Na rok 2012 bylo Jihočeským krajem vypsáno 47 grantových a příspěvkových programů rozdělených do 7 prioritních os (PDF). Na financování byla v krajském rozpočtu vyčleněna částka 291 021 500 Kč.

Na základě informací z médií a životopisů obou politiků hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nucená správa byla na VZP podle její výroční zprávy (.pdf) uvalena 10.11.2005. V této době byl ministrem zdravotnictví skutečně David Rath. Vladimír Dryml byl v té době náměstkem ministra zdravotnictví pro zdravotní pojišťovny a kontrolu.

Z těchto informací můžeme skutečně usuzovat, že se oba zasloužili o uvalení nucené správy na VZP. Drymlovo jméno je v této souvislosti zmiňováno i v médiích. IHNED.cz informuje o tom, že Dryml byl spolu s Janou Musílkovou (bývalou ředitelkou VZP) pozván na jednání senátního zdravotnického výboru, který se zabýval právě nucenou správou VZP. Drymla zmiňuje i bývalá ředitelka Musílková v rozhovoru pro BBCCzech.

Premiér Nečas má pravdu, neboť na dojednávání podobných změn bylo využíváno mimojiné tzv. K9, kde byl zastoupen i předseda poslaneckého klubu, jímž v daném negociačním období byl i Petr Tluchoř.

Petr Tluchoř byl v tomto volebním období předsedou poslaneckého klubu ODS od jeho ustavení po volbách do 11. května 2011. Zmíněný návrh byl vládou do Poslanecké sněmovny předložen 25. května 2011. Na dojednávání významných návrhu v rámci tehdejší koalice ODS, TOP09 a VV bylo využíváno také tzv. K9, tedy koaličních jednání ve formátu předseda strany, předseda poslaneckého klubu a další vybraný člen strany. Z tohoto plyne, že Petr Tluchoř byl jedním z vyjednavačů daného návrhu.

Informace serveru kurzy.cz ze dne 11. března 2011 uvádí, že se koalice dohodla na zmíněném návrhu, což potvrzuje slova Petra Nečase, že se tato změna dohadovala ještě v době, kdy byl předsedou poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Schválený rozpočet (pdf.) SFDI na rok 2012 je ve výši 41 miliard Kč.

Rozpočet obsahuje přesnou formulaci: "Vláda České republiky na svém zasedání dne 27. září 2011 schválila výdajový limit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2012 ve výši 41 mld. Kč. Tento výhled představuje faktické snížení objemu zdrojů o 6 mld. Kč oproti původnímu schválenému střednědobému rámci pro rok 2012, který činil 47 mld. Kč. Pro roky 2013 a 2014 byl stanoven výdajový rámec 37 mld. Kč."

Dokument na straně šest doslovně říká: "SFDI ve spolupráci s příjemci omezil tyto požadavky na čísla výdajového rámce, tj. na 47 mld. Kč a v návaznosti na usnesení vlády následně na 37 mld. Kč, resp. 41 mld. Kč."

Výrok Michala Haška hodnotíme na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje jako pravdivý. V zprávě z 1. prosince 2009 se uvádí: " Rada Jihomoravského kraje v úterý 1. prosince všemi hlasy přítomných radních z ČSSD a ODS rozhodla o uzavření smluvního vztahu s ČD na komplexní zajištění regionální železniční dopravy do roku 2019 (nynější smlouva Jihomoravského kraje kraje a ČD je platná do roku 2014). "

Na základě dohledaných výší celkových příjmů Moravskoslezského kraje a také informací o stavu rozpočtových příjmů jednotlivých krajů je výrok Josefa Babky hodnocen jako nepravdivý.

Pro hodnocení tohoto výroku jsou použity závěrečné účty Moravskoslezského kraje za roky 2008, 2009, 2010 a 2011 a také návrh rozpočtu pro rok 2012.

RokCelkové příjmy kraje 200816,36 mld.200917,29 mld.201016,07 mld.201116,79 mld.201215,99 mld.

Jak vyplývá z těchto informací, celkové finanční prostředky, se kterými kraj hospodaří, se skutečně meziročně mění. Není však pravdou, že by klesaly neustále, např. mezi roky 2008 a 2009 a pak také 2010 a 2011 došlo k nárůstu celkových příjmů Moravskoslezského kraje.

