Bártovu verzi soud přijal, ovšem ne "plně". Netvrdí, že Kočí jednala podvodně (dle § 209 trestního zákoníku).

Jak zmiňujeme v hodnocení jiných Bártových výroků, soud přijal Bártovu "verzi o půjčkách", která (odůvodnění, .pdf, str. 22) " nebyla žádným přesvědčivým způsobem vyvrácena či aspoň zásadně zpochybněna [...] skutková verze obhajoby byla mimo jakoukoli důvodnou pochybnost prokázána ".

Pokud jde o úmysl Kočí a Škárky obrátit půjčky v úplatek, s tím soud jednoznačně souhlasí a označuje za skutečnost, že " si o peníze řekli právě s úmyslem obžalovaného zdiskreditovat " (str. 26 odůvodnění).

Bárta ovšem zmiňuje, že Kočí a Škárka půjčky měli vylákat "podvodně", což v případě Kočí soud připouští (na str. 23 odůvodnění zmiňuje, že by u Kočí mělo být posouzeno podezření ze spáchání podvodu dle § 209 tr. zákoníku).

Soud tedy částečně podporuje Bártovo tvrzení zmínkou o podezření Kočí, ale nevyjadřuje se kategoricky o jejím chování jako podvodném, a výrok Víta Bárty tedy hodnotíme jako zavádějící.

Na základě dohledaných informací o zdravotnických zařízeních zřizovaných Pardubickým krajem hodnotíme výrok Martina Netolického jako pravdivý.

Webové stránky Pardubického kraje popisují zdravotnická zařízení, která jsou krajem zřizována. Jde celkem o 15 zařízení, 5 z nich jsou pak akciové společnosti. Konkrétně to jsou nemocnice v Chrudimi, Litomyšli, Ústí nad orlicí, Pardubicích a Svitavách. Výrok Martina Netolického je tak přesný, a proto jej hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť nebylo zastaveno vyplácení odměn a k jejich vracení docházelo postupně později.

Vyplácení odměn (a jejich zvýšení) v řádu desetitisíců pro radní kraje, kteří byli členy dozorčích rad některých krajských firem (např. Krajská nemocnice Liberec), vzbudilo negativní ohlas i reakci opozice. 24. listopadu 2011 bylo přislíbeno navrácení odměn, přesto ještě 12. prosince 2011 Pavel Petráček svou odměnu nevrátil. 11. června 2012 do situace zasáhla také Policie ČR a mj. obvinila i primátorku Liberce Martinu Rosenbergovou.

Čeká se tedy na to, zda obvinění porušili povinnosti při správě cizího majetku.

Pro doplnění: Ne všichni radní pobírali odměny.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to především na základě slov Michala Haška (ČSSD), který v Otázkách Václava Moravce 18. 3. 2012 uvedl následující: "Také bychom navrhli zavedení zvláštní daňové sazby u daně z příjmu právnických osob, například pro banky, energetické společnosti nebo telekomunikační společnosti."

Odkaz na jeho slova naleznete zde.

Vzhledem k tomu, co Michal Hašek uvedl v Otázkách Václava Moravce, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok poslance Johna je pravdivý, neboť volební program TOP09 skutečně obsahuje podobný závazek.

Volební program TOP09 pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (volby 2010) v části 4 (s. 18) - Reforma důchodového systému - obsahuje formulaci, že: " vstoupí-li občan do nově vzniklého kapitalizačního (II. pilíř) pilíře a má-li rodiče pobírající starobní důchod, je z jeho účtu rodičům pravidelně odesílána částka ve výši 2%." Radek John má tedy pravdu, byť je možná výše potenciálně odesílaných prostředků směrem k penzistům mírně rozdílná.

Tento výrok je nepravdivý, neboť neodpovídá reálným výdajům Pardubického kraje. V případě úhrady poplatků za rok 2009 Zedník uvádí dokonce dvojnásobnou částku.

V přílohách (.zip - příloha č. 7, list 24) závěrečného účtu rozpočtu Pardubického kraje za rok 2009 činily celkové výdaje za regulační poplatky ve zdravotnictví 30 654 550 Kč. V roce 2010 (.zip - příloha č. 10, list 24) pak byla závěrečná suma celkem 20 068 429 Kč.

