Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS. Pro upřesnění uvádíme, že Bohuslav Sobotka hovoří o výboru pro bezpečnost v rámci něhož potom působí Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby,jejíž předsedou je Richard Dolejš(člen ČSSD). V rámci Výše zmíněného brífinku Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Závěrem bychom ještě rádi poznamenali, že obdobný výrok Bohuslava Sobotky zazněl již 20.května v Otázkách Václava Moravce s podtitulem Korupční kauzy v nejvyšších kruzích. Odkaz na analýzu této diskuze naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě dohledaných informací z výpisů ze zasedání Zastupitelstva Zlínského kraje za roky 2001, 2002 a 2003 je výrok hejtmana Mišáka hodnocen jako nepravdivý. Vojtěch Jurčík nebyl v roce 2003 náměstkem hejtmana, ale "pouze" radním kraje.

Rozhodnutí o vzniku strategické průmyslové zóny Holešov padlo v roce 2003. Web Zlínského kraje obsahuje výpisy usnesení zastupitelstva kraje z volebního období 2000-2004. Z roku, kdy bylo o vzniku zóny rozhodnuto, je jich celkem 7. Kterým konkrétním bodem byla zóna v Holešově schválena, není jasné, neboť jednotlivé podklady pro konkrétní body jednání zastupitelstva již dostupné nejsou.

Vojtěch Jurčík byl zvolen členem rady kraje (nestal se tedy náměstkem hejtmana, tím byl za za Čtyřkoalici Josef Mikeska) a to na prvním zasedání (.doc) zastupitelstva 21. prosince 2000. Jelikož byl Josef Mikeska z této funkce odvolán až 23. dubna 2003 (.doc) a na jeho místo byl dosazen Jaroslav Drozd z ČSSD. Tuto situaci popisuje také samotný kraj. Ve zmíněné době schvalování byl Vojtěch Jurčík radním kraje, nikoli náměstkem hejtmana, a to po celé posuzované období.

Pro doplnění uvádíme, že statutárním náměstkem hejtmana byl zvolen (.doc) 12. září 2001 Libor Lukáš.

Výrok Miroslava Kalouska označujeme jako pravdivý a to na základě informací dostupných na webových stránkách Senátu ČR a Prezidenta ČR.

Na webu Senátu ČR naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.

Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně." Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění. "

Průmyslová zóna Královský vrch byla vybudována v roce 2005. Investorem (PDF, str. 3) je skupina ELTODO prostřednictvím své dceřinné společnosti SIR (Společnost investičního rozvoje, a. s.).

Podle údajů Regionálního informačního servisu (RIS) bylo k červnu 2011 obsazeno 36% z celkové plochy 52 ha, volné plochy jsou v nabídkách několika realitních kanceláří.

V březnu oznámil jeden z investorů, britský výrobce drogerie Jeyes holding, že pokud se pro závod nenajde kupec, přijde do října o práci všech 427 zaměstnanců. Přesto se pravděpodobně prozatím nedá mluvit o nějaký hromadných odchodech investorů ze zóny.

Je tedy patrné, že jeden z investorů odchází, nicméně Petr Kotáb hovoří o investorech v množné čísle, jeho výrok je tak zavádějící.

Na základě dohledaného návrhu zákona o Národním parku Šumava z dílny Plzeňského kraje je výrok poslance Jiřího Pospíšila hodnocen jako pravdivý.

Zastupitelstvo Plzeňského kraje předložilo návrh zákona o Národním parku Šumava 1. srpna 2011. Jde o sněmovní tisk 435. Celý návrh je k dispozici zde (.doc).

Tento návrh zákona v § 12 Zajištění péče o národní park říká v bodu 1, že: "Hospodaření s lesními, zemědělskými a ostatními pozemky, se kterými je příslušná hospodařit Správa, bude vykonávat obecně prospěšná společnost, která bude Správou založena do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Hospodaření se svěřeným majetkem bude vykonáváno v souladu s obecným právním předpisem 2) a tímto zákonem a s péčí řádného hospodáře." Obsazení této OPS regionálními politiky se věnuje bod 2. "Členové správní rady budou jmenováni zakladatelem, s tím, že:a)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva životního prostředí,
b)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva zemědělství,
c)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Jihočeského kraje,
d)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Plzeňského kraje,
e)jeden z členů bude jmenován na základě společného návrhu obcí, na jejichž území se národní park rozkládá." Tedy 3 z 5 lidí ve správní radě této OPS by byli jmenováni regionálními politiky, resp. by v radě politici sami seděli.

Pro informaci ještě doplníme, že zmíněný návrh byl zařazen na projednávání 46. schůze (bod 99), která začíná 18. září 2012.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na realizaci státní maturity (.pdf) na Slovensku byla v roce 2012 vyhrazena částka 382 682 €, což je přibližně 9,57 milionu. Kč. Podle nálezu NKÚ stála státní maturita v ČR roku 2011 cca. 300 mil. Kč .

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Existuje část poslanců z ODS, kteří sice hlasovali pro zvýšení DPH a v současnosti zvyšování kritizují, ale také je několik poslanců, kteří zvyšování DPH kritizují, ale v září 2011 pro zákon nehlasovali (buď byli omluveni nebo nebyli přihlášeni).

