Na základě získaných informací hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako pravdivý.

Ačkoliv Evropský parlament nedisponuje žádnou pravomocí, na základě které by mohl prosadit změny v připravované fiskální smlouvě, jeho výtky byly zohledněny. Kritikaeuroposlanců směřovala zejména proti neslučitelnosti smlouvy s dosavadním právem EU. Fiskální smlouvu označili za nebezpečnou (znamenala by přestavbu právního rámce hospodářské a měnové politiky) a nepotřebnou, jelikož dle jejich názoru současný návrh obchází princip brzd a protivah. EP namítal, že rozpočtová omezení a investiční politiky je třeba kombinovat. Dosavadní návrh pouze zdůrazňoval posílení fiskální politiky, zatímco ignoroval potřebu podpory hospodářského růstu. Smlouva tak dle EP nepřispívá k obnovení důvěry na trhu a není cestou z ekonomické a finanční krize. Podle názoru většiny (521 z 695 poslanců) Evropského parlamentu by k regulaci postačovalo běžné právo EU. Rovněž Evropský parlament poukázal na fakt, že je důležité, aby se předseda EP zúčastňoval summitů týkajících se fiskální smlouvy a byl spolu s členskými státy EU informován o výsledcích summitů. Europoslanci tak dali jasně najevo, že pokud nedojde ke změnám, EP fiskální smlouvu nepodpoří.
Původní návrh (pdf.) smlouvy byl tedy přepracován a doplněn (pdf.). Viz. článek 2/odstavec 1, 2; článek 12/odstavec 5, 6.

Na základě mediálních vyjádření zástupců všech 3 koaličních subjektů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Premiér Nečas skutečně 2.5. 2012 vyjádřil Fialovi "plnou podporu" (jeho vyjádření lze shlédnout také např. i v tomto vydání OVM). Podpory se Fialovi dostalo také od předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, který se o něm v OVM z 29.4. 2012 vyjádřil jako o "báječném kandidátovi". Také Karolína Peake podle České televize považuje Fialu za "mimořádně kompetentního".

Na stránkách PS PČR lze pouze nalézt oznámení o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost z důvodu, že "o její svolání požádal zákonem předepsaný počet členů" (§ 36 Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádů Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že "předseda je povinen svolat schůzi výboru (...) požádá-li o to (...) alespoň dvě pětiny členů všech výboru ". Podle vyjádření předsedy výboru Johna o svolání schůze požádalo osm z patnácti členů. Kteří členové to byli se nám nepodařilo dohledat.

Ve výboru pro bezpečnost v současnosti zasedají 4 členové za ČSSD.

Jedná-li se ze strany ministra Jaromíra Drábka o postihnutí období 47 let, je třeba konstatovat, že tento výrok je neověřitelný. Ministerstvo financí má na svých webových stránkách zveřejněny Zákony o státním rozpočtu zpětně pouze od roku 1998.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý, Parlament zde skutečně má jen konzultační funkci a je na Radě, aby o dokumentu rozhodla. Následně by ho pak ještě musely schválit národní parlamenty.

Při konzultační proceduře, která je zvláštním legislativním postupem, má Parlament vyjádřit své stanovisko k legislativnímu návrhu před tím, než bude přijat Radou. Podle stránek EP:„Evropský parlament může legislativní návrh schválit či zamítnout, případně v něm může navrhnout změny. Rada není z právního hlediska povinna řídit se stanovisky Parlamentu, ale podle judikatury Soudního dvora nesmí učinit rozhodnutí před obdržením příslušného stanoviska.“

Pokud Rada následně dokument schválí, musí ho také schválit národní parlamenty. Protože jak je uvedeno i v návrhu usnesení pro EP (.pdf): „protokoly připojené k SEU a SFEU jsou nedílnou součásti těchto Smluv, a dodatečný protokol stanovující specifická pravidla týkající se uplatňování některých částí práva Unie v určitém členském státě si proto vyžaduje revizi Smluv.“ Navíc je plánováno, že bude dokument připojen k přístupové smlouvě Chorvatska, která také musí projít schválením národními parlamenty.

Zprávy médií potrvzují, že se takové řízení odehrálo.

Primátor Svoboda tvrdí, že byla vypsána veřejná zakázka na realizaci výběrového řízení k pozici generálního ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).

Přestože seznam veřejných zakázek hl. m. Prahy vč. DPP takovou zakázku neobsahuje (DPP se ke zveřejňování "rodných listů" zakázek zavázal teprve v srpnu 2012), např. Ihned.cz (dle ČTK) či Novinky.cz (dle Práva) její existenci potvrzují. Považujeme tedy primátorovo tvrzení za pravdivé.

Na základě statistik OECD má Jeroným Tejc pravdu, ovšem s níže uvedenými výhradami.

