Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Švédský premiér Frederick Reinfeld zformoval v únoru 2010 menšinovou vládní koalici, která se opírá o 173 poslaneckých mandátů (z celkových 349). (Zdroj)

Håkan Juholt byl 27.ledna 2012 vystřídán Stefanem Löfvenem, který je aktuálním předsedou opoziční sociálně demokratické strany. (Zdroj)

Server The Local 27. ledna uvedl, že menšinová středopravá vláda Fredericka Reinfelda získala podporu opozičních sociálních demokratů pro zahájení vyjednávání o připojení k smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Pravdou je, že se tak stalo až po té, co se obměnilo vedení sociálních demokratů. Nový předseda Stefan Löfvenem však podmínil podporu vládě čtyřmi body, které by měly být následně prosazeny v rámci jednání s Bruselem. Mezi tyto podmínky patří například možnost Švédska účastnit se summitů Eurozóny v rámci nichž bude pakt projednáván, a také záruka toho, že Švédsko nebude nuceno delegovat stávající pravomoc národního parlamentu rohodovat o vlastním rozpočtu na evropskou úroveň.

Na základě statistických údajů a informací dostupných z médií lze tento výrok hodnotit jako pravdivý.

Fakt, že se Velká Británie opět ocitla v recesi, potvrzují britská média (BBC, Telegraph) i Úřad pro národní statistiky. Růst HDP v prvním kvartálu 2012 se propadl o 0,2% a pokračoval tak v sestupu, který činil 0,3% za poslední kvartál roku 2011. Naposledy byla Británie v recesi v roce 2009.

Ověření výroku, že Španělsko je na prahu bankrotu, je problematické. Španělsko se v prvním kvartálu 2012 sice propadlo zpět do recesea musí se také potýkat se snížením ratingu velkých bank (španělská ekonomika i bankovní sektor mají tedy značné potíže), nicméně nic nenasvědčuje tomu, že by mělo jako země zbankrotovat. Zatím dokonce odmítá možnou finanční pomoc od ostatních členů EU. Vzhledem k nemožnosti hodnotit jestli se krajina na prahu bankrotu nachází, nebo ne, není tato čast výroku do hodnocení zahrnuta.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě následujících informací

Tisková zpráva vlády ze dne 26. 8. 2011 uvedla, že v rámci rozpočtu pro rok 2012 bude navýšen rozpočet ministerstvu " vnitra o 900 miliónů. 200 milionů korun poputuje hasičskému záchrannému sboru, 700 milionů je určeno policii ČR na provoz. Nehrozí proto, že by byly rušeny místní oddělení policie, tak stanice profesionálních hasičů“. Informuje tedy o navýšení rozpočtu ministerstva vnitra o 900 miliónů korun.

O tomto následně informovala i některá česká média, jako například E15, IHNED či Parlamentní listy.

21. 3. 2012 byl pak vládou schválen návrh opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu na rok 2012. O tom informovalo ministerstvo financí, přičemž tato informace je dohledatelná také na stránkách vlády.

I přes to, že doposud nebyl na oficiálních stránkách vlády zveřejněn záznam z jednání, je informace o tom, že pro něj ministr Kubice hlasoval a že z návrhu vyplývá snížení rozpočtu jeho rezortu o 800 mil. prezentována některými českými médii, jako je Česká televize či tisková agentura Mediafax.

Česká televize konkrétně uvádí: "Z letošního rozpočtu policie bude zmrazeno zhruba 803,2 milionu korun, z rozpočtu hasičského sboru bude vázáno asi 193,3 milionu korun. Ministerstvo se podle Nováka snažilo o to, aby se zmrazené částky co nejvíce blížily objemům peněz, které oba sbory letos dostaly navíc, oproti původním předpokladům. Hasičům se rozpočet na letošek dodatečně navyšoval asi o 200 milionů, policii o 700 milionů, uvedl mluvčí."

Výrok označujeme jako neověřitelný.

Míra diverzifikace rozložení bohatství a důchodů v jednotlivých územních celcích (v tom případě státech) se udává pomocí tzv. Giniho koeficientu. Jeho výpočet je dán různými postupy a metodami (zahrnující jednotlivce, rodiny, průměr i medián jejich příjmů, daněných i nedaněných atd.) pro různá časová období.

Podle údajů OECD při výpočtu Giniho koeficientu pro pozdní léta prvního desetiletí nového tisíciletí se Česká republika pohybuje v kritériích tohoto indexu pro celkovou populaci na 30. místě z celkového počtu 34 sledovaných zemí. Tzn., že ČR je zemí s velmi vyrovnanou strukturou rozložení bohatství a důchodů ve společnosti. Širší databázi nabízí např. publikace CIA The World Factbook, kde se v žebříku 135 sledovaných zemí (porovnávané údaje jsou z různých let) nacházíme na 109. místě.

Zohlednit v tomto kontextu změny provedené současnou vládou je však prakticky nemožné, neboť výpočty a komparace lze provádět pouze v dlouhodobém horizontu. Navíc jsou zveřejněné údaje a statistiky z let, které nemohou reflektovat změny provedené touto vládou (OECD ke konci prvního desetiletí 21. století a CIA k roku 2009). Tento výrok je tudíž neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. V současnosti je proplácení peněz z evropských fondů u několika operačních programů pozastaveno a Česká republika tak tyto peníze nedostává. Nejedná se však o konečný stav a obnovení jejich financování závisí na přijetí nápravných opatření vládou ČR.

