Celkový pokles příjmů z daní ve srovnání z rokem 2008 skutečně představuje sumu cca. 1,1 miliardy korun, tyto příjmy mají ovšem v meziročním porovnání různou, sestupnou i vzestupnou, tendenci, přičemž se nikdy nejedná o částku 300 mil. Kč.

Daňové příjmy kraje jsou tvořeny 8,92 % z celostátního hrubého výnosu tzv. sdílených daní. Reálné výše příjmů prezentuje následující tabulka (zdroje ve formátu .xls; vždy je třeba překliknout na spodní liště na položku "daně"; údaje odpovídají skutečnosti k listopadu daného roku):

RokPříjmy (v mil. korun)Meziroční rozdíl (v mil. korun) 2008 3 196- 2009 2 530-666 2010 2 933+403 2011 2 998+65 2012 3 185 (odhad)-

Ve srovnání s "nejúspěšnějším" rokem 2008 je skutečně celkový daňový výpadek ona zmiňovaná miliarda sto milionů (konkrétně se jedná o 1 127 mil. korun), nicméně nelze nelze hovořit o stabilním meziročním poklesu, a to již vůbec ne ve výši 300 milionů za rok. Dodejme ještě, že v porovnání s čísly z roku 2007 (.xls), kdy se jedná příjmy ve výši 2 667 mil. korun, rok 2008 představuje poměrně výrazný výkyv směrem nahoru, vyjádření o "ochuzení" kraje je tak v tomto kontextu minimálně problematické. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Dle tiskové zprávy krajského úřadu je to osm měsíců, co krajský úřad zamítl žádost firmy GEOSAN související s možností skladovat palivo GEOBAL 4 v rámci areálu zařízení lagun Ostramo. Tato část výroku je pravdivá. Ovšem z informací ČT a ČTK vyplývá, že firma GEOSAN žádala o povolení na dobu 18měsíců a ne 24 měsíců, jak uvedl náměstek primátora Miroslav Novák. V kontextu těchto zjištění jsou tedy uvedené informace hodnoceny jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle článku na webu ČT: Holešov – co dál s průmyslovou zónou? bylo v rámci projektu průmyslové zóny Holešov do současnosti skutečně investováno zhruba 1,6 miliardy korun.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravda, že kraj i obce se postavily proti těžbě, avšak otázka těžby břidlicových plynů na Náchodsku v současnosti stále není zcela dořešena, neboť není zcela definitivně vyjasněn především budoucí postoj Ministerstva životního prostředí.

Po odmítnutí původní žádosti firmy Basgas Energia Czech o průzkum území na Náchodsku a Trutnovsku Ministerstvem životního prostředí tato firma vypracovala novou žádost, která počítá s menším územím průzkumu. V nové žádosti jsou však stále zahrnuty 4 obce okresu Náchod.
Dle nejnovější iniciativy Ministerstva životního prostředí by pak mělo být uvaleno na průzkumy těžby břidlicových plynů moratorium do r. 2014. To však neznamená, že po uplynutí této lhůty se na Náchodsku skutečně těžit nebude. Ani sám současný ministr životního prostředí se výhledově k možné těžbě plynu z břidlic nestaví zcela odmítavě, když v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil:„Přiznávám, že nejsem příznivcem generálního zákazu".

V červnu 2012 se do kauzy vložil také Senát ČR, když byl senátory ODS a ČSSD Jiřím Oberfalzerem a Pavlem Trpákem předložen návrh zákona, který by zcela zakázal těžbu plynu pomocí metody hydraulického štěpení hornin. O návrhu by se mělo v Senátu hlasovat po krajských volbách.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Zdeněk Bezecný použil správné číslo (55 000 turistů), ale dal mu špatný význam.

Podle dokumentu Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území - identifikace nároků a přínosů je Vltava bez problémů splavná do říčního km 91,6. Po provedení dokončovacích prací by se tok Vltavy dostal ze IV. třídy mezinárodní klasifikace vodních cest do I. třídy. Tímto přestupem do I. třídy by se dle předpokladů studie zvýšil počet turistů o 55 000 ročně.

Jednalo by se tedy o zvýšení oproti původní návštěvnosti.

Například Lidovky.cz uvedly výsledky průzkumu, který v roce 2003 provádělo Sdružení pro Vltavu. Podle něj se na řeku ročně vydá 100 000 lidí.

Po úpravách by se tedy jednalo o 155 000 turistů.

Za zavádějící označujeme výrok Miloslava Plasse na základě tiskové zprávy Královéhradeckého kraje a doplňujících zpravodajských článků. ODS se podle dohledaných informací podařilo dluh krajských nemocnic skutečně od roku 2003, kdy pod správu kraje nemocnice přešly, snížit. Zcela bez dluhů ale nemocnice nejsou.

ODS byla v čele kraje od roku 2000 do 2008 (zvítězila ve 2 volebních obdobích), kdy ji vystřídal nový vítěz krajských voleb - ČSSD.

