Dle Situační zprávy (.pdf) k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 jsou největším zdrojem se 42,4 % vypouštěných tuhých znečišťujících látek velké zdroje (REZZO 1), druhým je doprava (mobilní zdroje, REZZO 4) s podílem 30,7 %, malé zdroje (REZZO 3) jsou v pořadí třetí a účastní se 23,2 %. (str. 5-6)

Odškodnění klientů zkrachovalých bank prošlo nakonec sněmovnou jako tzv. přílepek nikoliv k zákonu o státních symbolech (jak říkal Václav Moravec, viz záznam OVM 0:25:15), ale k zákonu o zrušení Fondu národního majetku (hlasování č. 18, v rámci něhož byl také návrh poslance Michala Doktora (ODS) pod písmenem B jako celek - hlasování č. 16).

Zákon byl přijat 23. května 2006 (poslední56. schůze volebního období 2002 - 2006), přičemž "o stejném návrhu přitom poslanci hlasovali již koncem loňského roku a poté i v březnu. V prvním případě zvedlo pro odškodnění ruku 56 poslanců, ve druhém 63."Novinky.cz Na třetí pokus byl zákon, včetně zmíněného přílepku, přijat 156 poslanci.

Na popisu legislativního procesu je vidět, že pozměňovací návrhy (.doc - str. 2), včetně toho poslance Michala Doktora (písmeno B), byly podány ve 2. čtení v podrobné rozpravě.

Na základě několika zpravodajských článků (Ceskatelevize.cz, Denik.cz, Aktuálně.cz) označujeme výrok za pravdivý. Jiří Dientsbier se skutečně proti podobě velké koalice či opoziční smlouvy vyjádřil, v prezidentských Interpelacích ji mj. také vyčetl Miloši Zemanovi.

Dle tabulky (.xls) uveřejněné na stránkách Středočeského kraje, která mapuje čerpání rozpočtů kraje v letech 2001-2011 nelze dojít k závěru, že by vlastní příjmy kraje v posledních třech letech byly nižší než v nejlepším roce vlády Petra Bendla (který byl hejtmanem kraje v letech 2004-2008), tj. v roce 2008.

Níže uvádíme vlastní příjmy kraje v jednotlivých zmiňovaných letech - jde o skutečně přijaté částky, v případě roku 2012 potom o schválený (.xls) rozpočet:

2008: 7 488 282 tis. korun

2009: 6 670 037 tis. korun

2010: 7 188 358 tis. korun

2011: 6 820 998 tis. korun

2012: 6 741 277 tis. korun

V případě, že by měl Pavel Jetenský na mysli celkové příjmy kraje, je situace obdobná:

2008: 16 667 794 tis. korun

2009: 17 073 719 tis. korun

2010: 17 042 556 tis. korun

2011: 16 896 455 tis. korun

2012 (schválený rozpočet): 15 626 836 tis. korun

Na základě údajů zveřejněných Středočeským krajem musíme výrok Pavla Jetenského označit za nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Náhradníkem za Radka Johna, v případě jeho odstoupení z funkce poslance, je v Praze (v kraji kde Radek John kandidoval) ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.

Ověřujeme, zda je Franzova kampaň “víceméně skoro zadarmo”. Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Vycházíme tedy z toho, že náklady i příjmy kampaně musejí být uvedeny na zmíněném účtu. U Vladimíra Franze jde o dva účty u banky Fio. Pokud sečteme veškeré příjmy prvního i druhého Franzova účtu, dobereme se částky 177 177 Korun. Podobně sečtené výdaje dosahují výše 161 452 Korun. Franzova kampaň tedy nákladnou být ani nemůže. Dodejme srovnání s jinými prezidentskými kandidáty: J. Fischer získal již v prvním měsíci existence svého transparentního účtu přes 10 mil. Korun, M. Zeman přes 1 milion.

Na základě aktuálních výroků některých představitelů KSČM hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako nepravdivý.

Sám předseda KSČM Vojtěch Filip dne 8. září 2012 na 22. levicovém setkání občanů prohlásil: "Můžeme mít názor, že Senát je zbytečný, ale nesmíme podcenit jeho sílu a složení."

O nepotřebnosti senátu se zmínil i komunistický kandidát do senátních voleb Pavel Ambrož dne 10. září 2012, když na webu KSČM vyřkl: "Náš malý stát by vystačil jen s jednokomorovým parlamentem. Dokud bude existovat systém dvou komor, bude každá politická strana usilovat o volební úspěch do každé. I politická strana, jež chce senát zrušit, musí získat na to hlasy v obou komorách. Hlasoval bych pro to." Dřívější nelibost k této instituci přiznala na webu KSČM i další kandidátka KSČM do Senátu Zuzka Bebarová Rujbrová: "KSČM využila mezidobí do prvých senátních voleb ke snaze Senát zrušit. Sice neúspěčně, ale nějak to v nás utkvělo. Senát rádi nemáme."

Místní akční skupina Podbrsko skutečně v regionu funguje. Dokládá to zpráva o jejím založení a také webové stránky, které mapují její činnost. Že toto sdružení funguje v okrese Příbram pak dokládá mapa zájmového území (.pdf) této místní akční skupiny.

Podívejme se, zda jsou jednotlivá témata, které zmiňuje Petr Gazdík ovlivnitelná na centrální nebo na krajské úrovni.

Výše starobních důchodů je upravena v Zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v paragrafech 33, 34 a 36. Kraj tedy může výši důchodů v ČR ovlivnit pouze s využitím své zákonodárné iniciativy, tj. předložením návrhu zákona. Toto právo je zastupitelstvu kraje garantováno Ústavou ČR v Článku 41, odstavci 2.

Není úplně jasné, co Petr Gazdík míní pod problémem odluky církve od státu. Pokud bychom odluku církve od státu chápali jako nezasahování státu do věcí církve, včetně jejího financování, dali bychom mu za pravdu, jelikož financování církví je dáno Zákonem č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Církve jsou financovány ze státního rozpočtu, od roku 2011 jde o pevnou částku 1,348 miliard korun na platy duchovních. Pokud měl Petr Gazdík na mysli aktuální problém majetkového vyrovnání s církvemi, je tato část výroku též pravdivá, jelikož tuto oblast řeší vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který byl zatím Poslanecké sněmovně vrácen Senátem.

Poslední téma, čili exekuce, upravuje Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekučních činnostech ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje roli exekutora a výkon samotných exekucí. Státní dohled nad exekutory dle paragrafu 7 zákona vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Jelikož všechny tři oblasti, které zmiňuje Petr Gazdík, jsou upraveny zákony, kraje, resp. zastupitelstvo kraje, může do těchto oblastí zasahovat pouze využije-li svého práva navrhovat zákony. Výrok tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka se jasné ptá na fázi navrhování ústavních soudců. Jak je uvedeno v článku 84 Ústavy ČR: “ Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.” Hlavní úlohu při výběru kandidátů na post soudce Ústavního soudu tak zastává prezident ČR. Je zcela na jeho uvážení, koho na tuto funkci navrhne. Na samotném výběru kandidáta se Senát ČR nikterak nepodílí. Má pouze možnost prezidentem navrženého kandidáta neschválit.

Výrok hodnotíme jako závádějící, protože ve fázi navrhování může hrát maximálně roli výhružnou - může signalizovat, jaké kandidáty nepřijme. Nicméně to rozhodně nebrání v nominaci podle vůle prezidenta, resp. prezidentky.