Výrok poslance Mencla hodnotíme na základě analýzy novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání jako pravdivý.

14. října 2011 vstoupila v platnost novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tzv. druhá diginovela, na jejímž základě již ČT1 a ČT 24 neodvádí do Fondu kinematografie výnosy z odvysílaných reklam, respektive z těchto stanic musela být reklama úplně odstraněna. Tento finanční výpadek by dle dané novely měly kompenzovat soukromé televize; sazba poplatku z vysílání reklamy je pro ně stanovena na 2 %, přičemž se předpokládalo, že tato kompenzace dosáhne minimálně 150 milionů Kč, které do té doby ročně odváděla z reklamy Česká televize.

Soukromé televizní stanice však uhradí první odvod z výnosů z reklam teprve v roce 2013. Z toho důvodu došlo dle propočtů k poklesu finančních prostředků Fondu kinematografie o 150.000.000 Kč.

Vzhledem k dohledaným datům z ČSÚ je výrok ministra Schwarzenberga pravdivý.

V roce 2010 dosáhl (ČSÚ - .pdf) export České republiky celkové výše v objemu 2532,8 mld. Kč. Konkrétně pak do zemí EU šlo 83,8% z tohoto objemu a do samotné Spolkové republiky Německo to tvořilo 31, 9%. Výrok ministra zahraničí je tak pravdivý. Nicméně je třeba dodat, že do Německa jde cca 32% celého českého vývozu, ne 30% z vývozu do zemí Evropské unie. Avšak i přes tento rozpor má ministr pravdu, neboť tím se jen zvětšuje jím deklarovaný význam Německa jako země, kam Česká republika vyváží v největším objemu.

V námi nalezeném dokumentu (.doc) vydaném ustavenou Vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 se konstatovaní o předraženém projektu IZIP nevyskytuje.

V roce 2006 byl zřízen zvláštní Vyšetřovací výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zkoumající hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, v jejímž rámci měl být prozkoumán i projekt IZIP. Zkoumání mělo probíhat právě z popudu Davida Ratha, jehož ministerstvo (zdravotnictví) vydalo posudek o finanční náročnosti a minimální efektivitě projektu. Proti tomuto posudku podala protest (.doc) společnost IZIP, obávající se ovlivňování vyšetřovací komise.

Ve zprávě vydané komisí se pak žádné závěry o (ne)funkčnosti a předraženosti IZIP neobjevují, neboť se jí podle výše uvedeného dokumentu komise zatím nezabývala. Zpráva deklaruje, že se ekonomickou stránkou projektu IZIP bude zabývat v budoucnu. Zprávu komise hodnotící projekt IZIP se nám ale mezi zveřejněnými dokumenty nepodařilo nalézt.

Výrok hejtmana Běhounka hodnotíme jako pravdivý, neboť i přes výhrady mají nemocnice v kraji dohromady v posledních 2 letech ziskové hospodaření.

Kraj Vysočina zřizuje celkem 5 nemocnic. Jedná se o nemocnice v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Novém Městě na Moravě, Pelhřimově a Třebíči.

Nemocnice Havlíčkův Brod - výroční zpráva nemocnice (.pdf - str. 16) za rok 2011 v části Ekonomika jsou data, která hodnotí hospodaření nemocnice za roky 2010 a 2011 jako ziskové (4,125 mil., resp. 1,8 mil. Kč.). Nemocnice Jihlava - výroční zpráva jihlavské nemocnice (.pdf - str. 33) za rok 2011 v části Finance uvádí hospodaření nemocnice za roky 2007-2011. Z této části vyplývá, že v letech 2010 a 2011 nemocnice skutečně byla v zisku, konkrétně šlo o 27,4 mil., resp. 10,3 mil. Kč.

Nemocnice Nové Město na Moravě - tato nemocnice měla v roce 2010 kladné hospodaření ve výši 538 tisíc Kč. a v roce 2011 ve výši 92 tisíc. Tyto informace vyplývají z Přehledu hospodaření (.pdf - str. 9).

Nemocnice Pelhřimov - výroční zpráva pro rok 2011 (.pdf - str. 3) uvádí, že tato nemocnice měla v roce 2011 kladný hospodářský výsledek (konkrétně ve výši 254 tisíc Kč.), nicméně v roce 2010 byla nemocnice ve ztrátě - a to ve výši 18, 157 milionu Kč.

