O komisi pro dohled nad BIS a vyzvání Petra Nečase a Mirka Topolánka poslancem ČSSD Dolejšem bylo napsáno mnoho. Výrok je pravdivý.

Kontrola, kterou má na mysli Bohuslav Sobotka, je popsána na stránkách BIS. Jeho výrok pak potvrzuje např. Český rozhlas informací o chystaném vystoupení obou zmíněných premiérů před komisí. Týden.cz poté přinesl zprávu o neúčasti Petra Nečase, který se omluvil a neúčasti Mirka Topolánka, který vzkázal, že nepřijde. Podobně informoval server lidovky.cz. O možném opomíjení zpravodajských zpráv oběma premiéry psal server idnes.cz.

Působnost Bezpečnostní informační služby je vymezena zákonem o zpravodajských službách ČR č. 153/1994 Sb. Konkrétně je zde uvedeno pět bodů, kterými se BIS zabývá:

(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace

a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,

b) o zpravodajských službách cizí moci,

c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,

d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,

e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.

Na internetových stránkách BIS jsou pak blíže upřesněny hlavní oblasti zájmu BIS, kterými jsou terorismus, ochrana ekonomických zájmů státu, kontrašpionáž, extrémismus, šíření zbraní hromadného ničení, obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami, organizovaný zločin, nelegální migrace, bezpečnosti informačních systémů a ochrana utajovaných informací.

Klíčovost daných oblastí je subjektivním hodnocením. V každém případě jsou ale premiérem zmíněné oblasti součástí BIS a výrok proto hodnotíme jako pravidvý.

Výrok je pravdivý, protože trestní zákoník skutečně rozlišuje čtyři druhy věznic.

Podle přesného znění § 56 odst.1 trestního zákoníku se dělí systém věznic v ČR na věznice:

- s dohledem

- s dozorem

- s ostrahou

- se zvýšenou ostrahou

Specifičtěji jsou pak rozdíly v těchto typech věznic uvedeny ve vyhlášce 345/1999 Sb. Ministerstva spravedlnosti, konkrétně § 51, § 52, § 53 a § 54. Věznice jsou takto odstupovány podle přísnosti výkonu trestu od nejlehčí po nejtěžší.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to především na základě slov Michala Haška (ČSSD), který v Otázkách Václava Moravce 18. 3. 2012 uvedl následující: "Také bychom navrhli zavedení zvláštní daňové sazby u daně z příjmu právnických osob, například pro banky, energetické společnosti nebo telekomunikační společnosti."

Odkaz na jeho slova naleznete zde.

Vzhledem k tomu, co Michal Hašek uvedl v Otázkách Václava Moravce, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tisková zpráva Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) z 9. března 2012 udává, že hrubý domácí produkt v roce 2011 meziročně vzrostl o 1,7 %. 8. června pak ČSÚ publikoval zprávu o vývoji hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí roku 2012, ve které konstatoval meziroční pokles o 0,7 %.

Dle prognózy, zveřejněné Českou národní bankou (dále ČNB) 3. května 2012, by v roce 2012 měl hrubý domácí produkt stagnovat. V roce 2013 ČNB počítá s meziročním růstem o 1,9 %.

Výrok premiéra Nečase na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme jako pravdivý.

Na základě znění zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a záměru Fisherovy vlády zvednout základ pro výpočet pojištění označujeme výrok za pravdivý.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který byl naposled novelizován v roce 2009, určuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Výše pojistného činní 13,5 %, tzn. 723 Kč. Výši vyměřovacího základu může měnit vláda vždy k 30. červnu s účinností od 1. ledna. V poslední době však k takovému kroku nedošlo. Pojistné za státní pojištěnce naposledy stouplo k 1. lednu 2010, tzn. ještě před parlamentními volbami 2010.

Nicméně ministerstvo zdravotnictví navrhuje od roku 2013 tento vyměřovací základ zvýšit minimálně na částku 5 714 Kč, tzn. na 772 Kč pojistného měsíčně. K úpravám vyměřovacích základů dalších kategorií pojistitelů, např. OSVČ, přitom dochází pravidelně.

Vláda Jana Fishera na doporučení ministryně zdravotnictví Dany Juráskové slíbila zvýšit vyměřovací základ pro výpočet pojištění státních pojištěnců, rozhodla se však nakonec tento krok nechat na nadcházející vládě. ODS, TOP 09 a VV se přitom ke zvyšování standardů klaněly spíše negativně. Zvýšení plateb slíbila přímo ČSSD.

