Nepodařilo se nám najít dostatečné informace a hodnotíme tak výrok jako neověřitelný.

Karlovarský kraj získal do svého majetku jak celnici v Aši, tak v Kraslicích (resp. Hraničné). O celnici v Kraslicích měla zájem obec, ale kraj obci neustoupil a nechal si celnici se záměrem, že se do objektu nastěhují silničáři. Nepodařilo se však najít jakékoli informace o nákladech kraje na provoz těchto celnic.

Celnici v Aši pronajal kraj plzenšké firmě Development West za roční nájem 1 360 000 korun. O celnici v Kraslicích se nám mnoho informací nepodařilo najít - u fotografie z roku 2010 se lze dočíst, že kraj pronajal bývalou celnici k podnikání firmě TG, v článku serveru deník.cz z letošního roku se píše o v zásadě opuštěnosti bývalého přechodu.

Z celého výroku je tedy ověřitelné pouze tvrzení o pronajmutí celnice v Aši, nedají se dohledat informace o nákladech kraje, ani o současné situaci na bývalé celnici v Kraslicích.

Zde ponecháváme stranou prediktivní část výroku o tom, co by se stalo kdyby, která je již z principu neověřitelná. Ověřujeme zde pouze tvrzení o prezidentem zaslaném dopisu vyjadřujícím své záporné stanovisko k ratifikaci fiskálního paktu. Výrok, byť s výhradami, hodnotíme nakonec jako pravdivý, i vzhledem k obecně známému euroskeptickému postoji prezidenta.

Postoj Václava Klause ke smlouvě o fiskální odpovědnosti je delší dobu znám a je odmítavý, to potvrzuje i server Euroskop zřízený Úřadem vlády:

"Prezident Václav Klaus nicméně již dříve veřejně prohlásil, že svůj podpis ke smlouvě nepřipojí."

O dopisu prezidenta Vládě České republiky se zmiňuje např. reportérka Respektu Kateřina Šafaříková na tiskové konferenci vlády z 11. ledna 2012. Premiér existenci tohoto dopisu ve své odpovědi již tehdy nepopřel. Problém nastane, pokusíme-li se samotný dopis a jeho obsah dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Internetové stránky Vlády ČR, Hradu ani Václava Klause jej však neobsahují a ani jinde se nám nepodařilo jej najít. V případě, že někde existuje dostupné znění onoho dopisu a přehlédli jsme ho, budeme jen rádi za upozornění a odkaz.

Výrok Michala Haška je pravdivý, neboť na základě zprávy z jednání Rady kraje je patrné, že je skutečně v průběhu vypisování zmíněného tendru, který pokrývá zhruba jím uváděných 20 % cestujících.

28. února 2012 rozhodla Rada Jihomoravského kraje (text obsahuje jak zmíněné procento, tak i primát kraje ve vyhlášení podobného tendru) o přípravě tendru na nového drážního dopravce pro část regionálních tratí v regionu. Jedná se konkrétně o trasu spojující Brno se Zlínským krajem (konkrétně přes Bučovice a Veselí nad Moravou). V informaci kraje se pak uvádí, že tento tendr bude pokrývat asi 18 % cestujících v rámci kraje v železniční dopravě, což odpovídá výroku hejtmana Haška. Problematikou tohoto tendru se zabývaly také Finanční noviny.cz.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Formulace paní Horské je poněkud nejasná a co se týče procentuálního podílu přímo veřejných neziskových organizací na zdravotním systému v zahraničí, nepodařilo se nám dohledat relevantní data.

Avšak je pravdou, že např. podle statistik výdajů na zdravotnictví OECD z r. 2010 většinou tvoří výdaje na veřejný sektor zdravotnictví majoritní podíl.

Vyjímku dle statistiky OECD tvoří např. země jako Chile, či Mexiko, kde je velký podíl privátního sektoru zdravotnictví.

Výrok ministra Pospíšila je nepravdivý, neboť náklady na jednoho vězně jsou podle vězeňské služby ve skutečnosti 758 Kč na den.

Statistická ročenka (.pdf) vězeňské služby (na straně 21) za rok 2011 uvádí, že náklady na 1 vězně (průměrný denní náklad za celou Vězeňskou službu -tj. náklady na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje, FKSP a kapitálové výdaje) na den jsou v průměru 758 Kč. Ministr Pospíšil se tedy ve svém výroku značně odchýlil od skutečného stavu, tudíž jeho výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Rozsudek se jednoznačně přiklání k tvrzení Bárty, že šlo o půjčky.

Na str. 22 odůvodnění rozsudku (.pdf) soud uzavírá zcela jasně: " verze obžalovaného Víta Bárty o půjčkách [...] nebyla žádným přesvědčivým způsobem vyvrácena či aspoň zásadně zpochybněna [...] skutková verze obhajoby byla mimo jakoukoli důvodnou pochybnost prokázána, zatímco verze obžaloby byla provedenými důkazy spolehlivě vyvrácena. "

Soud již v úvodu odůvodnění (str. 5) připouští pouze dvě verze událostí: "verzi o úplatcích" a "verzi o půjčkách". Přiklání se tedy, mj. na základě svědeckých výpovědí, k tomu, že šlo o půjčky. Dodejme, že i tyto půjčky vzhledem k tomu, že z nich plyne neoprávněné obohacení příjemců, soud považuje za úplatky (str. 23). Bártovo tvrzení o tom, že se v rozsudku jasně ukázal charakter půjček, je ovšem pravdivé.

