Zákon je v tomto případě jasný. Pravidlo o tom, co se smí a nesmí, jsou definovaná v zákoně č. 114/1992, Sb.

§ 26

(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí
je zakázáno
a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se
souhlasem orgánu ochrany přírody,
b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se
souhlasem orgánu ochrany přírody,
c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými
přívěsy mimo silnice a místní komunikace
a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany
přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů
státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské
hospodaření, obranu státu a ochranu státních
hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární
službu,
d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování
geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
e) používat otrávených návnad při výkonu práva
myslivosti,
f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály
g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
h) provádět chemický posyp cest,
i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu
s bližšími podmínkami

(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti
je dále zakázáno
a) umisťovat a povolovat nové stavby,
b) povolovat a měnit využití území,
c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-
li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou
oblast,
d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy
a ostatní tekuté odpady,
e) těžit nerosty a humolity.
(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné
oblasti je dále zakázáno
a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území
obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie,
zejména prostředky a činnosti, které mohou
způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti,
struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně
poškozovat půdní povrch, používat biocidy,
měnit vodní režim či provádět terénní úpravy
značného rozsahu,
b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory,
farmové chovy, bažantnice,
c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice,
místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem
orgánu ochrany přírody.

Zákon dává Lubomíru Francovi za pravdu, proto i my označujeme výrok za pravdivý.

Prognózy ČNB a OECD opravdu předpokládaly takový růst.

V roce 2010, poté, co česká ekonomika zaznamenala významný propad, bylo očekáváno oživení a růst v následujících letech. Dočteme se to v dobovém výhledu OECD (angl.) i v prognóze ČNB. Předpokládaný růst je přitom pro rok 2010 1,4 % (ČNB) a 2,0 % (OECD) a pro rok 2011 1,8 % a 3,0 %.

Česko později zasáhl další propad, nicméně premiérův výrok je pravdivý: přibližně 2% růst byl na následující roky očekáván.

Dodejme, že již před volbami upozorňoval i nový guvernér ČNB, M. Singer (pro portál investujeme.cz) na možný "vývoj ve tvaru W", tj. opakovaný ekonomický propad.

Politické hnutí Jihočeši 2012 bylo podle údajů ministerstva vnitra registrováno 7. prosince 2011.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Žádné informace o dřívějších návrzích na rekonstrukci Náchodské nemocnice se nám nepodařilo dohledat. Pokud máte přesnější informace, rádi hodnocení upravíme.

Pro tento výrok se nám bohužel nepodařilo dohledat relevantní data, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Poslanec Boris Šťastný nehlasoval v prvním čtení (Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů) dne 6. června 2012 s vládní koalicí proti vrácení návrhu zákona navrhovateli a též ani proti zamítnutí předloženého návrhu - v obou případech nebyl přihlášen k hlasování.

V případě druhého čtení návrhu zákona ze dne 10. července opět poslanec Šťastný nehlasoval (nepřihlášen) s koalicí pro zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením.

Třetí čtení návrhu zákona započalo hlasováním o zamítnutí návrhu, při kterém poslanec Šťastný hlasoval proti a tedy v souladu s hlasováním své strany. V následujícím hlasování pro vrácení ke druhému čtení se zdržel, aby nakonec podpořil v závěrečném hlasování návrh usnesení o přijetí tohoto zákona.

Po vrácení návrhu zákona Senátem zpět Poslanecké sněmovně poslanec Šťastný hlasoval pro jeho přijetí, z ODS bylo proti návrhu šest poslanců (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Jan Florián a Petr Tluchoř)

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Boris Šťastný sice není jeden z šesti zmíněných poslanců, ale také se nedá říct, že ve všech čteních hlasoval pro daňový balíček - ve většině případů totiž nehlasova vůbec.

Česká strana sociálně demokratická má výhrady k částečné privatizaci důchodového systému a nadto má za to, že spuštění tzv. druhého (také fondového) pilíře této reformy dříve než v roce 2015 je předčasné. Svůj odmítavý postoj k této části důchodové reformy vyjadřuje na svém oficiálním webu ze stranické pozice, kde vyjadřuje souhlas s vetem druhého pilíře prezidenta Václava Klause, reformu ale kritizují i jednotliví členové ČSSD, např. Hana Orgoníková na svém blogu.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Z přepisu vyplývá, že Jiří Pospíšil mluví znovu o zaměstnancích krajského úřadu. Jeho výrok tedy znovu hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy až sta lidí, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011. Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

Nepodařilo se najít, že by existovala nějaká obecně prospěšná společnost spravující kterýkoliv z Národních parků v ČR. Krkonošský národní park, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí ani Národní park Šumava tedy nejsou pod správou o.p.s. Tyto národní parky jsou spravovány příspěvkovými organizacemi zřizovanými Ministerstvem životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.

Testování vzorků alkoholu provádi několik institucí, které mohou spadat pod kompetenci státu nebo kraje. Instituce s celostátní působností, které kontrolují vzorky alkoholu v souvislosti s případy otrav metylalkoholem, jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Celní správa a Hasičský záchranný sbor ČR, uvádějí na svých webových stránkách pouze údaje platné pro celou Českou republiku bez rozlišení jednotlivých krajů. Jediné údaje zaměřené na krajskou úroveň jsou nyní dostupné na webu Jihomoravského kraje: "Do úterní (t.j. 18. 9. 2012) deváté hodiny ranní bylo dosud přijato celkem 350 vzorků, otestováno 79." (zpráva ze zasedání Bezpečnostní rady JMK ze dne 18. září 2012)

V Jihomoravském kraji provádí pro občany JMK bezplatně testování vzorků alkoholu Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Vysoké učení technické, Chemická laboratoř Salayová, Moravské naftové doly Hodonín a laboratoře Labtech s.r.o. Brno, ale žádné z těchto pracovišť neuvádí počet zkontrolovaných vzorků ani jiné údaje o nich.

Jelikož vývoj tzv. "metylové kauzy" je velmi dynamický, nepovažujeme data ze dne 18. září 2012 za dostatečně aktuální pro ověření výroku ze dne 23. září 2012, a pro nedostatek jiných údajů hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.