Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat relevantní zdroje, které by výrok Jiřího Zimoly potvrzovaly či vyvracely.

V samotné Rámcové smlouvě o spolupráci (materiál I_ZK070409_154_rámcová_smlouva.doc) uzavřené mezi ČEZ, a.s. a Jihočeským krajem dne 7. 4. 2009 se nic o možném převodu těchto kapacit z vlastnictví ČEZu na kraj nepíše.

Částka 7 milionů korun, kterou Lubomír Franc uvádí, je součtem dvou položek ze závěrečného účtu Královehradeckého kraje. 2 miliony korun je část, která jde přímo jako dotace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska,respektive jejímu krajskému sdružení. Zbývajících 5 milionů jsou dotace pro obce s jednotkami požární ochrany, do kterých jsou ale zahrnuty i jednotky hasičského záchraného sboru kraje, který je složen z profesionálních hasičů. Z uvedeného tedy vyplývá, že 7 milionů korun je v tomto případě zavádějíci, jelikož Franc do celkové finanční částky zahrnuje i peníze, které se dostávají k hasičskému záchranému sboru kraje.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, daňové zatížení (spotřební daň) u lahve alkoholu se bude lišit podle množství čistého alkoholu.

Dle Finance.cz se spotřební daň u různých druhů alkoholu liší podle procent obsaženého etanolu. U litru čistého alkoholu činí spotřební daň 285 Kč. Dále se u tvrdého alkoholu platí DPH ve výši 20 %.

Na stejném místě je uveden i praktický příklad. Pokud půllitrová lahev Becherovky (38 %) stojí 160 Kč, tak spotřební daň činí 54,15 Kč, DPH pak 26,67 Kč. Dohromady se na daních zaplatí 80,82 Kč, což je 50,5 % z celkové ceny.

Litrová lahev alkoholu bude zatížena spotřební daní podle procent čistého alkoholu, za jedno procento čistého alkoholu se platí spotřební daň 2,85 Kč. V tabulce jsou ceny, které tvoří spotřební daň z litrových lahví, podle množství čistého alkoholu.

alkohol

spotřební daň

20 %

57 Kč

25 %

71,25 Kč

30 %

85,50 Kč

35 %

99,75

40 %

114 Kč

Například u 40% vodky s cenou 300 Kč. Bude spotřební daň činit 114 Kč a DPH 50 Kč. Celkově se tedy na daních zaplatí 164 Kč, což je 54,67 %.

U ovocené vodky s obsahem alkoholu okolo 17 % s cenou 200 Kč za litr bude spotřební daň činit 48,45 Kč a DPH 33,33 Kč. Celkově budou daně činit 81,78 Kč, což je 40,89 %.

Kolik procent z ceny budou činit daně záleží na obsahu čistého alkoholu v lahvi. DPH zůstává stejné (20 %), důležité je množství alkoholu, ze kterého se počítá spotřební daň. Stejně tak je důležitá výsledná cena. Platí tedy, že daně mohou, ale nemusí, tvořit většinu ceny za lahev.

Není zcela jasné vůči kterým letům Jiří Crha své srovnání vztahuje, avšak pokud srovnáme rozdíl ve výši rozpočtů za rok 2009, 2010 a 2011 s rozpočtem za r. 2008 musíme hodnotit jeho výrok jako nepravdivý.

V r. 2008(.doc; str. 2) disponovala SÚS JMK částkou 718 384 tisíc Kč. V r. 2009 (.doc; str. 18) sumou 647 665 tisíc Kč, v r. 2010 (.pdf; str. 17) 601 930 tisíc Kč a v r. 2011 (.doc; str 16) hospodařila SÚS JMK s částkou 606 100 tisíc Kč.

Pokud tedy sečteme rozdíly rozpočtů v letech 2009-2011 proti r. 2008, vyjde nám částka 299 milonů a 457 tisíc Kč, nikoliv 500 milionů, jak uvádí Jiří Crha.