Za nepravdivý je výrok Jana Slámečky označen na základě informací z prezentace (.pdf, slide č. 25) Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ze 20. června 2012.

Tato prezentace byla uvedena na tiskové konferenci k tématu modernizace dálnice D1 a je také ke stažení na stránkách Ministerstva dopravy. Délka trvání modernizace není stanovena přesně, v prezentaci je však uvedeno, že zvažovaná doba trvání je od pěti do deseti let, nikoliv tedy " minimálně deset let " jak uvádí Jan Slámečka.

Zprávy médií potrvzují, že se takové řízení odehrálo.

Primátor Svoboda tvrdí, že byla vypsána veřejná zakázka na realizaci výběrového řízení k pozici generálního ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).

Přestože seznam veřejných zakázek hl. m. Prahy vč. DPP takovou zakázku neobsahuje (DPP se ke zveřejňování "rodných listů" zakázek zavázal teprve v srpnu 2012), např. Ihned.cz (dle ČTK) či Novinky.cz (dle Práva) její existenci potvrzují. Považujeme tedy primátorovo tvrzení za pravdivé.

Cenová kalkulace, o které hovoří Miroslav Kalousek ani informace o její existenci, bohužel nejsou ve veřejně dostupných zdrojích dohledatelné.

Ve veřejných zdrojích lze dohledat informace o znaleckém posudku, věnujícím se ceně nakoupených letadel CASA C-295M, zpracovaném firmou American Appraisal na základě ustanovení Policií ČR. Dle informací na stránkách firmy jde o posudek " vyjadřující náš názor na stanovení ceny obvyklé letounů CASA C 295M, směněných L159 a k některým otázkám spojeným s nákupem těchto letounů Armádou ČR prostřednictvím ministerstva obrany a společnosti OMNIPOL od společnosti EADS CASA". Posudek není v současné době veřejně dostupný. Dostupné zdroje v médiích uvádějí, že posudek hovořil o škodě 650 milionů kč (viz. např. zprávy na serverech aktuálně.cz, e15, ekonom a další).

Zpráva (.pdf) Národního kontrolního úřadu z roku 2010, která informuje o výsledcích kontroly vynakládání peněžních prostředků, určených na pořizování vybrané techniky, mj. letadel CASA-C295M Armády ČR, hovoří o několika problémech, spojených s nákupem uvedených letadel - např. o nesouladu realizovaných nákupů s koncepčními plány, armádě nevyhovující technické povaze letadel, rozložení veřejné zakázky na dodávku letadel a poskytnutí servisu takovým způsobem, že ministerstvo obrany obešlo vládou stanovený limit finančních prostředků - servisní náklady nezahrnulo do tohoto limitu.

Zpráva však neposuzuje, zda byla cena nakoupených letadel předražená vzhledem k určité obvyklé ceně, ale zmiňuje skutečnost, že původně byl plánován tzv. barterový obchod, tzn. výměna bez vynaložení prostředků státního rozpočtu (původně se mělo jednat o výměnu 1-2 bitevníků L-159 za 1 letoun CASA-C259M). Posléze bylo od tohoto postupu upuštěno a transakce spočívala v nákupu tří letadel CASA a výměně pěti bitevníků L-159 za čtvrtý letoun CASA.

Z toho důvodu, že ministrem Kalouskem zmíněná cenová kalkulace není veřejně dostupná, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Na základě informací EU o průběhu tzv. evropského semestru, hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Premiér Nečas zřejmě mluví o tzv. evropském semestru, který je podle stránek Evropské komise zaměřený na každoroční hodnocení hospodářských a rozpočtových priorit, jako součást posílení společného hospodářského programu přísnějším dohledem EU. Konkrétně jde o šestiměsíční cyklus, v rámci kterého se koordinuje rozpočtová, makroekonomická a strukturální politika jednotlivých členských států.

Dělí se na etapy (.pdf, ang.), přičemž v lednu Komise vydává roční analýzu růstu stanovující priority EU pro nadcházející rok. V březnu hlavy států a vlád EU vydávají na základě roční analýzy růstu pokyny EU pro vnitrostátní politiku. Následně v dubnu členské státy předkládají plány udržení dobrého stavu veřejných financí a reformy nebo opatření, jimiž chtějí dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu sociální začlenění (národní programy reforem). Tyto programy Komise posuzuje v červnu a v případě potřeby vydává jednotlivým zemím doporučení, která následně projednává Rada EU a schvaluje Evropská rada. Jednotlivá doporučení jsou pak přijímaná koncem června nebo začátkem července, aby je členské státy obdržely ještě před tím, než začnou sestavovat konečnou podobu svých státních rozpočtů na další rok.

Pokud členský stát nevezme doporučení Rady v daném časovém rozmezí v potaz, může mu být zasláno politické varování. Jestliže dojde k přílišným makroekonomickým a rozpočtovým výkyvům, lze provedení daných doporučení vynutit prostřednictvím pobídek a sankcí.

Vzhledem k tomu, že prorůstový balíček má upravovat státní rozpočet pro budoucí rok, a jeho schvalování podléhá koordinaci s EU, která má své doporučení přijmout až na přelomu června a července, hodnotíme výrok jako pravdivý.