Ano, v minulosti už ČSSD připouštěla podpoření klouzavého mandátu ministrů. Nejvíce se o tom diskutovalo v létě roku 2010.

Na stránkách ČSSD lze také nalézt několik starších článků na toto téma, kde se strana staví na stranu klouzavého mandátu. Nejstarší zmínka pochází z 22. 10. 2008 přímo od Bohuslava Sobotky v Projevu předsedy ČSSD v PSP ČR k bodu vyslovení nedůvěry vládě: " Ostatně již na jaře jsem vám doporučil, abyste do sněmovny předložili zákon, který by umožňoval klouzavý mandát ministrů."

Toto doporučení se nám sice nepodařilo dohledat, ale už z výše uvedených odkazů je patrné, že v ČSSD se už nějakou dobu o klouzavém mandátu uvažuje. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle Informačního portálu Karlovarského kraje měla skutečně destinační agentura vzniknout. Agentura však dodnes založena nebyla. Podle mluvčí kraje Jany Pavlíkové je hlavním důvodem zpoždění návrh zákona o cestovním ruchu: „...V současnosti je v meziresortním připomínkovém řízení návrh zákona o cestovním ruchu, který bude upravovat mimo jiné právě postavení a fungování destinačních agentur. Proto jsme dosud nezahájili činnost této agentury, jejíž fungování nastavíme přesně podle zmíněného zákona.“ Podle mluvčí však již nyní oddělení cestovního ruchu krajského úřadu připravuje propagační projekt s názvem Živý kraj.

Ivo Kočandrle se opírá o správná data a oficiální předpoklady, proto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.

Zadluženost Libereckého kraje se na konci roku 2011 skutečně nacházela ve stanoveném rozmezí 700 – necelých 800 mil. Kč. Přesně podle závěrečného účtu (.xls; Tabulková část, tabulka č. 40) za rok 2011 (schváleném zastupitelstvem Libereckého kraje dne 26. června 2012) se jedná o 716 215 388,47 Kč za bankovní úvěry a 60 038 000 Kč za ostatní závazky - tedy o cca 776 mil. Kč.

Ve schváleném rozpočtu (.rtf; Textová část) na rok 2012 se počítá se splátkou dosavadních úvěrů ve výši 56 195 000 Kč, čímž by se dluh dostal na úroveň přibližně 720 mil. Kč. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo další úvěr na komplexní opravu mostů na silnicích II. a III. třídy ve výši 500 mil. Kč. Čerpání tohoto úvěru mělo začít právě letošní rok. Sečteme-li uvedené sumy, dostaneme částku 1,22 mld. Kč, tedy na odhadovanou částku "někde na 1,2 mld. Kč".

Čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany jsou provozovány dle povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Pro první blok je toto povolení platné do roku 2015, pro druhý blok do roku 2016 a pro bloky třetí a čtvrtý do roku 2017, vždy do 31.prosince.

Jaderné elektrárny získávají povolení pro své jednotlivé bloky. Ty totiž mohou být v některých případech i technologicky odlišné (např. při dodatečné dostavbě bloků) a jsou proto testovány a povolovány zvlášť.

Výrok poslance Šlégra je nepravdivý, neboť z dlouhodobých údajů, ani z dat ze zasedání, které se konalo v úterý 24. dubna nevyplývá, že by poslanci stran vládní koalice nějak "vynikali" v absencích nad poslanci opozičními.

Občanské sdružení Kohovolit.eu zpracovalo analýzu, která mapuje účast poslanců na jednání Poslanecké sněmovny. Z ní vyšlo (iHNed), že v roce 2011 byli nejaktivnější poslanci TOP09 a KSČM, tudíž nelze hovořit o rozdělení na poslance vládní koalice a poslance opoziční, co se účasti ve sněmovně týče.

