Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf) Eurostatu o vládních dluzích ve 4. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 23. dubna 2012. Z této zprávy vyplývá, že Česká republika je 7. nejméně zadluženou zemí sedmadvacítky.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 41,2 % HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,0 % HDP a nejvyšší Řecko, jehož dluh činí 165,3 %. Přehledně zpracovanou tabulku zaměřenou pouze na tuto informaci zveřejnila i mnohá česká média jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Výrok je pravdivý jak v konstatování trvajícího poklesu chovů vepřového a růstu produkce především řepky, tak ve zdůvodnění spočívajícím ve vysokých nákladech na chov vepřového.

Např. Komoditní karta Vepřové maso březen 2012 (.docx) ministerstva Zemědělství (MZ) obsahuje statistiky za poslední roky, které jasně demonstrují dlouhodobý pokles chovu vepřového. Situaci chovu vepřového pak shrnuje internetový zemědělský portál Agroweb:

"V posledních třech letech však pokles produkce výrazně zrychlil a toto odvětví zemědělské výroby doslova bojuje o přežití. Ceny jatečných prasat se propadly na patnáctileté minimum a český trh je stále více zásoben masem ze zahraničí. Mnoho zemědělských podniků proto z ekonomických důvodů od výroby ustupuje a chovy prasat zcela ruší." Nejnovější dostupná Situační a výhledová zpráva Olejniny (.pdf) z prosince 2009 pak konstatuje:

"Veškeré sklizené řepkové semeno nachází uplatnění na domácích i zahraničních trzích. Řepka olejná představuje v České republice pro pěstitele jednou z rentabilních komodit. V České republice se zavedení povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot od 1. září 2007 projevilo výrazným nárůstem výroby metylesteru řepkového oleje a tím i zvýšenou poptávkou po řepkovém semeni. Zvyšující se poptávka na domácím, ale hlavně na zahraničním trhu měla vliv navýrazný růst CZV, deklarovaných hodnot při zahraničním odchodu a hlavně cen burzovních." Pěstování řepky se tedy vyplácí. Petr Šilar ve svém výroku poukazuje na dlouhodobý jev českého zemědělství a tím je pokles živočišné výroby, nejvíce právě u chovu vepřového, a naopak růst výroby rostlinné, nejvíce u řepky olejné. Jeho slova potvrzuje i Petr Bendl v úvodním slovu ministra zemědělství Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2010 (.pdf):

"Dlouhodobě rentabilní komoditou zůstává také řepka. Dalšími významnými olejninami jsou slunečnice, mák setý a hořčice setá. České zemědělství dlouhodobě trápí pokles živočišné výroby, zejména u prasat, drůbeže a jatečného skotu." Podobně zpráva ministerstva zemědělství Zemědělství 2010 v tab. 1: SZÚ - Výsledky účtu výroby - uvádí, že index let 2010 a 2009 je u souhrnné rostlinné produkce (ukazatel 10) 104,8, kdežto u živočišné produkce (ukazetel 13) 95,9. Jde tedy o růst u rostlinné a pokles u živočišné výroby.

Zbývá snad jen dodat, že výraz zemědělci chápeme jako označení celého sektoru, v němž probíhají zmíněné změny. Velmi těžko bychom totiž pouze z veřejně dostupných zdrojů ověřovali, jestli každý konkrétní zemědělec skončil s chovem vepřů a místo toho začal s produkcí právě a jen řepky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Z mediálních zdrojů odkazujících na analýzu společnosti Capgemini vyplývá, že v rozmezí let 2010-2011 se v České republice skutečně zvýšil počet dolarových milionářů o 29 %. O tomto trendu informovala na svém webu Česká televize, konkrétně uvedla následující informaci : "V Česku loni (uveřejněno 22.9.2011) vzrostl počet dolarových milionářů o více než 29 procent, přes milion dolarů mělo 16 200 lidí. Vyplývá to ze zprávy firem Capgemini a Merrill Lynch Global Wealth Management." Obdobné informace se objevily také na serverech E15, Eurozpravy a Deník.cz. Samotná analýza společnosti Capgemini je po zaregistrování dostupná zde.

Vzhledem k těmto informacím tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Část výroku zmiňující možnost připojení k paktu je podle článku 15 pravdivá. Ve zmiňovaném textu (.pdf) se tvrdí, že: " Tato smlouva bude přístupna i členským zemím Evropské unie, které v současnosti nejsou smluvními stranami."

