Výrok Jiřího Dienstbiera je pravdivý, v porovnání s jinými kauzami je aféra Davida Ratha menším problémem z hlediska objemu veřejných prostředků, které měly být z peněz daňových poplatníků problematicky odčerpány.

Kauza Rath - v kauze Davida Ratha se podle informací médií (např. Lidovky.cz) mělo jednat o předražení zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad ve výši 46 milionů Kč.

Kauza ProMoPro - zde šlo podle dostupných zdrojů (např. Idnes, Týden.cz) o předražení zakázky ve výši 388 milionů Kč. Kauza IZIP - celý projekt stál Českou republiku cca 2 miliardy Kč. Opencard - projekt elektronické karty Opencard spolykal částku kolem jedné miliardy Kč, z toho (Idnes) policie vyčíslila škodu od obviněných osob na 73 milionů Kč. Pražský dopravní podnik - tato kauza je spojena s několika podivnými tendry. Šlo o možné vyvádění z ceny jízdenek, instalace obrazovek v pražském metru aj. Pražská radnice - otázky kolem tendrů na pražské radnici jsou ve veřejném prostoru dlouhodobě přítomny. Jedná se období primátora Pavla Béma. Některé tyto kontroverze popsaly např. Lidové noviny.

Senátor Dienstbier má tak pravdu, že jím jmenované zakázky a kauzy jsou v porovnání s kauzou Rath pro veřejné finance větším problémem.

Poslanec Zahradil pravdivě tvrdí, že operačních programů zde bylo a je realizováno několik desítek.

V období 2004-2006, tedy zejména za vlád ČSSD (Špidlovy, Grossovy a Paroubkovy) bylo financování z evr. fondů realizováno v podobě 5 operačních programů (OP) a několika iniciativ společenství (až 12 iniciativ, některé byly ale realizovány v rámci OP). V rámci těchto 5 programů bylo ovšem čerpání prostředků dále děleno, např. pro Společný regionální OP do 5 priorit, 11 opatření a dalších 6 podopatření.

Pro léta 2007-2013, tedy období vlád Topolánka, Fischera a Nečase, bylo stanoveno dokonce 26 OP, které zahrnují i dřívější iniciativy. 26 OP je dále strukturováno do priorit, resp. prioritních os, jejichž souhrnný počet už přesahuje stovku.

Evropské prostředky jsou poskytovány skrze desítky operačních progamů, které jsou dále složitě děleny. Poslanec Zahradil má v tomto pravdu. Necháme na posouzení čtenáře, zda více než 650 miliard korun, které na tyto programy připadají, by mělo být rozděleno na větší či menší množství programů, a zda desítky jsou " strašně moc ".

Plánované jednání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost se stalo skutečně důvodem pro negativní vystoupení ze strany státních zástupců, konkrétně pak vedení Unie státních zástupců. Ti ve své reakci (.doc) k chystané prověrce uvádí, že "hodlá-li Výbor pro bezpečnost PSP ČR na svém jednání 21. 2. 2012 vykonat "prověrku mimořádného dohledu Vrchního státního zastupitelství na Městském zastupitelství v Praze dne 6. února 2012" je tento postup nutno hodnotit jako pokus o nedovolený zásah do činnosti státního zastupitelství a popření základních principů fungování veřejné žaloby". Tato reakce je podepsána jako Výkonný výbor Unie státních zástupců, což je orgán o 12 státních zástupcích, a tudíž se lze domnívat, že výrok poslance Bublana je korektní.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, expertní posudek náčelníka generálního štábu, podepsán generálem Picekem je zveřejněn v rámci podkladů pro Mandátový a imunitní výbor PS PČR, dostupný je zde (.doc). Opravdu jej lze interpretovat ve smyslu "ty letadla potřebujeme,..., plně vyhovujeme, vyjadřujeme se k ceně, říkáme, že ta cena je v pořádku".

Po ilustraci dále uvádíme pár citací přímo z textu tohoto expertního posudku: "...Je nutná obměna letového parku transportního letectva v co možná nejkratším termínu.", "...Pořízením taktických transportních letadel CASA C-295 M bude plnohodnotně zabezpečena náhrada letounů An-26, které budou mít v následujících letech vyčerpanou technickou životnost."
Finanční stránce se pak věnuje samostatný oddíl dokumentu, z něhož vyplývá, že kalkulace celkových pořizovacích nákladu počítá s nižší cenou, než je skutečná hodnota letounů, pročež se k financování akce počítá také s využitím systému záloh na investiční položky. S nižší cenou než je skutečná hodnota letounů se v kalkulaci, jak uvádí dokument, počítá proto, že čtyři letouny CASA C-295 M budou vyměněny za pět nepotřebných letounů L-159. Z přístupu, který je v dokumentu zaujat k problematice finanční stránky nákupu tedy vyplývá, že tento k finanční stránce nemá žádné výhrady.

Tento výrok považujeme za pravdivý.

Lze dohledat, že v souvislosti se změnami v důchodovém systému vstoupily v platnost (nikoliv v účinnost) dne 28. prosince 2011 zákony č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření (úplné znění všech tří uvedených zákonů je možno nalézt zde [pdf.]). Zákonné úpravy v sociálním systému jsou shrnuty na stránkách MPSV. Změny ve zdravotnictví přehledně shrnují např. zpravodajské servery IDNES.cz či Novinky.cz. V oblasti daňového systému také došlo k legislativní úpravě. Vláda však schválila její revizi (např. IDNES.cz, Aktuálně.cz atd.).

