V roce 2009 byl skutečně Jaromír Drábek společníkem ve firmě iDTAX, podle záznamů v obchodním rejstříku od 26.května do 2.listopadu 2009. Smlouva o převodech obchodních podílů zbyvajících podílníků byla uzavřena 16.11. 2010, tedy v době kdy už nebyl Jaromír Drábek podílníkem. Nebyl jím v té době už ani náměstek Šiška, který skončil jako jednatel firmy 27.7. 2010. Nejde tedy ani o střet zájmů, jak padlo v diskusi.

Výrok samotný můžeme považovat za pravdivý.

Na základě statistik OECD tento výrok označujeme za nepravdivý.

Poslední dostupné informace OECD o délce roční pracovní doby jsou z roku 2010. Údaje pro rok 2011, které mohou vypadat jinak, zveřejněny nejsou. Přesto se poslanec Opálka přímo odvolává na údaje OECD, a z tohoto důvodu budeme považovat za výchozí poslední dostupná data, tzn. data z roku 2010.

Tato data České republice přisuzují průměrně 1 947 pracovních hodin ročně, což je méně než 2 000. Přitom poslanec Opálka hovoří o "více než 2 000 hodinách" za rok. Proto hodnotíme výrok jako primárně nepravdivý, protože poslanec chybně pracuje s čísly a upravuje je ve svůj prospěch.

Zavádějící se může zdát srovnání se Spolkovou republikou Německo. Německo se skutečně nachází pod hranicí 1 500 pracovních hodin ročně, avšak tato země je extrémním příkladem, a je pod hranicí průměru zemí OECD, tj. 1 749 pracovních hodin ročně. Vhodnější srovnání tak představuje srovnání s průměrem, než s jedinou zemí vytrženou z kontextu. Dále nás poslanec těmito čísly přirovnává k Řecku či Korei. Kromě Řecka a Korey však komunistický poslanec "zapomněl" zmínit další země, které jsou v žebříčku před Českou republikou, např. Chile, Maďarsko a Rusko, či jí jsou velice blízko, jako např. Polsko.

country20062007200820092010Korea2 3462 3062 2462 2322 193Greece2 1482 1152 1162 1192 109Chile2 1572 1652 1282 0952 068Russian Federation1 9992 0001 9971 9731 976Hungary1 9891 9851 9861 9681 961Czech Republic1 9971 9851 9921 9421 947Poland1 9851 9761 9691 9481 939zdroj OEDC

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf) Eurostatu o vládních dluzích ve 4. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 23. dubna 2012. Z této zprávy vyplývá, že Česká republika patří do první třetiny nejméně zadlužených zemí v EU, konkrétně je 7. nejméně zadluženou zemí sedmadvacítky.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 41,2 % HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,0 % HDP a nejvyšší Řecko, jehož dluh činí 165,3 %. Přehledně zpracovanou tabulku zaměřenou pouze na tuto informaci zveřejnila i mnohá česká média jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý, skupina poslanců ČSSD v této otázce opravdu podala podání k Ústavnímu soudu.

Podle informací dostupných na stránkách Ústavního soudu: „Poslanci Parlamentu ČR podali Ústavnímu soudu návrh na zrušení tzv. zdravotnické reformy, která dělí zdravotní péči hrazenou z veřejného pojištění na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Celkem 51 poslanců v čele s Bohuslavem Sobotkou žádá zároveň Ústavní soud o přednostní projednání návrhu.“ Stalo se tak v prosinci 2011. Text podání je dostupný na stránkách Ústavního soudu (.pdf).

Výrok hejtmana Haška je nepravdivý. David Rath neodstoupil během 24 hodin od svého zadržení, nýbrž to učinil během asi 43 hodin.

Server iHNed zpracoval chronologicky významné momenty při vypuknutí kauzy Rath. David Rath byl zadržen policií 14. května v cca 20:00. Na pozici hejtmana Středočeského kraje pak rezignoval (Idnes - .jpg) 16. května v 15 hodin a v 16 hodin vystoupil z ČSSD.

Michal Hašek explicitně uvádí "během 24 hodin" a z tohoto důvodu tedy musíme hodnotit jeho výrok jako nepravdivý.

Francouzká ústava potvrzuje, že francouzský prezident potřebuje k udělení milosti kontrasignaci.

Podle francouzské Ústavy, platné od 8.října 1958, skutečně prezidentskou milost kontrasignuje předseda vlády a ministr spravedlnosti. Je to jedna z oblastí, ve kterých je vyžadována účast dalšího prvku výkonné moci. Přesněji tuto právní úpravu můžeme dohledat v Hlavě II. článku 17, který stanovuje, že prezident rozhoduje o milostech. V článku 19 je pak zmíněna nutnost kontrasignace pro toto rozhodnutí.

Tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) je skutečně v českém právním řádu obsažen a dává hlavní kompetence v oblasti zahraniční politiky téměř výhradně do rukou ministra zahraničních věcí České republiky (s výjimkou pravomocí svěřených prezidentu republiky) - výrok Karla Schwarzenberga je tedy v kontextu kompetenčního zákona pravdivý.

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (tzv. kompetenční zákon), v paragrafu 6 popisuje kompetence Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Konkrétně pak v bodě 1 uvádí, že "Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, dále pak v bodu 2 říká, že Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením..." Bod 3 f) pak popisuje, že "ministerstvo zahraničních věcí dále zejména koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod." Pro oblast zahraniční politiky je důležitá také osoba prezidenta České republiky, neboť podle Ústavy České republiky (Článek 63 bod 1a) "prezident zastupuje stát navenek a (Článek 63 bod 1b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy."

V oblasti zahraniční politiky tak český premiér opravdu není nadřízeným ministra zahraničních věcí, v kontextu kompetenčního zákona tedy Karel Schwarzenberg vyřkl pravdivý výrok.

Výrok Marka Poledníčka je s jistou výhradou pravdivý. Liší se výše částky, o kterou má na tom ve výsledku být Moravskoslezský při privatizaci nemocnice lépe, než Karlovarský kraj také při privatizaci nemocnice.

Karlovarský kraj pronajal soukromé společnosti Nemos na 20 let nemocnici v Sokolově. O této akci informoval server iHNed 27. prosince 2012. Celkem za těchto 20 let si má přijít na 60 miliónů Kč, tudíž jde o 3 mil. ročně, jak říká Marek Poledníček. Kromě této částky se zavázal investor, že do nemocnice nalije dalších 30 mil. Kč. Celková částka (90 mil. Kč) tak tedy sedí.

Situace v Moravskoslezském kraji se točila kolem nemocnice v Novém Jičíně. Hejtman Palas ji pronajal na 20 let společnosti Agel (tu vlastní Tomáš Chrenek). Server Aktuálně.cz informoval, že se investor zavázal k převzetí závazků nemocnice (výše 270 mil. Kč), dále k investicím do zařízení ve výši 200-220 mil. Kč. Za roční pronájem by pak investor po dobu 20ti let platil 25 mil. Kč bez DPH. Celkem by tak Moravskoslezský kraj při jednoduché komparaci obou výsledných částek získal dokonce více, než kolik uvádí Marek Poledníček, neboť on do své kalkulace nezapočítává dluh v novojičínské nemocnici, který by skupina Agel převzala.

Co se týká předvolebních slibů ČSSD, strana na svých oficiálních internetových stránkách, na webových stránkách ČSSD v Karlovarském ani Moravskoslezském kraji nemá vyvěšen svůj oficiální volební program, volič tedy nemá nárok kontrolovat přímo reálné plnění slibů této strany. Nicméně samotný předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v kauze privatizace nemocnice v Novém Jičíně veřejně tvrdil (video), že " Sociální demokracie je politická strana, která se staví programově proti tomu, aby se pronajímala, či privatizovala krajská či státní lůžková zdravotnická zařízení, pokládám tuto věc za velmi zásadní..." V již zmíněném článku serveru iHNed z 27. prosince roku 2010 mluví o pronájmu nemocnice v Sokolově, tedy v Karlovarském kraji David Rath (tehdejší poslanec, hejtman a stínový ministr zdravotnictví za ČSSD), kdy tvrdí: " Pronájem jakékoli nemocnice je ve skutečnosti prakticky to samé jako její privatizace. Pronájem sokolovské nemocnice je proto hrubé porušení programu ČSSD. Pokud by byla sokolovská nemocnice zbytečná, tak bych její pronájem ještě možná pochopil. Jenže tato nemocnice patří do základní sítě nemocnic. Pan Novotný (hejtman Karlovarského kraje) byl kvůli této věci na předsednictvu strany a tam mu bylo jasně řečeno, že je to nepřijatelné ".

Výrok hodnotíme na základě dohledaného zdroje z ČT jako pravdivý.

Česká televize o problematice vysílače Ještěd informovala 4. srpna 2010, kdy ve svém textu uvádí, že: "... Koupit Ještěd chtělo už minulé vedení kraje, vyčlenilo na to 100 milionů korun." Současně bychom chtěli upozornit, že usnesení Rady Libereckého kraje ve volebních obdobích 2000-2004 a 2004-2008 nejsou dostupná. Na internetových stránkách kraje je pak doslova napsáno: „...Z důvodu ochrany osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění, nejsou usnesení Rady Libereckého kraje, přijatá v tomto volebním období zveřejněna na webových stránkách. Všechna tato usnesení jsou dostupná na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.“

V roce 2008 se výše státního dluhu pohybovala na úrovni 28 %, v roce letošním je již lehce přes 41 %. Výrok poslance Rykaly je tak pravdivý.