Výrok poslance Johna je pravdivý, neboť volební program TOP09 skutečně obsahuje podobný závazek.

Volební program TOP09 pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (volby 2010) v části 4 (s. 18) - Reforma důchodového systému - obsahuje formulaci, že: " vstoupí-li občan do nově vzniklého kapitalizačního (II. pilíř) pilíře a má-li rodiče pobírající starobní důchod, je z jeho účtu rodičům pravidelně odesílána částka ve výši 2%." Radek John má tedy pravdu, byť je možná výše potenciálně odesílaných prostředků směrem k penzistům mírně rozdílná.

Výrok Petra Šindeláře označujeme na základě informací z Univerzity Pardubice a internetových zpravodajských článků jako zavádějící. Technologický park v Pardubicích je na vysokou školu skutečně napojen, potýká se s existenčními problémy a dluhy, přesto však zůstává nadále funkční a je sídlem několika firem.

TechnoPark Pardubice k.s. je společný projekt Pardubického kraje, Univerzity Pardubice a společnosti FREE ZONE Pardubice. Univerzita podle své výroční zprávy (.pdf, str. 61) o hospodaření za rok 2011 vlastní podíl ve společnosti TechnoPark Pardubice ve výši 340 tis. Kč (stav k 31. Prosinci 2011). Na stránkách univerzity je zmíněna i možnost spolupráce pro případné nájemce. Tento technologický park je tedy na pardubickou vysokou školu napojen, nicméně podle zpráv ze sekce Pardubického kraje na iDnes.cz areál studenti ani pedagogové nevyužívají. V TechnoParku Pardubice je obsazenost v současnosti poloviční a společnost je z výnosů z pronájmů schopna financovat zhruba jen provozní náklady.

Pardubický kraj, který ve společnosti vlastní podíl ve výši 150 tisíc Kč, schválil, že svůj podíl nabídne ostatním vlastníkům nebo dalším investorům. Podle regionálního pardubického deníku.cz kraj nemůže ovlivnit dění ve společnosti, ta není schopna splácet své závazky. Výhradní komplementář TechnoPark Management má neznámé vlastníky (akcionářem je firma se sídlem v Britských panenských ostrovech) a jediný člen představenstva na výzvy k jednání nereaguje.

Technologický park byl vystavěn za zhruba 450 milionů Kč (dotace od EU činily 300 milionů Kč). V současné době má TechnoPark Pardubice dluh vůči firmě Geosan ve výši 170 milionů Kč a kvůli porušení rozpočtové kázně požaduje finanční úřad dalších 150 milionů Kč.

Výrok na základě informací z ministerstva financí a ministerstva školství hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí v roce 2011 evidovalo (.pdf) tři pozastavené operační programy: OP Doprava, OP Životní prostředí a ROP Severozápad, přičemž žádný z nich doteď nebyl obnoven. V případě OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost evidovalo ministerstvo riziko pozastavení plateb, ke kterému pak 24. ledna 2012 skutečně došlo, jak potvrdilo i ministerstvo školství.

V současnosti má ČR vytvořeno 26 operačních programů, přičemž ve svém výroku Bohumil Sobotka mluví jenom o 17. Toto číslo odpovídá počtu programů spadajících do prvního a druhého cíle. Ostatních 9 OP spadá pod cíl s názvem Evropská územní spolupráce, který se zabývá podporou projektů v rámci přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce. Jejich koordinace proto nezávisí jenom na ČR a tím pádem nespadají do kontextu výroku Bohuslava Sobotky o problémech vlády Petra Nečase s čerpáním strukturálních fondů. Na základě této skutečnosti označujeme výrok za pravdivý.

Na základě průzkumů veřejného mínění CVVM označujeme tento výrok za pravdivý.

Podle průzkumu veřejného mínění (.pdf) CVVM z dubna 2012, na který se Soňa Marková odvolává, je skutečně aktuálně s politickou situací nespokojeno 79 % respondentů. Toto číslo nebylo podle starších průzkumů (.pdf) během dvou minulých let vyšší.

Výrok poslance Haška je zavádějící, neboť v Ústeckém kraji jsou kauzy kolem využívání evropských peněz také dlouhodobějšího rázu, nicméně nově se také minulý týden začaly prověřovat kauzy aktuální (kolem ROP Severozápad), což Hašek ve svém výroku opomíjí.

Kauza v Jihočeském kraji se týká podezření na manipulace v ROP (Regionální operační program) Jihozápad, kam spadá kromě tohoto kraje ještě také Plzeňský kraj. 15. března 2010 policie začala stíhat 2 vysoké úředníky, kteří byli podezřelí z manipulace s evropskými projekty.

Problémy ve severních Čechách (primárně kraj Ústecký a také Karlovarský) jsou rovněž dlouhodobějšího rázu. Kauza v Ústeckém kraji (v oblasti nakládání s evropskými penězi) se dlouho týkala především Krajské zdravotní, která sdružuje krajské nemocnice v regionu a kde se vyskytly pochybnosti s předražováním tendrů. Nicméně v posledních dnech provedla policie nově také razii v regionu v souvislosti s problémy v rámci ROP Severozápad, což je kauza zcela nová.

