Výrok premiéra Petra Nečase lze ohodnotit jako pravdivý.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, uvádí, že sociální zabezpečení je tvořeno nemocenským a důchodovým pojištěním.

Co se týče výroku premiéra Nečase (stran důchodového pojištění), tak v tomto případě je třeba uvést, že důchodové pojištění je v České republice tvořeno povinným základním důchodovým pojištěním a pak také dobrovolným důchodovým připojištěním. Toto důchodové pojištění opravdu nebylo kráceno. Nicméně v roce 2008 byl zaveden tzv. maximální vyměřovací základ. Výměra důchodového pojištění pro každého zaměstnance a každou OSVČ tak byla nově omezena maximální výší příjmu, ze kterého se pojistné počítá.

Premiér však hovoří o procentuální sazbě pojištění a v tomto ohledu je jeho výrok korektní, neboť sazby jsou zachovány.

Dle vyjádření předsedy zmiňované komise - Komise ministra vnitra pro řešení úspor v PČR - byla tato skupina složena z deseti členů, přičemž pět bylo jmenováno ministrem vnitra a pět policejním presidentem. Členy byli vysocí funkcionáři v této oblasti ("bývalý policejní president, dva bývalí náměstci policejního presidenta, tři krajští ředitelé, ředitel útvaru s celostátní působností, městský ředitel, zkušený kriminalista či vedoucí odboru cizinecké policie").

Dle tiskové zprávy Ministerstva vnitra ČR představila komise své závěry 14. října 2011. Závěrečnou zprávu komise lze dohledat zde (.pdf).

Dokument se zaměřuje převážně na vytváření úspor pomocí rušení pracovních míst na tzv. nevýkonových pozicích (mimo přímý výkon služby) a na zcivilnění některých policejních pozic.

V závěru komise konstatuje, že v letech 2012 a 2013 by bylo možné s využitím navrhovaných změn ušetřit v PČR až 1,3 miliardy korun.

Výrok ministra Kubiceho tedy hodnotíme jako pravdivý.

Hejtman Novotný má pravdu, že Sokolovská nemocnice byla v tíživé personální situaci, což mohlo dokonce vést k jejímu zániku, nicméně vzhledem k vypracované krajské koncepci zdravotnictví týmem pod vedením radní z hnutí Doktoři, která nabízela i jiné alternativy, než pouhý zánik, hodnotíme výrok Josefa Novotného jako zavádějící.

V roce 2009 vznikl v týmu radní pro zdravotnictví Bereniky Podzemské (hnutí Doktoři) materiál Strategie zdravotnictví Karlovarského kraje (.zip - soubor obsahuje dokument .pdf). Tato strategie ve své části 16 - Strategické plány má rozpracováno několik různých typů strategií pro krajské zdravotnictví. Jedním z těchto plánů bylo Vytvoření optimální sítě lůžkové péče a navazujících specializovaných ambulancí a Udržování optimální sítě lůžkové péče. Tato konkrétní strategie uvažovala o třech variantách (str. 146 - 148), z nichž žádná přímo neuvažovala o zániku nemocnice v Sokolově. Dvě ze tří variant ovšem počítaly s jistým typem redukce zdravotní péče ve zmíněné nemocnici, třetí varianta byla zachovat tehdejší stav. K problematice Sokolovské nemocnice a možnosti jejího provozu bez privatizace (hejtman Novotný v odpovědích voličům rozporuje pronájem na 20 let formu privatizace) lze uvést argumenty radního kraje Václava Larvy, který mluví o tom (v září 2010), že pokud nebude s nemocnicí udělána radikální změna, tak dojde k jejímu zániku. Podobně mluví i Josef Novotný, když v již zmíněných odpovědích voličům na stránkách Karlovarského kraje doslova píše, že: " Trvám na tom, že pokud bychom ji nepronajali, tak by to netrvalo dlouho a kvůli odchodům lékařů a sester by nejspíše zanikla." Tuto jeho argumentaci podporuje také vyjádření lékařských odborů ze Sokolovské nemocnice z června 2010.

Že se nejedná pouze o rétoriku hejtmana Novotného, dokládá i fakt, že kraj pod jeho vedením zkoušel přilákat do svých nemocnic lékaře prostřednictvím stipendií a náborových příspěvků.

Výrok Josefa Novotného lze, alespoň v jeho první části, považovat za pravdivý, neboť z důvodu odchodu především lékařů hrozily Sokolovské nemocnice velké problémy, snad i zánik. Nicméně vzhledem k dohledané Strategii zdravotnictví Karlovarského kraje, která byla zpracována pod vedením radní za Hnutí Doktoři, a v níž není zánik Sokolovské nemocnice jako jasný záměr, je výrok hejtmana Novotného zavádějící.

