Část výroku Jiřího Zimoly týkající se rámcové dohody se společností ČEZ je pravdivá, avšak pro ověření části o plynoucích sta milionech se nám nepodařilo nalézt podklady, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Tvrzení Jiřího Zimoly, že kraj uzavřel Rámcovou dohodu se společností ČEZ označujeme jako pravdivé. Zde naleznete text této Rámcové dohody mezi ČEZ a.s. a Jihočeským krajem (.zip).

Kolik peněz celkově skutečně plyne (či již připlynulo) na základě této rámcové dohody se nám dohledat nepodařilo. Ne internetu však můžete nalézt zprávy o jednotlivých investicích společnosti ČEZ jako například o stavbě parkoviště a silnice v Týnu nad Vltavou či tuto zprávu o podpoře sportu.

Testování vzorků alkoholu provádi několik institucí, které mohou spadat pod kompetenci státu nebo kraje. Instituce s celostátní působností, které kontrolují vzorky alkoholu v souvislosti s případy otrav metylalkoholem, jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Celní správa a Hasičský záchranný sbor ČR, uvádějí na svých webových stránkách pouze údaje platné pro celou Českou republiku bez rozlišení jednotlivých krajů. Jediné údaje zaměřené na krajskou úroveň jsou nyní dostupné na webu Jihomoravského kraje: "Do úterní (t.j. 18. 9. 2012) deváté hodiny ranní bylo dosud přijato celkem 350 vzorků, otestováno 79." (zpráva ze zasedání Bezpečnostní rady JMK ze dne 18. září 2012)

V Jihomoravském kraji provádí pro občany JMK bezplatně testování vzorků alkoholu Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Vysoké učení technické, Chemická laboratoř Salayová, Moravské naftové doly Hodonín a laboratoře Labtech s.r.o. Brno, ale žádné z těchto pracovišť neuvádí počet zkontrolovaných vzorků ani jiné údaje o nich.

Jelikož vývoj tzv. "metylové kauzy" je velmi dynamický, nepovažujeme data ze dne 18. září 2012 za dostatečně aktuální pro ověření výroku ze dne 23. září 2012, a pro nedostatek jiných údajů hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Hnutí Jihočeši 2012 ve svém volebním programu na straně 20 skutečně uvádí:

" Nejsme proti lanovce na Hochficht, pokud se prokáže, že neškodí přírodě a že lze negativní vlivy jejího provozu kompenzovat jinými přírodě příznivými opatřeními."

Podle rozhodnutí Evropské komise mají zmíněné kraje za chyby v ROPu Severozápad zaplatit částku 2,5 milardy Kč. I přes nepřesnost a vzhledem ke kontextu výroku jej označujeme jako pravdivý. Podle karlovarských a ústeckých krajských politiků by mělo přispět také ministerstvo financí, to ovšem spoji spoluúčast odmítá.

Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, protože nelze jednozančně potvrdit ani počet trestních oznámení, které Vladimír Dryml podal, ani jejich výsledek.

Z informací z médií je ale zřejmé, že trestní oznámení nejsou pro senátora Drymla nic neznámého. Z nejznámějších kauz můžeme uvést například trestní oznámení na šéfa dopravní policie, nebo trestí oznámení na podezření z korupce, které podal na svého tehdy ještě stranického kolegu a královéhradeckého hejtmana Radko Martinka. Další trestní oznámení podal například v kauze D11 nebo kvůli jednání vlády ve věci stávky odborů. Podle Deníku.cz se " kolem Drymla trestní oznámení jen kup í", přičemž, jak informovala protikorupční policie, některé jsou podány jím, některé naopak na něj.

Nepodařilo se nám však dohledat závěry jednotlivých trestních oznámení, a tudíž hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Dle dostupných údajů byl Luboš Průša místostarostou a posléze starostou města Písku v letech 1998 - 2006. Informace o konkrétních případech výkupu nebo směn pozemků v tomto období v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R4 bohužel v dostupných zdrojích nelze dohledat.

Tento výrok Petra Gazdíka označujeme jako pravdivý na základě tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012. V tiskové zprávě se můžeme dočíst: "Za posledních pět let bylo v daňové oblasti zahájeno prověřování podezření ze spáchání trestného činu ve 285 případech. Policii ČR bylo předáno 105 odhalených případů k zahájení trestního stíhání a 93 případů bylo po jejich ukončení předáno přímo státnímu zástupci ve zkráceném řízení. Celkem došlo k odhalení 273 pachatelů."

Výrok náměstka Nováka hodnotíme na základě dohledaných informacích o prachových emisích od roku 2003 jako pravdivý.

Integrovaná povolení mají kraje pravomoc vydávat skutečně od roku 2003, a to na základě zákona 76/2002 Sb.

Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje o TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velké zdroje znečišťování):

Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění4,994,83,863,844,323,352,592,84

I přes skutečnost, že jsme nedohledali údaje za rok 2011, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý, neboť snížení o 2 tisíce tun u daného druhu a zdroje znečištění bylo dosaženo již v roce předchozím.

Výrok Jany Vaňhové je neověřitelný, neboť i když se nám podařilo dohledat konečný plánovaný stav počtu zaměstnanců, nebyli jsme již schopni ověřit současné stavy.

Webové stránky Ústeckého kraje k průmyslové zóně Triangle v části Investoři v zóně popisují konkrétní subjekty včetně počtu zaměstnanců a také datum zahájení provozu. Z těchto informací pak vyplývá, že v současné chvíli v zóně působí následující subjekty:

1. Panasonic (615 lidí)
2. Solar Turbines (450 lidí)
3. Johnson Controls (630 lidí)
4. Gestamp (300 lidí)

Stránky však uvádějí cílový počet zaměstnanců, není však jasné a dohledatelné, kolik lidí pracuje v těchto provozech v tuto chvíli. Pro úplnost dodáváme, že do budoucna se počítá v zóně Triangle se zahájením provozu v těchto firmách: Hitachi, Panattoni, Hargo. a.s., které mají dohromady podle záměru zaměstnat 779 lidí.

Lze tak potvrdit údaj hejtmanky Vaňhové (o číslu 2700 informuje také Ústecký kaj prostřednictvím ČTK) týkající se konečného náběhu zaměstnanců, součet všech cílových počtů pracujících v jednotlivých firmách dává dohromady 2774. Není však možné dohledat současné stavy zaměstnanců, musíme tak výrok hejtmanky Jany Vaňhové hodnotit jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.

Podle poslední výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) je v ČR (k 31.12. 2011) celkem 10 405 788 pojištěnců, z toho 6 247 532 je pojištěno u VZP, tyto počty tedy přibližně odpovídají výroku ministra Hegera. Co se týče aktuálních hospodářských výsledků zdravotních pojišťoven, nepodařilo se nám dohledat požadované informace, odkazujeme se alespoň na mediální zdroje. O Pravděpodobné propadu v hospodaření VZP informoval např. Ihned.cz nebo E15.cz. K situaci v zaměstnaneckých pojišťovnách se vyjádřil předseda Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v prvně zmíněném článku tak, že tyto pojišťovny sice očekávají propad, nikoliv ale tak výrazný jako VZP.