Tento výrok je i přes malou výhradu pravdivý.

Finsko skutečně exportuje do Ruské federace mléko. Je však třeba podotknout, že v blízké minulosti platil ze strany Ruska zákaz na dovoz nejen této komodity. Po oboustranné dohodě o zpřísnění kontrol kvality mléka na finské straně byl tento vývoz obnoven.

Tento zdroj popisuje situaci, kdy byl po zlepšení kontrol kvality na finské straně znovuobnoven export mléka do Ruska, tudíž potvrzuje výrok senátora Šilara.

Na základě informací uvedených na oficiálních internetových stránkách SNP, Parlamentu VB a na portálu Euroskop.cz hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skotská národní strana (SNP) představuje politickou stranu, jejímž hlavním cílem je dosažení nezávislosti Skotska na Spojeném království. Po regionálních volbách v roce 2011 ovládla SNP, v čele s Alexem Salmondem, Skotský parlament, ve kterém skotští nacionalisté získali absolutní převahu 69 ze 129 křesel (.jpg), a poprvé v historii tak sestavili většinovou vládu. Tento triumf otevřel SNP cestu k referendu o skotské nezávislosti, které chce strana vyhlásit do konce funkčního období parlamentu v roce 2015. V současné době SNP rovněž náleží celkem 6 poslaneckých mandátů v Dolní sněmovně (House of Commons) Parlamentu Spojeného království.

Na základě analýzy zpráv Ministerstva zahraničních věcí hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako pravdivý.

Volební program Občanského fóra uvádí, že hlavním cílem Československa po roce 1989 je návrat na Západ a opětovné zařazení republiky mezi vyspělé země. Toto předsevzetí mělo být dosaženo (pdf.) návázáním vztahů a zapojením se do mezinárodních korporací, zejména do Severoatlantické aliance a EU. Ministerstvo zahraničních věcí navázalo s NATO úzké kontakty již na počátku roku 1990 a Československo postupně začalo na jeho půdě s angažovaností. Samotný vstup České republiky do Severoatlantické aliance je pak označován jako největší politický úspěch od roku 1989. Druhý krok k dosažení cíle představoval vstup České republiky do Evropské Unie, čímž byly završeny dlouholeté vztahy republiky s ES (pdf.). Dle analýzy současné koncepce zahraniční politiky (pdf.) a volebních programů dvou nejsilnějších stran: ODS (pdf.) a ČSSD (pdf.), týkajících se zahraniční politiky, se skutečně nepodařilo dohodnout další významější kroky. Současná zahraniční politika si dává za cíl např. zachování vlivu Evropy a euroatlantické civilizace, posilování bezpečnosti, rozvíjení lidských práv, rozvíjení dosavadních vztahů se sousedními státy či podporu akceschopné a ekonomicky a politicky silné EU. Tyto závazky však vyplývají primárně z členství v NATO, EU, OSN či z mezinárodních smluv, uzavřených mezi Českou republikou a jinými státy v minulosti. Z tohoto hlediska hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť velká část poslanců za strany ODS a TOP09 sice opravdu podpořila novelu zákona o ochraně ovzduší, která rušila poplatky za znečišťování ovzduší a na kterou Senát reagoval jejím vrácením do Poslanecké sněmovny v pozměněné podobě, nicméně velká část poslanců za TOP09 hlasovala proti této novele a zároveň ji podpořila velká část poslanců za ČSSD a všichni poslanci KSČM účastnící se hlasování, což Radek John ve svém výroku neupřesňuje.

Konkrétní výpis hlasování je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny. Z tohoto výpisu vyplývá, že více než polovina poslanců (účastnících se hlasování) za ODS návrh podpořila, u poslanců z TOP09 tuto novelu podpořilo pouze 11 poslanců z 35 přítomných. Pro tuto novelu hlasovala však také velká část poslanců za ČSSD a podpořili jí také všichni přítomní poslanci za KSČM. Proti ní pak hlasoval celý klub VV. Přesné znění tohoto zákona v podobě Sněmovního tisku 449/0, Vl.n.z. o ochraně ovzduší – EU, který měl do určité doby rušit poplatky za znečišťování ovzduší, je dostupné zde.

