Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Povodí Moravy skutečně v Olomouci realizuje protipovodňová opatření. V současnosti probíhá etapa II. A, po jejímž dokončení bude pokračovat etapa II. B do konce roku 2013. V letech 2016 - 2017 by měla následovat etapa III.

V srpnu 2012 byla podle České televize zahájena další část stavby, která mj. zahrnuje zkapacitnění koryta řeky Moravy.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Agentura S&P nepoužila ve své analýze explicitně označení "prosperující ekonomika". Avšak hodnocení stavu ekonomiky a střednědobý výhled se dá označit jako v zásadě pozitivní, navzdory recesi.

Pro ilustraci uvádíme citaci klíčového odstavce přímo z analýzy: "The Czech economy is small, competitive, and open. However, its openness also represents vulnerability as exports contribute about 80% to GDP, with nearly 85% of trade destined for the EU market. In 2012, the weak external environment, which has seen consumer and business confidence decline in the Czech Republic, is underpinning our expectation of a slight contraction in real GDP this year. In our view, real GDP will strengthen to an annual average of 2.3% in the medium term as the global economy recovers, which will boost both domestic demand and external trade in the Czech Republic."

V části první Státní zemědělská a potravinářská inspekce §1 zákona č. 146/2002 Sb. je uvedeno:

"(1) Účelem zákona je zřízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen "inspekce"), která je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"), a stanovit její působnost pro výkon státního dozoru."

Na základě zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, byl vytvořen tento orgán s celostátní územní působností, který je podřízen Ministerstvu financí ČR.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť stát skutečně disponuje kontrolními mechanismy jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Celní správa ČR.

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle portálu Dálnice D3 bude projekt PPP využit na některé části budované dálnice D3.

Podle portálu České dálnice měly být některé úseky původně realizovány projektem PPP, nakonec se však přistoupilo k financování ze státního rozpočtu. Jedná se o úseky Tábor - Soběslav, Soběslav - Veselí nad Lužnicí, Most přes Lužnici. Financování pomocí PPP se zvažuje v úseku Bošilec - Ševětín, Ševětín - Borek, Úsilné - Hodějovice, Hodějovice - Třebonín, Třebonín - Kaplice nádraží, Kaplice nádraží - Nažidla, Nažidla - hranice s Rakouskem.

Podle zprávy IHNED.cz z června letošního roku vláda schválila návrh Ministerstva dopravy a souhlasí s dokončením stavby části D3 pomocí PPP. Jméno zhotovitele by mělo být známo do koce roku 2012. Jednalo by se o úsek Bošilec - Borek. Podle ministra dopravy je projekt dobře připraven, stavba by měla začít na jaře 2014 a hotová by měla být za dva roky.

Podle zprávy E15 z 11. září 2012 Evropská unie finančně podpoří projekt PPP při stavbě dálnice D3. První dálniční projekt PPP bude ještě na podzim řešit vláda, soukromník by měl zaplatit stavbu a údržbu po dobu 30-ti let na 18-ti kilometrovém úseku dálnice jižně od Veselí nad Lužnicí.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Zdeněk Bezecný použil správné číslo (55 000 turistů), ale dal mu špatný význam.

Podle dokumentu Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území - identifikace nároků a přínosů je Vltava bez problémů splavná do říčního km 91,6. Po provedení dokončovacích prací by se tok Vltavy dostal ze IV. třídy mezinárodní klasifikace vodních cest do I. třídy. Tímto přestupem do I. třídy by se dle předpokladů studie zvýšil počet turistů o 55 000 ročně.

Jednalo by se tedy o zvýšení oproti původní návštěvnosti.

Například Lidovky.cz uvedly výsledky průzkumu, který v roce 2003 provádělo Sdružení pro Vltavu. Podle něj se na řeku ročně vydá 100 000 lidí.

Po úpravách by se tedy jednalo o 155 000 turistů.

Výrok podle dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.

Podle souhrnné zprávy (pdf.) neziskové organizace Arnika vycházející z dat Integrovaného registru znečištění za rok 2010 byla provozovna Arcelor Mittal znečišťovatelem č. 1 hned v několika sledovaných látkách. Jsou to následující: rakovinotvorné, pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky, skleníkové plyny, dioxiny a emise prachových částic.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle programu schůze (.doc) vlády konané 24.8.2011 předkládá Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, kterým se mj. ruší “superhrubá mzda”, Ministerstvo financí ČR. Zákon prošel legislativním procesem a je platný od 30.12.2011.

Návrh na zrušení stropů pro výpočet zdravotního pojištění byl součástí balíčku daňových změn, který byl sněmovnou zamítnut 5.9.2012. Vláda však v zápětí zákon znovu předložila (.pdf) do sněmovny ve stejném znění a spojila s ním žádost o vyslovení důvěry.

Tento výrok potvrzuje tisková zpráva "Moravskoslezský kraj rozdělí miliardy na čistší vzduch" uveřejněná na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Výrok Pavly Brady je hodnocen jako pravdivý, a to na základě informací dostupných na webu statutárního města Opava. Zpráva o stavu smogu v Opavě se o zdrojích znečištění zmínila takto:

"...V Opavě nelze jednoduše ukázat na velké znečišťovatele. Situaci u nás proto mapovala rozptylová studie. Z ní je zřejmý vliv dálkových zdrojů. Nicméně nejvýraznějšími znečišťovateli jsou lokální topeniště a v blízkost frekventovaných cest navíc doprava."

Vliv z Polska potvrdila krajská hygienička Miroslava Rýparová dne 23. listopadu 2010 pro Opavský deník těmito slovy:

"Na kvalitě ovzduší se podílí lokální zdroje lehkého průmyslu, obytné zástavby a doprava. Opavsko je rovněž dotčeno přeshraničními vlivy sousední průmyslové oblasti Polska."

Výdaje Jihomoravského kraje na dotace se sice pohybují kolem čísla 700 milionů ročně, avšak tuto přesáhly za poslední tři roky pouze v roce 2010.

Ve výroční zprávě Jihomoravského kraje za rok 2011 (.pdf) je na straně 73 v kapitole 6. Hospodaření kraje, v části nazvané Poskytnuté dotace, příspěvky a dary ze zdrojů Jihomoravského kraje, uvedeno, že Jihomoravský kraj poskytl v roce 2011 z vlastních zdrojů dotace, příspěvky a dary v hodnotě 696 552 000 Kč. Za rok 2010 (.pdf - str. 80) uvolnil kraj prostředky ve výši 713 483 000 Kč a v roce 2009 (pdf. - str. 72)) pak bylo na dotace poskytnuto 656 714 000 Kč.

Výrok tedy na základě výše uvedených údajů hodnotíme jako nepravdivý. I když nejsou odchylky ve výši částky příliš velké, není pravda, že více než 700 milionů kraj vydává každoročně.