Výrok Michala Haška tak hodnotíme jako zavádějící, neboť i přes skutečnost, že v jižních Čechách jde skutečně o kauzu starou několik let, tak v Ústeckém kraji jde kromě dlouhodobých otázek okolo Krajské zdravotní také nově o problém s evropskými fondy v rámci Regionálního operačního programu Severozápad.

Trestní oznámení bylo na Davida Ratha a jeho spolupracovníky podáno dne 4. listopadu 2011. Kauzu měl údaje oznámit bývalý policista. Policie poté dostala povolení k odposlechům a sledování pro účely vyšetřování machinací Ratha v souvislosti s rekonstrukcí zámku Buštěhrad.

Podezřelí byli po několika měsíčním vyšetřování obviněni z poškození zájmů EU, podplácení, přijetí úplatku a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. Konkrétně David Rath byl zadržen 14. 5. 2012 se sedmimilionovým úplatkem v ruce. Zahájit trestní stíhání poslance umožňuje Ústava ČR v případě, že byl zadržen při páchání trestného činu či těsně poté, což byl případ Davida Ratha.

Jeho zatčení souvisí s předraženými nákupy v Centru akutní medicíny v Kladně a podvody s eurodotacemi při rekonstrukci zámku v Buštěhradě. Rath poté rezignoval jak na funkci hejtmana, tak na členství v ČSSD.

Části odposlechů poté zveřejnili například někteří členové Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny.

Co se týká části výroku o tom, že Senát je "oranžový", kde má Miroslava Němcová na mysli ČSSD, jedná se o pravdu. V Senátu je v současnosti 41 senátoru za ČSSD, což je prakticky polovina.

Modrá barva je přisuzována ODS, ale v tomto případě je poměrně troufalé tvrdit, že by sama ODS měla většinu ve sněmovně. Největším počtem poslanců totiž disponuje opět ČSSD s 55 poslanci a ODS je až druhá s 51. Spíše si můžeme ředstavit, že pod "modrou" sněmovnu se řadí celá vládní pravicová koalice včetně TOP 09 a VV, respektive momentálně jejich odpadlíků. Sice s výhradou, ale vzhledem k tomu, že ODS má v koalici vůdčí roli označujeme výrok za pravdivý.

Oblast spotřebitelských značek nabízí velmi širokou a poměrně nepřehlednou strukturu zahrnující nezávislé, státní, národní i nadnárodní aktéry (pro ilustraci uvádíme databázi spotřebitelských značek Sdružení obrany spotřebitelů). Obecná úprava označování zemědělských výrobků a potravin je dána 4 právními instituty. V případě státem garantovaných spotřebitelských značek zemědělských produktů a potravin můžeme nalézt již pouze několik těchto značek, jejichž ustanovení vychází ze spolupráce ministerstva zemědělství a jemu podřízených organizací a Agrární komory ČR. Tyto organizace garantují několik značek, které sledují odlišné cíle. Jedná se o Národní program podpory potravin - KLASA, který "slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami." I když je program zaměřen na podporu domácích potravinářských a zemědělských výrobků, je možné získat tuto garanci i pro zahraniční výrobce (pdf.). Následuje program Regionální potravina, který se zaměňuje na regionálními potraviny z jednotlivých krajů České republiky. Vzhledem k výše uvedenému můžeme daný výrok považovat za pravdivý.

Výrok Jana Korytáře je vzhledem k dohledaným informacím pravdivý.

V Jablonci nad Nisou se skutečně buduje protipovodňová štola. Cena této zakázky je cca 434 milionů Kč. Zhotoviteli (tedy i vítězi této zakázky) jsou společnosti Syner, s.r.o. a Metrostav a.s.

Nutnost tento projekt realizovat, resp. možnost s ním jistý čas počkat, nejsme schopni relevantně posoudit. Jablonecký projekt je realizován prostřednictvím programu "Podpora prevence před povodněmi II. etapa" (.pdf).

Tento výrok označujeme na základě neoficiálního překladu Generálního sekretariátu Rady Evropské unie Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (.pdf) za pravdivý.

Na základě článku 3 odstavce 1a se skutečně smluvní strany zavazují dodržovat vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, přičemž tolerován bude strukturální deficit ve výši 0,5 % HDP (článek 3, odstavec 1b) nebo v případě státu s nižším zadlužením 1 % HDP (článek 3, odstavec 1d).

Podle článku 4 se státy s dluhem přesahujícím 60 % HDP zavazují tento dluh snižovat průměrně o 1/20 ročně. Smluvní státy se ve článku 6 zavazují ohlašovat předem Radě EU a EK své plány na emisi veřejných dluhopisů, a co víc podle článku 5 předkládají smluvní strany tohoto paktu program podrobného popisu strukturálních reforem, které mají zabránit deficitům veřejných financí.

Na základě článku 8, odstavce 2 jsou smluvní strany na základě vlastního posouzení či posouzení Evropské komise oprávněny věc předložit Soudnímu dvoru a domáhat se uložení finančních sankcí. Soudní dvůr může udělit sankce do výše 0,1 % HDP proviněného státu. Odstavce 2 a 3 článku 12 aplikují zmíněnou frekvenci pořádání summitů, tj. summit eurozóny dvakrát ročně a summit o otázkách implementace fiskálního paktu jednou do roka.