Nemocnice Třebíč - v roce 2010 (.pdf - str. 11) byla nemocnice ve ztrátě a to ve výši 5,8 milionu. V loňském roce pak nemocnice dosáhla zisku 274 tisíc.

Celkově tak byly nemocnice v obou letech dohromady v zisku, při pohledu na jednotlivé nemocnice to již neplatí. Navíc byl zisk nemocnic dosažen dotacemi ze strany kraje, bez nichž by nemocnice byly ztrátové. Nicméně fakticky má hejtman pravdu, jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok ministra financí Kalouska byl na základě údajů Českého statistického úřadu a Ministerstva financí ČR označen za pravdivý.

Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí dvě různé statistiky růstu HDP. V první z nich je uvedeno následující.

Rok2006Růst HDP v %6,4

Údaje ze statistiky druhé poté uvádějí toto:

Rok2006Růst HDP v %7,0

Jelikož si ministr nevylepšuje svoji pozici a uvádí nižší číslo růstu, než jaké ve skutečnosti bylo, považujeme tuto část výroku za pravdivou.

Plánovaný strukturální rozpočtový deficit byl v roce 2006 74 miliard. Fakticky však dosáhl čísel jiných.

Ministerstvo financí ČR uvádí číslo -97,3 miliardy.

(pro zdroj z ministerstva je nutné na tamějších stránkách zadat do vyhledávače "Stát v roce 2006 podle předběžných výsledků hospodařil se schodkem 97,3 miliardy Kč")

Tento údaj byl také potvrzen na základě údajů ze stránek Evropské unie. Vynásobením hodnoty deficitu pro rok 2006 v procentech HDP, tedy -2,9%, a hodnot HDP v miliardách, tedy 3352,6, dojdeme taktéž k číslu 97 miliard Kč.

Výrok hodnotíme jako pravdivý , a to na základě informací ze stránek Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Silnice I. třídy jsou ve vlastnictví státu, silnice II. a III. třídy jsou vlastnictvím kraje.

Česká vláda se v lednu letošního roku rozhodla podpořit původní návrh Velké Británie, Francie a Německa, jež se rozhodli usilovat o postupné snížení rozpočtu EU na 0,8% celkového HDP Evropské unie, tudíž opravdu iniciovala podporu postupnému snížení evropského rozpočtu až na 0,8% celkového HDP společenství.

Česká republika původně podporovala návrh Evropské komise, který navrhoval rozpočet ve výši 1,05 % HDP Evropské unie, čímž stála na straně zemí, které nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie. Obrat nastal až na zasedání vlády v úvodu roku 2012, kdy se kabinet rozhodl přehodnotit priority a usilovat po boku čistých plátů (země, které do rozpočtu více přispívají než získávají) o postupnou redukci rozpočtů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Z přírodních poměrů půdy nad městem Česka Lípa Ploučnice (pdf. strana 3) přirozeně meandruje v široké údolní nivě. Na tomto území povodně na řece způsobují rozsáhlé rozlivy ještě před Českou Lípou. Na území města jsou povodněmi ohroženy primárně městské části Robeco, Pod Holým vrchem a průmyslová zóna Dubice.

Výrok Karolíny Peake hodnotíme na základě mediálních zpráv a podmínek výběrového řízení na daný post jako pravdivý.

Po odchodu Jana Komárka v září 2010 byl Pavel Habart pověřen tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou řízením Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Post generálního ředitele však nemohl obsadit, neboť neměl dostatečnou praxi v železniční dopravě. Důležité je, že tedy byl pouze jmenován správcem.

Teprve v únoru 2012 bylo vypsáno nové výběrové řízení (.pdf) na pozici generálního ředitele. Mimo jiné musel mít uchazeč ukončené vysokoškolské vzdělání ekonomického, dopravního, technického či právního zaměření, praxi při řízení provozu drah, minimálně pětileté manažerské zkušenosti a také zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek.

Stejně jako nemohl být Pavel Habart jmenován generálním ředitelem v roce 2010, nesplňoval taktéž podmínky patřičného vzdělání a praxe při tomto výběrovém řízení. Post nakonec obsadil Jiří Kolář, který dosud působil v představenstvu Českých drah.

Na základě údajů z informačního portálu Karlovarského kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Karlovarském kraji existuje mnoho středních odborných škol. Podle přehledu z Informačního portálu Karlovarského kraje jsou technické střední školy (podle počtu vypisovaných oborů) velké dvě - Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov, která nabízí také bakalářský studijní program a Integrovaná střední škola Cheb.