Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v programovém prohlášení vlády se počítalo se snížením objemu mezd státní správy pouze o 10 %.

Citujme programové prohlášení vlády: ..."...Vláda sníží objem mezd v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích příští rok nejméně o desetinu s výjimkou pedagogických pracovníků. To neznamená automatický pokles platů. Vláda přenechá v kompetenci jednotlivých ministrů, zda půjde o úsporu vzniklou snížením mezd, propouštěním nebo kombinací. Další tři roky se objem mzdovýchprostředků nezvýší, což bude představovat tlak na růst efektivity státní správy.Důsledné šetření v rámci zbylých provozních výdajů organizačních složek státu a příspěvkových organizací povede příští rok k jejich snížení minimálně o 10 %. " Data mzdových úspor jednotlivých ministerstev jsou pak k dispozici v dokumentu " Dva roky vlády ".

Výrok hodnotíme jako zavádějící. V obou zmíněných zemích se sice proti přijetí Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) zformovala významná opozice, nejedná se však o většinový názor a mechanismus již prochází ratifikační procedurou.

Česká republika a Velká Británie jsou dvě země, které jako jediné ze zemí EU nepřijaly fiskální pakt. (.pdf, str. 6) Co se týče Evropského stabilizačního mechanismu nezaujímají tak jednoznančný společný postoj, a to zejména kvůli své odlišné výchozí pozici. ESM je mechanismem stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Velká Británie má na přijetí eura trvalou výjimku a podle slov britského premiéra (.pdf, str. 4-5) Davida Camerona nebude bránit státům eurozóny v přijetí tohoto mechanismu, sama však nemíní být jeho součástí. Vztah České republiky k ESM je odlišný, jelikož se od ní očekává, že do budoucna euro přijme a součástí Evropského stabilizačního mechanismu se tudíž stane.

Ani jedna ze zmíněných zemí tedy nevyslovila tento mechanismus striktně neodmítla. V České republice již byl vznik ESM schválen v parlamentu (.pdf) i senátu (.pdf) a čeká se na podpis prezidenta Klause. Ve Velké Británii se prozatím konalo druhé čtení v parlamentu.

V souvislosti s administrací evropských fondů zaslala EK České republice tzv. warning letter, který na základě tiskové zprávy ministerstva pro místní rozvoj po téměř všech členských zemích vyžaduje důslednější kontrolou a splnění určitých opatření před odesíláním žádostí o platby.

Tato zpráva zároveň potvrzuje, že " bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky." Výhrady EK, směřující k absenci zákona o státní službě, pak mají být operativně řešeny metodickými postupy pro výběr zaměstnanců ve strukturálních fondech.

Varovný dopis doposud nebyl uveřejněn, proto Demagog.cz požádal Úřad vlády České republiky o zaslání jeho plného znění, a tedy zveřejnění konkrétních výtek Komise vůči čerpání z fondů EU. Čekáme na odpověď. Na základě dostupných zdrojů tedy Zaorálek mluví pravdu ve věci výhrad vůči personální politice, jestli se však jedná konkrétně o problém permanentního střídání lidí zodpovědných za administraci fondů, se nám zatím ověřit nepodařilo.

Z toho co se nám podařilo dohledat se Jaromír Drábek k návrhům ČMKOS vyjadřoval spíše kriticky. Například ve výjadření Jaromíra Drábka, kde reaguje na vyjádření odborů "6 lží Jaromíra Drábka" konkrétně pak na výrok, že "odbory jen kritizují a vlástní návrh nemají". V celém znění se zde Jaromír Drábek vyjadřuje takto:

"Dosavadní aktivita odborů se vyznačovala především trvalým odmítáním stabilizovat současný průběžný důchodový systém v reakci na demografický vývoj (např. zvýšením důchodového věku).

Návrhy zvyšující důchodové dávky bez nalezení zdroje financování nebo zvyšující již tak vysokou pojistnou sazbu nejsou akceptovatelné a poslaly by ČR na trajektorii rychle rostoucího dluhu se všemi důsledky. Obtížně se také polemizuje s kritikou návrhu vzniku důchodového fondového systému s dobrovolnou účastí, když ČMKOS sama navrhuje vznik dobrovolného fondového systému v rámci tzv. třetího pilíře. Poněkud logicky nepochopitelné je i to, že odborový svaz kritizuje penzijní fondy a princip spoření (nelze vyloučit krátkodobý pokles hodnoty úspor), ale na druhé straně prosazuje fondy na zaměstnanecko-zaměstnavatelské bázi. I tento typ spoření je přece vystaven investičnímu riziku.

Zaměřit se na třetí soukromý pilíř nestačí, protože u spoření ryze z vlastních prostředků nelze vyloučit předčasné výběry. A těch není málo. Druhý fondový pilíř oproti tomu přináší záruku, že prostředky budou k dispozici při odchodu do důchodu.

Spíše než předčasný odchod do důchodu u namáhavých profesí (kterých však bude postupně v souvislosti s vědeckotechnickým pokrokem ubývat) je nutno se zaměřit na zlepšení pracovních podmínek a zamezení možnosti poškození zdravotního stavu pracovníka. Následně je vhodné, třeba. pomocí rekvalifikace, upřednostnit uplatnění ve zdraví nepoškozujícím zaměstnání.

Debata o výsledné podobě důchodové reformy však ještě není definitivně uzavřena a je jasné, že nalezení širšího politické a celospolečenské shody je základním předpokladem pro dlouhodobou stabilitu a udržitelnost důchodového systému na desetiletí dopředu. Bylo by velkou chybou prosazovat změny s vědomím, že je někdo jiný za pár let odmítne. K tomu je však nutný věcný dialog s opozicí, zaměstnavateli i odbory, nikoliv automatický nesouhlas s jakýmkoliv návrhem."