Třetí čtení Novely zákona o dani z přidané hodnoty proběhlo 2. září 2011. Z 53 poslanců za ODS byli 4 omluveni (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Jaroslava Wenigerová, Jaroslav Krupka), 8 nebylo přihlášeno (Walter Bartoš, Pavel Svoboda, Jan Bauer, Pavel Drobil, Pavel Bém, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Dana Filipi), proti hlasoval pouze Vít Němeček, zbylá část ODS (40 poslanců) hlasovalo pro.

V současnosti se jedná o další zvyšování DPH na 15 % a 21 %. Tenhle vládní balíček nechtějí podpořit Petr Tluchoř, Tomáš Úlehla, výhrady mají Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Jan Florián a Radim Fiala. Podle dalších informací bude poslanec Boris Šťastný hlasovat proti vládě, pokud premiér předloží k hlasování stejný balíček o zvýšení daní a spojí jej s hlasováním o důvěře vládě.

Při hlasování o vyšším DPH 2. září 2011 byli Fuksa a Úlehla omluveni a nezúčastnili se, Fiala a Šnajdr nebyli přihlášeni, takže také nehlasovali (v současnosti kritizují zvyšování DPH).

Výrok Karla Šidla, že daňové příjmy kraje nepřesahují 3,5 miliardy korun, hodnotíme na základě dat zveřejněných krajským úřadem Plzeňského kraje jako pravdivý.

Na stránkách Plzeňského kraje je ke stažení Schválený rozpočet na rok 2012 (.pdf), který obsahuje i data pro roky předešlé. V roce 2010 činily skutečné daňové příjmy 3 360 198 120 Kč, pro rok 2011 byly schváleny daňové příjmy 3 434 265 000 Kč a pro rok 2012 byly schváleny daňové příjmy ve výši 3 430 000 000 Kč.

Kraje začaly vskutku reagovat na vzniklou situaci poměrně brzy, ovšem ne všechny zřídily speciální krizové informační linky.

Dle závěrů Meziresortní skupiny Ministerstva zdravotnictví ČR zveřejněných dne 13. září 2012, jsou hlavními koordinátory krizové situace v krajích stanoveni ředitelé Krajských hygienických stanic. To je patrně důvodem, proč některé kraje nezřizovaly nové krizové informační linky, ale pouze delegují případné dotazy právě na KHS.

Opatření byla přijata ve většině případů okamžitě po impulsu ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR, tedy několik dní poté, co si metanol vyžádal první oběti na životech.

Opatření přijatá jednotlivými kraji:

Jihomoravský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Plzeňský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Moravskoslezský kraj: zřízení kontaktní linky (zveřejněno 13. září 2012)

Zlínský kraj: v rámci Usnesení z jednání Bezpečnostní rady Zlínského kraje je uvedeno doporučení zřídit kontaktní linku (12. září 2012)

Královehradecký kraj: zřízení kontaktní linky, na kterou se lze v případě potřeby obrátit (zveřejněno 17. září 2012)

Kraj Vysočina: hejtman Jiří Běhounek varuje před požitím nebezpečného alkoholu, přičemž v tiskové zprávě jsou uvedena i čísla na informační telefonní linku (12. září 2012)

Pardubický kraj: hejtman Radko Martínek varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje jihomoravskou krizovou informační linku (12. září 2012)

Karlovarský kraj: krajský úřad na svých internetových stránkách uvádí telefonní čísla, na kterých lze nahlásit nebezpečný alkohol (12. září 2012)

Středočeský kraj: posílení call centram záchranné služby (12. září 2012)

Olomoucký kraj: zveřejnění záměru vydat informační letáky, na kterých je uvedena kontaktní linka 155, pro oznámení podezření z otravy methanolem (12. září 2012)

Liberecký kraj: hejtman Stanislav Eichler varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje na internetové stránky KHS Libereckého kraje, na kterých lze nalézt odkazy na aktuality z MZ ČR. (12. září 2012)

Ústecký kraj: na internetových stránkách Ústeckého kraje jsou uvedeny důležité odkazy na instituce spojené s řešením krizové situace jako je KHS a toxikologické středisko

Jihočeský kraj: na internetových stránkách Jihočeského kraje jsou uvedeny odkazy na KHS, která je hlavním koordinátorem krizové situace v kraji

Hlavní město Praha: například městská část Praha 11 na svých internetových stránkách odkazuje na jihomoravskou informační linku

Výrok tedy na základě výše uvedeného hodnotíme jako zavádějící, jelikož ne všechny kraje zřídily nové krizové informační linky. V některých případech šlo pouze o uvedení kontaktu na Krajské hygienické stanice či toxikologická centra.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jihočeský kraj je zřizovatelem osmi nemocnic. Údaje v jejich výročních zprávách ukazují na kladný hospodářský výsledek v letech 2010 a 2011 (data za rok 2011 chybí pro nemocnice v Jindřichově Hradci a Dačicích) u všech osmi jihočeských nemocnic.

Přehled hospodářských výsledků za rok 2011 (ve formátu pdf.):

Nemocnice Český Krumlov - 221 000 Kč (str. 13), Nemocnice České Budějovice - 80 251 Kč (str. 19), Nemocnice Jindřichův Hradec a Nemocnice Dačice (za rok 2010) - 81 000 Kč (str. 23), Nemocnice Prachatitce - 18 180,89 Kč (str. 29), Nemocnice Písek - 592 000 Kč (str. 12), Nemocnice Tábor - 1 620 000 Kč (str. 12), Nemocnice Strakonice - 987 000 Kč (str. 23 a 24).