Výrok lze hodnotit jako pravdivý - i v minulých letech Komise a Parlament usilovaly o navýšení rozpočtu. U letošního navýšení se pak skutečně objevuje argument "boje s krizí".

Komise i Parlament prosazovaly zvýšení rozpočtu EU i v minulých letech, nicméně narazily na odpor Rady. Konkrétně v rámci jednání o rozpočtu pro rok 2011 navrhovala Komise s podporou Parlamentu navýšení o 6,2% s tím, že prostředky budou potřeba na oblasti vzdělání, výzkumu ale i na nové politiky EU. Nakonec byla schválena varianta prosazovaná dvanáctkou zemí v čele s Velkou Británií, tedy navýšení o 2,9%. O rok později při návrhu rozpočtu pro rok 2012 Komise požadovala navýšení o 4,9 % (argumentovala zejména nutností splácet dřívější závazky např. v regionální politice). Poslanci EP pak požadovali dokonce navýšení o 5,23% (další pokles veřejných investic by podle některých MP mohl vést ke zpomalení růstu a zotavení ekonomik EU), nicméně nakonec ustoupili a dohodli se s Radou na navýšení o 1,86%. Situace byla podobná i v předcházejících letech. I v roce 2010 se Parlament snažil o zvýšení rozpočtu, dokonce navrhoval jeho navýšení o 12% a argumentoval především bojem s krizí. Nakonec ale došlo k navýšení v platbách jen o 8,76% oproti roku 2009. V roce 2009 se také objevil argument boje s krizí a Parlament s Komisí prosadily do rozpočtu mimo jiné 1 mld eur na potravinovou pomoc. Rada nicméně zamítla velkou část pozměňovacích návrhů Parlamentu a snížila řadu položek rozpočtu.

Nárůst v rozpočtu EU navrhuje Komise i pro rok 2013. Jako argument pro toto zvýšení zazněl boj s krizí, kdy eurokomisař pro rozpočet Lewandowski prohlásil, že růst nelze obnovit jen škrty. Lewandowski navýšení dále obhajuje tím, že se jedná o poslední rok finanční perspektivy 2007-13, a dochází tedy např. k zvýšenému proplácení faktur za dokončované projekty. Jako další důvod pak uvádí i nutnost uhrazení účtů, které se nahromadily za minulé roky z důvodu nízkých rozpočtů a nedostatku prostředků. Zástupci Parlamentu se staví k navýšení souhlasně a také zmiňují nutnost navýšení rozpočtu v souvislosti s bojem s krizí.

Argument „přidané hodnoty“, který zmiňuje europoslanec Fajmon, se objevil v prohlášení zpravodaje rozpočtového výboru v kontextu toho, že EU musí zajistit, aby přímé investice v rámci strategie EU 2020 měly přidanou hodnotu pro Evropu.

Informace o výši liberalizace je velmi těžké ověřit, bylo by nutno spolehnout se na článek na stránkách webového portálu euroskop.cz, který se ale odvolává na slova premiéra Nečase a neumožňuje nám tedy dostatečně nezávisle ověřit faktickou správnost. Liberalizace terciálního sektoru podle článku dosahuje pouze 1/3 celkového objemu služeb. Více než 60% není buďto liberalizováno vůbec, nebo je jejich liberalizace součástí agendy lisabonské strategie (ekonomický pilíř).

Výrok hodnotíme na základě nedostatku veřejně dostupných informačních zdrojů jako neověřitelný.

Zde ponecháváme stranou prediktivní část výroku o tom, co by se stalo kdyby, která je již z principu neověřitelná. Ověřujeme zde pouze tvrzení o prezidentem zaslaném dopisu vyjadřujícím své záporné stanovisko k ratifikaci fiskálního paktu. Výrok, byť s výhradami, hodnotíme nakonec jako pravdivý, i vzhledem k obecně známému euroskeptickému postoji prezidenta.

Postoj Václava Klause ke smlouvě o fiskální odpovědnosti je delší dobu znám a je odmítavý, to potvrzuje i server Euroskop zřízený Úřadem vlády:

"Prezident Václav Klaus nicméně již dříve veřejně prohlásil, že svůj podpis ke smlouvě nepřipojí."

