Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ČSSD tvoří s ODS krajskou radu v celkem 4 krajích.

ČSSD spolu s ODS v některých krajích skutečně vládne - tento fakt lze dokumentovat na složení krajských rad. Jihočeský kraj, Ústecký kraj (7 ČSSD, 3 ODS - Budjač, Šulc, Vonka), Zlínský kraj (ještě společně s KDU-ČSL), Olomoucký kraj (ještě společně s KDU-ČSL - za ODS např. Kosatík).

Na základě získaných informací hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako pravdivý.

Ačkoliv Evropský parlament nedisponuje žádnou pravomocí, na základě které by mohl prosadit změny v připravované fiskální smlouvě, jeho výtky byly zohledněny. Kritikaeuroposlanců směřovala zejména proti neslučitelnosti smlouvy s dosavadním právem EU. Fiskální smlouvu označili za nebezpečnou (znamenala by přestavbu právního rámce hospodářské a měnové politiky) a nepotřebnou, jelikož dle jejich názoru současný návrh obchází princip brzd a protivah. EP namítal, že rozpočtová omezení a investiční politiky je třeba kombinovat. Dosavadní návrh pouze zdůrazňoval posílení fiskální politiky, zatímco ignoroval potřebu podpory hospodářského růstu. Smlouva tak dle EP nepřispívá k obnovení důvěry na trhu a není cestou z ekonomické a finanční krize. Podle názoru většiny (521 z 695 poslanců) Evropského parlamentu by k regulaci postačovalo běžné právo EU. Rovněž Evropský parlament poukázal na fakt, že je důležité, aby se předseda EP zúčastňoval summitů týkajících se fiskální smlouvy a byl spolu s členskými státy EU informován o výsledcích summitů. Europoslanci tak dali jasně najevo, že pokud nedojde ke změnám, EP fiskální smlouvu nepodpoří.
Původní návrh (pdf.) smlouvy byl tedy přepracován a doplněn (pdf.). Viz. článek 2/odstavec 1, 2; článek 12/odstavec 5, 6.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - existenci a vyjednávání v pracovní skupině - potvrdili i zástupci jiných stran, mimo jiné i opozice. Vzhledem k nedostupnosti oficiálních primárních zdrojů nelze ověřit, jestli v ní za sociální demokracii sedí pan Mládek, je však jisté, že někdo z opozice se jednání účastní.

Představitel opozice Lubomír Zaorálek jednání na zmíněné platformě potvrzuje (viz OVM 4. března 2012 - "Účastním se toho, jako znám ty texty, ale nechcu teď předbíhat událostem, protože opravdu, jak bylo řečeno, je to předmětem jednání."). Dalším zdrojem, potvrzujícím existenci pracovní skupiny, je rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem uveřejněný 18. února v deníku Právo, který její ustanovení rovněž potvrzuje.

Návrhy na formulaci finanční ústavy je možno dohledat již v samotném programovém prohlášení vlády (zmíněný zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti). Nejaktuálnější stanoviska vládních a opozičních stran v této oblasti lze nalézt v publikovaných článcích zpravodajských serverů, ať již v souvislosti s nepřistoupením ČR k tzv. fiskální unii či pouze jako samostatné deklarace jednání či možností jednání (např. IDNES, novinky.cz, E15 atd.).

Dle krátkého sdělení (.pdf, a.j.) Eurostatu z 15. května 2012 se Česká republika v prvním kvartálu roku 2012 z hlediska meziročního srovnání HDP umístila mezi 27 státy EU na sedmém místě od konce. Hrubý domácí produkt v prvním kvartálu letošního roku v meziročním srovnání u nás klesl o 1%. Zpráva Eurostatu pracuje v případě prvního kvartálu roku 2012 pouze s odhady. Český statistický úřad uvádí pokles HDP v tomto srovnání o 0,7%.

Nejvyšší růst HDP (nad 3%) v meziročním srovnání vykazovaly v prvním čvtrletí roku 2012 pobaltské státy a Slovensko, pokles HDP pak vykazovalo Řecko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Holandsko, Česká republika, Portugalsko a Španělsko.

Pokud měříme ekonomické výsledky za pomoci indikátoru HDP a jeho vývoje, Česká republika vykazovala skutečně jeden z nejhorších výsledků v Evropě. Výrok Lubomíra Zaorálka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Oddíl 6 tohoto nařízení (.pdf) stanovuje podmínky stavění platební lhůty a pozastavení plateb. Podle článku 92 tohoto oddílu může Komise všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo programů pozastavit, pokud:

a) v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a pro které nebyla přijata nápravná opatření, nebo
b) určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena, nebo
c) členský stát závažným způsobem porušil své závazky podle čl. 70 odst. 1 a 2.

Článek 70 odst. 1 a 2 stanovuje povinnosti členských států. Ty jsou podle něj odpovědné za řízení a kontrolu operačních programů tak, že zajišťují, aby řídicí a kontrolní systémy operačních programů byly zavedeny v souladu s podmínkami stanovenými Komisí a aby účinně fungovaly. Dále členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a napravují a získávají zpět neoprávněně vyplacené částky, případně spolu s úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti a částky Komisi a informují ji o postupu správních a soudních řízení. Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropských společenství členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho pochybením nebo nedbalostí.

Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, předložený ministerstvem zdravotnictví, můžeme nalézt v Knihovně připravované legislativy zde, zadáme-li do vyhledávání "Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách" a vybereme-li dále záložku "Přílohy", kolonku "Materiál" (systém Knihovny připravované legislativy bohužel neumožňuje uvést přesný odkaz a Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách věcný záměr zákona nezveřejnilo).

O ambici uzákonit jednotnou právní úpravu pro všechny pojišťovny (v současné době existují dva samostatné zákony, jeden o VZP a druhý o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách) hovoří návrh v kapitole 2.1. Výrok ministra zdravotnictví Hegera tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok předsedy ČSSD je s ohledem na dohledané usnesení vlády Mirka Topolánka pravdivý.

Základ systému auditu na čerpání dotací z EU byl nastaven usnesením vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Konkrétně šlo o jednání vlády 12. prosince 2007, kdy přijala usnesení (.pdf) v této věci.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý - i v minulých letech Komise a Parlament usilovaly o navýšení rozpočtu. U letošního navýšení se pak skutečně objevuje argument "boje s krizí".

Komise i Parlament prosazovaly zvýšení rozpočtu EU i v minulých letech, nicméně narazily na odpor Rady. Konkrétně v rámci jednání o rozpočtu pro rok 2011 navrhovala Komise s podporou Parlamentu navýšení o 6,2% s tím, že prostředky budou potřeba na oblasti vzdělání, výzkumu ale i na nové politiky EU. Nakonec byla schválena varianta prosazovaná dvanáctkou zemí v čele s Velkou Británií, tedy navýšení o 2,9%. O rok později při návrhu rozpočtu pro rok 2012 Komise požadovala navýšení o 4,9 % (argumentovala zejména nutností splácet dřívější závazky např. v regionální politice). Poslanci EP pak požadovali dokonce navýšení o 5,23% (další pokles veřejných investic by podle některých MP mohl vést ke zpomalení růstu a zotavení ekonomik EU), nicméně nakonec ustoupili a dohodli se s Radou na navýšení o 1,86%. Situace byla podobná i v předcházejících letech. I v roce 2010 se Parlament snažil o zvýšení rozpočtu, dokonce navrhoval jeho navýšení o 12% a argumentoval především bojem s krizí. Nakonec ale došlo k navýšení v platbách jen o 8,76% oproti roku 2009. V roce 2009 se také objevil argument boje s krizí a Parlament s Komisí prosadily do rozpočtu mimo jiné 1 mld eur na potravinovou pomoc. Rada nicméně zamítla velkou část pozměňovacích návrhů Parlamentu a snížila řadu položek rozpočtu.

Nárůst v rozpočtu EU navrhuje Komise i pro rok 2013. Jako argument pro toto zvýšení zazněl boj s krizí, kdy eurokomisař pro rozpočet Lewandowski prohlásil, že růst nelze obnovit jen škrty. Lewandowski navýšení dále obhajuje tím, že se jedná o poslední rok finanční perspektivy 2007-13, a dochází tedy např. k zvýšenému proplácení faktur za dokončované projekty. Jako další důvod pak uvádí i nutnost uhrazení účtů, které se nahromadily za minulé roky z důvodu nízkých rozpočtů a nedostatku prostředků. Zástupci Parlamentu se staví k navýšení souhlasně a také zmiňují nutnost navýšení rozpočtu v souvislosti s bojem s krizí.

Argument „přidané hodnoty“, který zmiňuje europoslanec Fajmon, se objevil v prohlášení zpravodaje rozpočtového výboru v kontextu toho, že EU musí zajistit, aby přímé investice v rámci strategie EU 2020 měly přidanou hodnotu pro Evropu.

Na základě veřejně dostupných prohlášení místopředsedy ČSSD Michala Haška hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Středočeský hejtman a poslanec ČSSD David Rath byl zatčen ve večerních hodinách 14. května 2012. Michal Hašek se již od počátku kauzy (19. května) vyjadřoval ve smyslu " uvítánízměn kandidátky ve Středočeském kraji či konání mimořádné krajské konference." V následných komentářích jihomoravský hejtman deklaroval zklamání nad neodstoupení vedení středočeské organizace, které považuje za selhání (dále např. ČTK).

Premiér pravdivě uvádí počet 2,8 milionu důchodců, který se vztahuje k poběratelům důchodů všech typů.

Podle údajů ČSÚ k 31.12.2010 bylo v ČR už k 31.prosince 2010 2,82 milionu důchodců (zaohrouhlujeme). Z toho 1,65 milionu pobíralo důchod starobní, zatímco 450 tisíc pobíralo důchod invalidní a 720 tisíc důchod vdovský, vdovecký či sirotčí. Jde tedy z velké části o ekonomicky aktivní obyvatele.

Premiér ovšem hovoří o valorizaci penzí a ta probíhá souměrně pro všechny typy důchodů (pro př. k invalidním důchodům zde). V kontextu valorizace penzí proto považujeme zmínění počtu 2,8 milionu důchodců za pravdivý výrok.