Senát pak 15. března 2012 odhlasoval vrácení tohoto návrhu zákona do Poslanecké sněmovny, přičemž se ale senátoři oproti původnímu parlamentnímu návrhu přiklonili k verzi, která počítá s postupným navyšováním poplatků.

Obecně prospěšná společnost ČISTÉ NEBE ve své tiskové zprávě z 16. března 2012 zveřejnila přehledné srovnání výše poplatků za znečišťování ovzduší u všech odhlasovaných návrhů.

Tento výrok hodnotíme na základě vyjádření předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Ing. Dagmar Tůmové za zavádějící, protože ministr Bendl nezohlednil dotační možnosti, které mohou čeští drůbežáři při splnění směrnice Rady EU 1999/74/ES využít.

V roce 1999 byla skutečně vydána směrnice Rady 1999/74/ES, která stanovila minimální požadavky na ochranu nosnic v EU a od 1. ledna 2012 zakázala chov nosnic v jiných než tzv. „obohacených klecích“.

Ministr počítá s nákladem 2,8 miliardy korun pro české drůbežáře na investice spojené s aplikací této směrnice Rady EU. Toto číslo zveřejnila již 25. ledna 2012 na tiskové konferenci předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Ing. Dagmar Tůmová.

Ing. Dagmar Tůmová nám na základě emailové korespondence ze dne 5. dubna částku potvrdila. Uvedla však i širší souvislosti: „Celkový náklad na výměny technologií a s tím spojené stavební a jiné úpravy bude po ukončení cca 2,8 miliardy Kč.Z této částky bude vyplacena cca 0,9 miliardy Kč jako dotace z PRV (Program pro rozvoje venkova Státního zemědělského intervenčního fondu, pozn.), je to v průměru 40% pro chovatele, kterému byla dotace přiznána. Musíme říci, že dotaci získala většina chovatelů. Z těchto 40% je 25% ze státního rozpočtu a 75% z rozpočtu EU. Z toho plyne, že průměrné náklady chovatele tvoří 60% investované částky.K 1. 1. 2012 bylo proplaceno cca 250 miliónů Kč a požádáno o cca 50 milionů Kč. Je třeba také říci, že chovatele celou investici musí nejdříve zaplatit a teprve po administrativním zpracování podat žádost o proplacení, ale to neprobíhá ihned a výplata má určitý posun. Tuto agendu zajištuje SZIF.Každý chovatel, kterému je přiznána dotace má 24 měsíců na realizaci investičního záměru. V ČR je dokončeno cca 80% výměn technologií a zbývajících 20 % probíhá převážně v tomto období.“ Z citovaného vyjádření je patrné, že náklady českého drůbežářství na aplikaci směrnice Rady EU nebudou dosahovat celkového nákladu 2,8 miliard Kč potřebného na rekonstrukci systému chovu nosnic, ale pravděpodobně se vyšplhají na částku okolo 60% celkových nákladů kvůli dotacím ze státního rozpočtu a operačních fondů EU.

Pro oblast Šluknovska bylo 23.8.2011 vyčleněno na posílení místních policejních jednotek celkem 50 policistů převedených ze speciálních pořádkových jednotek krajského ředitelství hlavního města Prahy. Tito policisté zde mají sloužit až do odvolání, což by podle vyjádření rumsburského zastupitelstva pro ČTK mělo být v červnu. Speciální pořádkové jednotky mají podle ministerstva sloužit provizorně, než bude vycvičena jednotka sestávající z nových lidí, která naplní požadovaný stav až 180 policistů. Ve fázi jednání je zatím budování této nové jednotky, podle vyjádření policejního prezidenta Lessyho je možné, že nebudou finační prostředky na vytvoření této jednotky z důvodu škrtů na ministerstvu.

Výrok je pravdivý, protože v současnosti na Šluknovsku skutečně působí zvláštní jednotka 50 policistů.

Výrok lze hodnotit jako zavádějící. Opatření deklarovaná v Protokolu o uplatňování Listiny základních práv jsou již z velké části obsažena v samotné Listině základních práv a svobod, a pokud jde o možnou retroaktivitu, tak k té se Protokol vůbec nevyjadřuje.

