Lesy ČR na svých oficiálních stránkách uvádí souhrnnou částku 13 miliard a 20 milionů korun vedenou na svých různých finančních účtech. Výrok je tedy pravdivý.

Konkrétní statistika se jmenuje Stav finančního majetku LČR dle peněžních ústavů k 31.12.2011 (.pdf). Dostupná je také výroční zpráva (.pdf) za rok 2010, která ukazuje, že finanční prostředky jsou v obdobné výši k dispozici delší dobu. Podobnou informaci, o 13 miliardách korun, přinesla i Česká televize ve svém článku.

12. prosince 2007 - tedy v době, kdy se nastavoval systém pro čerpání dotací z operačních programů na období 2007-2013 - vzala vláda Mirka Topolánka II svým usnesením (.pdf) č. 1382 na vědomí tzv. Manuál pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007-2013 (v současné době je platná šestá verze (.zip) manuálu). Ministerstvo financí figuruje v tomto usnesení jako auditní orgán.

Auditní orgán dle informací na stránkách ministerstva financí: "...Řídí metodicky auditní subjekty pověřené auditním orgánem výkonem svěřených činností, vypracovává příslušné aplikované metodiky pro koordinaci výkonu auditů vykonávaných auditním orgánem a pověřenými auditními subjekty a plní zpravodajské povinnosti ve vztahu k orgánům EU i orgánům národním v souladu s platnými ustanoveními přímo použitelných právních předpisů ES/EU".

Pověřenými auditními subjekty byly dle usnesení (.doc) vlády č.760/2007 stanovena ministerstva, pod která spadají jednotlivé operační programy na roky 2007-2013. Dle přílohy (.pdf) č. 1 k tomuto usnesení, která pojednává o zásadách pro činnost auditního orgánu a pověřených subjektů auditního orgánu, vykonávají vlastní audit pověřené auditní subjekty (čili ministerstva).

Výrok Kamila Jankovského tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě veřejně přístupných zdrojů byl výrok Jana Zahradila označen za pravdivý. Oficiální znění daného vládního mandátu není sice dohledatelné, pokud však nebudeme striktně lpět na doslovnosti, tak vyjádření premiéra Nečase a ministra Kalouska daný výrok potvrzují.

Úřad vlády ČR uvedl v emailové komunikaci následující: " Mandát byl projednán a schválen (.pdf) Výborem pro Evropskou unii dne 29. února 2011. Vzhledem k tomu, že jednání Evropské rady jsou neveřejná, jsou i dokumenty, obsahující informace k těmto jednáním (a to je právě případ i zmíněného mandátu) dokumenty interními a tudíž veřejnosti nepřístupnými."

Na zasedání poslanecké sněmovny však premiér Nečas informoval poslance ohledně rámcové pozice přijaté vládou na schůzi 18. ledna 2012. Řekl, že "rámcová pozice, schválená vládou 18. ledna, jasně říká - cituji: "S ohledem na změnu podmínek pro přijetí eura v důsledku ratifikace smlouvy se v souladu s programovým prohlášením vlády jeví nezbytné, aby byl souhlas s ratifikací této smlouvy vyjádřen v referendu nebo aby referendem bylo podmíněno pozdější přijetí eura, jež nastane účinností smlouvy, jímž nastane účinnost smlouvy vůči ČR. Bez jasné politické shody na této věci nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat.
Znovu opakuji citaci poslední věty z rámcové pozice, schválené jednomyslně vládou 18. ledna letošního roku: "Bez jasné politické shody na této věci nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat."
Ohledně premiérova vystoupení se píše také na stránkách Vlády ČR. Také slova Miroslava Kalouska, místopředsedy TOP 09, na tiskové konferenci po jednání vlády z 18. ledna 2012, potvrzují danou diskuzi ohledně způsobu ratifikace smlouvy:

"Velmi vážnou diskuzi jsme vedli o způsobu ratifikace této smlouvy, kdy vláda většinou obou dvou našich koaličních partnerů, z důvodů, které bereme na vědomí a respektujeme, si přeje ratifikaci referendem.Ministři za TOP 09 jsou opačného názoru, nehlasovali jsme pro referendum a nedomnívám se, že by TOP 09 jako politická strana podpořila tento zákon o referendu v PS i v Senátu, sdělili jsme našim koaličním partnerům 3 důvody, které proto máme."
To jasně ukazuje situaci, při níž opravdu obdržel premiér Nečas od vlády mandát, o kterém hovoří europoslanec Zahradil, ošem za situace vyplývající z Jednacího řádu vlády (článek VI hovoří o schvalování usnesení vlády nadpoloviční většinou všech členů vlády), tedy za nesouhlasu jedné ze tří koaličních stran. Výše uvedenou rámcovou pozici vlády k návrhu mezinárodní smlouvy o posílené hospodářské unii schválil také vládní orgán Výbor pro Evropskou unii.