18. září 2012 vydal server První zprávy informaci, která popisuje finanční situaci krajů. Konkrétně uvádí: "I přestože daňové příjmy klesly, celkové příjmy nominálně vzrostly mezi lety 2008 a 2011 o 3,4 % (cca 4,492 mld. Kč). Příjmy vzrostly u všech krajů s výjimkou Ústeckého, kde došlo k poklesu příjmů o 3,7 %. Pro rok 2012 očekávají krajští rozpočtářiv porovnání s rokem 2011 výrazný pokles příjmů (o 8,561 mld. Kč). Oproti roku 2008 tak očekávají pokles celkových příjmů o více než 4 mld. Kč. Růst celkových příjmů v porovnání 2008 a 2011 je dán růstem transferů. V roce 2008 tvořily transfery po konsolidaci 77,423 mld. Kč. V roce 2011 to bylo už 85,884 mld. Kč. Tento ukazatel fakticky naznačuje závislost krajských rozpočtů na dalších veřejných rozpočtech (především státních prostředcích a prostředcích EU)."

Jelikož neklesají příjmy Moravskoslezského kraje kontinuálně a také kraje obecně v posledních letech neměly pouze propad příjmů, se kterými následně mohly disponovat, je výrok Josefa Babky hodnocen jako nepravdivý.

Pouze minimum informací o způsobu rozdělování prostředků je veřejné.

Hejtman Zimola tvrdí, že podpora ze strany ČEZ dle rámcové smlouvy, uzavřené s krajem na jaře r. 2009 je poskytována transparentně. Říká, že už rámcová smlouva (.zip, .doc) sama toho má být dokladem. Ta, jak Hejtman také uvedl, "počítá se třemi kategoriemi. První je, řekněme, velká štědrá podpora ČEZu právě kulturním, společenským akcím na území kraje."
Smlouva přitom nic podobného neobsahuje (vůbec nezahrnuje slova "kulturní/kultura" apod.). 110 milionů, které mají jít do kultury, se ve smlouvě ČEZ zavazuje uvolnit "v rámci dlouhodobého rámcového plánu propagace" a jeho "ročních prováděcích plánů".

Jak bude propagace ČEZ v kraji probíhat, mají stanovit tyto plány, vzniklé ve spolupráci s krajskými orgány. Poslední zmínka, kterou se nám o nich podařilo najít, je v zápise z jednání zastupitelstva z 19.4.2011, resp. jeho zvukového záznamu (.mp3, příslušný bod cca 2:12:00), kde hejtman Zimola říká, že ČEZ odmítá zveřejňovat seznamy příjemců, dokonce i krajské radě a že tak krajské orgány nemohou ověřit, jak ČEZ naplňuje podmínky smluv jinak než co do objemu vyplacených prostředků (přitom Zimola říká, že min. 40 %, zřejmě ze stejných 110 milionů, jde na infrastrukturu v kraji).

Samotné plány ani seznam podpořených akcí tedy nenajdeme. Musíme proto označit za nepravdivý výrok, že financování je "velmi transparentní".

Výrok Martina Schuberta hodnotíme jako pravdivý.

Podle serveru iDnes.cz má například hutnická firma ArcelorMittal Poland pro nejprašnější provoz aglomerace spékání rud od polských úřadů ustanoven emisní limit pro prach ve výši 100 mg/m3, zatímco v případě ArcelorMittal Ostrava jde pouze o 20 mg/m3.

Přesto, že tento konkrétní případ porovnání sedí, nemůžeme stoprocentně garantovat validitu výroku vzhledem k jeho rozsahu pro celou zemi.

Výrok Mariana Jurečka hodnotíme na základě Zprávy o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji jako pravdivý.

Dle zprávy (.pdf) krajské pobočky úřadu práce v Olomouci, která zpracovává aktuální data za srpen, činil celkový počet nezaměstnaných v Olomouckém kraji 34 567 osob. V tomto měsíci bylo evidováno 1 593 volných pracovních míst a 122 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno pracovní místo tak připadalo cca. 22 uchazečů. Na poslední straně je uvedeno, že v databázi volných pracovních míst bylo nejvíce pozic pro dělnické zpracovatelské profese a pomocné a nekvalifikované pracovníky.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože krizový štáb vznikl v momentě, kdy na následky otravy methylalkoholem zemřelo 11 osob, jak uvádí zpráva na webových stránkách Vlády.

Při pročtení on-line zpravodajství např. na webu idnes.cz nebo ct24.cz se ve zprávách ze dne 12.9. (tehdy byl zřízen krizový štáb) dozvíte, že 16 lidí zemřelo na otravu methylalkoholem až k 17:33 hod. V době zřízení krizového štábu (cca 11:30) nebyl počet obětí zcela jasný (vzhledem k nutnosti potvrzení příčiny úmrtí), ale z on-line zpravodajství obou serverů jasně vyplývá, že se pohyboval kolem 10.