Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Evropská unie má sice vlastní lid, vlajku i hymnu, neexistuje však jednotná a stálá evropská armáda.

Evropská vlajka a evropská hymna patří mezi symboly Evropské unie, které jsou zakotveny v primárním právu. Evropská vlajka byla přijata jako evropský symbol v roce 1955. Evropská hymna byla schválena v roce 1972, oficiálně přijata však byla až o třináct let později. Evropský lid, neboli občanství unie, definovala Maastrichtská smlouva (.pdf, Hlava II., C.) v roce 1992. Tato smlouva stanovuje, že každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. Smlouva definuje také práva těchto občanů.

Co se však týče armády, současná EU sice disponuje vlastními jednotkami, nejedná se ale o stálou evropskou armádu. Aktuální model společné bezpečnostní a obranné politiky EU, na který měla značný dopad také Lisabonská smlouva, disponuje hned několika prostředky k zásahu. EU sice může vysílat vojenské jednotky na různé mise, v rámci těchto misí ovšem působí jednotky, které vždy ke konkrétnímu úkolu sestavují členské státy EU, a to z příslušníků armád jednotlivých členských států.

Tento výrok je i přes malou výhradu pravdivý.

Finsko skutečně exportuje do Ruské federace mléko. Je však třeba podotknout, že v blízké minulosti platil ze strany Ruska zákaz na dovoz nejen této komodity. Po oboustranné dohodě o zpřísnění kontrol kvality mléka na finské straně byl tento vývoz obnoven.

Tento zdroj popisuje situaci, kdy byl po zlepšení kontrol kvality na finské straně znovuobnoven export mléka do Ruska, tudíž potvrzuje výrok senátora Šilara.

Novela trestního zákoníku, která umožní vězně podmínečně propouštět dříve, ještě neprošla Senátem.

Ministr Blažek odkazuje k návrhu zákona, kterým se mění mj. trestní zákoník: zde by měl přibýt §57, "Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení". Ten nově umožní vězni po výkonu poloviny trestu odnětí svobody jeho zbytek přeměnit na domácí vězení. Nikoli tedy "po kratší době, než tomu bylo v minulosti", jak říká ministr, protože jde o zcela novou úpravu.

Nicméně, již v současnosti je možné vězně podmínečně propustit a propuštěnému přitom uložit "přiměřená omezení a přiměřené povinnosti", velmi podobné trestu domácího vězení (média oba instituty často jasně nerozlišují - např. lidovky.cz zde). Podmínečné propuštění dosud bylo (dle § 88 ods. 1 trestního zákoníku) u trestných činů možné po vykonání poloviny trestu. Podle uvedené novely bude možné některé odsouzené propustit již po třetině trestu.

Ministr ale nemůže tvrdit, že novela vstoupí v účinnost 1. října, protože dosud (10. července) nebyla schálena Senátem. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Krom toho ministr sice zjednodušeně, ale pravdivě popisuje obsah novely.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě následujících informací

Tisková zpráva vlády ze dne 26. 8. 2011 uvedla, že v rámci rozpočtu pro rok 2012 bude navýšen rozpočet ministerstvu " vnitra o 900 miliónů. 200 milionů korun poputuje hasičskému záchrannému sboru, 700 milionů je určeno policii ČR na provoz. Nehrozí proto, že by byly rušeny místní oddělení policie, tak stanice profesionálních hasičů“. Informuje tedy o navýšení rozpočtu ministerstva vnitra o 900 miliónů korun.

O tomto následně informovala i některá česká média, jako například E15, IHNED či Parlamentní listy.

21. 3. 2012 byl pak vládou schválen návrh opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu na rok 2012. O tom informovalo ministerstvo financí, přičemž tato informace je dohledatelná také na stránkách vlády.

I přes to, že doposud nebyl na oficiálních stránkách vlády zveřejněn záznam z jednání, je informace o tom, že pro něj ministr Kubice hlasoval a že z návrhu vyplývá snížení rozpočtu jeho rezortu o 800 mil. prezentována některými českými médii, jako je Česká televize či tisková agentura Mediafax.

Česká televize konkrétně uvádí: "Z letošního rozpočtu policie bude zmrazeno zhruba 803,2 milionu korun, z rozpočtu hasičského sboru bude vázáno asi 193,3 milionu korun. Ministerstvo se podle Nováka snažilo o to, aby se zmrazené částky co nejvíce blížily objemům peněz, které oba sbory letos dostaly navíc, oproti původním předpokladům. Hasičům se rozpočet na letošek dodatečně navyšoval asi o 200 milionů, policii o 700 milionů, uvedl mluvčí."

