Vladimír Dryml

Obhospodařuje (myšlen kraj) více než nebo obhospodařuje nebo přispívá 156 školským zařízením.
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 11. září 2012
Pravda

Výrok odpovídá údajům z rozpočtu kraje.

V dokumentu (.xls) Závazné ukazatele rozpočtu příspěvkových organizací za rok 2011 je uvedeno celkem 155 škol a školských zařízení, na které kraj přispívá. Tento údaj téměř přesný k výroku senátora Drymla, pracujeme s čísly z loňského roku.

Pro doplnění ovšem jen připomeňme, že pojem školská zařízení zákon (.pdf) definuje pouze jako "školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči". Těchto zařízení je krajem zřizováno 14, dalšími subjekty pak 66 (kompletní seznam můžete nalézt zde). Údaj, který Dryml uvádí, zahrnuje ovšem i jiná než školská zařízení. Pokud ale budeme jeho výrok chápat jako školy a školská zařízení dohromady, jedná se o správné číslo.

Pravda

Podle dostupných informací říkal Jiří Zimola o investicích kraje do škol a sociální oblasti pravdu.

Například podle Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011 (strana 64 - 65) byly krajské investiční výdaje do škol a školských zařízení (zřizovaných krajem) v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 celkem 24 366 000 Kč. V roce 2008 byly krajské investice do školských zařízení zřizovaných krajem celkem ve výši 66 082 000 Kč (dle Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010, strana 61).

Podle Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011 kraj poskytl na investice z Fondu rozvoje škol celkem 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti celkově 34 829 590,58 Kč.

Pravda

Výrok podle dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Podle tiskové zprávy Ústeckého kraje, kraj zdvojnásobil oproti minulému roku finnančné prostředky určené na prevenci kriminality. Objem financí vyhrazených pro tento účel je v roce 2012 ve výši až 15 milionů Kč.

Zdeněk Dvořák

...jižní Čechy mají nejdražší energii nebo jednu z nejdražších energií v České republice.
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 20. září 2012
Nepravda

Výrok Zdeňka Dvořáka hodnotíme jako nepravdivý.

Porovnáme-li pomocí cenového kalkulátoru, který na svých stránkách nabízí Energetický regulační úřad, cenu elektrické energie v jednotlivých krajích v roce 2012, dospějeme k závěru, že Jihočeský kraj z hlediska cen elektrické energie není z nejdražších, spíše naopak. Ceny elektrické energie jsme srovnávali pro domácnosti s nejužívanější sazbou D02d, s jističem od 3x20A do 3x25A a s roční spotřebou 2500kWh.

Pro ilustraci uvádíme minimální a maximální ceny elektrické energie za rok (které se v liší dle dodavatelů) v jednotlivých územních celcích:

Praha (oblast PRE Distribuce) 11 718 Kč - 13 251 Kč

Jihočeský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč

Jihomoravský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč

Severočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Severomoravský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Středočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Východočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Západočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Pravda

Založení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje bylo schváleno na 21. zasedání zastupitelstva Královéhradeckého kraje (str.8), které se konalo 26. června 2003. Konkrétně v usnesení č. 21/5272003.

ODS byla v čele kraje od konce roku 2000, kdy proběhly první krajské volby, do roku 2008, kdy hejtmanskou kancelář přebrala ČSSD. (Výsledky voleb z roku 2000, 2004 a 2008).

Za vlády ODS tedy byl založen a vybudován Zdravotnický holding, který funguje dodnes, a Výrok Miroslava Plasse můžeme hodnotit jako pravdivý.

Pravda

V oblasti zdravotních a hygienických ústavů proběhla restrukturalizace, jež má svůj počátek v roce 2008 a dokončena byla v dubnu 2012.

Vláda podnikala kroky k zefektivnění fungování státní správy a záreveň kroky ke snižování počtu zaměstnanců státní správy, pod kterou oblast Státního zdravotního ústavu, zdravotních ústavů a hygienických stanic spadají. Tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková se snižováním počtu úvazků zabývala ve své reakci na interpelaci poslance Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL) dne 28. ledna 2010 (tedy v minulém volebním období). Zdravotní ústavy měly projít procesem slučování, přičemž mělo dojít postupně ke snížení pracovních úvazků. (Stenozáznam 67. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 28. ledna 2010)

Zákon stanovující sloučení zdravotních ústavů do (pouhých) dvou krajských měst, Ústí nad Labem a Ostravy, tedy zákon č. 115/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl vyhlášen 6. dubna 2012. Tímto zákonem bylo zrušeno 12 pracovišť zdravotních ústavů, přičemž tato pracoviště ztratila statut svébytných zdravotních ústavů, avšak reálně nadále existují a provozují svou činnost stejně tak, jako před jejich zrušením, ale pod hlavičkou jednoho ze dvou zachovaných zdravotních ústavů. (Stránky Ministerstva zdravotnictví ČR)

Reálný příklad průběhu restrukturalizace zdravotních ústavů demonstruje na svých stránkách Zdravotí ústav v Ostravě:

