Nalezené výsledky
Petr Nečas
Otázky Václava Moravce, 9. září 2012Pokud posčítáme mimochodem dluhy státu, veřejných institucí a domácností, tak jsme dokonce druhou nejméně zadluženou zemí v celé Evropské unii.
Statistiky Eurostatu umisťují ČR nejlépe na třetí místo.
Předešleme, že hodnocení premiérova výroku stojí na předpokladu, že "míru zadlužení" je třeba měřit v poměru k HDP daného státu (pokud bychom měřili objem dluhu v Korunách/Euro, nejméně zadlužené by přirozeně byly malé státy).
Eurostat uvádí hodnoty všech premiérem zmíněných dluhů: stát a veřejné instituce jsou zahrnuty ve statistice státního dluhu (angl., government deficit/surplus, debt and associated data), zatímco hodnota dluhu domácností je uvedena v sadě ročních sektorových účtů (angl.. Annual sector accounts - Financial balance sheets). Pro rok 2011 nejsou k dispozici hodnoty u některých zemí. Za rok 2010 jsou uvedeny tyto procentní podíly na HDP:
stát a další
domácnosti součet Bulharsko 16,3 33,5 49,8 Rumunsko 30,5 27,0 57,5 Estonsko 6,7 64,5 71,2 Lucembursko 19,1 52,3 71,4 Česko38,133,771,8 Slovinsko 38,8 35,4 74,2 Litva 38,0 39,4 77,4 Slovensko 41,1 48,9 90,0 Polsko 54,8 35,6 90,4 Lotyšsko 44,7 51,7 96,4 Finsko 48,4 68,3 116,7 Maďarsko 81,4 42,4 123,8 Švédsko 39,4 86,5 125,9 Rakousko 71,9 57,3 129,2 Německo 83,0 61,5 144,5 Malta 69,4 77,4 146,8 Francie 82,3 64,9 147,2 Belgie 96,0 53,8 149,8 Španělsko 61,2 91,2 152,4 Itálie 118,6 59,2 177,8 Británie 79,6 105,1 184,7 Dánsko 42,9 150,7 193,6 Nizozemí 62,9 133,9 196,8 Portugalsko 93,3 104,9 198,2 Řecko 145,0 65,8 210,8 Kypr 61,5 154,0 215,5 Irsko 92,5 124,5 217,0
Jak vidíme, Česko se nachází na pátém místě mezi zeměmi EU. Hodnoty jsou z roku 2010 a mohly se samozřejmě změnit. Rozdíl mezi Českem a Rumunskem nicméně dovoluje s jistotou označit Česko podle premiérova výpočtu za nejlépe třetí nejméně zadluženou zemi EU a premiérův výrok tedy za nepravdivý.
Jiří Čunek
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 18. září 2012Plat, základní plat senátora je 59 tisíc.
Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR i Senátu, hodnotíme výrok sice s výhradou, ale jako pravdivý.
Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 činí dle zákona platová základna pro státní představitele 51 731 Kč. Pro poslance je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.
Základní plat senátora je tedy necelých 56 000 Kč a ne 59 000 Kč. Navýšením základní částky si ale Jiří čunek nepřilepšuje. K platu senátora náleží i náhrady, pro zajímavost uvádíme odkaz na tabulku s přehledem limitů náhrad za jednotlivé položky a konkrétní čerpání senátory za rok 2011.
Jiří Zimola
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 20. září 2012Já musím říct, že už jsem se sešel jak s americkým velvyslancem, s ruským velvyslancem i s francouzským velvyslancem, bavili jsme se o té, těch možnostech, které by i pro Jihočeský kraj mohly, mohly být.
Podle informací dostupných z osobních stránek Jiřího Zimoly, je sice pravda, že se dne 24. května 2012 sešel s ruským velvyslancem Sergeyem Kiselevem. Tématem jednání bylo především prohlubování hospodářské spolupráce a zájem ruských turistů o Jihočeský kraj.
Zmínku o tom, že se hejtman Zimola za poslední rok sešel s americkým velvyslancem Normanem Eisenem či francouzským velvyslancem Pierrem Levym ohledně dostavby Temelína jsme však v dostupných zdrojích nenašli. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.
Vladimír Dryml
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 11. září 2012A náchodská nemocnice moc si ekonomicky nestojí dobře. A má určitý deficit ekonomický.
Podle zpráv médií má nemocnice opravdu ekonomické potíže.
O dluzích Oblastní nemocnice v Náchodě psal už Krkonošský deník v roce 2009. Portál Trutnovinky v únoru 2012 uvedl ztrátu nemocnice za předchozí rok ve výši 7 mil. korun. Krajský úřad pak upozorňuje, že havarijní stav nemocnice způsobuje vysoké náklady na její provoz (uvádí částku 100 mil. ročně). Dryml tedy pravdivě mluví o "deficitu ekonomickém".
Oldřich Bubeníček
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 27. září 2012ODS i tady TOP 09, tak již se vyjádřily jasně, že v žádném případě s KSČM by nespolupracovali v krajském zastupitelstvu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, tato vyjádření zazněla v jiné předvolební debatě z Ústeckého kraje.
