Na základě statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Statistiky (ang.) OECD uvádí skutečně výši českého veřejného dluhu v roce 2006 (tj. na konci vlády sociální demokracie) v poměru k HDP jako 28,3%.

V tomto případě je ale nutno podotknout, že veřejný dluh neznamená pouhé zadlužení vlády (tj. státní dluh), ale skládá se z více komponent. Je tvořen, mimo zmíněný státní dluh, dluhem mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhem zdravotních pojišťoven. Oproti "prostému" zadlužení státu (tj. to, co bývá často prezentováno jako dluh jednotlivých daňových poplatníků) je toto číslo nepoměrně zkresleno především tím, že zahrnuje zadlužení samosprávných celků, tj. krajů a obcí. V kontextu výroku, kdy se hovoří o návrhu tzv. finanční ústavy, která skutečně operuje s pojmem veřejného dluhu, je Sobotkův výrok pravdivý.

Výrok Martina Půty jsme nuceni hodnotit jako neověřitelný. Zrušení tzv. porcování medvěda nemělo být na pořadu jednání zastupitelstva 28. srpna 2012. Do současné chvíle však není Libereckým krajem zveřejněna informace o jednání, hlasování či usnesení zmíněného jednání, tudíž nejsme schopni s jistotou tvrdit, zda již byl tzv. medvěd zrušen či nikoliv.

V návrhu jednání zastupitelstva na den 28. srpna 2012 bylo tzv. porcování medvěda stále na pořadu jednání. Šlo o bod 12 (.pdf): Změna rozpočtu – rozpočtové opatření č. 174/12 - úprava kapitoly 935 – Grantový fond a poskytnutí dotací z grantového programu G-99 "Akce financované z rozhodnutí zastupitelstva a Rady Libereckého kraje".

V návrhu jednání není žádná zmínka o tom, že by měl být tento program na jednání tohoto zastupitelstva rušen. Je však nemožné to s jistotou potvrdit, neboť Liberecký kraj nemá zveřejněn zápis/usnesení/hlasování ze zmíněného jednání zastupitelstva. Po zveřejnění těchto informací bude odůvodnění tohoto výroku doplněno. V současné chvíli jsme ovšem nuceni hodnotit výrok jako neověřitelný.

Doplnění po zveřejnění zápisu: Navrhovaný program byl dodržen, zmíněný program (lidově řečeno porcování medvěda) zrušen nebyl, naopak na tomto jednání zastupitelstva byl rozdělen zhruba milion a čtvrt korun na nejrůznější projekty.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, avšak pouze jeho první část o potravinových balíčcích. Druhá část je tu pouze pro posouzení takového pravdivého tvrzení v kontextu a nemůžeme se k ní nijak vyjádřit, jde o předpověď do budoucnosti.

Podle České televize rozdávala Armáda spásy jídlo asi polovině ze svých 22 klientů plus několika dalším zájemcům. Stejnou informaci přinesl i web aktualne.cz. Podobná situace nastala na Vsetínsku a Zlínsku, kde se podle informací serveru novinky.cz jednalo asi o pět desítek rodin jimž pomáhala Vsetínská Diakonie.

Výrok je nepravdivý, jelikož zelená nafta byla zavedena až v roce 2000.

Tzv. vratka ze zelené daně (právně vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu) upravuje § 57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění předchozích předpisů od roku 2000. Zákon je tedy platný a účinný od roku 2000. Pokud tedy chápeme ministrova slova o "existenci" zelené nafty jako zavedení této daňové výjimky do českého legislativního prostředí, jsou jeho slova nepravdivá.

Na vývoj objemu vratky spotřební daně mezi lety 2000 až 2008 se můžete podívat zde (.pdf, str. 5).

Komunitární (nebo také nadnárodní) metoda rozhodování představuje institucionální operační postup Evropské unie, u něhož jsou kompetence převedeny na společné orgány EU. Tento způsob rozhodování je používán u otázek týkajících se bývalého prvního pilíře EU- tedy u společných a komunitárních politik.

Tendence členských států jednat stále častěji na mezivládní úrovni však vede k opomíjení této, sice pomalejší, leč pro EU zásadní, metody, což již dříve kritizoval i samotný předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Co se týče samotné Fiskální smlouvy, tak ta výše uvedená slova potvrzuje. Smlouva měla původně vzniknout změnou základních unijních smluv, a tedy v rámci komunitární metody rozhodování. Kvůli odporu Velké Británie na prosincovém summitu EU (2011), však čelní představitelé Eurozóny od této možnosti upustili a namísto ní se vydali cestou mezivládní dohody. Fiskální pakt tak formálně vznikl mimo legislativní rámec EU, což může být skutečně interpretováno jako oslabení komunitární metody.

