Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť krajské výdaje na autobusovou i železniční dopravu jsou opravdu rok od roku zvyšovány, přestože se tak neděje v oblasti dopravy obecně. (viz tabulky)

Nemůžeme však ověřit první část výroku, protože pojem "jeden z mála" nelze objektivně definovat.

Výdaje na autobusy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009276 819,832010313 880,962011345 0002012373 000

Výdaje na dráhy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009350 640,352010384 254,142011386 5002012449 000

Celkové běžné výdaje na dopravu:

20091 419 546,78 20101 515 328,93 20111 265 900 20121 645 500

Zdroj: Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 (.pdf - str. 4)

Výrok Soni Markové jsme vyhodnotili jako pravdivý, a to na základě tiskové zprávy, kterou naleznete na webových stránkách Vlády ČR. Tato tisková zpráva z 12.9. 2012 11:37 uvádí: "Vláda dnes ustanovila dočasný krizový štáb, který okamžitě začal zasedat."

Na základě vyhledané hlasovací sjetiny hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

O zmíněném generelu se jednalo a hlasovalo 24. března 2011, pro tento návrh pak hlasoval i Vladimír Dryml. Dodáváme, že pro návrh hlasovalo 38 zastupitelů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi.Celý projednávaný bod je k dispozici ve zvukovém záznamu mp3.

Pro doplnění uvádíme, že podle stavebního zákona § 3 bod 2 b) je územní generel součástí územně plánovacích podkladů, " který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny."

Výrok poslankyně Markové je na základě dohledané tiskové konference KSČM ze dne 6. října 2011 hodnocen jako pravdivý.

6. října 2011 vystoupila na tiskové konferenci KSČM k projektu IZIP Soňa Marková a prezentovala stranické stanovisko. Doslova říká: " KSČM žádá okamžité odstoupení, popř. odvolání ředitele VZP pana Pavla Horáka."

V aktuálním přehledu finanční podpory a podpořených projektů v 2. prioritní ose Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí jsou aktuální pouze 3 projekty, z nichž ani jeden neodpovídá modernizaci autobusové dopravy (Zateplení komunitního centra Paskov; Výměna energetického zdroje VOŠ DAKOL a SŠ Dakol; Snížení emisí NOx a SO2 v Elektrárně Třebovice). Nicméně nemůžeme potvrdit či vyvrátit, zda jsou v Moravskoslezském kraji aktuálně rozjednány některé jiné projekty, z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Dle informací z oficiálních webových stránek průmyslové zóny Holešov připravoval Zlínský kraj tento projekt opravdu od roku 2003, kdy byl krajskými zastupiteli schválen záměr na její vybudování.

Výrok Libora Lukáše je pravdivý.

V červnu 2010 byl skutečně očekáváno hospodářské oživení.

Po propadu v roce 2009 předpokládala prognóza ČNB růst v letech 2010 a 2011 mezi jedním a dvěma procenty. Výhled Světové banky (.pdf, angl., str. 11) hovořil o růstu 1,8 % až 4 % pro země střední a východní Evropy. Zpráva pro Evropskou komisi (.pdf, angl., str. 74) pak očekávala pro ČR růst 1,6 % v roce 2010 a 2,4 % v následujícím.

Letos odhaduje výše uvedená zpráva pro EK (Evropská ekon. předpověď, .pdf, angl., str. 10) meziroční pokles HDP v Eurozóně o 0,8 %, v ČR pak o 0,7 %.

Obě tvrzení premiéra Nečase jsou tedy pravdivá.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo získat přesné informace o úbytku státních zaměstnanců za období vlády Petra Nečase. Níže však přikládáme odkazy na web, které s touto problematikou alespoň částečně souvisejí. Zde je odkaz na web ministerstva práce a sociálních věcí, kde je v sekci Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, několik statistik, které se okrajově týkají např. nákladů na zaměstnance státní sféry. Konkrétní informace o celkovém počtu zaměstnanců státní sféry případně o jejich úbytku oproti předchozím vládám se nám však získat nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť definitivně hlavního hygienika ČR jmenuje vláda ČR, ministr zdravotnictví jej navrhuje. Jako zavádějící výrok hodnotíme především proto, že například zástupce hlavního hygienika může jmenovat ministr přímo, bez schválení vlády - nejedná se tedy o naprosto formální proces.

Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb. (.pdf - str. 87) : "K odbornému usměrňování péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek je ustanoven v ministerstvu zdravotnictví jako orgán hygienické služby hlavní hygienik České republiky, kterého na návrh ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda. Ministr zdravotnictví může jmenovat zástupce hlavního hygienika České republiky."