Odškodnění klientů zkrachovalých bank prošlo nakonec sněmovnou jako tzv. přílepek nikoliv k zákonu o státních symbolech (jak říkal Václav Moravec, viz záznam OVM 0:25:15), ale k zákonu o zrušení Fondu národního majetku (hlasování č. 18, v rámci něhož byl také návrh poslance Michala Doktora (ODS) pod písmenem B jako celek - hlasování č. 16).

Zákon byl přijat 23. května 2006 (poslední56. schůze volebního období 2002 - 2006), přičemž "o stejném návrhu přitom poslanci hlasovali již koncem loňského roku a poté i v březnu. V prvním případě zvedlo pro odškodnění ruku 56 poslanců, ve druhém 63."Novinky.cz Na třetí pokus byl zákon, včetně zmíněného přílepku, přijat 156 poslanci.

Na popisu legislativního procesu je vidět, že pozměňovací návrhy (.doc - str. 2), včetně toho poslance Michala Doktora (písmeno B), byly podány ve 2. čtení v podrobné rozpravě.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Pavel Dobeš sice coby ministr dopravy kritizoval ČD Cargo, o čemž svědčí řada odkazů v médiích a fakt, že v květnu dokonce požádal o audit ČD Cargo a v srpnu otevřeně hovořil o špatném hospodaření této společnosti. Dříve než v květnu se nám však nepodařilo v mediální databízi dohledat jakékoli zmínky o jeho kritice směrem k ČD Cargo, a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Na základě aktuálních výroků některých představitelů KSČM hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako nepravdivý.

Sám předseda KSČM Vojtěch Filip dne 8. září 2012 na 22. levicovém setkání občanů prohlásil: "Můžeme mít názor, že Senát je zbytečný, ale nesmíme podcenit jeho sílu a složení."

O nepotřebnosti senátu se zmínil i komunistický kandidát do senátních voleb Pavel Ambrož dne 10. září 2012, když na webu KSČM vyřkl: "Náš malý stát by vystačil jen s jednokomorovým parlamentem. Dokud bude existovat systém dvou komor, bude každá politická strana usilovat o volební úspěch do každé. I politická strana, jež chce senát zrušit, musí získat na to hlasy v obou komorách. Hlasoval bych pro to." Dřívější nelibost k této instituci přiznala na webu KSČM i další kandidátka KSČM do Senátu Zuzka Bebarová Rujbrová: "KSČM využila mezidobí do prvých senátních voleb ke snaze Senát zrušit. Sice neúspěčně, ale nějak to v nás utkvělo. Senát rádi nemáme."

Dle Situační zprávy (.pdf) k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 jsou největším zdrojem se 42,4 % vypouštěných tuhých znečišťujících látek velké zdroje (REZZO 1), druhým je doprava (mobilní zdroje, REZZO 4) s podílem 30,7 %, malé zdroje (REZZO 3) jsou v pořadí třetí a účastní se 23,2 %. (str. 5-6)

Členové Hospodářského výboru dle webu Poslanecké sněmovny takovouto disciplínu nedodržují.

Poslanec Urban zřejmě tvrdí, že členové Hospodářského výboru (HV) se na plénu sněmovny neúčastní hlasování o návrzích, které neprošly HV.

Již při prvním hlasování, na kterém jsme výrok ověřovali, jsme našli rozpor: 13.března 2012 jednal HV o návrhu změny zákona o poštovních službách (zápis zde, .doc, str. 3-4). O tři dny později sněmovna návrh projednala sněmovna ve druhém čtení, tj. jednala o pozměňovacích návrzích. K již předloženým pozměňovacím návrhům HV, které zahrnovaly dokonce i "disentní" návrhy menšiny členů výboru, zde pak poslanec Hojda (sám člen HV) předložil sadu pozměňovacích návrhů (.pdf, body D), které se setkaly s odporem vládních poslanců. Šlo tedy o individuální návrhy, neprojednané ve výboru. Když se pak jednalo např. o Hojdově bodech D7-D9, nezdržel se hlasování ani poslanec Urban.

Zjevně tedy není pravda, že poslanci na jednání sněmovny dodržují Urbanem popsanou disciplínu jako členové hospodářského výboru. Výrok neplatí ani pro jeho autora.