Pro doplnění: Původní schválená částka pro rok 2010 byla pouze 17 mil. Kč. Zastupitelé Pardubického kraje navíc rozhodli, že již od 2. června 2010 nebudou jako první v ČR hradit regulační poplatky ve zdravotnictví z krajských financí.

Chráněné zeměpisné označení (v češtině se zkratkou CHZO, v angličtině PGI - protected geographical indication) je skutečně možno udělit pouze zemědělským výrobkům a potravinám, které jsou vyrobeny nebo zpracovány nebo připravovány na daném zeměpisném území.

Definici PGI v anglickém znění lze nalézt v Nařízení Rady (ES) č. 510/2006, v článku 2 odst. 1 b).

Pro ČR je CHZO ukotveno v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a o změně zákona o ochraně spotřebitele, v paragrafu 2 odst. b): " Pro účely tohoto zákona se rozumí: b) zeměpisným označením název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území."

Důležité je v této definici slůvko " nebo ". Chráněné zeměpisné označení se od chráněného označení původu liší v tom, že v prvním případě musí být některé (minimálně jedna) fáze výroby (prvotní výroba nebo zpracování nebo příprava) produktu na daném geograficky vymezeném území (některé fáze mohou tedy probíhat na území jiném), ve druhém případě se všechny fáze musí odehrávat na daném území. Při udělování označení CHOP se tedy vyžaduje mnohem striktnější vazba na dané území než u označení CHZO.

Takto rozdíly mezi těmito dvěma označeními udává na svých stránkách také Úřad průmyslového vlastnictví.

Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Plánovaný harmonogram výběru a stavby nového úložiště v zásadě potvrzuje časový plán, který zmiňuje Ladislava Jirků. Samotná realizace stavby a spuštění by mělo proběhnout v letech 2050 - 2065. Geologický průzkum je naplánován v rozmezí let 2010-2015.

V současné chvíli se vyjednávají smlouvy o provedení geologických průzkumů, která by měly v případě úspěšného podpisu začít přístí rok. Některé obce proti průzkumu protestují, jsou ale i takové, pro které je geologický průzkum spojen s vítaným finančním příspěvkem do obecních rozpočtů. Obce se ale ujišťují, že souhlas s průzkumem, ani obdržené finanční kompenzace neznamenají nutně souhlas s vybudováním úložiště. V tomhle ohledu budou finální rozhodnutí činěna až v horizontu let.

Výrok ministra Drábka musíme ohodnotit jako neověřitelný. Důvodem je absence konkrétního zdroje, jenž by podpořil nebo vyvrátil jeho tvrzení.

OKsystem, s.r.o., se mj. dlouhodobě zabývá tvorbou informačních systémů pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). MPSV od začátku letošního roku změnilo systém výplat sociálních dávek (a tím i dodavatale - bez otevřeného výběrového řízení) a na začátku roku se dostalo do problémů, neboť se řada míst, která měla zmíněnou činnost zajišťovat, dostala do skluzu, byla zahlcena a tudíž byl celý systém velmi zpomalen, někde dokonce i paralyzován.

Ministerstvo samo na tiskovém brífinku 2. a 3. února letošního roku uvádělo, že problémy byly způsobeny také předchozím dodavatelem a provozovatelem systému (tedy OKsystem), což tato firma striktně popřela.

Ředitel společnosti OKsystem Martin Procházka 16. února v rozhovoru pro tyden.cz mj. uvedl, že tato firma disponuje systémy, které jsou již nastaveny na změny přijaté k 1. lednu 2012. V rozhovoru pro MF DNES z 9. února 2012 tvrdí (.jpg) ředitel Procházka, že 90% všech výplat dávek bylo zpracováno prostřednictvím starého systému jeho firmy, které proběhly bez problémů.

Nejsme nicméně schopni (kvůli absenci nezávislého zdroje) rozhodnout, nakolik fungoval starý a nový systém vedle sebe, nakolik se vzájemně podporovaly, a musíme tudíž označit výrok ministra Drábka za neověřitelný.

Tento výrok označujeme jako neověřitelný. Ze zápisů Rady (.pdf) či Zastupitelstva (.pdf) kraje vyplývá, že ve věci působení společnosti Oredo s.r.o., došlo na půdě obou institucí k rozpravám nad jejím působením. Konkrétní zápis, který by hovořil o výzvě Martina Netolického směrem k řediteli společnosti Vladimíru Záleskému však dohledatelný není (zápisy jsou ve svém obsahu nekonkrétní).