Na základě údajů z informačního portálu Karlovarského kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Karlovarském kraji existuje mnoho středních odborných škol. Podle přehledu z Informačního portálu Karlovarského kraje jsou technické střední školy (podle počtu vypisovaných oborů) velké dvě - Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov, která nabízí také bakalářský studijní program a Integrovaná střední škola Cheb.

Chráněné zeměpisné označení (v češtině se zkratkou CHZO, v angličtině PGI - protected geographical indication) je skutečně možno udělit pouze zemědělským výrobkům a potravinám, které jsou vyrobeny nebo zpracovány nebo připravovány na daném zeměpisném území.

Definici PGI v anglickém znění lze nalézt v Nařízení Rady (ES) č. 510/2006, v článku 2 odst. 1 b).

Pro ČR je CHZO ukotveno v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a o změně zákona o ochraně spotřebitele, v paragrafu 2 odst. b): " Pro účely tohoto zákona se rozumí: b) zeměpisným označením název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území."

Důležité je v této definici slůvko " nebo ". Chráněné zeměpisné označení se od chráněného označení původu liší v tom, že v prvním případě musí být některé (minimálně jedna) fáze výroby (prvotní výroba nebo zpracování nebo příprava) produktu na daném geograficky vymezeném území (některé fáze mohou tedy probíhat na území jiném), ve druhém případě se všechny fáze musí odehrávat na daném území. Při udělování označení CHOP se tedy vyžaduje mnohem striktnější vazba na dané území než u označení CHZO.

Takto rozdíly mezi těmito dvěma označeními udává na svých stránkách také Úřad průmyslového vlastnictví.

Na základě analýzy zpráv Ministerstva zahraničních věcí hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako pravdivý.

Volební program Občanského fóra uvádí, že hlavním cílem Československa po roce 1989 je návrat na Západ a opětovné zařazení republiky mezi vyspělé země. Toto předsevzetí mělo být dosaženo (pdf.) návázáním vztahů a zapojením se do mezinárodních korporací, zejména do Severoatlantické aliance a EU. Ministerstvo zahraničních věcí navázalo s NATO úzké kontakty již na počátku roku 1990 a Československo postupně začalo na jeho půdě s angažovaností. Samotný vstup České republiky do Severoatlantické aliance je pak označován jako největší politický úspěch od roku 1989. Druhý krok k dosažení cíle představoval vstup České republiky do Evropské Unie, čímž byly završeny dlouholeté vztahy republiky s ES (pdf.). Dle analýzy současné koncepce zahraniční politiky (pdf.) a volebních programů dvou nejsilnějších stran: ODS (pdf.) a ČSSD (pdf.), týkajících se zahraniční politiky, se skutečně nepodařilo dohodnout další významější kroky. Současná zahraniční politika si dává za cíl např. zachování vlivu Evropy a euroatlantické civilizace, posilování bezpečnosti, rozvíjení lidských práv, rozvíjení dosavadních vztahů se sousedními státy či podporu akceschopné a ekonomicky a politicky silné EU. Tyto závazky však vyplývají primárně z členství v NATO, EU, OSN či z mezinárodních smluv, uzavřených mezi Českou republikou a jinými státy v minulosti. Z tohoto hlediska hodnotíme výrok jako pravdivý.

Česká vláda se v lednu letošního roku rozhodla podpořit původní návrh Velké Británie, Francie a Německa, jež se rozhodli usilovat o postupné snížení rozpočtu EU na 0,8% celkového HDP Evropské unie, tudíž opravdu iniciovala podporu postupnému snížení evropského rozpočtu až na 0,8% celkového HDP společenství.

Česká republika původně podporovala návrh Evropské komise, který navrhoval rozpočet ve výši 1,05 % HDP Evropské unie, čímž stála na straně zemí, které nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie. Obrat nastal až na zasedání vlády v úvodu roku 2012, kdy se kabinet rozhodl přehodnotit priority a usilovat po boku čistých plátů (země, které do rozpočtu více přispívají než získávají) o postupnou redukci rozpočtů.

Výrok Radka Johna je pravdivý, VV měly skutečně bod o omezení imunity ve svém volebním programu.

Politický program (.pdf) strany VV pro volby 2010 obsahuje v části Protikorupční opatření bod ke změně poslanecké imunity (s. 12). Konkrétně zní: " Požadujeme omezení imunity poslanců a senátorů pouze na imunitu za projevy učiněné v Parlamentu ČR nebo v jeho orgánech". Omezení imunity ústavních soudců sice zmíněný stranický program neřeší, nicméně VV v Poslanecké sněmovně svými mandáty při hlasování o tomto zákonu tento návrh podpořily. Podpořily tak dokonce širší rozsah omezení imunity, než který měly napsány ve svém předvolebním programu. Tudíž je výrok předsedy Johna pravdivý.