Co se týká úterního zasedání (24. dubna 2012), při hlasováních bylo přítomno 189 poslanců. Z řad poslaneckého klubu ČSSD nebyli přítomni 2 poslanci, ODS byla kompletní, TOP09 měla 3 omluvené absence, KSČM chyběl 1 omluvený poslanec, poslanecký klub VV měl 1 absentujícího poslance a z nezařazených chyběli 2 poslanci, z nichž byl 1 omluven. Nelze tedy hovořit o výrazně vyšší absenci poslanců stran vládní koalice. Výrok poslance Šlégra je tím pádem nepravdivý.

Slova Víta Bárty skutečně potvrzuje koaliční smlouva a vláda opravdu snížení platů pedagogů nedávno avizovala.

Koaliční smlouva (.pdf) mezi ODS, TOP 09 a VV (tedy ona nedávno vypovězená) v části "Politika mládeže a regionálního školství" (str. 25) uvádí: "V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kdy platy zmrazí na 3 roky." Přitom to skutečně vypadá, že ke snížení platů učitelů dojde, informovala o tom např. Česká televize nebo Finanční noviny.

Výrok Jaroslava Zedníka hodnotíme na základě informací z webu Pardubického kraje jako nepravdivý.

Zmíněný spot (video záznam pořadu OVM Speciál) obsahuje formulaci: "Letošním hitem se stávají nemocnice. Pardubický kraj jich má 6 a posílá jim stamiliony, o které chudne rozpočet." Webové stránky Pardubického kraje v sekci ZŘIZOVANÉ A ZAKLÁDANÉ ORGANIZACE PARDUBICKÉHO KRAJE V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ uvádějí tyto nemocnice v kraji:

1. Chrudimská nemocnice, a.s.
2. Litomyšlská nemocnice, a.s.
3. Nemocnice následné péče Moravská Třebová
4. Orlickoústecká nemocnice, a.s.
5. Pardubická krajská nemocnice, a.s.
6. Svitavská nemocnice, a.s.
7. Vysokomýtská nemocnice

Všechna tato zařízení jsou zřizována Pardubickým krajem, kraj má tedy více nemocnic, než kolik uvádí Jaroslav Zedník. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Jaroslav Zedník hovoří zřejmě o nemocnicích - akciových společnostech, které kraj spravuje, nicméně pod ním fungují i další nemocnice zřizované přímo krajem, byť je jejich statut jiný.

Výrok ministra financí údaj zásadně zveličuje.

Tabulka makroekonomických indikátorů vládního zákona o státním rozpočtu uvádí pouze dvouprocentní, nikoli čtyřprocentní nárůst spotřeby domácností.

Za odsouzené (i když stále nepravomocně) koaliční politiky (dnes již bývalé) můžeme považovat Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Z trestného činu byl rovněž obviněn pražský zastupitel Jan Kalousek (ODS) (viz dále). Vzhledem k těmto faktům považujeme výrok za pravdivý.

Poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli 13. 4. 2012 odsouzeni Obvodním soudem pro Prahu 5.

Zpěvák Jan Kalousek byl na základě vyšetřování vedeném Policií ČR obviněn z pojistného podvodu. Vyšetřování bylo s návrhem na obžalobu dále postoupeno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1, které v případu dále rozhodne.

Výrok Jeronýma Tejce je pravdivý - jak vyplývá z dokumentace Poslanecké sněmovny, krajské reprezentace v tomto volebním období již dvakrát zmíněný návrh podaly, ale byl v obou případech zamítnut poslanci vládní koalice.

1. novela zákona o pojišťovnictví ze strany krajských reprezentací byla předložena Poslanecké sněmovně 27. září 2010. Šlo o návrh Pardubického kraje (za kraj byl navrhovatelem hejtman Martínek a jeho náměstek Línek). Tato novela byla však během 1. čtení zamítnuta, a to na schůzi 14. prosince 2010. V hlasování zamítli tuto novelu poslanci vládní koalice. 14. října 2010 předložil Středočeský kraj (za navrhovatele vystupoval David Rath) novelu zákona o pojišťovnictví. Tato novela byla hlasy poslanců vládní koalice zamítnuta již v 1. čtení dne 22. března 2011.

Vzhledem k přesnému popisu ze strany poslance Tejce v oblasti návrhu novely tohoto zákona vycházejících z popudu krajských reprezentací hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.