Žádné takové usnesení vlády, které by přímo uložilu ministrům jmenovitě využívat firmu Fujitsu jako hlavního zajišťovatele informačních systému státní správy se nám nepodařilo najít. V tomto roce se ustanovila pouze hodnotíci komise pro posouzení a hodnocení nabídek uchazečů o veřejnou zakázku Integrovaný informační systém Státní pokladny a vládním usnesením č.1545 se doporučilo využít smlouvu k nákupu licencí společnosti Microsoft v programu EA, což je vlastně multilicenční systém, díky kterému je možné získat i licence na další služby, které právě poskytuje například v tomto případě společnost Fujitsu. Nicméně bychom se měli držet samotného výroku, a to je, že vládním usnesením opravdu nebylo uloženo ministrům přímo, aby firmu Fujitsu využiváli jako generálního dodavatele, pouze jim dalo licenci k jejím produktům. Uloženo bylo vládním usnesením využívat hlavně licenci společnosti Microsoft, a pokud k tomu patřili i další "skryté" licence, pak by bylo více než vhodné kdyby byly tyto společnosti zveřejněny i ve vládním usnesení. Jinak musíme výrok sám o sobě v takovémto případě považovat za nepravdivý.

Ekonomiky obou států rostou, ani jedna však nevytváří pracovní místa (resp. neklesá v nich nezaměstnanost).

Předesíláme, že nebudeme hodnotit, zda polská či slovenská vláda "likvidují sociální soudržnost". Definice soudržnosti i míra zavinění vládou by byly vždy sporné.

V růstu ekonomik musíme dát poslanci Sobotkovi za pravdu: podle statistických úřadů obou zemí slovenské i polské (angl.) HDP roste.

Co se týče tvorby pracovních míst, je to složitější: polský statistický úřad eviduje (angl.) od března 2009 stálý nárůst registrované nezaměstnanosti, který k poslednímu dostupnému údaji (únor 2012) stále trvá. Podle údajů slovenského statistického úřadu sice nezaměstnanost v zemi loni meziročně poklesla, ale zde jde pouze o výsledek výběrového šetření. Vezmeme-li v potaz souhrnné údaje (.zip, soubor "grafy_1203.pdf") Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, míra nezaměsnanosti měřená podle celkového počtu uchazečů dlouhodobě stoupá.

Navíc, což se nám pro Polsko potvrdit nepodařilo, nejde o nárůst nezaměstnanosti způsobený přílivem mladých Slováků: nezaměstnanost lidí ve věku 15-24 let se na Slovensku téměr nezměnila, zatímco nezaměstnaných lidí přes 50 let přibylo meziročně 7,3 %. Srovnáváme přitom data z března 2011 (.zip, soubor "MS_1103.xlsx", Tab.č.16) a března 2012 (.zip, soubor "MS_1203.xlsx", Tab.č.16). Zvýšení nezaměstnanosti starších lidí pak jednoznačně ukazuje na ztrátu pracovních míst stejně, jako meziroční pokles počtu volných míst (stejné soubory, tab. č. 14).

V obou případech tedy nelze tvrdit, že by ekonomiky vytvářely nová pracovní místa, jak Sobotka tvrdí. Pravdu má naopak v tom, že Polsko i Slovensko zažívají hospodářský růst.

Výrok senátora Horníka je podle dostupných zdrojů a mediálních informací pravdivý.

Sídlo úřadu ROPu Severozápad se skutečně nachází v Ústí nad Labem. Jak informuje server Aktuálně.cz (s odkazem na ČTK), jde o dům, jenž patří členům ODS, Patriku Oulickému a také bývalému senátorovi ODS Alexandru Novákovi. Ročně pak na nájmu platí ROP Severozápad se službami cca 10, 5 mil. Kč.

Podle zveřejněného rozpočtu (.pdf) platil ROP Severozápad v roce 2009 na nájemném 5,24 mil. Kč.

20. června 2012 projednával (.pdf - usnesení č. 4/62/2012) výbor otázku vypovězení nájemní smlouvy na sídlo ROPu, tento návrh však přijat nebyl a to kvůli hlasům "ústecké" části ROPu. Tu následně vypověděl až 20. srpna (z tohoto jednání není k dispozici zápis) - to dokládá již zmíněný text na serveru Aktuálně.cz.

Z dostupných informací vyplývá, že v uvedeném období měla ČR v tzv. Rámci podpory Společenství (jehož řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj) připravené čtyři sektorové operační programy a jeden regionální - Společný regionální operační program. Tento program zahrnuje priority sedmi regionů soudržnosti (čili celé ČR mimo region hl. m. Prahy). Program se zaměřoval zejména na priority, které jsou z hlediska české legislativy v působnosti obcí a krajů, nikoliv státu.

Pro zajímavost pouze dodáváme, že v současnosti (období 2007-2013) existuje sedm regionálních operačních programů, které se věnují jednotlivým regionům samostatně.

Výrok Pavla Dobeše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok označujeme za pravdivý, neboť i přes to, že se nám z veřejných zdrojů nepodařilo nikde dohledat tuto přesnou citaci, tak důkazů o vyřčení těchto informací ministrem Drábkem existuje dostatek.

Ministr Dabálek takovýto výrok, či alespoň jemu podobný, v září minulého roku pronesl. 22. února 2011 pak v Českém Rozhlase 7 například tvrdil, že na základě ústavního rozhodnutí bude od 30. září vyměřena nižší penze asi pro 70 % důchodců, snížená penze bude pak ovšem kompenzována její valorizací, která bude probíhat z roku na rok. Průměrný důchod bude tedy klesat o 60 korun ročně, ale valorizace pro rok 2011 je 360 korun. Tato informace je zveřejněna na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Totožné informace pak vyplývají i ze stránek Jaromíra Drábka a stejné informace pak v různých čase zveřejnily také internetové portály tiskali.cz, peníze.cz, či Idnes.cz.