" Od roku 2008 začalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky realizovat postupné kroky k zefektivnění hospodaření a ekonomických procesů v přímo řízených organizacích. V této souvislosti byl zahájen proces restrukturalizace Zdravotních ústavů, jehož cílem je zefektivnění činnosti sítě Zdravotních ústavů, a to především redukcí jejich počtu a koncentrací odborných, technických i personálních zdrojů. Proces restrukturalizace má vést k významným úsporám.
V rámci tohoto procesu došlo k převzetí výkonu odborných činností hygienických laboratoří a pracovnělékařské péče, které 30.6.2009 poskytovaly ZÚ Olomouc a ZÚ Zlín. Tyto činnosti jsou nadále provozovány ve stávajících lokalitách.
" (Zdravotní ústav v Ostravě, dostupné na stránkách ZÚ v Ostravě)

Stran financování zdravotních ústavů ministryně Jurásková uvedla na 77. schůzi Poslanecké sněmovny ČR vývoj státních příspěvků zdravotním ústavům: "Jen pro ukázku přehled příspěvků zřizovatele ke krytí ztráty poskytnutých zdravotním ústavům. V roce 2003 573 mil. korun, v roce 2004 594 mil. v roce 2005 582 mil. Zaokrouhluji nahoru. 2006 - téměř 600 mil., 2007 - 575 mil., v roce 2008 - 43 mil. a v roce 2009 8 mil. korun." (Stenozáznam 77. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 18. března 2010)

Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách neuvádí, jaké prostředky rozdělilo mezi zdravotní úřady, a zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí nad Labem publikují data (výroční zprávy) pouze do roku 2010 (přičemž ZÚ v Ostravě ve výroční zprávě neuvádí žádná data o finančních prostředcích). Nicméně z trendu nastíněného bývalou ministryní Juráskouvou je zřejmé, že se státní příspěvky řídí trendem výrazného snižování.

Pravda

Ve středu 12. 9. se uskutečnilo zasedání rozšířené Bezpečnostní rady Zlínského kraje. Tisková zprávanezmiňuje počet zúčastněných, mluvčí kraje ale oznámila, že se“jednání účastní i ředitelé nemocnic a ředitelka krajské hygienické stanice i ředitel krajské veterinární správy”.

Standardně tvoří Bezpečnostní radu Zlínského kraje10 členů.

Nepravda

Na základě informací z webových stránek ROP Severozápad hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na fungování a plnění cílu v rámci ROP Severozápad dohlíží Monitorovací výbor a Řídící orgán. Jak se dočteme ve statutu (.pdf) Monitorovaího výboru, článku 3 - Působnost MV, tak tento výbor například: " posuzuje a schvaluje kritéria pro výběr financovaných operací do šesti měsíců od schválení programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování;" nebo " V souladu s Článkem 66 Obecného nařízení Řídící orgán a MV zajišťují kvalitu provádění programu a provádějí monitorování na základě finančních ukazatelů a ukazatelů "

Podle informací článku ROP Severozápad, publikovaného v placené sekci serveru iDnes.cz v rámci povinné publicity, o změnách v nastavení programu rozhodl Monitorovací výbor na svém zasedání v Karlových Varech.

Členové a předsednictvo Monitorovacího výboru jsou zástupci různých institucí. Mezi nimi jsou i zástupci ministerstva financí, nejsou však ani zastoupeni výrazněji než jiné instituce. V Řídícím výboru tvoří předsednictvo i řádné členy zastupitelé Ústeckého a Karlovarského kraje.

Neověřitelné

Na základě dohledatelných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Podle Infoservisu VZP i Tiskového prohlášení VZP z 28. 5. 2012 Správní rada VZP dala za úkol svému předsedovi a místopředsedovi svolat do 14 dnů mimořádné zasedání Správní rady VZP, na kterou měl být pozván i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Správní rada ve stejný den probírala i otázku komunikace mezi ní a ministerstvem zdravotnictví.

Správní rada na této schůzi (28. 5. 2012) rozhodla o vypovězení smlouvy se společností IZIP.

Nepodařilo se však dohledat, jakým způsobem mimořádné zasedání Správní rady proběhlo, zda se ministr zdravotnictví dostavil, atd. Stejně tak se nepodařilo dohledat jiný příklad ne/komunikace mezi VZP a ministrem zdravotnictví.

Martin Netolický

Jednoznačně v zásadách územního rozvoje tato Medlešická spojka je zavedena.
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 6. září 2012
Pravda

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Projekt označovaný jako „Medlešická spojka“ skutečně figuruje v zásadách územního rozvoje Pardubického kraje z r. 2010 na str. 52 jako veřejně prospěšná stavba s označením D101.

Medlešická spojka bývá také někdy označována jako tzv. Východočeský diametr. Myšlenka na zefektivnění a modernizaci železniční dopravy v Pardubickém kraji začala získávat na intenzitě zejména v devadesátých letech, kdy stávající železniční síť přestávala dostačovat intenzivní příměstské dopravě. Projekt má pomoct zajistit zlepšení zefektivnění krajské dopravní sítě.