Ivo Kočandrle se opírá o správná data a oficiální předpoklady, proto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.

Zadluženost Libereckého kraje se na konci roku 2011 skutečně nacházela ve stanoveném rozmezí 700 – necelých 800 mil. Kč. Přesně podle závěrečného účtu (.xls; Tabulková část, tabulka č. 40) za rok 2011 (schváleném zastupitelstvem Libereckého kraje dne 26. června 2012) se jedná o 716 215 388,47 Kč za bankovní úvěry a 60 038 000 Kč za ostatní závazky - tedy o cca 776 mil. Kč.

Ve schváleném rozpočtu (.rtf; Textová část) na rok 2012 se počítá se splátkou dosavadních úvěrů ve výši 56 195 000 Kč, čímž by se dluh dostal na úroveň přibližně 720 mil. Kč. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo další úvěr na komplexní opravu mostů na silnicích II. a III. třídy ve výši 500 mil. Kč. Čerpání tohoto úvěru mělo začít právě letošní rok. Sečteme-li uvedené sumy, dostaneme částku 1,22 mld. Kč, tedy na odhadovanou částku "někde na 1,2 mld. Kč".

Projevy Gerryho Adamse vyznívají ve smyslu slov Nigela Farage, přesnou citaci tohoto znění se nám však nepodařilo dohledat, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Ve smyslu výroku Nigela Farage se nám podařilo nalézt velikonoční proslov Gerryho Adamse z dubna 2012 v Corku kde mimo jiné uvádí:

„Tato Smlouva (o fiskální odpovědnosti; Austerity Treaty, pozn.) zakotví úsporná opatření v ústavě. To není vize roku 1916. To je úplný opak Proklamace (o irské nezávislosti, poz.) . Znamenalo by to další výraznou redukci naší suverenity a předání demokratických práv irského lidu do rukou nevolených a neodpovědných byrokratů v Bruselu, Štrasburku a Frankfurtu.“

Chráněné označení původu (v češtině se zkratkou CHOP, v angličtině PDO - protected designation of origin) je skutečně možno udělit pouze zemědělským výrobkům a potravinám, které jsou vyrobeny, zpracovány a připravovány na daném zeměpisném území za užití uznaného know-how.

Definici PDO v anglickém znění lze nalézt v Nařízení Rady (ES) č. 510/2006, v článku 2 odst. 1 a).

Pro ČR je CHOP ukotveno v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a o změně zákona o ochraně spotřebitele, v paragrafu 2 odst. a): " Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) označením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení."

Chráněné označení původu se tedy od chráněného zeměpisného označení liší v tom, že v prvním případě se všechny fáze musí odehrávat na daném území, ve druhém potom musí být některé (minimálně jedna) fáze výroby (prvotní výroba nebo zpracování nebo příprava) produktu na daném, geograficky vymezeném území (některé fáze mohou tedy probíhat na území jiném). Při udělování označení CHOP se tedy vyžaduje mnohem striktnější vazba na dané území než u označení CHZO.

Takto rozdíly mezi těmito dvěma označeními udává na svých stránkách také Úřad průmyslového vlastnictví.

Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Plánovaný harmonogram výběru a stavby nového úložiště v zásadě potvrzuje časový plán, který zmiňuje Ladislava Jirků. Samotná realizace stavby a spuštění by mělo proběhnout v letech 2050 - 2065. Geologický průzkum je naplánován v rozmezí let 2010-2015.

V současné chvíli se vyjednávají smlouvy o provedení geologických průzkumů, která by měly v případě úspěšného podpisu začít přístí rok. Některé obce proti průzkumu protestují, jsou ale i takové, pro které je geologický průzkum spojen s vítaným finančním příspěvkem do obecních rozpočtů. Obce se ale ujišťují, že souhlas s průzkumem, ani obdržené finanční kompenzace neznamenají nutně souhlas s vybudováním úložiště. V tomhle ohledu budou finální rozhodnutí činěna až v horizontu let.

Text novelizovaného zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu doslovně o nutnosti předem nahlášené kontroly nemluví. S ohledem na to, že byl výrok Jeronýma Tejce vysloven při debatě o otázce novele zákona o NKÚ, je potřeba jeho výrok označit za nepravdivý.

