Pro tento výrok se nám bohužel nepodařilo dohledat relevantní data, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hejtmana Chovance je hodnocen jako zavádějící, neboť u daňových příjmů kraje by se dala částka s výhradou akceptovat, ale reálný daňový příjem města Plzeň je velmi odlišný.

Město Plzeň získalo podle výroční zprávy (.pdf - str. 26) za rok 2011 na sdílených daních celkem 3,395 mld. Kč. Závěrečný účet (.pdf) Plzeňského kraje pro rok 2011 pak uvádí jako daňový příjem kraje za daný rok částku 3,384 mld. Kč.

Na základě informací z médií, která kauzu podrobně sledovala, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Bohuslava Sobotky pochází ze dne 30. září, kdy na našem území bylo skutečně evidováno 26 smrtelných otrav závadným alkoholem. Informace o další oběti přinesla Česká tisková kancelář a poté média až o den později. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V orgánech, které vykonávají kontrolní funkci v případech otrav methylalkoholem, nikdo osobní odpovědnost nevyvodil a svůj úřad neopustil.

Generální ředitel Generálního ředitelství cel Pavel Novotný v Otázkách Václava Moravce ze dne 23. 9. 2012 odmítl možnost pochybení Celní správy v kauze "Metyl" a osobní odpovědnost podle svého vyjádření vyvozovat nehodlá: " Pokud by se ukázalo, že to šlo o zásadní systémové pochybení, pak bych nabídl panu ministrovi svoji rezignaci. " (iHNed.cz, 27. 9. 2012)

Informace o případném odstoupení ústředního ředitele ani jiného zaměstnance Státní zemědělské a potravinářské inspekce nepřináší žádné informace ani tisk, ani oficiální web SZPI, soudíme proto, že k žádné personální změně v této instituci nedošlo.

Situace hlavního hygienika ČR Michala Víta je odlišná. Vít si již půl roku vybírá neplacené volno a je vyšetřován za zmanipulování výběrového řízení. Prozatím se neobjevují informace o jeho úmyslu rezignovat, ale spekuluje se o jeho odvolání (lidovky.cz, 14. 9. 2012; iDNES.cz, 20. 9. 2012). To může udělat Vláda ČR.

V žádné krajské hygienické stanici nebyly zaznamenány personální změny na vrcholové úrovni.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

ČSÚ uvádí počet obyvatel 15 let věku (tj. populační ročník obvykle vstupující na SŠ) za rok 2009 (.xls) 5751, za rok 2010 (.xls.) pak 5293. Starší či novější údaje se nám nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok ministra potvrzuje několik mediálních zdrojů, např. Týden či ihned.cz. Bendl hodlá předložit vládě návrh na tzv. rodným listem, který by mapoval původ lihoviny. O jeho návrhu rozhodne sbor ministrů ve středu 26. září. Na základě těchto informací výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hejtmana Mišáka je nepravdivý, spojení ekonomické srdce Zlínského kraje použil např. v předvolebním speciálu Českého rozhlasu s Martinem Veselovským 28. srpna 2012, což dokládá videozáznam z této debaty.

28. srpna v pořadu Volební speciál Martina Veselovského ve Zlínském kraji použil formulaci ekonomické srdce Zlínského kraje ve spojení s holešovskou průmyslovou zónou hejtman Mišák hned dvakrát. To je patrné na videozáznamu z této debaty - hejtman Mišák tato spojení použil v časech 20:25 a 21:10.