Europoslanec Zahradil argumentuje, že Protokol je potřeba přijmout, aby mimo jiné nebyla právní ustanovení Listiny uplatňována v oblastech práva, které nespadají pod právo EU. V tomto případě ale není taková deklarace nutná, protože článek 51 Listiny základních práv a svobod (.pdf) udává, že Listina nemůže mít rozšiřující účinek na pravomoci a úkoly, které smlouvy svěřují Unii a že: „Ustanovení této Charty jsou při respektování zásady subsidiarity určena institucím a orgánům Unie a členským státům, pokud aplikují právo Unie.“ To znamená, že se vztahují jen na oblasti, kde je uplatňováno právo Unie (Hlava I. Konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf)) a nemůžou být aplikována mimo tento rámec. Článek 2 Protokolu č. 30 (.pdf) pak pouze poukazuje na to, že tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti zemí, vztahuje se toto ustanovení na dané země jen v takovém rozsahu „v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech“ v dané zemi

Otázka možné retroaktivity Listiny, která má být podle europoslance Zahradila v Protokolu ošetřena, jednak není v samotném Protokolu vůbec zmíněna, navíc zákaz retroaktivity je obecný právní princip, který platí i bez jakýchkoliv dodatečných ustanovení.

Pokud jde o možný nesoulad s českým právním řádem, tak tomu se Protokol č. 30, ke kterému se chce ČR připojit, věnuje v prvním odstavci článku 1: “Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.“ Ustanovení lze interpretovat tak, že Evropský soudní dvůr (ESD) a vnitrostátní soudy zmíněných států mají možnost shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy země nejsou v souladu se základními právy. Listina pak tuto možnost dále nerozšiřuje. Na základě tohoto ustanovení neexistuje žádná možnost, aby Soudní dvůr vykonával přezkum souladu právních předpisů, tedy i souladu s právem Unie, jestliže mu takováto pravomoc není svěřena.

.

Na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Shrnutí legislativy (i navrhované), která se nějak dotýkala církví můžeme nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. O restitucích se jednalo vážněji poprvé v roce 1997, kdy byla KDU-ČSL členem vlády (konkrétně druhé Klausovy vlády) Následně přišlo téma církevních restitucí znovu v roce 2008, v době druhé Topolánkovy vlády, které byla KDU-ČSL také členem.

Vzhledem k návrhům ČSSD v oblasti daňové politiky a návrhům ministra Kalouska hodnotíme výrok jako pravdivý.

Sociální demokraté v parlamentních volbách 2010 skutečně prosazovali zavedení druhého daňového pásma. Výše zdanění měla být 38% daně z příjmu fyzických osob pro lidi s příjmem nad 100 000 Kč měsíčně, což v podstatě odpovídá návrhu ministra Kalouska na vyšší zdanění lidí s příjmy nad stropy sociálního a zdravotního pojištění (viz níže).

Představy ČSSD se dají ilustrovat v jejím volebním programu pro volby po Poslanecké sněmovny v roce 2010 - Program změny a naděje; bod 3. V oblasti daní. Český statistický úřad na svých stránkách uvádí hodnotu průměrné mzdy v roce 2011 ve výši 24 319 Kč. Stropy sociálního a zdravotního pojištění (hodnota, od níž plánuje ministr Kalousek nastavit druhé daňové pásmo) tedy dosahují 97 276 Kč.

I když se sazby navrhované ministrem Kalouskem s představami ČSSD liší, tak částka, po níž budou lidé zatíženi vyšší daňovou sazbou (příjem cca 100 000 Kč - 4násobek stropů na sociální a zdravotní pojištění), je fakticky totožná (97 276 vs. 100 000). Ministr Kalousek hovoří ve svém výroku právě o této částce, a proto je jeho výrok pravdivý.

Výrok Stanislava Polčáka hodnotíme na základě zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu jako pravdivý.

NKÚ ve zprávě (.pdf, str. 5) týkající se nákupu armádních letounů CASA opravdu uvádí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nevznesl proti postupu ministerstva obrany námitky.

Konkrétně je zde uvedeno:

"Ministerstvo obrany při zadání veřejné zakázky na pořízení taktických transportních letounů využilo výjimky uvedené v ustanovení § 18 odst. 1 písm. c) zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, s odůvodněním, že předmětem veřejné zakázky je vojenský materiál nutný k zajištění obrany a bezpečnosti státu, a zaslalo dne 7. listopadu 2008 zprostředkovateli nákupu výzvu k jednání ve věci veřejné zakázky. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže neměl proti postupu MO ve svém stanovisku námitky."