Z údajů které se nám podařilo dohledat z veřejných zdrojů dohledat, že domácnosti v ČR mají úspory ve srovnání s Evropou relativně nižší, Na druhou stranu se od roku 1993 úspory domácností zečtyřnásobily. Další průzkum zase ukazuje, že česká domácnost má průměrně naspořeno peníze na dva měsíce a devět dn ů, tento výzkum také ukazuje, že průměrná české domácnost si může dovolit ušetři pětinu svých příjmů. Žádný z těchto průzkumů ale neukazuje, že by většina domácností, či dokonce dvě třetiny domácností nebyly schopny ušetřit peníze ze svého příjmu. Ukazují pouze míru z jakou domácnosti šetří, nikoliv už, jestli některé domácnosti vůbec mají z čeho šetřit, proto ani nemůžeme určit, jestli skutečně dvě třetiny občanů nemají z čeho šetřit, ale pouze průměrnou hodnotu úspor české domácnosti.

Jiří Dienstbier se již před volbami vymezoval proti uzavření koalice s ODS, jako například v tomto rozhovoru z 6. října 2010, kde mimo jiné prohlásil: "Je pro mě nepředstavitelné, abychom uzavřeli jakoukoli koalici s lidmi, kteří dnes v Praze vládnou a kteří mají podíl na vytvoření korupčního, řekl bych až mafiánského prostředí v Praze."

Po volbách pak své odhodlání nepodílet se na koalici s ODS, která byla vytvořena na pražském magistrátu, znovu potvrdil například Ihned.cz nebo v online chatu na serveru Novinky.cz.

Sám se pak stal řadovým zastupitelem a září 2012 rezignoval i na tuto funkci.

Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výsledky Dělnické strany ve volbách do zastupitelstev krajů v letech 2008 a 2012 jsme přehledně vyjádřili v níže uvedené tabulce na základě dat dostupných na stránkách www.volby.cz, které provozuje Český statistický úřad.

Bohuslav Sobotka vztahuje nárůst podpory Dělnické strany k všeobecné frustraci současnou vládou. "Celou řadu voličů" tedy interpretujeme ve smyslu, jestli opravdu narostla podpora Dělnické strany od posledních voleb.

V roce 2008 kandidovala Dělnická strana do zastupitelstev krajů pod názvy Dělnická strana - NE americkému radaru (v Plzeňském kraji) a Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v ostatních krajích). V tomto roce pak pod názvy Dělnická strana sociální spravedlnosti (ve Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji a na Vysočině) a Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM! (v ostatních krajích). V tabulce jsou tedy uvedeny hlasy pro všechna tato seskupení.

Tučně je vždy zvýrazněn rok s vyšším počtem hlasů, případně s vyšší relativní hodnotou hlasů.

krajpočet hlasů
(2008)% všech
hlasů (2008)počet hlasů
(2012)% všech
hlasů (2012) Středočeský

40701,02

3444

0,98

Jihočeský

2454

1,20

3480

1,81

Plzeňský

2639

1,47

2604

1,56

Karlovarský

1019

1,23

2401

3,34

Ústecký2881

1,19

9322

4,37

Liberecký1157

0,89

2093

1,61

Královéhradecký1838

1,02

2480

1,51

Pardubický 2229

1,28

2226

1,43

Vysočina 16710,92

1198

0,73

Jihomoravský2146

0,56

2634

0,75

Olomoucký16050,82

1763

0,99

Zlínský 13230,68 1150

0,61

Moravskoslezský3833

1,00

6908

2,15Celkem28 8650,9941 7121,57

Z uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2012 došlo oproti roku 2008 k relativnímu i absolutnímu nárůstu hlasů pro Dělnickou stranu. Počet hlasů narostl v osmi krajích. Nejvyšších počtů bylo v roce 2012 dosaženo v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihočeském kraji.

Výrok předsedy Sobotky na základě uvedených volebních výsledků tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Jaromíra Drábka hodnotíme jako pravdivý, i když nemůžeme s jistotou tvrdit, jestli podmínky veřejné soutěže "visí na webu" již od 30. června.Nicméně zmíněné Oznámení o vyhlášení obchodní veřejné soutěže bylo vypsáno 30. června 2011 a v současnosti se na webu MSPV nachází.

Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.

Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).

Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.

Výrok je na základě dohledaných informací o druhém kole senátních voleb pravdivý. Podle stránek volby.cz mandát obdrželo 13 senátorů za ČSSD z celkových 27 zvolených. To znamená 48% mandátů pro ČSSD.

V roce 2002 uspořádala sociální demokracie referendum o prezidentském kandidátovi, ve kterém mohla hlasovat jak veřejnost tak členové strany. V něm skutečně zvítězil se ziskem 12 836 hlasů Zeman. V lednu 2003 pak kandidaturu Zemana stvrdil ústřední výbor strany, nelze ovšem říci, že toto zasedání by se dalo považovat za referendum. V roce 2002 tak sice mohli hlasovat jak příznivci tak členové strany, nicméně fyzicky dvě referenda neprobíhala. Zmiňme ještě také, že např. server iDnes.cz upozornil, že v referendu se mohly objevit zfalšované hlasy. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako zavádějící.

Rada Moravskoslezského kraje má 7 uvolněných členů, kteří vykonávají funkci hejtmana a náměstka/náměstkyně. Jak vyplývá ze zápisu (bod 9) z ustavujícího jednání zastupitelstva kraje pro toto volební období, další uvolněné radní kraj skutečně nemá.

Počet náměstků hejtmana v jiných krajích: Zlínský: 2 Olomoucký: 7 Jihomoravský: 4 Pardubický: 2 Vysočina: 2 Jihočeský: 2 Středočeský: 5 Plzeňský: 3 Karlovarský: 4 Ústecký: 1 Liberecký: 4 Královéhradecký: 3

Vzhledem k tomu, že až na 1 kraj má skutečně Moravskoslezský kraj větší počet náměstků hejtmana a současně nemá žádné uvolněné radní, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.

Přestože k původnímu návrhu zákona, který zavedl sazbu 17,5 %, podal srovnatelný pozměňovací návrh pouze Jiří Dolejš z KSČM (zde, .doc, str. 8), k pozdější úpravě zákona o DPH, která (k 9.říjnu 2012) čeká na projednání v Senátu podali návrhy také Adam Rykala (ČSSD) a Michal Babák (VV). Texty obou návrhů (.doc, str. 4,5 a 13) zahrnují zachování dvou oddělených sazeb daně.

Senátorka Eliška Wagnerová zmínila možnost ústavní stížnosti a 60 denní lhůty v pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 25. listopadu 2012. Její řeč lze shlédnout ve videoarchivu zmíněného pořadu (39. minuta pořadu). Totéž také uvádí článek na stránkách České televize. Ústavní stížnost, jež lze podat po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které musí být známé nejpozději 13. prosince 2012. Následná lhůta na ústavní stížnost je tedy v rozmezí 13. prosince 2012 až 11. února 2013 což rozhodně přesahuje termín plánovaných prezidentských voleb (11. - 12. ledna 2013).

Konkrétně výrok Elišky Wagnerové zněl: “ No a tedy pokud se to dostane k Ústavnímu soudu, a já v tom vidím tedy velkou slabinu také, že ten zákon nepočítal právě s tou možností podání ústavní stížnosti s tím, že na ústavní stížnost je 60 dnů. A na tom nemůže být prostě ten stěžovatel krácen. Na 60 dnů od 13. prosince, o kterém zde bylo hovořeno, přichází až do února, jo.”