Výrok Petra Šindeláře označujeme na základě informací z Univerzity Pardubice a internetových zpravodajských článků jako zavádějící. Technologický park v Pardubicích je na vysokou školu skutečně napojen, potýká se s existenčními problémy a dluhy, přesto však zůstává nadále funkční a je sídlem několika firem.

TechnoPark Pardubice k.s. je společný projekt Pardubického kraje, Univerzity Pardubice a společnosti FREE ZONE Pardubice. Univerzita podle své výroční zprávy (.pdf, str. 61) o hospodaření za rok 2011 vlastní podíl ve společnosti TechnoPark Pardubice ve výši 340 tis. Kč (stav k 31. Prosinci 2011). Na stránkách univerzity je zmíněna i možnost spolupráce pro případné nájemce. Tento technologický park je tedy na pardubickou vysokou školu napojen, nicméně podle zpráv ze sekce Pardubického kraje na iDnes.cz areál studenti ani pedagogové nevyužívají. V TechnoParku Pardubice je obsazenost v současnosti poloviční a společnost je z výnosů z pronájmů schopna financovat zhruba jen provozní náklady.

Pardubický kraj, který ve společnosti vlastní podíl ve výši 150 tisíc Kč, schválil, že svůj podíl nabídne ostatním vlastníkům nebo dalším investorům. Podle regionálního pardubického deníku.cz kraj nemůže ovlivnit dění ve společnosti, ta není schopna splácet své závazky. Výhradní komplementář TechnoPark Management má neznámé vlastníky (akcionářem je firma se sídlem v Britských panenských ostrovech) a jediný člen představenstva na výzvy k jednání nereaguje.

Technologický park byl vystavěn za zhruba 450 milionů Kč (dotace od EU činily 300 milionů Kč). V současné době má TechnoPark Pardubice dluh vůči firmě Geosan ve výši 170 milionů Kč a kvůli porušení rozpočtové kázně požaduje finanční úřad dalších 150 milionů Kč.

Na základě dohledaných materiálů z Turistického portálu Karlovarského kraje je výrok hodnocen jako pravdivý.

Karlovarský kraj skutečně vydal celou řadu propagačních materiálů, a to i v cizích jazycích. Za všechny lze jmenovat např. Cyklomapu Karlovarského kraje (anglicky, německy), Průvodce Karlovarským krajem (německy), Lázeňský trojúhelník (česky, německy, anglicky, španělsky, francouzsky) nebo Nejkrásnější výlety v Karlovarském kraji (česky a německy).

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako neověřitelný. Na základě informací Ministerstva financí a Euroskopu.cz existují jisté odhady, které se v kontextu roku 2012 týkají pouze čistého příjmu. Česká republika je v rámci EU tzv. čistým příjemcem. To znamená, že od EU dostává více peněz, než odvádí do společného rozpočtu. Od roku 2004, kdy se ČR stala členem Evropské unie, vypadaly čisté příjmy a dotace na strukturální fondy následovně:

čistý příjem

dotace na strukturální fondy

rok

mil. Kč

mil. Kč

2004-2006

16 213,8

26 278,8

2007

15 192,8

27 565,4

2008

23 773,4

41 905,8

2009

42 317,7

51 907,3

2010

47 917,4

55 457,4

2011

30 733,4

43 455,5

2004-2011

176 148,4

246 570,1

Co se týče výše dotací na rok 2012 a 2013, setkáváme se pouze s odhady ohledně čistých příjmů. Např. Euroskop.cz uvádí, že by Česká republika mohla v období 2007-2013 získat čistý příjem až ve výši 22,5 mld. € (pozn. Od roku 2007 činí čistý příjem pouze 6,241 mld. €.). Rovněž bylo odhadováno, že od roku 2007 by do České republiky mohl proudit čistý příjem ve výši až 93 mld. Kč. Jak je však patrné z tabulky výše, tento odhad nebyl dosud naplněn. V období let 2007-2011 bylo vyčerpáno z evropských fondů 100 mld. Kč a předpoklad, že by dotace pro rok 2012 dosáhly stejné výše jako za uvedené období dohromady, je více než optimistický. Vzhledem k tomu, že se nám ale nepodařilo zjistit bližší informace o možném čerpání dotací pro strukturální fondy pro rok 2012, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok Radka Johna je pravdivý, neboť dodatek ke koaliční smlouvě skutečně podobnou formulaci obsahuje.

Dne 30. června 2011 podepsaly strany vládní koalice (ODS, TOP09 a VV) tzv. Dodatek ke koaliční smlouvě (.pdf) , kde je na str. 4 - 5 (Část Veřejné rozpočty, mandatorní výdaje, sociální a důchodový systém) doslova napsáno, že: " Pro posílení mezigenerační solidarity vláda umožní dětem zvýšit příjmy svých rodičů ve starobním důchodu. Každý plátce bude moci požádat o převedení částky ve výši 1% svého vyměřovacího základu pro povinné pojistné na účet rodičů. Zvýšení příjmů rodičů nebude mít přitom žádný dopad na příjem poplatníka z průběžného či spořícího pilíře a bude hrazeno ze státního rozpočtu."

Výrok předsedy VV Johna tak přesně popisuje koaličně dohodnutý a podepsaný závazek z tzv. Dodatku ke koaliční smlouvě, a je tudíž pravdivý.

Výrok hejtmana Novotného hodnotíme jako pravdivý, neboť již několik škol s učňovskými a technickými obory nabízí svým studentům motivaci v podobě prospěchových stipendií.