Informace k nákupu serverů jsme nenašli.

Veřejnou zakázku na servery obou útvarů, je-li nákup prováděn takto samostatně, by mělo být možné nalézt v seznamu veřejných zakázek Policie ČR. Zakázku, kterou by bylo možné přiřadit výhradně k ÚOOZ a ÚOFK, jsme ale nenašli ani tam, ani ve vyhledávačích veřejných zakázek.

Výrok Jaroslava Zedníka hodnotíme na základě informací z webu Pardubického kraje jako nepravdivý.

Zmíněný spot (video záznam pořadu OVM Speciál) obsahuje formulaci: "Letošním hitem se stávají nemocnice. Pardubický kraj jich má 6 a posílá jim stamiliony, o které chudne rozpočet." Webové stránky Pardubického kraje v sekci ZŘIZOVANÉ A ZAKLÁDANÉ ORGANIZACE PARDUBICKÉHO KRAJE V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ uvádějí tyto nemocnice v kraji:

1. Chrudimská nemocnice, a.s.
2. Litomyšlská nemocnice, a.s.
3. Nemocnice následné péče Moravská Třebová
4. Orlickoústecká nemocnice, a.s.
5. Pardubická krajská nemocnice, a.s.
6. Svitavská nemocnice, a.s.
7. Vysokomýtská nemocnice

Všechna tato zařízení jsou zřizována Pardubickým krajem, kraj má tedy více nemocnic, než kolik uvádí Jaroslav Zedník. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Jaroslav Zedník hovoří zřejmě o nemocnicích - akciových společnostech, které kraj spravuje, nicméně pod ním fungují i další nemocnice zřizované přímo krajem, byť je jejich statut jiný.

Vlastimil Rampula je skutečně v mediálním prostoru velmi často zmiňován jako člověk, který skrz svou funkci měl velký vliv na politické kauzy. V pořadu Události, komentáře ze dne 14. října 2011, konkrétně v reportáži a diskuzi na téma Rampula končí, je mj. např. opozičním poslancem Zaorálkem nazván tzv. "zametačem kauz" nebo je také ministrem spravedlnosti Pospíšilem označen za člověka, který zasáhl do kauzy tzv. tunelování IPB. Nestandardní chování Vlastimila Rampuly v pozici vrchního státního zástupce v Praze také dokládá týdeník Respekt, který ve svém textu (.pdf) Zničte dokument č. 1439 konkrétně uvádí, že "např. kauzy jako České pivo, korupce při nákupu stíhaček Gripen nebo při prodeji Mostecké uhelné buď skončila u ledu (kvůli výměnám žalobců na poslední chvíli), nebo uvízla na místě (třeba kvůli pozdnímu vyžádání si důležitých informací ze zahraničí)." Je třeba nicméně podotknout, že ani tyto informace (obsažené v dokumentu nejvyššího státního zástupce Zemana) konkrétně neurčují, proč tomu tak u jmenovaných kauz bylo. Internetový deník aktuálně.cz k této otázce prostřednictvím článku Sabiny Slonkové V souboji o Rampulu se hraje o vliv na jednotlivé kauzy ze dne 19. října 2010 naznačuje, že Rampula může mít značný vliv (neformální a mimo svou zákonnou funkci) na tzv. kauzu ProMoPro (týká se předraženého ozvučení z dob předsednictví ČR v EU a je spojena s ministrem obrany Vondrou z ODS). Ovšem i zde je třeba dodat, že jakékoli pochybení vrchní státní zastupitelství odmítlo.

Z několika málo zmíněných mediálních výstupů je tak patrné, že Vlastimil Rampula je (alespoň v mediálním prostoru) spojován s citlivými politickými kauzami a s komplikacemi v dosažení jejich jasného justičního výstupu. Jeho přímé propojení však není k datu odvysílání Otázek Václava Moravce z 19. února 2012 v kontextu výroku poslance Bublana dohledatelné a ověřitelné, byť vzhledem právě k mediální prezentaci osoby Vlastimila Rampuly nemusí být zcela vyloučeno.

Hypotéza poslance Bublana o zájmu strany Věci veřejné na odchodu ministra Pospíšila z pozice ministra spravedlnosti a snaha tento post zmíněno stranou získat se v tomto okamžiku jeví jako čistá politická spekulace. Může mít reálný základ i logické pozadí, ovšem není možné ji reálně uchopit, ověřit a veřejně prezentovat.

