Na základě zpráv předních britských médií hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Canterburský arcibiskup anglikánské církve Rowan Williams skutečně vyzýval britské politiky napříč politickým spektrem, aby podpořili zavedení práva šaría v Británii. Argumentoval potřebou přijetí z důvodu nevyhnutelnosti. Řekl, že oficiálně přijaté islámské právo může v Británii přispět k dosažení sociální soudržnosti, protože někteří muslimové neuznávají stávající britský právní systém. Za tato vyjádření si arcibiskup vysloužil vlnu kritiky z řad politiků, včetně tehdejšího premiéra Gordona Browna. Rowan Williams tato svá tvrzení o nutnosti zavedení islámského práva šaría v Británii opakuje soustavně, a to již od roku 2008 a zopakoval je i v loňském roce.

Viz zprávy BBC (2008), the Guardian (2008), the Telegraph (2008), the Sun (2011).

Ano, ministerstvo dopravy opravdu vypracovalo Strategii protikorupčních a úsporných opatření, která obsahuje 48 konkrétních opatření s jasně stanoveným termínem implementace. Nicméně druhá část výroku Pavela Dobeše o zájmu na zavedení nutnosti informovat ministerstvo, pokud dochází o 10% navýšení ceny v dokumentu (.pdf) explicitně uvedena není - z tohoto důvodu výrok Pavla Dobeše považujeme za zavádějící.

Za nepravdivý jej pak neoznačujeme proto, že bod 2 Zavedení monitoringu veřejných zakázek, říká, že „...U větších VZ bude zaveden monitoring tam, kde dochází ke zvýšení ceny nad určitou hranici anebo ke změně rozsahu práce. Monitoring bude provádět MD (případně SFDI). Případné překročení rozpočtu je nutné písemně zdůvodnit. Bude zaveden mechanismus odpovědnosti podepisované osoby.“

Na základě textu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a projevu předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye při slavnostním podpisu paktu o rozpočtové kázni hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Premiér Petr Nečas argumentuje, že podpis fiskálního paktu je pro Českou republiku nevýhodný, mimo jiné protože se ČR nebude moci účastnit summitů eurozóny, čímž bude jako budoucí člen eurozóny znevýhodněna. Podobný postoj zastávalo například i Polsko a Švédsko. V textu fiskálního paktu (.pdf) je v rámci článku 12 stanoveno jakým způsoben budou probíhat summity eurozóny (tj. 17 zemí platící eurem) a summity zemí, které podepsaly fiskální pakt (tj. nyní 25 zemí EU bez Velké Británie a ČR). Členské státy EU neplatící eurem přistoupivší zároveň k fiskálnímu paktu budou, jak potvrdil Hermann Van Rompuy při projevu při slavnostním podpisu smlouvy, informovány o jednání na summitech eurozóny. Jelikož však ČR nepřistoupila ke smlouvě o fiskální odpovědnosti, nebude se moci účastnit ani summitů zemí eurozóny se zeměmi, které podepsaly pakt a zároveň nejsou součástí eurozóny.

Výrok ministra financí je hodnocen na základě dohledaných prognóz růstu HDP z Ministerstva financí ČR a ČNB jako pravdivý.

Červencová prognóza (.pdf) Ministerstva financí ČR na růst HDP v roce 2013 počítá s údajem 1 %. Aktuální prognóza ČNB (zveřejněná 2. srpna 2012) růstu HDP pak uvádí hodnotu 0,8 %.

Rozpočet ministerstva školství se tímto skutečně snížil přibližně o 2%.

Z údajů ministerstva financío výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje hodnotíme výrok jako pravdivý.

(výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu ve výdajích MŠMT, proto je rozdělen)

Na základě informací ČTK, publikovaných mimo jiné na serverech novinky.cz či lidovky.cz, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle údajů řecké centrální banky se vklady v řeckých bankách postupně snižují již od roku 2010, kdy zemi zasáhla dluhová krize. Rovněž v minulém roce (2011) objem vkladů klesl, a to konkrétně o 35,4 miliardy eur (asi devět biliónů korun), tedy o 17 procent, a na konci dubna činil asi 166 miliard eur. Podle zdrojů z bank se před parlamentními volbami (17. června 2012) odliv ještě zrychlil a z velkých bank tak lidé skutečně vybírali 500 až 800 miliónů eur denně. Vybrané peníze si lidé většinou schovávali doma či do bezpečnostních schránek. Bohatší klienti pak peníze většinou převáděli na zahraniční účty.

Na základě informací ze stránky Strukturalni-fondy.cz musíme výrok Lubomíra Zaorálka hodnotit jako nepravdivý.

Dle přehledů čerpání (rozcestník pro zprávy) pro jednotlivé měsíce v roce 2011 a 2012 dosahovaly dotace v průměru 8,45 mld. Kč měsíčně. Pro srovnání se v roce 2009 od měsíce března do října toto číslo pohybovalo okolo částky 7,63 mld. Kč za měsíc. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na základě statistických údajů a informací dostupných z médií lze tento výrok hodnotit jako pravdivý.

Fakt, že se Velká Británie opět ocitla v recesi, potvrzují britská média (BBC, Telegraph) i Úřad pro národní statistiky. Růst HDP v prvním kvartálu 2012 se propadl o 0,2% a pokračoval tak v sestupu, který činil 0,3% za poslední kvartál roku 2011. Naposledy byla Británie v recesi v roce 2009.

Ověření výroku, že Španělsko je na prahu bankrotu, je problematické. Španělsko se v prvním kvartálu 2012 sice propadlo zpět do recesea musí se také potýkat se snížením ratingu velkých bank (španělská ekonomika i bankovní sektor mají tedy značné potíže), nicméně nic nenasvědčuje tomu, že by mělo jako země zbankrotovat. Zatím dokonce odmítá možnou finanční pomoc od ostatních členů EU. Vzhledem k nemožnosti hodnotit jestli se krajina na prahu bankrotu nachází, nebo ne, není tato čast výroku do hodnocení zahrnuta.

V Jihomoravském kraji došlo opravdu od 1. 4. 2012 ke sloučení dvou územní odborů, Blanska a Vyškova, v jeden celek nově zvaný Blansko – Vyškov.

Jak uvádí ředitel jihomoravského policejního ředitelství Tomáš Kužel, změny neproběhly primárně za účelem úspor. "(...) Jde hlavně o zefektivnění vedení dvou územních odborů. Zatímco v ostatních odborech v kraji slouží kolem dvou set padesáti policistů, ve Vyškově a Blansku je to jen zhruba sto třicet. Jejich spojením se tak dostaneme na číslo srovnatelné s ostatními.“

Dle výše uvedeného zdroje Policie ČR a také vyjádření ředitele Kužely se změny nedotknout počtu policistů ani standartu pro občany obou územních celků.

I přesto, že se objevily zprávy o zachování obou velitelství i po spojení daných celků, dle oficiálních údajů Policie ČR sídlí vedení územního odboru Blansko - Vyškov v Blansku.

Není zřejmé, že sledování ze strany ABL by bylo vyvráceno.

Součástí verze obžaloby bylo to, že Kočí a Škárka se obávali o svou bezpečnost a byli sledováni agenturou ABL. Mj. i proto mělo být oddáleno podání trestního oznámení. Na str. 19 odůvodnění rozsudku (.pdf) soud pouze konstatuje, že tato tvrzení nejsou potvrzena svědeckou výpovědí šéfa Škárkovy ostrahy Radka Haška, který měl o sledování hovořit.

Zda byly informace o sledování "zcela vyvráceny" některým z dokumentů, jež do řízení vstoupily, zde nemůžeme potvrdit ani vyvrátit. V těch, které byly zveřejněny (např. zde), "tyto útoky" vyvráceny nejsou.