O dopisu prezidenta Vládě České republiky se zmiňuje např. reportérka Respektu Kateřina Šafaříková na tiskové konferenci vlády z 11. ledna 2012. Premiér existenci tohoto dopisu ve své odpovědi již tehdy nepopřel. Problém nastane, pokusíme-li se samotný dopis a jeho obsah dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Internetové stránky Vlády ČR, Hradu ani Václava Klause jej však neobsahují a ani jinde se nám nepodařilo jej najít. V případě, že někde existuje dostupné znění onoho dopisu a přehlédli jsme ho, budeme jen rádi za upozornění a odkaz.

Z toho co se nám podařilo dohledat se Jaromír Drábek k návrhům ČMKOS vyjadřoval spíše kriticky. Například ve výjadření Jaromíra Drábka, kde reaguje na vyjádření odborů "6 lží Jaromíra Drábka" konkrétně pak na výrok, že "odbory jen kritizují a vlástní návrh nemají". V celém znění se zde Jaromír Drábek vyjadřuje takto:

"Dosavadní aktivita odborů se vyznačovala především trvalým odmítáním stabilizovat současný průběžný důchodový systém v reakci na demografický vývoj (např. zvýšením důchodového věku).

Návrhy zvyšující důchodové dávky bez nalezení zdroje financování nebo zvyšující již tak vysokou pojistnou sazbu nejsou akceptovatelné a poslaly by ČR na trajektorii rychle rostoucího dluhu se všemi důsledky. Obtížně se také polemizuje s kritikou návrhu vzniku důchodového fondového systému s dobrovolnou účastí, když ČMKOS sama navrhuje vznik dobrovolného fondového systému v rámci tzv. třetího pilíře. Poněkud logicky nepochopitelné je i to, že odborový svaz kritizuje penzijní fondy a princip spoření (nelze vyloučit krátkodobý pokles hodnoty úspor), ale na druhé straně prosazuje fondy na zaměstnanecko-zaměstnavatelské bázi. I tento typ spoření je přece vystaven investičnímu riziku.

Zaměřit se na třetí soukromý pilíř nestačí, protože u spoření ryze z vlastních prostředků nelze vyloučit předčasné výběry. A těch není málo. Druhý fondový pilíř oproti tomu přináší záruku, že prostředky budou k dispozici při odchodu do důchodu.

Spíše než předčasný odchod do důchodu u namáhavých profesí (kterých však bude postupně v souvislosti s vědeckotechnickým pokrokem ubývat) je nutno se zaměřit na zlepšení pracovních podmínek a zamezení možnosti poškození zdravotního stavu pracovníka. Následně je vhodné, třeba. pomocí rekvalifikace, upřednostnit uplatnění ve zdraví nepoškozujícím zaměstnání.

Debata o výsledné podobě důchodové reformy však ještě není definitivně uzavřena a je jasné, že nalezení širšího politické a celospolečenské shody je základním předpokladem pro dlouhodobou stabilitu a udržitelnost důchodového systému na desetiletí dopředu. Bylo by velkou chybou prosazovat změny s vědomím, že je někdo jiný za pár let odmítne. K tomu je však nutný věcný dialog s opozicí, zaměstnavateli i odbory, nikoliv automatický nesouhlas s jakýmkoliv návrhem."

Lze tedy říci, že nějaký zjevný souhlas Jaromíra Drábka s návrhem ČMKOS zde patrný není. Poměrně smířlivě se vyjadřuje v diskusním pořadu partie z 18.9. 2011, kde tvrdí: " Já na to mám naprosto jednoznačný názor. Ano, takové setkávání, taková argumentace má smysl, pokud ty argumenty jsou věcné. A my jsme dostali písemné stanovisko od Českomoravské konfederace odborových svazů, které je, a teď dávám příklady, které je velmi propracované, má i tu část metodickou i tu část konkrétní a my ty argumenty prostě bereme vážně, zabýváme se jimi a buď je odargumentujeme zpátky, anebo je vezmeme v úvahu při tom dalším postupu. Podobným způsobem jsme dostali stanovisko konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Zase konkrétní argumenty, které, se kterými můžeme souhlasit jednotlivě, nemusíme s některými z nich souhlasit, ale rozhodně je bereme v úvahu, a určitě v úterý večer o nich budeme diskutovat."
Z tohoto vyjádření je patrné, že Jaromír Drábek chválí propracování návrhu a metodologii, nikoliv však cíle tohoto návrhu, kde říká, že je ochoten jednat o jednotlivých argumentech. Říci v tomto případě, že Jaromír Drábek označil tento návrh reformy za velmi dobrý a kvalitní je přinejmenším poměrně zavádějící vytrhávání z kontextu, proto označujeme výrok, respektive obhajobu Jaromíra Drábka za pravdivou.

Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě videozáznamu tiskové konference po setkání premiéra Petra Nečase s předsedou Komise José Manuelem Barrosem.

Petr Nečas v reakci na otázku novinářů skutečně uvedl, že v nejhorším případě hrozí zvýšení deficitu na 6% HDP z důvodu výpadku toku plateb z Evropské unie, ale v kontextu dopadů situace ohledně evropských dotací na rozpočtový výhled České republiky. Během tiskové konference nedošlo ke zmínce o obnovení plateb Komisí.

Výrok poslance Stanjury je s ohledem na dohledaná data pravdivý.

Krajské volby 2004 znamenaly pro ČSSD zisk 14,03 % hlasů. Volební účast v těchto volbách pak dosáhla výše 29,62 %. To tedy znamená, že ČSSD získala podporu (po přepočtu) cca 4,16 % voličů. Čísla Zbyňka Stanjury tedy sedí.

V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme jako pravdivý.

Na základě informacích z internetových stránek Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR a dalších zdrojů byl výrok označen za pravdivý.

Bohuslav Sobotka opravdu v minulosti navrhl zavedení stropů na sociální pojištění (tzv. maximálního vyměřovacího základu). Konkrétně v rámci vládního zákona o nemocenském pojištění, který byl schvalován mezi lety 2005/2006.

O daných stropech se zmiňuje například článek ze serveru lidovky.cz z roku 2005. Odkazuje se na něj také v roce 2006 Petr Nečas.

Opět, v té době již jako opoziční poslanec, se o prosazení dané problematiky pokusil v roce 2007. Návrh poslanců Milana Urbana, Zdeňka Škromacha, Bohuslava Sobotky a Hany Šedivé na vydání zákona o zavedení maximálního vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, jehož obsahem bylo zavedení výše zmíněných stropů, byl předložen jako sněmovní tisk 166.

Na jednání Zastupitelstva Pardubického kraje (.pdf) dne 23. února 2012 se projednával také bod 12 , který se zabýval dopravní obslužností v kraji. V zápisu z jednání se píše: " Klub KSČM podal návrh na rozšíření ukládacího bodu usnesení takto:Radě Pk předložit Zastupitelstvu Pk komplexní zprávu o činnosti OREDA v PK včetně všech schválených usnesení Rady a Zastupitelstva Pk, k této problematice uzavřených smluv a případných sankcí vůči OREDU." Lze tedy dokladovat, že zástupci KSČM v kraji byli v rámci problematiky Oreda aktivní, nepodařilo se nám však dohledat konkrétní výzvu k výměně ředitele firmy, která by byla právě tímto apelem naplněna. Na webových stránkách společnosti jsou uvedeni 2 jednatelé - Záleský a Král.

Výrok Ivana Bartoše hodnotíme na základě analýzy zdrojů Ministerstva kultury ČR jako pravdivý.

Ministerstvo kultury zahájilo na začátku roku 2011 veřejnou konzultaci k novele autorského zákona. Česká pirátská strana opravdu zaslala (.pdf) své připomínky a stanovisko k dané novele.

V záznamu (.doc) z úvodního jednání k přípravě novely autorského zákona (AZ) je uvedeno, že na tyto konzultace byli pozváni všichni, kdo zaslali podněty a návrhy k novele autorského zákona (AZ) v průběhu veřejných konzultací na jaře 2011; tudíž také Piráti.

Z dalších jednání je pak zřejmé, že se na nich Česká pirátská strana aktivně podílela a spolupracovala tak s Ministerstvem kultury ČR.