřejnoprávní povahy, jde-li o

1. zdravotní pojišťovny,
2. veřejné výzkumné instituce,
3. dobrovolné svazky obcí,
4. příspěvkové organizace územních samosprávných celků,
5. Regionální rady regionů soudržnosti,
6. Českou televizi,
7. Český rozhlas,
8. veřejné vysoké školy,
9. Českou národní banku."

Rozsudek "dražbu poslanců" nepotvrzuje a věnuje se této verzi událostí jen okrajově.

Opakujeme část hodnocení jiného Bártova výroku o tom, že rozsudek ukazuje na "dražbu poslanců":

Obvodní soud na Praze 5 v odůvodnění rozsudku (.pdf) cituje nahrávky, na kterých Kristýna Kočí zmiňuje svou spolupráci s představiteli koaličních stran (na str. 13-15), stejně jako "částku, poslanou Kalouskem". Soud konstatuje, že tyto výroky lze stěží výkládat jinak, než jako " informování o svých plánech na rozštěpení Věcí veřejných za spolupráce představitelů dalších koaličních stran ".

Soud však nepotvrzuje, že na těchto nahrávkách poslankyně Kočí hovoří pravdu. Naopak důvěryhodnost její výpovědi, stejně jako jejích prohlášení mimo soudní řízení, zpochybňuje. Kočí sama tvrdí, že si na nahrávkách vymýšlela, neboť věděla, že je nahrávána. To sice soud považuje za zcela nevěrohodné, na druhou stranu se soudu zdá pravděpodobné, že na nahrávkách " přeháněla či zveličovala svou úlohu a takříkajíc se předváděla " (str. 14 rozsudku).

Pokud jde o to, jaká část rozsudku se těmto spekulacím věnuje, jde o část tří stran (13-15) z celkových 28 stran rozsudku. Možný mocenský puč v řadách VV je pak zmiňován na str. 12, 17-18 a 22. Rozsudek se ve většině svého obsahu "dražbě poslanců" nevěnuje a tento Bártův výrok je tedy zcela nepravdivý.

Chráněné označení původu (v češtině se zkratkou CHOP, v angličtině PDO - protected designation of origin) je skutečně možno udělit pouze zemědělským výrobkům a potravinám, které jsou vyrobeny, zpracovány a připravovány na daném zeměpisném území za užití uznaného know-how.

Definici PDO v anglickém znění lze nalézt v Nařízení Rady (ES) č. 510/2006, v článku 2 odst. 1 a).

Pro ČR je CHOP ukotveno v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a o změně zákona o ochraně spotřebitele, v paragrafu 2 odst. a): " Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) označením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení."

Chráněné označení původu se tedy od chráněného zeměpisného označení liší v tom, že v prvním případě se všechny fáze musí odehrávat na daném území, ve druhém potom musí být některé (minimálně jedna) fáze výroby (prvotní výroba nebo zpracování nebo příprava) produktu na daném, geograficky vymezeném území (některé fáze mohou tedy probíhat na území jiném). Při udělování označení CHOP se tedy vyžaduje mnohem striktnější vazba na dané území než u označení CHZO.

Takto rozdíly mezi těmito dvěma označeními udává na svých stránkách také Úřad průmyslového vlastnictví.

Za doby Rathova ministrování skutečně došlo k omezení výše hrazené péče.

David Rath byl ministrem zdravotnictví mezi listopadem 2005 a zářím 2006. V této době podepsal vyhlášku č. 550/2005 (.pdf) , která stanovila výši a limity úhrad ("co pojišťovny platí") pro leden až červen 2006. Pokud srovnáme tuto vyhlášku a vyhlášku č. 50/2005 platnou pro leden až červen 2005, vidíme Hegerem zmíněné rozdíly v limitech:

přílohy vyhlášky (.pdf) pro rok 2006 omezují mj. hrazené léky a zdrav. prostředky výší 98 % úhrady poskytnuté v 1. pololetí předchozího roku (referenční období). Připouštejí nárůst zejména, pokud se změní struktura pacientů daného lékaře, jinak je ale platný limit 98 %.

Ve vyhlášce platné v roce 2005 (ministryní byla Milada Emmerová) přitom takové omezení nenajdeme, pouze srážku z poskytnutých úhrad v případě překročení jejich výše v referenčním období. Nikoli takto přísný práh.

"Co pojišťovny platí" tedy bylo s posvěcením ministra D. Ratha významně omezeno. Hegerův výrok je pravdivý.

Konkrétně se jednalo o rekonstrukce nemocnic v Jihlavě (např. rekonstrukce porodních sálů), Novém Městě na Moravě (interní oddělení), Havlíčkově Brodě (interní oddělení) a Pelhřimově (hlavní lůžková budova), které všechny byly schváleny a zahájeny v minulém volebním období a dokončeny ve volebním období stávajícím.

V případě poslední krajem zřizované nemocnice v Třebíči je též vyvíjena stavební aktivita, nejedná se však o rekonstrukci, ale výstavbu nového Pavilonu pro matku a dítě.