V závěru volebního Speciálu s Martinem Veselovským, který vysílal Radiožurnál z Ústeckého kraje, se zástupce za ODS a zástupkyně za TOP 09 vyjádřili proti případné spolupráci s KSČM.
Na otázku Martina Veslovského, s kým by případně kandidáti nešli do povolební koalice, odpověděli následovně.
Vladislav Raška z ODS říká: "T o nebude žádné překvapení. My zcela rozhodně nebudeme uzavírat jakoukoliv spolupráci s KSČM a jinak jsme připraveni spolupracovat s každým, kdo se chce rozumně rozpočtově chovat pro příští čtyřletou ... "
Karola Haasová z TOP 09 a Starostové odpovídá: " Nepůjdeme s KSČM. "
Pavel Čížek
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 13. září 2012Protože těch obcí je pouze 14 a těch ostatních je 500. Takže ten rozdíl, že přijde 700 miliard do kraje, bude okamžitě vidět. (14 obcemi jsou myšleny ty, které budou tratit na nově prosazeném rozpočtovém určení daní)
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít dostatek zdrojů, které by poskytovaly relevantní informace.
Žádný oficiální zdroj, který by uváděl seznam obcí, se nám nalézt nepodařilo. Články na zpravodajských serverech (ct24.cz, regionpodlupou.cz) neuvádějí počet dotčených obcí ani jejich seznam, ale zaměřují se především na obce, které si pohorší nejvíce či nejméně. Část výroku uvádějící, že v Plzeňském kraji je 500 obcí, si dovolujeme označit jako pravdivou, neboť krajský web uvádí počet obcí 501.
Jiří Rozbořil
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 25. září 2012Tak je v prvé řadě potřeba říct, že je to skutečně v kompetenci ministerstva zemědělství, to gró těch protipovodňových opatření.
Na základě informací ze stránek Olomouckého kraje, Ministerstva zemědělství a jednotlivých povodí hodnotíme výrok jako pravdivý.
V kompetenci Ministerstva zemědělství je mj. i vodohospodářství, kam spadají i plány pro zvládání povodňových rizik. Ministerstvo navrhuje obecné koncepce, vyhodnucuje rizika a stanovuje obecné metodiky přístupu k povodňovému ohrožení.
Pod Ministerstvo zemědělství spadají také jednotlivá povodí, která jsou zodpovědná za konkrétní plánování v oblasti vod. V Olomouckém kraji jde především o Povodí Moravy, případně Odry.
Jak je vidět na konkrétním příkladu stavby protipovodnoňových opatření v Olomouci, investorem stavby je Povodí Moravy, ale na tvrobě rozpočtu i opatřeních spojených se stavbou spolupracuje i s místními úřady.
Olomoucký kraj má na svých stránkách také sekci věnovanou povodním, odkazuje tam však především právě na Povodí Moravy.
Petr Fiala
Státní maturita opravdu proběhla dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. To potvrzují i stránky novamaturita.cz.
Jak dlouho je maturita připravovaná vysvětluje tehdejší ministrině školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ve svém rozhovoru pro deník Právo z 12. června 2009. (Dostupný na webu ministerstva.)
V rozhovoru se uvádí: " OTÁZKA:Státní maturity se připravují od roku 1997. Kolik za tuto dobu stát vynaložil prostředků - hovoří se o stovkách miliónů - a na co vše peníze šly?Od roku 1997 do přijetí novely školského zákona v závěru roku 2004 byly provedeny jen některé přípravné práce, které měly (mimo jiné) ověřit nové formy ukončování středoškolského studia. Vyčíslit přesně, jaká část prostředků byla investována v přímé souvislosti s přípravou maturit, nelze. Od roku 2004 pak byly zahájeny vlastní analytické, přípravné a ověřovací práce na změnách podoby maturitní zkoušky. "
Začátek příprav v roce 1997 udávají české zpravodajské servery: novinky.cz, ihned.cz a další. Dále i zpráva NKÚ (.pdf) v úvodu říká, že přípravy státní maturity byly zahájeny na konci 90. let.
Výrok ministra Fialy označujeme jako pravdivý, protože opravdu proběhly dva ročníky státní maturity a doba příprav opravdu trvala od roku 1997 do roku 2011, kdy byly maturity spuštěny, tedy 14 let.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS. Pro upřesnění uvádíme, že Bohuslav Sobotka hovoří o výboru pro bezpečnost v rámci něhož potom působí Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby,jejíž předsedou je Richard Dolejš(člen ČSSD). V rámci Výše zmíněného brífinku Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Závěrem bychom ještě rádi poznamenali, že obdobný výrok Bohuslava Sobotky zazněl již 20.května v Otázkách Václava Moravce s podtitulem Korupční kauzy v nejvyšších kruzích. Odkaz na analýzu této diskuze naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jiří Čunek
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 18. září 2012Tak já práci na kraji znám, to víte, byl jsem zastupitelem krajským a senátorem jsem 6 let.
Na základě údajů z výsledků krajských a senátních voleb a informací z portálu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.
Členem krajského zastupitelstva byl Jiří Čunek zvolen v letech 2000 a 2004. Členem Senátu je od roku 2006. Předtím senátorem nebyl, což dokládá absence záznamů jeho hlasování ve volebním období 2004 - 2006. Je tedy senátorem skutečně 6 let.








