ČSÚ uvádí počet obyvatel 15 let věku (tj. populační ročník obvykle vstupující na SŠ) za rok 2009 (.xls) 5751, za rok 2010 (.xls.) pak 5293. Starší či novější údaje se nám nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. V podrobném volebním programu hnutí NEZÁVISLÝCH pro Olomoucký kraj se skutečně v bodě 41 píše: „Budeme prosazovat výjezdní veřejná zasedání rady kraje nebo zastupitelů kraje v jednotlivých okresech.“O tom, kdo bude program těchto zasedání tvořit, se však již dokument nezmiňuje.

Na základě údajů ze stránek Moravskoslezské paktu zaměstnanosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti vznikl 24. února 2011 podpisem smlouvy mezi Moravskoslezským krajem, Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Krajskou hospodářskou komorou MSK a Regionální radou Regionu soudržnosti Moravskoslezsko.

KHK doposud investoval do center odborného vzdělávání "pouhých" 196 mil. Kč, navíc 3 z celkových 8 center dosud nejsou dokončena.

V posledních letech bylo v Královéhradeckém kraji realizováno několik projektů center odborného vzdělávání, konkrétně:

COV ve strojírenství a OZE (realizace za 25 mil. Kč), COV pro automobilový průmysl a dopravu (34 mil. Kč), COV ve stavebnictví (29 mil. Kč), COV v lesnictví (38 mil. Kč), COV pro elektronický a strojírenský průmysl (necelých 15 mil. Kč), Centrum pro nejmodernější technologie obrábění dřeva (15 mil. Kč), a vedle toho kraj získal dotaci cca. 40 mil. korun na vybavení učeben a laboratoří na trutnovské průmyslové škole (podrobněji o jednotlivých projektech zde, zde, zde a zde). Celkem se tedy jedná o náklady v celkové hodnotě 196 mil. Kč.

Výrok Vladislava Rašky je hodnocen jako pravdivý a to na základě dohledané legislativy na stránkách Poslanecké sněmovny.

25. září byly v Poslanecké sněmovně hlasovány (body 94 - 96) 3 legislativní návrhy zastupitelstva Ústeckého kraje. Konkrétně šlo o tisky 494, 495 a 496 a byly to návrhy změn zákonů v oblasti sociálního bydlení (494), loteriích (495) a také o novelu trestního zákoníku (496). Důvodová zpráva návrhu trestního zákoníku uvádí přesné formulace, které z opakovaných přestupků mají učinit trestný čin. Nicméně Vladislav Raška se mýlí v kvantifikaci, z návrhu novely zákona plyne, že jde o tzv. "třikrát a dost" - konkrétní formulace v návrhu (.doc - str.12): " byl za takový přestupek v posledních třech letech alespoň dvakrát postižen ". I přes tuto výhradu však hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Milana Chovance hodnotíme jako pravdivý na základě informací z rozpočtu a závěrečného účtu Plzeňského kraje.

V závěrečném účtu (.pdf) Plzeňského kraje za rok 2011 je na straně 16 podkapitola "Cizí zdroje". Tam se můžeme dočíst: "Plzeňský kraj za celou dobu své existence nepřijal žádný úvěr ani půjčku." Ani v rozpočtu na rok 2012 (.pdf) nenajdeme zmínku o financování z půjček nebo úvěrů. Stejně tak na webové stránce Transparentní kraj v grafu zadlužení (nutné kliknout na liště vlevo od grafu) můžeme vidět, že linka se drží na 0 Kč na obyvatele.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, nedovolená výroba lihu v novém trestním zákoníku není, tato změna proběhla za ministra spravedlnosti Pospíšila.

Podle ministerstva spravedlnosti byl nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.) schválen v roce 2009 a nabyl účinnosti 1. ledna 2010. Nový trestní zákoník nahradil trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nedovolená výroba alkoholu skutečně v novém trestním zákoníku není, nejedná se tedy o trestný čin.

Předchozí trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů považoval nedovolenou výrobu lihu za trestný čin (§ 194a, odst. 1 a 2).

Nový trestní zákoník je z 8. ledna 2009, v té době byl ministrem spravedlnosti ve vládě Mirka Topolánka Jiří Pospíšil.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o metodě hydraulického štěpení.

Metodou hydraulického štěpení se těží břidlicový plyn. Těžba břidlicového plynu se silně rozvíjí především v USA, v Evropě se zatím spíše zkoumají možnosti. V České republice předložilo Ministerstvo životního prostředí návrh na moratotium na průzkum tohoto druhu plynu.

Na samotném popisu metody se shodnou jak české tak zahraniční zdroje (ang.). Názorně je proces předveden i na několika videích na serveru Youtube.

Samotná těžba břidličného plynu vzbuzuje kontroverze právě kvůli nejasnosti rizik spojených s kontaminacé pitné vody. Přehlednou a komplexní prezentaci uvádí například britský Guardian (ang.). Jak se na tomto serveru můžeme dočíst, debata o rizicích ještě není ukončena, provádí se rozsáhlé studie a výsledky budou známy až v roce 2014.

Výrok Rudolfa Cogana můžeme hodnotit jako pravdivý. Metodu hydraulického štěpení popisuje správně a obavy z kontaminace jsou rozšířeným a platným názorem.

Výrok poslance Šidla je nepravdivý, archivy Poslanecké sněmovny žádné tři legislativní návrhy ze strany KSČM neobsahují.

V uplynulém volebním období, tedy 2006 - 2010, předložila KSČM pouze jeden návrh o Národním parku Šumava. Konkrétně šlo o sněmovní tisk číslo 379, který předložili poslanci KSČM Filip, Konečná, Bayerová, Levá, Hojda. Tento návrh byl předložen 10. prosince 2007, zamítnut byl již v 1. čtení.

V Moravskoslezském kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón, jejichž průměrná obsazenost se pohybuje kolem 74 %. Osm z nich je kompletně naplněno, 10 obsazeno částečně a 2 jsou zatím prázdné. Není tedy pravda, že by kraj měl celkem 20 nenaplněných průmyslových zón.