Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Je sice pravdou, že Jan Kalousek nerezignoval na mandát v zastupitelstvu, ani nevystoupil z ODS, nicméně druhá část výroku, konkrétně „... V ODS to nikdo neřeší a žádná reakce z jejich strany není", je přinejmenším nadsazeným tvrzením. Na návrh obžaloby reagoval totiž Jan Kalousek rezignací na funkci předsedy Výboru pro informatiku, evropské fondy ZHMP, a to s okamžitou platností. Dále pak také oznámil, že do rozhodnutí nezávislého soudu nehodlá rezignovat na post zastupitele a že o pozastavení členství v ODS požádá, až mu bude sdělena obžaloba, o čemž informoval na brífinku, kterého se účastnil s Bohuslavem Sobotkou. O situaci informovala mnohá česká média jako: ROZHLAS.cz, eurozpravy.cz, E15.cz, tn.cz, agentura MEDIAFAX.cz, HNED.cz, či aktualně.cz.

Část výroku o tom, že „v ODS to nikdo neřeší “ nelze považovat za pravdivou, což jasně vyplývá z výše uvedených faktů. Použití tohoto výroku pro získání politických bodů ve prospěch sociální demokracie prostřednictvím tvrzení „kdyby se něco takového stalo kterémukoliv zastupiteli sociální demokracie, tak samozřejmě tuto věc v sociální demokracii řešíme“, které Bohuslav Sobotka pronesl dále v diskuzi, pak proto považujeme za velmi zavádějící, což jen potvrzuje fakt, že například náměstek pražského primátora Karel Březina (ČSSD) v minulém roce nerezignoval v situaci, kdy jej obvinila protikorupční policie, kvůli jeho minulému působení ve zkrachovalých firmách a následně v dozorčí radě Žižkov Station Development, o čemž informovala například Česká televize.

Tento výrok je nepravdivý, neboť neodpovídá reálným výdajům Pardubického kraje. V případě úhrady poplatků za rok 2009 Zedník uvádí dokonce dvojnásobnou částku.

V přílohách (.zip - příloha č. 7, list 24) závěrečného účtu rozpočtu Pardubického kraje za rok 2009 činily celkové výdaje za regulační poplatky ve zdravotnictví 30 654 550 Kč. V roce 2010 (.zip - příloha č. 10, list 24) pak byla závěrečná suma celkem 20 068 429 Kč.

Pro doplnění: Původní schválená částka pro rok 2010 byla pouze 17 mil. Kč. Zastupitelé Pardubického kraje navíc rozhodli, že již od 2. června 2010 nebudou jako první v ČR hradit regulační poplatky ve zdravotnictví z krajských financí.

Marek Poledníček se v počtu návštěvníků lázní mýlí, ve skutečnosti lázně ročně navštíví zhruba dvakrát více klientů.

Český statistický úřad vydal 7. srpna 2012 statistiku Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR a krajích (.xls), která uvádí, že v roce 2011 přijelo do lázeňských ubytovacích zařízení Karlovarského kraje celkem 420 386 hostů; za první 2 kvartály roku 2012 to bylo 210 922 hostů. Marek Poledníček se tak výrazně odchyluje od reálné výše návštěvníků a jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

V posledních pěti letech skutečně došlo ke snížení soc. pojištění, k zavedení stropů a ke snížení příjmů veřejných rozpočtů.

Předně, demagog.cz neověřuje příčinnost. Nehodnotíme, zda kroky pravicových vlád způsobily pokles příjmů veřejných rozpočtů. Můžeme ale ověřit, zda k tomuto poklesu došlo a zda byla zavedena Sobotkou zmíněná opatření.

K 1.1.2008 byl zaveden institut tzv. maximálního vyměřovacího základu (§15 zákona o pojistném), který omezuje výši pojistného (částku, ze které lze pojistné počítat). Pro rok 2011 (dle MPSV) toto maximum činilo 148 440 korun (měsíční základ), pro rok 2012 se snížilo na 100 548 korun. Došlo tedy k zavedení tzv. stropu a poté se dále snížovala výměra pojistného sociálního pojištění alespoň pro některé občany ČR, přestože sazba pojistného v procentech zůstala nezměněna.

Přijmy státního rozpočtu v poměru ke zbytku ekonomiky se podle Ministerstva financí ČR v posledních letech postupně snižovaly. Sobotka sice nehovoří pouze o rozpočtu státu, nýbrž o veřejných rozpočtech obecně (což zahrnuje mj. obce a kraje), nicméně v kontextu vládní politiky považujeme pro tento výrok za relevantní "příjmy vládního sektoru", které MF uvádí, a které jsou také základem pro tvorbu veřejných rozpočtů obecně.

Tři faktická tvrzení obsažená ve výroku poslance Sobotky jsou tedy pravdivá.

Podle stránek Věstníku veřejných zakázek označujeme výrok za pravdivý. V rámci „Projektu revitalizace centra vzdělávání ISŠTE Sokolov – provádění stavby“ bylo součástí kritérií skutečně ovlivnění provozu školy v rámci rekonstrukce s váhou 30 %.

Celkově byla dána 3 kritéria pro zadání zakázky:
1. Nabídková cena včetně DPH s váhou 60 %.
2. Návrh postupu s cílem zamezení kolizí při průběhu výstavby s provozem školy s váhou 30 %.
3. Poskytnuté záruky na jakost díla s váhou 10 %.

Na základě vyjádření mluvčí Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) považujeme slova ministra Pospíšila za pravdivá.