Evropská komise rozhodla (.pdf, str. 36) pozastavit proplácení žádostí o platbu u části operačních programů, a to z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání evropských fondů. Skutečně je tedy hlavním problémem špatné fungování systému kontroly, jak uvádí poslanec Zaorálek. Obnovení proplácení závisí na plnění akčního plánu, který Česká republika s Komisí uzavřela. Cílem tohoto plánu je odstranění problémů se správou a kontrolou toku peněz. Pokud se vládě podaří chyby napravit, bude čerpání peněz obnoveno, a ke ztrátám tudíž nedojde. O osudu evropských dotací pro ČR by mělo být jasno do konce července. (zdroj ČT24)

Výrok předsedy VV Johna je pravdivý, neboť doposud skutečně proběhlo 16 neúspěšných pokusů o omezení imunity zákonodárců.

Po neschválení omezení imunity Senátem ČR informovala Česká televize o tom, že se představitelé jednotlivých stran snaží toto omezení začít prosazovat znova. Dodala také, že již šestnáct návrhů na omezení imunity čeští zákonodárci zamítli.

Přijde-li Kateřina Klasnová s novým návrhem na omezení imunity (a nenavrhne-li toto omezení nikdo dříve), bude se skutečně jednat o sedmnáctý pokus.

V posledních pěti letech skutečně došlo ke snížení soc. pojištění, k zavedení stropů a ke snížení příjmů veřejných rozpočtů.

Předně, demagog.cz neověřuje příčinnost. Nehodnotíme, zda kroky pravicových vlád způsobily pokles příjmů veřejných rozpočtů. Můžeme ale ověřit, zda k tomuto poklesu došlo a zda byla zavedena Sobotkou zmíněná opatření.

K 1.1.2008 byl zaveden institut tzv. maximálního vyměřovacího základu (§15 zákona o pojistném), který omezuje výši pojistného (částku, ze které lze pojistné počítat). Pro rok 2011 (dle MPSV) toto maximum činilo 148 440 korun (měsíční základ), pro rok 2012 se snížilo na 100 548 korun. Došlo tedy k zavedení tzv. stropu a poté se dále snížovala výměra pojistného sociálního pojištění alespoň pro některé občany ČR, přestože sazba pojistného v procentech zůstala nezměněna.

Přijmy státního rozpočtu v poměru ke zbytku ekonomiky se podle Ministerstva financí ČR v posledních letech postupně snižovaly. Sobotka sice nehovoří pouze o rozpočtu státu, nýbrž o veřejných rozpočtech obecně (což zahrnuje mj. obce a kraje), nicméně v kontextu vládní politiky považujeme pro tento výrok za relevantní "příjmy vládního sektoru", které MF uvádí, a které jsou také základem pro tvorbu veřejných rozpočtů obecně.

Tři faktická tvrzení obsažená ve výroku poslance Sobotky jsou tedy pravdivá.

Výrok Nigela Farage je potvrzen videem z Evropského parlamentu umístěného na webových stránkách youtube. Tvrzení je tedy hodnoceno jako pravdivé.

Projev z 22. června 2011 byl směřován hlavně předsedovi Evropské komise Manuelu Barossovi, ale i Hermanu Van Rompuyovi. Nigel Farage v něm hovoří o chybné predikci při předpokládaném vývoji krize společné evropské měny a rovněž kritizuje i chybějící alternativu k řešení krize. Video je ke shlédnutí na stránkách zde (eng.).

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako neověřitelný. Na základě informací Ministerstva financí a Euroskopu.cz existují jisté odhady, které se v kontextu roku 2012 týkají pouze čistého příjmu. Česká republika je v rámci EU tzv. čistým příjemcem. To znamená, že od EU dostává více peněz, než odvádí do společného rozpočtu. Od roku 2004, kdy se ČR stala členem Evropské unie, vypadaly čisté příjmy a dotace na strukturální fondy následovně:

čistý příjem

dotace na strukturální fondy

rok

mil. Kč

mil. Kč

2004-2006

16 213,8

26 278,8

2007

15 192,8

27 565,4

2008

23 773,4

41 905,8

2009

42 317,7

51 907,3

2010

47 917,4

55 457,4

2011

30 733,4

43 455,5

2004-2011

176 148,4

246 570,1

Co se týče výše dotací na rok 2012 a 2013, setkáváme se pouze s odhady ohledně čistých příjmů. Např. Euroskop.cz uvádí, že by Česká republika mohla v období 2007-2013 získat čistý příjem až ve výši 22,5 mld. € (pozn. Od roku 2007 činí čistý příjem pouze 6,241 mld. €.). Rovněž bylo odhadováno, že od roku 2007 by do České republiky mohl proudit čistý příjem ve výši až 93 mld. Kč. Jak je však patrné z tabulky výše, tento odhad nebyl dosud naplněn. V období let 2007-2011 bylo vyčerpáno z evropských fondů 100 mld. Kč a předpoklad, že by dotace pro rok 2012 dosáhly stejné výše jako za uvedené období dohromady, je více než optimistický. Vzhledem k tomu, že se nám ale nepodařilo zjistit bližší informace o možném čerpání dotací pro strukturální fondy pro rok 2012, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích včetně svých novel skutečně spadá pod kompetence Ministerstva financí ČR. Tato skutečnost vyplývá ze Zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, kde je uvedeno následující: "Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro (....) hospodaření s majetkem státu."

Standardně bychom přiložili odkaz na sněmovní tisk z Poslanecké sněmovny týkající se onoho zákona (zákon č. 219/2000 Sb), z něhož by byl patrný jeho navrhovatel, v současné době jsou však bohužel stránky Poslanecké sněmovny v rekonstrukci a jsou na nich uveřejněné informace týkající se pouze současného volebního období.