Lze tedy říci, že nějaký zjevný souhlas Jaromíra Drábka s návrhem ČMKOS zde patrný není. Poměrně smířlivě se vyjadřuje v diskusním pořadu partie z 18.9. 2011, kde tvrdí: " Já na to mám naprosto jednoznačný názor. Ano, takové setkávání, taková argumentace má smysl, pokud ty argumenty jsou věcné. A my jsme dostali písemné stanovisko od Českomoravské konfederace odborových svazů, které je, a teď dávám příklady, které je velmi propracované, má i tu část metodickou i tu část konkrétní a my ty argumenty prostě bereme vážně, zabýváme se jimi a buď je odargumentujeme zpátky, anebo je vezmeme v úvahu při tom dalším postupu. Podobným způsobem jsme dostali stanovisko konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Zase konkrétní argumenty, které, se kterými můžeme souhlasit jednotlivě, nemusíme s některými z nich souhlasit, ale rozhodně je bereme v úvahu, a určitě v úterý večer o nich budeme diskutovat."
Z tohoto vyjádření je patrné, že Jaromír Drábek chválí propracování návrhu a metodologii, nikoliv však cíle tohoto návrhu, kde říká, že je ochoten jednat o jednotlivých argumentech. Říci v tomto případě, že Jaromír Drábek označil tento návrh reformy za velmi dobrý a kvalitní je přinejmenším poměrně zavádějící vytrhávání z kontextu, proto označujeme výrok, respektive obhajobu Jaromíra Drábka za pravdivou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Strana SPOZ má ve svém volebním programu doslova uvedeno: „... Protože pokračuje rozkrádání státního i veřejného majetku, připravíme zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Budeme usilovat o to, aby jakýkoliv majetek, získaný nelegálním způsobem, byl v duchu platných zákonů zabaven.”

Obdobný návrh zákona z dílny ČSSD v tomto volebním období již dvakrát neprošel,návrh první, návrh druhý.

Na základě průzkumů veřejného mínění CVVM označujeme tento výrok za pravdivý.

Podle průzkumu veřejného mínění (.pdf) CVVM z dubna 2012, na který se Soňa Marková odvolává, je skutečně aktuálně s politickou situací nespokojeno 79 % respondentů. Toto číslo nebylo podle starších průzkumů (.pdf) během dvou minulých let vyšší.

Na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Shrnutí legislativy (i navrhované), která se nějak dotýkala církví můžeme nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. O restitucích se jednalo vážněji poprvé v roce 1997, kdy byla KDU-ČSL členem vlády (konkrétně druhé Klausovy vlády) Následně přišlo téma církevních restitucí znovu v roce 2008, v době druhé Topolánkovy vlády, které byla KDU-ČSL také členem.

Výrok Petra Šilara byl po analýze volebního programu ODS z roku 2010 označen za pravdivý.

V roce 2010 proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Při této příležitost ODS vytvořila zatím poslední ucelený volební programový dokument s názvem Řešení, která pomáhají (.pdf), z něhož jsme při hodnocení výroku vycházeli.

Analýza tohoto dokumentu tedy potvrzuje slova Petra Šilara, o potravinové soběstačnosti zde není opravdu zmínka.

Některé části textu mohou pouze okrajově napovědět postoj ODS k této problematice. V kapitole zemědělství je zmíněn význam podpory výroby typických regionálních potravinářských specialit a celkově podpory domácích potravin. Hned v úvodu dokumentu je ovšem uvedeno, že"Česká republika není izolovaný ostrov. Její ekonomika je provázána s okolním světem."

Výrok Martina Půty jsme nuceni hodnotit jako neověřitelný. Zrušení tzv. porcování medvěda nemělo být na pořadu jednání zastupitelstva 28. srpna 2012. Do současné chvíle však není Libereckým krajem zveřejněna informace o jednání, hlasování či usnesení zmíněného jednání, tudíž nejsme schopni s jistotou tvrdit, zda již byl tzv. medvěd zrušen či nikoliv.

V návrhu jednání zastupitelstva na den 28. srpna 2012 bylo tzv. porcování medvěda stále na pořadu jednání. Šlo o bod 12 (.pdf): Změna rozpočtu – rozpočtové opatření č. 174/12 - úprava kapitoly 935 – Grantový fond a poskytnutí dotací z grantového programu G-99 "Akce financované z rozhodnutí zastupitelstva a Rady Libereckého kraje".

V návrhu jednání není žádná zmínka o tom, že by měl být tento program na jednání tohoto zastupitelstva rušen. Je však nemožné to s jistotou potvrdit, neboť Liberecký kraj nemá zveřejněn zápis/usnesení/hlasování ze zmíněného jednání zastupitelstva. Po zveřejnění těchto informací bude odůvodnění tohoto výroku doplněno. V současné chvíli jsme ovšem nuceni hodnotit výrok jako neověřitelný.

Doplnění po zveřejnění zápisu: Navrhovaný program byl dodržen, zmíněný program (lidově řečeno porcování medvěda) zrušen nebyl, naopak na tomto jednání zastupitelstva byl rozdělen zhruba milion a čtvrt korun na nejrůznější projekty.

Podle statistiky Eurostatu zaznamenala Česká republika v předchozím roce z uvedených zemí nejmenší růst, a to 1,7 %. Tahounem v této čtveřice je jednoznačně Polsko, které ekonomicky rostlo o 4,3 % HDP.

Co se týče prognóz pro letošní rok, Česká republika má podle Eurostatu stagnovat na 0 % HDP růstu.

Ostatní země si povedou lépe než ČR - Německo bude růst o 0,6 %, Rakousko o 0,7 %, nejlépe si povede Polsko s růstem 2,7 %.