Právě nové vedení kraje si objednalo audit hospodaření nemocnic a dalších zdravotnických zařízení pod správou Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Ten ukázal, že nemocnice dlužily přes 170 mil. Kč a některé nemocnice hospodaří se ztrátou dlouhodobě. Nejhůře údajně dopadla Oblastní nemocnice Náchod, velké dluhy měla také nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Naopak trutnovská nemocnice jako jediná hospodařila se ziskem a bez dluhů. V roce 2003 měly v Královéhradeckém kraji nemocnice dlužit celkem 263. mil Kč a již v roce 2004 měl jejich dluh klesnout na 48 mil. Kč.

Zde se můžete podívat na tabulku zadluženosti krajů z článku na serveru týden.cz: Zdravotnické zařízeníDluhy za rok 2008Dluhy za minulá období ON Jičín a.s.10 mil. Kč12 mil. KčON Náchod a.s.42 mil. Kč49 mil. KčON Rychnov nad Kněžnou a.s.16 mil. Kč40 mil. KčON Trutnov a.s.zisk 700 tis. Kč-MN a.s. Dvůr Králové nad Labem1,1 mil. Kč2,5 mil. Kč

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť definitivně hlavního hygienika ČR jmenuje vláda ČR, ministr zdravotnictví jej navrhuje. Jako zavádějící výrok hodnotíme především proto, že například zástupce hlavního hygienika může jmenovat ministr přímo, bez schválení vlády - nejedná se tedy o naprosto formální proces.

Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb. (.pdf - str. 87) : "K odbornému usměrňování péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek je ustanoven v ministerstvu zdravotnictví jako orgán hygienické služby hlavní hygienik České republiky, kterého na návrh ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda. Ministr zdravotnictví může jmenovat zástupce hlavního hygienika České republiky."

Poslanec Boris Šťastný nehlasoval v prvním čtení (Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů) dne 6. června 2012 s vládní koalicí proti vrácení návrhu zákona navrhovateli a též ani proti zamítnutí předloženého návrhu - v obou případech nebyl přihlášen k hlasování.

V případě druhého čtení návrhu zákona ze dne 10. července opět poslanec Šťastný nehlasoval (nepřihlášen) s koalicí pro zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením.

Třetí čtení návrhu zákona započalo hlasováním o zamítnutí návrhu, při kterém poslanec Šťastný hlasoval proti a tedy v souladu s hlasováním své strany. V následujícím hlasování pro vrácení ke druhému čtení se zdržel, aby nakonec podpořil v závěrečném hlasování návrh usnesení o přijetí tohoto zákona.

Po vrácení návrhu zákona Senátem zpět Poslanecké sněmovně poslanec Šťastný hlasoval pro jeho přijetí, z ODS bylo proti návrhu šest poslanců (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Jan Florián a Petr Tluchoř)

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Boris Šťastný sice není jeden z šesti zmíněných poslanců, ale také se nedá říct, že ve všech čteních hlasoval pro daňový balíček - ve většině případů totiž nehlasova vůbec.

Výrok hejtmana Chovance je hodnocen jako zavádějící, neboť u daňových příjmů kraje by se dala částka s výhradou akceptovat, ale reálný daňový příjem města Plzeň je velmi odlišný.

Město Plzeň získalo podle výroční zprávy (.pdf - str. 26) za rok 2011 na sdílených daních celkem 3,395 mld. Kč. Závěrečný účet (.pdf) Plzeňského kraje pro rok 2011 pak uvádí jako daňový příjem kraje za daný rok částku 3,384 mld. Kč.

Na základě dohledaných informací z výročních finančních zpráv KDU-ČSL za roky 2010 a 2011 hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící, neboť sice správně pojmenoval fakt, že se straně podařilo snížit vlastní zadlužení, nicméně se již mýlí v procentuálním podílu propuštěných pracovníků a to poměrně výrazně.

Pavel Bělobrádek se stal předsedou KDU-ČSL 20. listopadu 2010 na sjezdu strany (video - ČT24) ve Žďáru nad Sázavou. Na internetových stránkách KDU-ČSL jsou zveřejněny finanční výroční zprávy z let 2009 - 2011, pro toto hodnocení vycházíme z těchto zdrojů.

V roce 2010, tedy v roce, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou KDU-ČSL, informuje výroční finanční zpráva (.pdf - str. 8) o průměrném počtu pracovníků ve výši 52. V roce 2011 (.pdf - str. 8) pak průměrný počet pracovníků byl 31. Meziročně tak došlo k poklesu o 21 pracovníků, což představovalo zhruba 40 % pokles. Pavel Bělobrádek tak uvádí procentuální podíl propuštěných pracovníků výrazně odlišný.

Co se týče snížení dluhů strany, dlouhodobé závazky strany se skutečně za dobu působení předsedy Bělobrádka snížily. Konkrétně jde o (podle výročních finančních zpráv z let 2010 a 2011 - .pdf - str. 4) o pokles z 37 milionů v roce 2010 na 27 milionů na konci roku 2011.

Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako zavádějící, neboť strana pod jeho vedením skutečně snížila své dlouhodobé zadlužení, nicméně počet propuštěných pracovníků pro stranu byl ve výroku předsedy KDU-ČSL, jak dokládají výroční finanční zprávy strany, výrazně nadhodnocen.

Je však třeba dodat, že není zatím k dispozici ucelená zpráva za rok 2012, oceníme tedy doplňující informace, které by mohly tento výrok případně doplnit.