Marian Jurečka skutečně požádal o milost pro Romana Smetanu již 16. února.

Hovoří o tom např. deník Referendum. Dle stejného zdroje byl Roman Smetana odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na sto dnů 13. února. Dle dostupných informací byl Marian Jurečka skutečně první, kdo v této věci požádal prezidenta republiky o milost. Jeho výrok tedy na základě uvedených údajů hodnotíme jako pravdivý.

Na základě informací z návrhu rozpočtu (jeho úpravy v květnu 2012) hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Rozpočet Moravskoslezského kraje na rok 2012 nedosahuje výše 21 miliard, jak říká Josef Babka. Po květnové revizi je ve výši 15 996 930 000. V rozsahu daňových příjmů se Josef Babka více blíží pravdě, ty dosahují 4 462 524 000.

Z článku, které se nám podařilo najít ke dni 6. Srpna 2010, kdy tehdejší ministr dopravy Vít Bárta navštivíl nedostavěné úseky dálnice D8, se Bárta jasně vyjádřil, že rychlou dostavbu dálnice D8 a peníze na ní nemůže slíbit. Pouze řekl že se zasadí o dílčí dopravní opatření, jako regulaci jízdy kamionů a zvýšení mýtného.

Výrok v tomto případě musíme označit jako nepravdivý, protože Vít Bárta co nejrychlejší dostavbu dálnice neslíbil.

Na základě informací z médií, která kauzu podrobně sledovala, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Bohuslava Sobotky pochází ze dne 30. září, kdy na našem území bylo skutečně evidováno 26 smrtelných otrav závadným alkoholem. Informace o další oběti přinesla Česká tisková kancelář a poté média až o den později. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboťˇse nám nepodařilo dohledat přesné informace o rozpočtu VZP a především o jeho deficitu. Pro informaci vám však alespoň přikládáme Výroční zprávu VZP za rok 2011 , kde jsou uvedeny dílčí informace týkajícíc se rozpočtu VZP. Dále také přikládáme čás t rozhovoru ČRo 1 - Radiožurnálu s ředitelem VZP Pavel Horák týkající se hospodaření VZP. "... ta situace, ve které se nacházíme, není nic nového. V loňském roce, sama jste to řekla, byl deficit 6 miliard a rezervy v podstatě byly velmi nízké už na začátku roku, a přesto jsme tu situaci zvládli. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ji zvládneme i v letošním roce." Vzhledem ke skutečnosti, že nemáme konkrétní informace týkající se rozpočtu VZP, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle programu schůze (.doc) vlády konané 24.8.2011 předkládá Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, kterým se mj. ruší “superhrubá mzda”, Ministerstvo financí ČR. Zákon prošel legislativním procesem a je platný od 30.12.2011.

Návrh na zrušení stropů pro výpočet zdravotního pojištění byl součástí balíčku daňových změn, který byl sněmovnou zamítnut 5.9.2012. Vláda však v zápětí zákon znovu předložila (.pdf) do sněmovny ve stejném znění a spojila s ním žádost o vyslovení důvěry.

Výrok podle dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.

Podle souhrnné zprávy (pdf.) neziskové organizace Arnika vycházející z dat Integrovaného registru znečištění za rok 2010 byla provozovna Arcelor Mittal znečišťovatelem č. 1 hned v několika sledovaných látkách. Jsou to následující: rakovinotvorné, pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky, skleníkové plyny, dioxiny a emise prachových částic.

Minimální spotřební daň z čistého lihu v Evropské unii činí 1000 Euro na hektolitr, čili 10 Euro na litr čistého lihu, jak uvádí Evropská komise ve svých tabulkách spotřebních daní.

Zároveň v tomto dokumentu můžeme také nalézt výše spotřebních daní z čistého alkoholu zemí EU:

ZeměSpotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Kč)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Kč)Švédsko5474137 638,2554,741 376,38Finsko4340109 124,9643,401 091,24Velká Británie311978 424,1331,19784,24Irsko311378 273,2731,13782,73Řecko245061 602,8024,50616,02Dánsko201350 614,8720,13506,14Belgie175244 052,2917,52440,52Francie166041 739,0416,60417,39Nizozemí150437 816,5815,04378,17Estonsko149037 464,5614,90374,65Malta140035 201,6014,00352,02Lotyšsko132533 315,8013,25333,16 Německo130332 762,6313,03327,63 Litva127932 159,1812,79321,59Slovinsko120030 172,8012,00301,73 Česko114628 815,0211,46288,15Polsko113228 463,0111,32284,63 Portugalsko110927 884,7011,09278,85 Slovensko108027 155,5210,80271,56 Lucembursko104126 174,9010,41261,75 Rakousko100025 144,0010,00251,44 Maďarsko98424 741,709,84247,42Španělsko83020 869,528,30208,70Itálie80020 115,208,00201,15Rumunsko75018 858,007,50188,58Kypr59815 036,115,98150,36Bulharsko56214 130,935,62141,31

Oficiální údaje v Eurech jsou platné k 1. červenci 2012, údaje v Kč jsou přepočítány dle středového kurzu ze dne 1. října 2012 (1 Euro = 25,144 Kč).

Česká republika nepatří k zemím, které by měly spíše vyšší spotřební daň z čistého lihu v rámci EU. Z hlediska ČR a jejích sousedů má naše země druhou nejvyšší spotřební daň. Pouze Rakousko se pak ze států sousedících s ČR pohybuje přesně na minimu.

Abychom dodali naprosto vyčerpávající kontext, pro některé státy nemusí být minimální daň ani zmíněných 10 euro na litr čistého lihu. Podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l. Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.

Výrok Stanislava Juránka je nepravdivý, neboť senátor mluví o částce v rozmezí 3 - 5 milionů, nicméně v letech 2009 a 2011 byla tato částka výrazně odlišná, konkrétně šlo o 8, resp. 7 milionů.

Závěrečné účty z let 2009, 2010 a 2011 obsahují informaci o dotaci kraje do vinařského fondu. Za rok 2009 (.xls - záložka 32c) šlo o bod 27 - dotace kraje dosáhla 8 milionů korun. Rok 2010 (.pdf - tabulka č. 28d - str. 201). Krajská dotace do Vinařského fondu byla ve výši 5 milionů korun. I v roce 2011 (.xls - záložka 27d) byla krajem udělena dotace do Vinařského fondu. Konkrétní výše dosáhla 7 milionů korun.

Kraj tedy prostřednictvím dotací dává peníze do Vinařského fondu, v letech 2009 a 2011 se však výše těchto dotací výrazně odlišovala od tvrzení senátora Juránka.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Počet inspektorů Státní zemědělské a potravinářske inspekce v České republice je podle dostupných zdrojů 215. ČR se dělí na 76 okresů, což představuje 2,8 inspektorů na okres.