Výrok hodnotíme jako pravdivý neboť součástí programového prohlášení (pdf.) vlády je mimo jiné právě závazek rozšíření pravomocí NKÚ na kontroly obcí a krajů. Konkrétně se jedná o tuto pasáž: "Vláda se zavazuje navrhnout, aby byla doplněna Ústavou stanovená působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), a to o oprávnění NKÚ kontrolovat nakládání s majetkem územních samosprávných celků (krajů a obcí) a dalších veřejnoprávních korporací." Již 27. dubna 2011 vláda schválila Novelu zákona o Nejvyším kontrolním úřadu, Poslanecké sněmovně byl potom tento návrh předložen 9.5.2011 jako Sněmovní tisk 352/0. V průběhu jednání v Poslanecké sněmovně byl návrh zákona přikázán k projednání jednotlivým výborům, další projednávání návrhu tohoto zákona je na pořadu 38. schůze, tedy od 24.4.2012. Vzhledem k tomu, že je tento návrh již na pořadu jednání poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Dany Váhalové je pravdivý, neboť správně pojmenovává nově zaváděné změny v systému penzí a také výši procentního bodu pojistného.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prezentuje na webu nově zaváděnou důchodovou reformu. V části Vládní návrh důchodové reformy - základní fakta pak konkrétně uvádí: " Obsahem reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění." V této části výroku má tak poslankyně Váhalová pravdu, neboť popisuje nově zaváděný systém přesně, což ostatně potvrzuje také tisková zpráva MPSV. Podle statistik Ministerstva financí ČR se v roce 2011 vybralo na pojistném celkem 366,8 mld Kč, z toho na důchody šlo o cca 326 mld. Celková výše odvodů činí 28 %, tudíž 1 procentní bod má výši 13,1 mld. Kč (v případě, že poslankyně myslela celkové pojistné) nebo 11,6 mld Kč (bylo-li myšleno pojistné využité na důchody). Není tak zcela jasné, jakou cifru má poslankyně na mysli, průměr těchto částek však odpovídá hodnotě, kterou popsala ve svém výroku (12,35 mld Kč). Její výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože dva rozsudky soudů podplácení bývalého poslance Kořistky potvrdily. Nebyly to však soudní procesy trestní, nýbrž občanské, ve kterých se jednalo o poškození dobrého jména. Zdeňku Kořistkovi se podařilo u soudu prokázat, že se jej Marek Dalík a Jan Večerek pokusili podplatit postem velvyslance.

Trestní stíhání Dalíka a Večerky bylo několikrát odloženo, a ani navzdory vynesení výše uvedených rozsudků nebylo vyšetřování znovu otevřeno.

Českou a polskou síť propojil v září 2011 plynovod Stork.

Premiér Nečas hovoříl o otevření nového vysokotlakého plynovodu, ke kterému došlo 14. září 2011. Zpráva o slavnostním zahájení provozu plynovodu se jménem Stork oběhla média téhož dne (zprávu podala ČT nebo iDNES). Podle tohoto zpravodajství jde o vůbec první česko-polský plynovod.

Na základě tiskové zprávy Ministerstva zemědělství informující o setkání ministra Petra Bendla s představiteli rozhodujících českých velko a maloobchodních společností hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Jednání, které se konalo 27. března 2012, se kromě Petra Bendla a zástupců Ministerstva zemědělství zúčastnili představitelé Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (Svaz českých a moravských spotřebních družstev, AHOLD Czech Republic, Makro Cash&Carry ČR, Penny Market, SPAR Česká obchodní společnost, Tesco Stores ČR, Kaufland ČR, Globus ČR a BILLA) a Lidl ČR.

Cílem setkání bylo, jak ilustrují slova ministra, prohloubit spolupráci s obchodníky: „Jedním z našich zásadních cílů je posílit důvěru spotřebitelů v trh s potravinami, a to by měl být společný zájem i obchodních řetězců.“

V souvislosti s otázkou tvorby cen se hovořilo také o současné kauze s předraženými vejci. Podle informací ministerstva došlo k oboustranné shodě ve věci vzájemného "ověřování zásadních údajů týkajících se cen potravin i podílu českých potravin v tuzemské obchodní síti."

Na základě materiálu z Výroční konference ROP Severozápad vrchní ředitelky sekce Národního orgánu pro koordinaci JUDr. Olgy Letáčkové označujeme tento výrok za pravdivý.

Ministerstvo pro místní rozvoj zřizuje tzv. Národní orgán pro koordinaci (NOK), který zastřešuje všechny operační programy strukturálních fondů a Fondů soudržnosti EU. V roce 2009 vydal tento orgán dokument (.pdf), který směrem k jednotlivým řídícím orgánům operačních programů nastavuje rámcově metodiku řízení rizik, které se mohou objevit během čerpání evropských dotací. Dále byl, jak uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský 8. února 2011, pro rizikové operační programy nastaven tzv. „systém zesíleného řízení rizik“.