Výrok poslance Stanjury je pravdivý, hlasování proběhlo přesně podle jeho interpretace.

13. května 2005 proběhlo hlasování o důvěře vládě Jiřího Paroubka, jenž ji získal. Pro hlasovalo 101 poslanců (kluby ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), proti bylo 99 poslanců (kluby ODS a KSČM). Předchůdcem Jiřího Paroubka byl skutečně Stanislav Gross.

Registrační pokladny jsou částečně zavedeny v Belgii, proto je tvrzení nepravdivé.

Ministr hovoří o povinnosti poplatníků DPH zavést elektronické registrační pokladny s "černou skříňkou", tedy zabezpečeným úložištěm informací o provedených transakcích. Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.

V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících. Česky o tom (ne zcela jasně) informoval portál BusinessInfo.cz. Oběžník belgického ministerstva financí (.doc, angl.) jasně ukazuje, že tyto pokladny musejí splňovat podmínky dlouhodobé úschovy dat a nemožnosti jejich úpravy, tedy zahrnovat tzv. "černé skříňky", o kterých mluví ministr Kalousek.

Existuje tak alespoň jedna země staré patnáctky, kde jsou registrační pokladny "zavedeny". Nejsou zavedeny pro všechny plátce DPH a zkušenost s používáním pokladen není dlouhá, přesto je tento fakt v rozporu s tvrzením ministra Kalouska a tvrzení proto hodnotíme jako nepravdivé.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť nelze ověřit, jestli je řešení administrativní kapacity, resp. jejího outsourcingu v téhle chvíli opravdu jedinou agendou mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Evropskou komisí.

Je faktem, že Evropská komise odeslala varovný dopis, kterým pohrozila České republice zastavením unijních dotací, pokud vláda nedá do června do pořádku kontrolu a audit dotačních programů. V souvislosti s tím rovněž vyjádřila nedůvěru k personální politice některých resortů. To zmiňuje například ředitelka Národního fondu – Platebního a certifikačního orgánu Veronika Ondráčková v interních dopisech ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj zveřejněných deníkem Insider, což Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo 21. března 2012.

Ministerstvo pro místní rozvoj pak zveřejnilo také tiskovou zprávu, potvrzující, že: "...Bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky." Tuto informaci podrobněji rozpracoval portál EurAktiv.cz

13. dubna 2012 pak v další tiskové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj avizovalo „Akční plán ke zlepšení řídícího a kontrolního systému pro strukturální fondy v ČR“, který navazuje na představení plánu, jenž vznikl na základě práce českých vyjednavačů, a který byl představen Vládě ČR na konci března. To dokládá mimo jiné také tisková zpráva vlády, jež informuje o jednání náměstků ministrů pro místní rozvoj a financí s vysokými představiteli Evropské komise z 9. března 2012.

Výše uváděná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj uvádí také hlavní problémy, které Evropská komise České republice vytýká. Jsou jimi: „...Nedostatečná nezávislost Pověřených auditních subjektů, nedostatečný dohled Auditního orgánu nad Pověřenými auditními subjekty, systém řešení nesrovnalostí - zapojení finančních úřadů atd., výkon řídící kontroly - především kontroly zadávacích řízení ze strany řídících orgánů, personální politika a outsourcing služeb“.

Z výše uvedených informací vyplývá, že v poslední době byla s Evropskou komisí projednávána celá řada problémů, nejen ty, které zmiňuje ministr Jankovský. Nicméně to zda se „v tuhle chvíli“ řeší pouze outsourcing a administrativní kapacity ověřit nelze.

Výrok poslankyně Semelové je pravdivý, neboť se opírá o konkrétní statistiku ČSSZ.

Česká správa sociálního zabezpečení vydala 25. dubna letošního roku tiskovou zprávu "Počty důchodů, počty důchodců a poplatníků pojistného za 1. čtvrtletí roku 2012". Ve zprávě se uvádí, že: " Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. březnu 2012 celkem 10 740 Kč, z toho u mužů 11 908 Kč a u žen 9 750 Kč (jedná se o sólo vyplácené starobní důchody vč. předčasných bez souběhů s pozůstalostním),. Průměrný věk penzistů pobírajících starobní důchod byl v 1. čtvrtletí tohoto roku 68, 5 let - muži 70 let, ženy 67 let." Poslankyně Semelová tak popisuje průměrnou výši důchodů k 31. březnu 2012 zcela přesně, tudíž je její výrok pravdivý.