V médiíchse objevily zprávy o zadržení dvou osob kvůli úniku fotografií obviněného poslance Davida Ratha. Mluvčí GIPS Radka Sandorová uvedla, že "...Jsme zadrželi dvě osoby, které se dopustily úniku z vězeňského informačního systému do médií." Taktéž upřesnila, že "...V průběhu této utajované akce byl se souhlasem státního zástupce zadržen jeden příslušník a jeden zaměstnanec Vězeňské služby."

Působnost Bezpečnostní informační služby je vymezena zákonem o zpravodajských službách ČR č. 153/1994 Sb. Konkrétně je zde uvedeno pět bodů, kterými se BIS zabývá:

(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace

a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,

b) o zpravodajských službách cizí moci,

c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,

d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,

e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.

Na internetových stránkách BIS jsou pak blíže upřesněny hlavní oblasti zájmu BIS, kterými jsou terorismus, ochrana ekonomických zájmů státu, kontrašpionáž, extrémismus, šíření zbraní hromadného ničení, obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami, organizovaný zločin, nelegální migrace, bezpečnosti informačních systémů a ochrana utajovaných informací.

Klíčovost daných oblastí je subjektivním hodnocením. V každém případě jsou ale premiérem zmíněné oblasti součástí BIS a výrok proto hodnotíme jako pravidvý.

Koaliční smlouva současné vlády byla uzavřena mezi ODS, TOP09 a VV 12. dubna 2010. Tzv. Dodatek ke koaliční smlouvě byl vládou přijat 30. června 2011.

10. dubna 2012 jednala vládní koalice o situaci ve vládě a ukončila tak vládní krizi, o níž Karolína Peak hovoří, spojenou se záměrem grémia VV odvolat své tři ministry z vlády (grémium VV se takto vyslovilo 3.dubna).

10. dubna dopoledne se sešla zvlášť vedení všech koaličních stran a odpoledne pak došlo k jednání koalice, na kterém byla dle dostupných informací projednána revize koaliční smlouvy.

Dle slov premiéra Nečase byly ze smlouvy vyřazeny některé body, které nelze z časových nebo ekonomických důvodů naplnit, např. školné.

Dle informací z 10. dubna měla být tato revize jednotlivými ministry prostudována do 13. dubna a koaliční partneři plánovali, že bude 18. dubna schválena na K9. Informace o schválení revize ve formátu K9 nelze v dostupných zdrojích dohledat a revize koaliční smlouvy nebyla zařazena do programu ani na jednání vlády 18. dubna. Na stránkách Vlády ČR také žádný další, nový dodatek ke koaliční smlouvě nelze dohledat.

Ačkoliv 10. dubna skutečně došlo k pozměnění koaliční smlouvy (schválení této revize ani její znění však nelze dohledat), musíme výrok Karolíny Peak hodnotit jako nepravdivý, jelikož jednání o revizi koaliční smlouvy se odehrálo až po vládní krizi, o níž vicepremiérka Peak hovoří, nikoliv před ní.

Pro úplnost je nutné dodat, že koaliční smlouva byla v souvislosti s rozštěpením strany Věci veřejné touto stranou vypovězena k úterý 24. dubna.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. Primátor Svoboda hovoří o období půl až jednoho roku, zatímco magistrát (podle serveru E15.cz) předpokládal "zhruba dva roky".

Svoboda však skutečně od začátku tvrdil, že jde o jmenování krizového manažera, jehož úkolem bude především stabilizace DPP. Tento tzv. krizový manažer měl být zároveň ve své funkci pouze dočasně, a to tak dlouho, než magistrát hl. m. Prahy najde nového generálního ředitele.

Pro doplnění: Vladimír Lich se stal dočasným ředitelem 8. března 2012 a 16. srpna 2012 byl dozorčí radou odvolán.

Hlavní příčínou snížení mezd příslušníků bezpečnostních sborů je nařízení vlády č. 374/2010, které zrušuje planováné navýšení mezd o 10% pro rok 2011.

Na náš dotaz k tomuto tématu odpovídala tisková mluvčí Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru ČR kpt. Ing. Ivana Svitáková:

1) průměrný měsíční služební příjem příslušníků HZS ČR poklesl v roce 2011 oproti roku 2010 o 7%

2) pokles průměrného platu se promítl v těchto složkách průměrného služebního příjmu:

- základní tarif - snížení o 10 %
- zvláštní příplatek - snížení o 16 %
- pohyblivé složky (služební pohotovost, přečasy) - snížení o 12 %

3) V roce 2010 došlo ke snížení nebo úplnému zrušení poskytování příspěvku na stravování zaměstnancům HZS ČR, dopady tohoto opatření nejsou z úrovně GŘ HZS ČR zkalkulovány.

Z výše uvedeného vyplývá, že snížení mezd se ale nedotklo osobních příplatků, odměn a příplatků za vedení, proto je toto číslo průměrně na úrovni zmiňovaných 7%, o které poklesl příjem příslušníků HZS ČR. Všechny složky služebního příjmu příslušníka HZS v přehledné podobě můžete najít zde.

Teoreticky je možné, že u některých individuálních případů mohlo v dojít k poklesu reálné mzdy o 18%, ale toto číslo není možné vztáhnout na celý HZS v rámci plošného snížení platů, zejména proto, že průměrné hodnoty uvedené GŘ HZS ČR zmiňují něco jiného. Výrok Vojtěcha Filipa proto musíme hodnotit jako nepravdivý.