Lubomír Zaorálek má pravdu, jeho tvrzení potvrzuje dokument Senátu o tomto konkrétním hlasování.

Hlasování v Senátu o vydání Jiřího Čunka (KDU-ČSL) proběhlo 7. února 2007. Karel Schwarzenberg v tomto hlasování byl proti vydání, tudíž je výrok poslance Zaorálka pravdivý.

Na základě znění zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a záměru Fisherovy vlády zvednout základ pro výpočet pojištění označujeme výrok za pravdivý.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který byl naposled novelizován v roce 2009, určuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Výše pojistného činní 13,5 %, tzn. 723 Kč. Výši vyměřovacího základu může měnit vláda vždy k 30. červnu s účinností od 1. ledna. V poslední době však k takovému kroku nedošlo. Pojistné za státní pojištěnce naposledy stouplo k 1. lednu 2010, tzn. ještě před parlamentními volbami 2010.

Nicméně ministerstvo zdravotnictví navrhuje od roku 2013 tento vyměřovací základ zvýšit minimálně na částku 5 714 Kč, tzn. na 772 Kč pojistného měsíčně. K úpravám vyměřovacích základů dalších kategorií pojistitelů, např. OSVČ, přitom dochází pravidelně.

Vláda Jana Fishera na doporučení ministryně zdravotnictví Dany Juráskové slíbila zvýšit vyměřovací základ pro výpočet pojištění státních pojištěnců, rozhodla se však nakonec tento krok nechat na nadcházející vládě. ODS, TOP 09 a VV se přitom ke zvyšování standardů klaněly spíše negativně. Zvýšení plateb slíbila přímo ČSSD.

Na to, že se systém veřejného zdravotnictví dlouhodobě potýká s propadem příjmů, je upozorňováno bilancemi zdravotních pojišťoven. Negativně se do příjmů systému veřejného zdravotního pojištění promítá hlavně globální ekonomická situace ČR, tzn. propad HDP z důvodu ekonomické recese, nezaměstnanost a také pomalý růst průměrných mezd. Navýšení plateb za státní pojištěnce by mělo tento trend redukovat.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo nalézt žádnou informaci o praxi kolkování medu „přímo od včelařů“, a informace o této praxi prováděné na území Slovinska se nám taktéž dohledat nepodařilo.

Jediné související informace, které se nám podařilo dohledat, se týkají používání ochranných známek, které mají podle internetového portálu Agroweb.cz primárně upozornit na kvalitní domácí produkci.Takovou známkou je například Český med, jež je majetkem Českého svazu včelařů a s jeho souhlasem ji může používat výrobce, který dodrží požadovanou jakost medu. Tyto známky však nemají nic společného s kolkem, přičemž běžnou praxí je, že údaj o místě původu a jméně včelaře, který med stočil a vyrobil, bývá uváděn na etiketě (viz archiv diskuze Včelařské konference). Informace o této praxi prováděné na území Slovinska se nám nepodařilo dohledat.

Výrok hodnotíme na základě analýzy relevantních zdrojů jako pravdivý.

Lubomír Zaorálek zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny po celé volební období 2002-2006. Bohuslav Sobotka byl za vlády Vladimíra Špidly (15.07.2002 - 04.08.2004) ministrem financí a od 30. 10. 2003 také místopředsedou vlády. Je taktéž pravda, že Jiří Paroubek byl od roku 2005 premiérem České republiky.

Podle informací na oficiálních stránkách projektu elektronických zdravotní knížek (IZIP) je tvrzení pravdivé.

Internetové stránky společnosti IZIP, spravující systém elektronických zdravotních knížek, potvrzuje, že společnost byla založena v roce 2001. Jelikož její jedinou oblastí činnosti byly zdravotní knížky, lze potvrdit slova Leoše Hegera o počátcích projektu v témže roce.

Tento výrok kandidáta SPOZ hodnotíme jako pravdivý, neboť se dokument Strategie Kraje Vysočina 2020 (.doc) (viz výrok o páteřní silniční síti) ve své programové části zabývá otázkou náhradní dopravy vzhledem k dálnici D1. Celá analýza a návrhy jsou konkrétně k nalezení na stranách 41 až 43 zmíněného dokumentu.

Sektor služeb dlouhodobě osciluje mezi 70-80 % celkového HDP Evropské Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nepřekročil dlouhodobě hranici 75% nelze výrok považovat za pravdivý.

Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik získaných z údajů CIA- World factbook (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector) ale dosahoval jeho podíl v roce 2011 pouze 73,1%, a v roce předcházejícím podle index mundi (ang.) 73,2%. Ukazatele za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou k dispozici. Výrok je nutno na základě získaných dat označit jako nepravdivý.

Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.

Výrok Bohuslavy Sobotky hodnotíme jako pravdivý, neboť žádná ze stran nedávno ukončené vládní koalice, tedy ODS, TOP 09 a VV, nevyhrála volby. Se ziskem 22,08 % se na prvním místě umístila ČSSD.

Druhá ODS získala 20,22 %, TOP 09 16,70 % a Věci veřejné 10,88 %.

Na základě tiskové zprávy ministerstva zemědělství z 22. prosince 2011 tvořily tento podpůrný program dva dotační programy.: "8. Nákazový fond, a to podprogramu 8.F.b) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat a podprogramu 8.F.c) Podpora vybraných činností zaměřených na preventivní opatření proti výskytu zoonóz v chovech drůbeže." Částky uváděné ve zprávě jsou ve výši 325 milionů na podporu sektoru chovu prasat a téměř 53 miliónů na podporu chovu drůbeže. Žádná jiná tisková zpráva, která by zmiňovala plánovanou výši finančních prostředků pro tyto programy na rok 2012, ministerstvem zveřejněna nebyla. Není proto možné Bendlův výrok jednoznačně potvrdit ani vyvrátit.

Bohužel nebylo možné dohledat, zda zmíněná jednání proběhla či neproběhla.