Národní orgán pro koordinaci vydává každoměsíční monitorovací zprávu, která představuje hlavní výstup finančního monitoringu průběhu realizace operačních programů. Z poslední doposud zveřejněné Měsíční monitorovací zprávy (.pdf) za měsíc leden 2012 explicitně nevyplývá, které operační programy se nacházejí v tzv. „zesíleném řízení rizik“. Ve zprávě se pouze uvádí, že „s ohledem na dosavadní stav čerpání vůči pravidlu n+3 / n+2 MMR-NOK vede s některými operačními programy tzv. zesílené řízení rizik“.

Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo dne 3. února 2012, že identifikovalo problémy při čerpání v některých operačních programech. Konkrétně se zmínilo o Operačním programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, na který byl na základě rozhodnutí vlády (.pdf) z 20. července 2011 aplikován zmiňovaný systém řízení rizik.

Na základě emailové korespondence nám 23. března 2012 rovněž manažer pro komunikaci a publicitu OP Výzkum a vývoj pro inovace Radek Melichar z MŠMT potvrdil, že „zesílené řízení rizik bylo primárně zavedeno u operačních programů, kde hrozí nesplnění tzv. pravidla N+3 (hrozí vracení prostředků do rozpočtu EU). Za OP VaVpI je nutné říci, že ačkoliv je stále v zesíleném řízení rizik zahrnuto, pravidlo N+3 v roce 2012 má již splněno…“

V materiálu (.pdf) JUDr. Olgy Letáčkové z Výroční konference ROP Severozápad, uskutečněné 10. listopadu 2011 v Ústí nad Labem, jsou mezi OP, na které bylo aplikováno „zesílené řízení rizik“, tyto:

• OP Vzdělávání pro Konkurenceschopnost (MŠMT)

• Integrovaný OP (MMR)

• OP Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT)

• OP Životní prostředí (MŽP)

• OP Technická pomoc (MMR).

3. prosince 2012 pak MMR v tiskové zprávě uvádí, že v případě OP Technická pomoc došlo k realokaci prostředků, zesílené řízení rizik tedy uplatněno nebylo. Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministr Pospíšil zřejmě hovoří o novele Zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu) č. 459/2011 Sb. Průběh schvalování novely lze dohledat na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (dále PSP ČR). V říjnu (tedy na podzim) byl návrh tohoto zákona schválen PSP ČR, a dále byl postoupen Senátu, který jej s pozměňovacími návrhy sněmovně vrátil. Počátkem prosince PSP ČR Senát přehlasovala a koncem prosince byl zákon v říjnovém znění podepsán prezidentem.

Jelikož se jedná o velmi rozsáhlou novelu, k ověření výroku pana ministra byl využit také článek na serveru epravo.cz "Co je nového v trestním řádu od 1. 1. 2012 - část II.", který se věnuje změnám v úpravě institutu vazby v novele trestního řádu.

Ministr Pospíšil se zmiňuje o rozhodování o vazbě ve veřejném slyšení. Novela v bodě 30 vkládá do trestního řádu nové paragrafy 73d až 73g, které se věnují tzv. "vazebnímu zasedání", tedy zasedání, ve kterém se rozhoduje o vazbě. Odst. 1 a 2 paragrafu 73d zní: "(1) Koná-li se hlavní líčení nebo veřejné zasedání, jehož se účastní obviněný, rozhodne soud i o vazbě, je-li to potřebné vzhledem ke stanoveným lhůtám. (2)Rozhoduje-li soud o vzetí obviněného do vazby mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání, nebo rozhoduje-li soudce o vzetí do vazby v přípravném řízení, rozhoduje vždy ve vazebním zasedání". Paragfraf 73f dále stanoví přítomnost osob při vazebním zasedání následovně:

"(1) Vazební zasedání se v řízení před soudem koná za stálé přítomnosti všech členů senátu.(2) Vazebního zasedání se vždy účastní obviněný; jeho účast může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Účast státního zástupce a obhájce při vazebním zasedání není nutná.(3) Vazební zasedání se koná bez účasti veřejnosti."
Rozhodnutí o vazbě tedy může probíhat i na veřejném zasedání, ale existuje i druhá varianta - vazební zasedání není veřejné.

Není zcela jasné, jaká ustanovení měl ministr Pospíšil na mysli, když hovořil o možnosti častějšího podávání námitek. Institut námitky se v novele č. 459/2011 Sb., nevyskytuje a nejsme si tedy jisti co přesně myslel, tuto část výroku tedy nemůžeme ověřit.

Vzhledem k zavádějící části o veřejných slyšeních hodnotíme celý výrok jako zavádějící.