Pro přehlednost přikládáme návrh právní úpravy (ve kterém nikde nenajdeme hlášené kontroly) :" Navrhovaná působnost Nejvyššího kontrolního úřadu reaguje na trend směřující k širšímu rozsahu pravomocí nejvyšších kontrolních institucí, vyjádřený v nově koncipovaném znění čl. 97 odst. 1 Ústavy. V souladu s ním je navrženo podřídit pod kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i hospodaření územních samosprávných celků s jejich majetkem, včetně finančních prostředků, které jsou součástí jejich rozpočtu. Uvedená kontrola však nebude v žádném případě znamenat zásah do ústavně zaručeného principu samostatnosti výkonu územní samosprávy, neboť na základě výstupů z této kontroly nebude Nejvyšší kontrolní úřad ukládat kontrolovaným subjektům opatření jakkoliv zasahující do jejich činnosti. Navíc je kontrola omezena pouze na kontrolu zákonnosti. Dále se navrhuje rozšířit kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i na další právnické osoby, které by mohly podléhat jeho kontrolní činnosti za předpokladu, že mají veřejnoprávní povahu a že tak stanoví zákon.

Kontrolu v zákonem stanoveném rozsahu může Nejvyšší kontrolní úřad vykonávat jak u organizačních složek státu, tak u právnických nebo fyzických osob. "

A zvláštní úpravy vztahující se k jednotlivým bodům novely: " K bodu 1 (§ 3)Ustanovení odstavce 1 nově vymezuje v návaznosti na novou úpravu čl. 97 odst. 1 Ústavy působnost Nejvyššího kontrolního úřadu tak, že rozšiřuje jeho kontrolní pravomoc na územní samosprávné celky, jejichž hospodaření v samostatné působnosti bude přezkoumávat pouze z pohledu zákonnosti, a také na další právnické osoby veřejnoprávní povahy, které taxativně vyjmenovává, neboť i ony hospodaří s veřejnými prostředky ve značném rozsahu. Tato změna vychází především z potřeby ve větší míře usměrnit nakládání s těmito prostředky tak, aby v zájmu stabilizace veřejných rozpočtů nedocházelo k jejich vynakládání v rozporu se zákony, resp. ve stanovených případech k nehospodárnému nebo neúčelnému nakládání s nimi.

Bližší vymezení okruhů kontroly uvedené v odstavci 2 vychází z dosud platné úpravy, aby bylo zřejmé, že při rozšíření kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu směrem k územním samosprávným celkům, jak výše uvedeno, se rozsah dosud kontrolovaných oblastí novou úpravou nezužuje.

Z dikce navrhovaného § 3 a z povahy navrhované působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu logicky vyplývá, že kromě právnických osob, resp. organizačních složek státu (včetně státních vysokých škol, které na rozdíl od veřejných vysokých škol nejsou právnickými osobami), budou kontrole ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu i nadále podléhat i fyzické osoby, jsou-li splněny pro takový postup podmínky stanovené zákonem.

K bodu 2 (§ 4 odst. 2 a 3)

Ustanovení odstavce 2 upravuje výjimku z obecné zásady stanovené ve stávajícím § 4 odst. 1, dle níž Nejvyšší kontrolní úřad prověřuje kontrolované činnosti z hlediska souladu s právními předpisy a kontroluje také, zda jsou prováděny účelně a hospodárně. Ve vztahu k územním samosprávným celkům, jakož i k dobrovolným svazkům obcí, je do navrženého ustanovení odstavce 2 promítnuta zásada čl. 101 odst. 4 Ústavy, dle níž může stát zasahovat do jejich činnosti pouze v případě, vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.

Výjimka v odstavci 3 ve vztahu k České národní bance je odůvodněna jejím specifickým postavením, které je dáno její působností jako centrální banky státu, soukromoprávního subjektu podnikajícího v oblasti bankovnictví a správního orgánu pro oblast dohledu nad finančním trhem. Na postavení České národní banky jako centrální banky státu jsou kladeny právem Evropské unie určité požadavky, a to zejména požadavek její nezávislosti na státní moci. Současně Česká národní banka při svém působení v oblasti bankovnictví podléhá zákonné regulaci této činnosti, kde je jedním ze stěžejních požadavků provádění této činnosti povinnost dodržovat bankovní tajemství. Vzhledem k uvedenému, jakož i k vyloučení kolize kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu s výše uvedenými požadavky na činnost České národní banky je navrženo omezení rozsahu této kontroly. Pokud jde o veřejné vysoké školy, je zde respektována jejich akademická nezávislost. "

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.