Server iDnes.cz informoval 22. března 2011 o skutečnosti, v Karlovarské kraji další střední škola zavádí možnost prospěchového stipendia pro dobré studenty. Konkrétně se jedná o Integrovanou střední školu technickou a ekonomickou v Sokolově (tato škola nabízí měsíční prospěchová stipendia ve výši (.pdf) 200 - 600 Kč.).

Podobný systém zavedla Integrovaná střední škola Cheb, která, jak informovala Česká televize, začne od nového školního roku (2012/2013) vyplácet měsíční prospěchová stipendia ve výši 200 - 600 Kč.

Další odbornou školou, kde je zaveden systém stipendií pro studenty, je Střední průmyslová škola v Ostrově, což lze dokumentovat na stipendijním řádu (.pdf) dané školy.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.

V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících.

Ze zemí staré 15 jsou registrační pokladny zavedeny v Itálii, částečně také v Belgii.

Výrok Lenky Bártlové hodnotíme na základě programu hnutí Nezávislí jako pravdivý.

Lenka Bártlová kandiduje za hnutí Nezávislí. Program tohoto hnutí obsahuje již na začátku textu bod VEŘEJNÁ SPRÁVA - pilíř volebního programu hnutí Nezávislí. V rámci tohoto bodu hnutí navrhuje řadu kroků spojených s obcemi, např. prosazení kvalitnějšího zákona o obcích.

Sobotka pravdivě popisuje způsob, jak může dojít ke "spuštění" omezujících opatření, která přinese finanční ústava.

Předně, demagog.cz se nemůže vyjádřit k premiérově úmyslu. Můžeme nicméně ověřit tvrzení předsedy Sobotky, že zadlužení se počítá zpětně a že vláda bude mít možnost dovést zemi až k dluhové hranici (45% HDP), načež bude teprve nastupující vláda muset provádět úsporná opatření.

Počítá se tedy zadlužení zpětně? Deficit rozpočtu tak, jak je schvalován sněmovnou, je pouze plánovaný. Např. pro rok 2011 se několikrát změnil (Mediafax) odhad Ministerstva financí ČR (MF), jak se celkové zadlužení ČR zvedne. Navíc mluvíme o poměru zadlužení k neustále se měnícímu HDP. Míru zadlužení země je proto možné určit pouze zpětně k danému období, zpravidla k roku, případně ke čtvrtletí.

Poměr státního dluhu k HDP se dle údajů MF vyvíjí od 31,5% v roce 2009, přes 35,6% v roce 2010, po 38,9% v roce 2011 (vždy k 31.prosinci). Budeme-li důvěřovat vládnímu návrhu zákona o rozpočtu a odhadu růstu HDP ze strany MF, musíme očekávat nárůst na 41,6% (tj. o 2,7%) na konci roku 2012. Přestože by se podle předpovědi MF měl růst HDP v dalších letech výrazně zrychlit, je dobře možné, že státního dluhu ve výši 45% HDP bude dosaženo právě v roce 2014 (ať již na konci, nebo v průběhu roku), tedy v roce voleb, a to dříve, než vstoupí v platnost rozpočet navržený novou vládou.

Považujeme tedy Sobotkův výrok v obou částech za pravdivý, je ale třeba dodat, že se vztahuje pouze k možnému, nikoli jistému uspořádání zmíněné "finanční ústavy". Jak bude pro účely takového zákona počítána výše dluhu a k jakému období, nelze předem určit.

Tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) je skutečně v českém právním řádu obsažen a dává hlavní kompetence v oblasti zahraniční politiky téměř výhradně do rukou ministra zahraničních věcí České republiky (s výjimkou pravomocí svěřených prezidentu republiky) - výrok Karla Schwarzenberga je tedy v kontextu kompetenčního zákona pravdivý.

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (tzv. kompetenční zákon), v paragrafu 6 popisuje kompetence Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Konkrétně pak v bodě 1 uvádí, že "Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, dále pak v bodu 2 říká, že Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením..." Bod 3 f) pak popisuje, že "ministerstvo zahraničních věcí dále zejména koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod." Pro oblast zahraniční politiky je důležitá také osoba prezidenta České republiky, neboť podle Ústavy České republiky (Článek 63 bod 1a) "prezident zastupuje stát navenek a (Článek 63 bod 1b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy."

V oblasti zahraniční politiky tak český premiér opravdu není nadřízeným ministra zahraničních věcí, v kontextu kompetenčního zákona tedy Karel Schwarzenberg vyřkl pravdivý výrok.

Bártovu verzi soud přijal, ovšem ne "plně". Netvrdí, že Kočí jednala podvodně (dle § 209 trestního zákoníku).

Jak zmiňujeme v hodnocení jiných Bártových výroků, soud přijal Bártovu "verzi o půjčkách", která (odůvodnění, .pdf, str. 22) " nebyla žádným přesvědčivým způsobem vyvrácena či aspoň zásadně zpochybněna [...] skutková verze obhajoby byla mimo jakoukoli důvodnou pochybnost prokázána ".

Pokud jde o úmysl Kočí a Škárky obrátit půjčky v úplatek, s tím soud jednoznačně souhlasí a označuje za skutečnost, že " si o peníze řekli právě s úmyslem obžalovaného zdiskreditovat " (str. 26 odůvodnění).

Bárta ovšem zmiňuje, že Kočí a Škárka půjčky měli vylákat "podvodně", což v případě Kočí soud připouští (na str. 23 odůvodnění zmiňuje, že by u Kočí mělo být posouzeno podezření ze spáchání podvodu dle § 209 tr. zákoníku).

Soud tedy částečně podporuje Bártovo tvrzení zmínkou o podezření Kočí, ale nevyjadřuje se kategoricky o jejím chování jako podvodném, a výrok Víta Bárty tedy hodnotíme jako zavádějící.