Dodejme, že pokud bychom poslancův výrok výkládali tak, že se vztahuje k hlasování na plénu samotného HV, byl by rovněž nepravdivý. I tam se hlasuje o předem neprojednaných pozměňovacích návrzích. Příkladem je zápis (zde, doc, str. 3-4) uvedený výše z jednání o zákoně o poštovních službách. V tom byl předložen návrh na poslední chvíli a poslanec Hojda v zápise o svých kolezích říká "PN ale dosud neviděli – i když s ním obecně souhlasí".

Výrok Petra Gazdíka je označen za zavádějící na základě dostupných informací z Českého statistického úřadu a Eurostatu.

Sociální demokracie vládla v České republice v letech 1998 až 2006 a za tuto dobu se vystřídaly čtyři vlády pod vedením Miloše Zemana (22. červenec 1998 - 12. červenec 2002), Vladimíra Špidly (15. červenec 2002 - 4. srpna 2004), Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) a Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 - 16. srpna 2006).

V dokumentu (.xls) Českého statistického úřadu nazvaném " Česká republika: hlavní makroekonomické údaje " lze vidět, že růst nad šest procent byl zaznamenán v době vlády sociální demokracie v letech 2005 (6,8%) a 2006 (7%). Tuto informaci uvádí také např. Eurostat.

Ačkoliv tedy za vlády sociální demokracie lze zaznamenat šestiprocentnní hospodářský růst, neplatí to pro všechny vlády sociální demokracie. Z tohoto důvodu je výrok označen jako zavádějící.

Dle tabulky (.xls) uveřejněné na stránkách Středočeského kraje, která mapuje čerpání rozpočtů kraje v letech 2001-2011 nelze dojít k závěru, že by vlastní příjmy kraje v posledních třech letech byly nižší než v nejlepším roce vlády Petra Bendla (který byl hejtmanem kraje v letech 2004-2008), tj. v roce 2008.

Níže uvádíme vlastní příjmy kraje v jednotlivých zmiňovaných letech - jde o skutečně přijaté částky, v případě roku 2012 potom o schválený (.xls) rozpočet:

2008: 7 488 282 tis. korun

2009: 6 670 037 tis. korun

2010: 7 188 358 tis. korun

2011: 6 820 998 tis. korun

2012: 6 741 277 tis. korun

V případě, že by měl Pavel Jetenský na mysli celkové příjmy kraje, je situace obdobná:

2008: 16 667 794 tis. korun

2009: 17 073 719 tis. korun

2010: 17 042 556 tis. korun

2011: 16 896 455 tis. korun

2012 (schválený rozpočet): 15 626 836 tis. korun

Na základě údajů zveřejněných Středočeským krajem musíme výrok Pavla Jetenského označit za nepravdivý.

Je pravda, že výše plateb je poslední tři roky zmrazena, což můžeme chápat jako řadu let. Poslední navýšení plateb za státní pojištěnce proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.

ČTK: "Nečas připustil, že zvýšení příspěvků na státní pojištěnce by rychle a jednoduše deficit zdravotních pojišťoven smazalo, ale znamenalo by větší zatížení pro státní rozpočet.K 31. prosinci zajišťovalo služby osm zdravotních pojišťoven pro 10,403.553 pojištěnců. V průměru za 6,07 milionu lidí hradil pojistné stát, při měsíční platbě 723 korun to za rok bylo 52,717 miliardy korun." Podíváme-li se na hospodaření zdravotních pojišťoven za rok 2011, pak je na tom VZP relativně nejhůře.

Ověřujeme, zda je Franzova kampaň “víceméně skoro zadarmo”. Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Vycházíme tedy z toho, že náklady i příjmy kampaně musejí být uvedeny na zmíněném účtu. U Vladimíra Franze jde o dva účty u banky Fio. Pokud sečteme veškeré příjmy prvního i druhého Franzova účtu, dobereme se částky 177 177 Korun. Podobně sečtené výdaje dosahují výše 161 452 Korun. Franzova kampaň tedy nákladnou být ani nemůže. Dodejme srovnání s jinými prezidentskými kandidáty: J. Fischer získal již v prvním měsíci existence svého transparentního účtu přes 10 mil. Korun, M. Zeman přes 1 milion.

Jak uvádí tiskové prohlášení ČSSD, Jiří Dienstbier byl nominován na sjezdu Ústředního výkonného výboru strany 19.5.2012, kde pro něj hlasovalo 107 ze 152 účastníků, to je asi 70% hlasů. Senátor Dienstbier tak svou pozici výrazně posiluje, výrok je z tohoto důvodu hodnocen jako nepravdivý.