Konkrétně uvádí: "Vážení, my se bavíme o tom, proč se dělá dálnice z Vyškova do Zlína, když jezdí míň aut jak z Brna do Prahy, toto je investice do budoucnosti, jenom nesmí se podlehnout panice, nenacpat to tam prostě montovnama, počkat si radši na investory, kteří přijdou s projektem, který bude mít přidanou hodnotu a do budoucna to bude ekonomické srdce Zlínského kraje.""Že bude zaplněna do budoucna těmi investory, kteří přinesou přidanou hodnotu, protože se nenecháme vtlačit v to jenom za každou cenu to nacpat montovnama. Prostě to je investice do budoucnosti a v této věci se nebavme o tom, jestli to bude za měsíc, za rok, za 3 roky, ale bude to ekonomické srdce Zlínského kraje." Co se týká odvolávání na recesi, jak tvrdil Václav Moravec a hejtman Mišák s tím nesouhlasil, tak ve stejné debatě a v přímé návaznosti na první citaci v tomto odůvodnění uvedl: " To je investice založená v minulosti s nadhledem do budoucnosti a protože to chytlo hospodářskou krizi, tak dneska z toho někdo uchopí volební téma a té zóně škodí tím, že ji zpochybňuje, mele to v novinách a odrazuje to investory."

Výrok Zdeňka Bezecného hodnotíme jako pravdivý.

Dle článku na serveru EurActiv schválili zastupitelé Jihočeského kraje 9. srpna 2011 vyčlenění 150 milionů korun ze svého rozpočtu kvůli nesrovnalostem v administraci projektu na Úřadě regionální rady soudržnosti Jihozápad. Korekci úřadu uložilo Ministerstvo financí ČR.

Usnesení krajského zastupitelstva je dostupné zde (.pdf).

Oba politici jsou členy Poslanecké sněmovny společně od roku 2010. Lze tedy porovnávat účast za období od června 2010.

Sdružení Kohovolit.eu vydalo kompletní seznam poslanců, u nichž sledovalo účast na hlasováních, resp. účast na jednání Sněmovny. V období leden - květen 2012 (.xls) se Michal Hašek účastnil 3% hlasování Poslanecké sněmovny (neúčastnil se hlasování ani o jednom předloženém zákonu ČSSD). Ve stejném období Karel Schwarzenberg byl účasten 39% hlasování.

Rok 2011: Michal Hašek: účast na hlasování 38% (796/2073 - poměr hlasování a možných hlasování). Karel Schwarzenberg: účast na hlasování 42% (871/2072 - poměr hlasování a možných hlasování).

Za 1. rok volebního období (červen 2010 - květen 2011) měl Michal Hašek následující docházku (42% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 552 krát). Karel Schwarzenberg (28% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 372 krát). Nutno dodat, že oba politikové patřili v tomto období mezi 5 nejvíc absentujících poslanců.

RokMichal HašekKarel Schwarzenberg06/2010 - 05/2011 42%28% 2011 celý 38%42% 2012 (leden-květen) 3%39% -procenta vyjadřují účast politiků na hlasování Poslanecké sněmovny.

Jelikož nejsou dostupná souhrnná data o počtu hlasování (samotná procenta mohou být v kontextu součtu let zavádějící) za poslední sledované období (leden-květen 2012), nelze přesně ověřit, nakolik oba politikové mají docházku do Sněmovny a účast na hlasováních. Je však třeba dodat, že oba politikové patří mezi nejvíce absentující poslance, Michal Hašek např. svou tříprocentní účastí na hlasování (navíc nebyl u žádného návrhu ČSSD) v období leden.květen 2012 byl značně medializován.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu z programu jednán í(.doc) Senátu Čr. V tomto programu jednání je na druhé straně uvedeno, že ve středu 1.srpna 2012 vznikla na půdě Senátu pracovní skupina Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva v níž má své zástupce také česká pobočka Rakouské hospodářské komory. Tato pracovní skupina se primárně zabývá problematikou učňovského školství, jehož prestiž v rámci celé České republiky klesá, a tím pádem klesá i dostatek kvalifikovaných pracovníků. Zástupkyně Rakouské hospodářské komory Martina Honsová se v tomto ohledu vyjádřila následovně: „Oslovovali jsme různé subjekty s tím, že by bylo zapotřebí něco s učňovským školstvím v ČR udělat, reformovat, ale naše snahy zůstaly a nedostává se jim kvalifikované síly. My můžeme nabídnout zkušenosti a cenné „know how“, ale i stáže a výměny pracovníků. Pokud se situace nezmění, budou muset rakouské firmy svoje investorské aktivity přesouvat jinam.“ Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.