Integrované povolení Moravskoslezského kraje (.pdf) k této záležitosti (laguny Ostramo) je veřejně k dispozici, výrok náměstka Nováka je na jeho základě hodnocen jako pravdivý.

Výrok Vladimíra Drymla hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněný zákon skutečně v současnosti čeká v Senátu na projednání.

Vladimír Dryml zjevně mluví o senátním tisku č. 364 - jde o Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin). Senát na plénu tento tisk projednával již dvakrát, navíc o něm také jednaly příslušné výbory. Historie tisku je následující: Při prvním jednání 14. června (propuštění do výborů) jej poslanci propustili do dalšího jednání, Vladimír Dryml se tohoto jednání nezúčastnil.

Další jednání se konalo dne 16. srpna a Senát schválil přerušení tohoto tisku do 31. října 2012. V hlasování o tomto bodu se Vladimír Dryml zdržel.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože nově jmenovaný ředitel Ředitelství silnic a dálnic Čermák se skutečně vyjádřil o modernizaci D1 před uskutečněním stavby R35 jako o chybě v plánování.

David Čermák, nový ředitel ŘSD 20. května 2012 v OVM: " ...například od roku 2014 bychom chtěli realizovat komunikaci mezi Hradcem a Pardubicemi R35, která zde měla být už dávno, až následně se měla modernizovat D1. To je jedna ze základních pochybení, co se týče plánování. " (video - čas 32:52)

Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali v červenci 2012 po Otázkách Václava Moravce na téma: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka. Situace se od té doby nijak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.

Tehdy jsme došly k tomuto závěru:Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 % (.pdf., str 24). ČSSD tedy chce tuto kvótu zvýšit, ale není patrné o kolik. Stanovili pouze minimální hranici 36 %, což byla úroveň které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli 3 až 4, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Senátor Vladimír Dryml se mýlí, neboť norma, o které mluví, nevstoupí v platnost do konce tohoto roku.

Návrh zákona, který má zakázat těžbu břidlicového plynu v České republice v části páté Účinnost konkrétně uvádí: " Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení." Neplatí tedy, že by zmíněný návrh měl vstoupit v platnost do konce roku. V současnosti je totiž tento senátní návrh stále v Senátu, který schválil na své schůzi 16. srpna přerušení projednávání tohoto návrhu kvůli jednání ve výborech, a to do 31. října. Tento návrh tedy ještě nedorazil k projednání do Poslanecké sněmovny a k případnému podpisu prezidenta, časový rámec zmíněný senátorem Drymlem tak není reálný.

Tento výrok označujeme jako pravdivý, neboť jej potvrzuje studie Analýza kvality ovzduší v Ostravě a legislativa v ochraně ovzduší (.pdf) vypracovaná Zdravotním ústavem v Ostravě. Na straně 25 zmíněné studie je např. uvedeno následující: "Nejvyšší úroveň znečištění ovzduší je pro PM10 a SO2 ve dnech s prouděním ze severovýchodního kvadrantuna stanici Bohumín, tedy v návětří Ostravy. Tato skutečnost potvrzuje, že úroveň znečištění ovzduší je naOstravsku v cca 10 % dnů výrazně ovlivňována zdroji emisí ze sousedního Polska."

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok Vladislava Rašky jako pravdivý.

Pojem veřejný zájem se řadí v právu mezi tzv. pojmy neurčité. Znamená to, že obsah tohoto pojmu není nikde přesně definován a jeho rozsah i obsah se může měnit.

Podle Deníku veřejné správy však existovaly snahy o „deklarování veřejného zájmu v konkrétní věci zákonem“ a takové snahy označil Ústavní soud za protiústavní. Jednalo se konkrétně o §3a zákona č 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě. Další snahou měl pak být „zákon šestnácti silnic“ a zákon ve věci výstavby vzletové a přistávací dráhy letiště Praha-Ruzyně.

Zpráva také uvádí, že definování veřejného zájmu je možné v určité oblasti. Je však nutné zachovat vymezení obecné a neurčité.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť uvedená částka neodpovídá platné legislativě.

Výše platu hejtmanů jednotlivých krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Podle Krajské správy ČSÚ ve Zlíně je v současnosti počet obyvatel Zlínského kraje nižší než 600 000. Hejtman kraje s méně než 600 000 obyvateli má nárok na odměnu ve výši 77 055 Kč měsíčně. Není tedy možné, aby Mišákova odměna byla 50 000 Kč měsíčně.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť složená daňová kvóta po konci vlád ČSSD opravdu výrazněji klesala a zároveň se za Nečasovy vlády pohybovala pouze v řádech desetin bodů.

Podle údajů OECD dostupných do roku 2009 se od nástupu vlády ČSSD v roce 2002 vyvíjela složená daňová kvóta takto:

Tab. 1:

200236,3 %200337,3 %200437,8 %200537,5 %200637,0 %200737,3 %200836,0 %200934,7 %

Po doplnění o údaje Ministerstva financí (viz Tab. 2) je partné, že se kvóta za vlády premiéra Nečase pohybovala opravdu v řádech desetin procentních bodů.

Tab. 2:201034,1 %201134,6 %*201234,7 %* Výhled SDK

Zároveň skloubení údajů z obou tabulek vypovídá o tom, že složená daňová kvóta za premiérovy vlády byla výrazně nižší než za vlád ČSSD v letech 2002-2006.

Zlínský kraj v současné době provozuje čtyři nemocnice, a to Krajskou nemocnici Tomáše Bati, a.s., Uherskohradišťskou nemocnici, a.s., Kroměřížskou nemocnici, a.s. a Vsetínskou nemocnici, a.s.. Všechny tyto nemocnice jsou akciovými společnostmi.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.