Na základě dohledané legislativy je výrok hodnocen jako pravdivý.

Zákon č. 234/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům v § 5Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury doslova uvádí v bodu b), že příjmy fondu tvoří 9,1 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.

I přesto, že se nám nepodařilo dohledat přímé odkazy na uvedené zákony, považujeme tento výrok za pravdivý.

Časopis Stavebnictví na svých webových stránkách v článku věnovanému Splavnosti vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice-Týn nad Vltavou uvádí, že "Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku." To potvrzuje např. i webová stránka státního podniku Povodí Vltavy. Uvedený článek dále také zmiňuje tzv.: "Zákon o státním fondu pro splavnění řek z roku 1931, který znamenal další splavnění Vltavy v novém, víceúčelovém pojetí s vyššími stupni, které kromě plavby sledovaly i využití stupňů k výrobě elektrické energie." Jelikož se nám nepodařilo najít odkaz či zdroj upozorňující na zákon z roku 1934, jenž by zmiňoval splavnost Vltavy, domníváme se, že kandidát ODS Tomáš Jirsa měl na mysli nejspíše zákon z roku 1931. Současná platná legislativa z roku 1995 - Zákon č. 114/1995 Sb. - o vnitrozemské plavbě, ve své druhé části věnované vodním cestám v § 3 odst. 4 písm. b uvádí, že "(4)Vodní cesty využívané jsou: b)vodní tok Vltavy 1.od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně vyústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2.od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun. " I přes nenalezení odkazu či zdroje zmiňujícího zákon z roku 1934 a vzhledem ke konstrukci výroku, který snaží zdůraznit především historický význam splavnosti řeky Vltavy (jenž je potvrzen zákonem z roku 1901), jsme výrok označili za pravdivý.

.

Potravinářská komora ve své tiskové zprávě ze dne 14. září 2012 navrhuje zavedení registračních pokladen v gastro sektoru.

Po proklikání se webovými stránkami, tak jak nám Milan Chovanec popisuje, se nám podařilo dostat do databáze veřejných zakázek. Starý systém vyhledávání poskytuje možnost vyhledat jednotlivé zakázky kraje se zadáním do 1. 4. 2011. Bohužel zde ale není nějaký přehled současných zakázek, pouze vyhledavač. Novější verze EZA-K (EZAP je pravděpodobně přeřeknutí), o které Milan Chovanec mluví, už poskytuje značně přehlednější systém vyhledávání.

Systém vyhledávání veřejných zakázek v rámci Plzeňského kraje skutečně existuje a funguje, a proto lze výrok označit za pravdivý.

Na základě dohledatelných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Podle Infoservisu VZP i Tiskového prohlášení VZP z 28. 5. 2012 Správní rada VZP dala za úkol svému předsedovi a místopředsedovi svolat do 14 dnů mimořádné zasedání Správní rady VZP, na kterou měl být pozván i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Správní rada ve stejný den probírala i otázku komunikace mezi ní a ministerstvem zdravotnictví.

Správní rada na této schůzi (28. 5. 2012) rozhodla o vypovězení smlouvy se společností IZIP.

Nepodařilo se však dohledat, jakým způsobem mimořádné zasedání Správní rady proběhlo, zda se ministr zdravotnictví dostavil, atd. Stejně tak se nepodařilo dohledat jiný příklad ne/komunikace mezi VZP a ministrem zdravotnictví.

Celý výrok Vladislava Rašky hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.

Kraje jsou vyšší územně samosprávné celky dle článku 99 Ústav y České republiky.

Působnost krajů v sociální oblasti je dána § 5 zákonač. 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Působnost krajů v oblasti zdravotnictví je dána § 110zákona č. 372/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Působnost krajů ve starání se o silnice II. a III. třídy je dána § 9 zákona č. 13/1997 Sb. (.pdf) ve znění pozdějších předpisů.