Zde není jasné, o jakém typu dluhu poslanec Tejc mluví, jako nejčastější ukazatel se ovšem v tomto případě bere míra tzv. veřejného dluhu, pracujeme proto tedy s ní.

Podle statistik OECD byla v roce 2006 míra českého veřejného dluhu na úrovni 28,3 % HDP ČR (tj. cca. 912 mil. korun), čísla pro letošní rok udávají hodnotu 41,7 %, (podle únorové prognózy ČNB má letošní HDP vykazovat kladný nulový růst, výše dluhu by tedy odpovídala 1588 mil. korun).

Co se týče aktuálních čísel, má poslanec Tejc pravdu (drobné odchylky v hodnotách mohou být způsobeny jinou metodikou výpočtu veřejného dluhu, jelikož ne všechny instituce vycházejí ze zcela identických podkladů jako OECD), ovšem s přihlédnutím k tomu, že pokud hovoříme o letošním roce, pohybujeme se spíše na rovině spekulací.

Střednědobý výhled státního rozpočtu (.doc) hovoří pro příští rok o plánovaném dluhu ve výši 100 mld. korun, pro rok 2014 pak 70 mld. korun. Pokud by se tato prognóza naplnila, výše českého dluhu by mohla na konci řádného volebního období sněmovny dosahovat 1758 mld. korun, tj. tato částka se skutečně může přiblížit až Tejcem avizovanému 1,8 bilionu korun dluhu.

Výrok Karolíny Peake hodnotíme na základě analýzy sněmovních tisků Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako pravdivý.

Historicky první návrh na zavedení přímé volby prezidenta ČR předložili v roce 2001 poslanci KDU-ČSL a Unie Svobody.

Od té doby zde byla opravdu opakovaná snaha z různých stran politického spektra o prosazení této změny:

- r. 2002 - návrh Unie Svobody, KDU-ČSL, ČSSD

- r. 2002 - návrh ODS

- r. 2003 - návrh Unie Svobody, KDU-ČSL

- r. 2003 - vládní návrh (ČSSD, KDU-ČSL, Unie Svobody)

- r. 2007 - návrh ČSSD

- r. 2008 - návrh SZ

- r. 2009 - vládní návrh (ODS, KDU-ČSL, SZ)

- r. 2010 - návrh ČSSD.

Všechny tyto pokusy o novelu ústavy směřující k zavedení přímé volby prezidenta byly neúspěšné.

Výrok Karolíny Peak je tedy pravdivý, teprve v roce 2011 sněmovna přijala vládní návrh, schválený později také senátem a podepsaný prezidentem, na jehož základě bude poprvé v historii České republiky volen v roce 2013 prezident v přímých volbách.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu nedostupnosti příslušných statistik.

Fakt, že v roce 2012 došlo k výraznému poklesu produkce vajec, je jako takový nezpochybnitelný, konkrétní procentuální vyjádření tohoto poklesu je však v současné době v rámci veřejně publikovaných statistik nezjistitelné. Český statistický úřad, stejně jako Eurostat, uvádějí informace pouze pro rok 2011, statistiky pro první čtvrtletí roku 2012 buď chybí, nebo jsou koncipovány v podobě odhadů. Obdobně i Komoditní karta Vejce (doc.), shrnující základní informace o stavu drůbeže a o produkci vajec v ČR, ve svém nejnovějším březnovém vydání uvádí pouze informace z roku 2011, přičemž informace pro rok 2012 jsou formulovány opětovně jen jako odhad. Z tohoto důvodu nejsme (až do doby zveřejnění oficiálních čísel pro první čtvrtletí roku 2012) schopni určit přesně o kolik procent produkce vajec poklesla, a výrok tak musíme hodnotit jako neověřitelný.

Ministerstvo financí prostřednictvím svého odboru (auditního orgánu) kontroluje průběh a stav čerpání dotací z evropských fondů. Miroslav Kalousek jako nejvyšší představitel MF je poté politicky zodpovědný za správnou funkčnost čerpání. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle oficiálních stránek zřízených Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci Fondy Evropské Unie je "připraveností řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán."

Ten spadá pod ministerstvo financí jako odbor 52. Podle samotného ministerstva "Zajišťuje výkon auditů na všech úrovních realizace operačních programů spolufinancovaných z finančních prostředků EU, ověřuje účinnost systémů finančního řízení a kontroly u všech subjektů implementace a na vzorku operací vykázané výdaje finančních prostředků EU a veřejných prostředků. Plní úkoly v návaznosti na vypracovaná prohlášení při ukončení pomoci poskytnuté ze strukturálních fondů a při uzavírání projektů."

Pozice Miroslava Kalouska jako nejvyššího nadřízeného všem ředitelům jednotlivých odborů jej poté předurčuje k převzetí politické zodpovědnosti za jejich činnost, a tím i za problematiku čerpání financí z evropských fondů.