Na to, že se systém veřejného zdravotnictví dlouhodobě potýká s propadem příjmů, je upozorňováno bilancemi zdravotních pojišťoven. Negativně se do příjmů systému veřejného zdravotního pojištění promítá hlavně globální ekonomická situace ČR, tzn. propad HDP z důvodu ekonomické recese, nezaměstnanost a také pomalý růst průměrných mezd. Navýšení plateb za státní pojištěnce by mělo tento trend redukovat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Z přírodních poměrů půdy nad městem Česka Lípa Ploučnice (pdf. strana 3) přirozeně meandruje v široké údolní nivě. Na tomto území povodně na řece způsobují rozsáhlé rozlivy ještě před Českou Lípou. Na území města jsou povodněmi ohroženy primárně městské části Robeco, Pod Holým vrchem a průmyslová zóna Dubice.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Evropská unie má sice vlastní lid, vlajku i hymnu, neexistuje však jednotná a stálá evropská armáda.

Evropská vlajka a evropská hymna patří mezi symboly Evropské unie, které jsou zakotveny v primárním právu. Evropská vlajka byla přijata jako evropský symbol v roce 1955. Evropská hymna byla schválena v roce 1972, oficiálně přijata však byla až o třináct let později. Evropský lid, neboli občanství unie, definovala Maastrichtská smlouva (.pdf, Hlava II., C.) v roce 1992. Tato smlouva stanovuje, že každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. Smlouva definuje také práva těchto občanů.

Co se však týče armády, současná EU sice disponuje vlastními jednotkami, nejedná se ale o stálou evropskou armádu. Aktuální model společné bezpečnostní a obranné politiky EU, na který měla značný dopad také Lisabonská smlouva, disponuje hned několika prostředky k zásahu. EU sice může vysílat vojenské jednotky na různé mise, v rámci těchto misí ovšem působí jednotky, které vždy ke konkrétnímu úkolu sestavují členské státy EU, a to z příslušníků armád jednotlivých členských států.

Novela trestního zákoníku, která umožní vězně podmínečně propouštět dříve, ještě neprošla Senátem.

Ministr Blažek odkazuje k návrhu zákona, kterým se mění mj. trestní zákoník: zde by měl přibýt §57, "Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení". Ten nově umožní vězni po výkonu poloviny trestu odnětí svobody jeho zbytek přeměnit na domácí vězení. Nikoli tedy "po kratší době, než tomu bylo v minulosti", jak říká ministr, protože jde o zcela novou úpravu.

Nicméně, již v současnosti je možné vězně podmínečně propustit a propuštěnému přitom uložit "přiměřená omezení a přiměřené povinnosti", velmi podobné trestu domácího vězení (média oba instituty často jasně nerozlišují - např. lidovky.cz zde). Podmínečné propuštění dosud bylo (dle § 88 ods. 1 trestního zákoníku) u trestných činů možné po vykonání poloviny trestu. Podle uvedené novely bude možné některé odsouzené propustit již po třetině trestu.

Ministr ale nemůže tvrdit, že novela vstoupí v účinnost 1. října, protože dosud (10. července) nebyla schálena Senátem. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Krom toho ministr sice zjednodušeně, ale pravdivě popisuje obsah novely.

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako neověřitelný. Na základě informací Ministerstva financí a Euroskopu.cz existují jisté odhady, které se v kontextu roku 2012 týkají pouze čistého příjmu. Česká republika je v rámci EU tzv. čistým příjemcem. To znamená, že od EU dostává více peněz, než odvádí do společného rozpočtu. Od roku 2004, kdy se ČR stala členem Evropské unie, vypadaly čisté příjmy a dotace na strukturální fondy následovně:

čistý příjem

dotace na strukturální fondy

rok

mil. Kč

mil. Kč

2004-2006

16 213,8

26 278,8

2007

15 192,8

27 565,4

2008

23 773,4

41 905,8

2009

42 317,7

51 907,3

2010

47 917,4

55 457,4

2011

30 733,4

43 455,5

2004-2011

176 148,4

246 570,1

Co se týče výše dotací na rok 2012 a 2013, setkáváme se pouze s odhady ohledně čistých příjmů. Např. Euroskop.cz uvádí, že by Česká republika mohla v období 2007-2013 získat čistý příjem až ve výši 22,5 mld. € (pozn. Od roku 2007 činí čistý příjem pouze 6,241 mld. €.). Rovněž bylo odhadováno, že od roku 2007 by do České republiky mohl proudit čistý příjem ve výši až 93 mld. Kč. Jak je však patrné z tabulky výše, tento odhad nebyl dosud naplněn. V období let 2007-2011 bylo vyčerpáno z evropských fondů 100 mld. Kč a předpoklad, že by dotace pro rok 2012 dosáhly stejné výše jako za uvedené období dohromady, je více než optimistický. Vzhledem k tomu, že se nám ale nepodařilo zjistit bližší informace o možném čerpání dotací pro strukturální fondy pro rok 2012, hodnotíme výrok jako neověřitelný.