Tato informace není v současné chvíli z vřejných zdrojů dohledatelná.

Poslední zveřejněný zápis z jednání Bezpečnostního výboru PS PČR (součástí zápisu je i prezence) je z data 18. ledna 2011. Zápis z jednání, o kterém hovoří Jeroným Tejc, prozatím nebyl uveřejněn, výrok tak nelze možno potvrdit ani vyvrátit.

Na stránkách agentury Mediafax můžete shlédnout sérii fotografií ze zasedání výboru. Na žádné z těchto fotografií se žádný poslanec či poslankyně ODS neobjevuje, ovšem nemůžeme jednoznačně vyloučit, že se této schůzky opravdu neúčastnili.

Výrok ministra zdravotnictví Hegera hodnotíme na základě informací VZP jako pravdivý.

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny se skládá ze třiceti členů. Dvě třetiny z tohoto počtu, tedy dvacet členů, je voleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Zbylých deset je jmenováno vládou. Seznam aktuálních členů je uveden na webových stránkách VZP. Naprostá většina z nich jsou aktuální poslanci, případně držitelé jiných politických postů, proto ani proti označení "tvrdí politici" nemáme výhrady.

Výrok Ivana Bartoše hodnotíme na základě analýzy zdrojů Ministerstva kultury ČR jako pravdivý.

Ministerstvo kultury zahájilo na začátku roku 2011 veřejnou konzultaci k novele autorského zákona. Česká pirátská strana opravdu zaslala (.pdf) své připomínky a stanovisko k dané novele.

V záznamu (.doc) z úvodního jednání k přípravě novely autorského zákona (AZ) je uvedeno, že na tyto konzultace byli pozváni všichni, kdo zaslali podněty a návrhy k novele autorského zákona (AZ) v průběhu veřejných konzultací na jaře 2011; tudíž také Piráti.

Z dalších jednání je pak zřejmé, že se na nich Česká pirátská strana aktivně podílela a spolupracovala tak s Ministerstvem kultury ČR.

V námi nalezeném dokumentu (.doc) vydaném ustavenou Vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 se konstatovaní o předraženém projektu IZIP nevyskytuje.

V roce 2006 byl zřízen zvláštní Vyšetřovací výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zkoumající hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, v jejímž rámci měl být prozkoumán i projekt IZIP. Zkoumání mělo probíhat právě z popudu Davida Ratha, jehož ministerstvo (zdravotnictví) vydalo posudek o finanční náročnosti a minimální efektivitě projektu. Proti tomuto posudku podala protest (.doc) společnost IZIP, obávající se ovlivňování vyšetřovací komise.

Ve zprávě vydané komisí se pak žádné závěry o (ne)funkčnosti a předraženosti IZIP neobjevují, neboť se jí podle výše uvedeného dokumentu komise zatím nezabývala. Zpráva deklaruje, že se ekonomickou stránkou projektu IZIP bude zabývat v budoucnu. Zprávu komise hodnotící projekt IZIP se nám ale mezi zveřejněnými dokumenty nepodařilo nalézt.

Poslanec Bublan nejspíše myslí n ávrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. z r. 2011. Tento návrh úplně zakazuje dárcovství od právnických osob a dary fyzických osob omezuje: „Celková hodnota darů od jednoho dárce nesmí za kalendářní rok převýšit částku 1 000 000 Kč.“

V návrhu jsou uvedeny i další limity na straně výdajů a to např.: Výdaje strany a hnutí nesmí převýšit 80 milionů korun na volby do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a do zastupitelstev krajů. Dále výdaje kandidáta politické strany, politického hnutí nebo koalice na volební kampaň nemají převýšit 300 000 Kč. Financování stran má být podle návrhu zprůhledněno a zpřehledněno také zpřístupněním výročních zpráv na internetu.

14. června 2012 pak tento návrh s jistými modifikacemi prošel senátním hlasováním.

Výrok poslance Johna je pravdivý, neboť volební program TOP09 skutečně obsahuje podobný závazek.

Volební program TOP09 pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (volby 2010) v části 4 (s. 18) - Reforma důchodového systému - obsahuje formulaci, že: " vstoupí-li občan do nově vzniklého kapitalizačního (II. pilíř) pilíře a má-li rodiče pobírající starobní důchod, je z jeho účtu rodičům pravidelně odesílána částka ve výši 2%." Radek John má tedy pravdu, byť je možná výše potenciálně odesílaných prostředků směrem k penzistům mírně rozdílná.