Na základě průzkumu veřejného mínění agentury Populus z 11. června 2012 hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Podle jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění z 11. června 2012, který byl uspořádán agenturou Populus ve spolupráci s novinami The Times, se k otázce, zdali by VB měla zůstat členem EU ponechávajíc si možnost připojení se k více integrované Eurozóně, kladně vyjádřilo (.pdf, str. 10) 36 % dotázaných, záporně pak 44 % respondentů. Z výše uvedených čísel jasně vyplývá, že se setrváním VB v EU souhlasí 36 % Britů, což znatelně překračuje Faragem zmiňovaný interval "čtvrtiny až třetiny". Na základě těchto skutečností výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Na základě zpráv o trhu vajec vydaných Tržním informačním systémem České republiky ve spolupráci se Státním zemědělským investičním fondem hodnotíme výrok Petra Bendla jako pravdivý.

Dle jednotlivých zpráv o trhu vajec (rozcestník zpráv pro jednotlivé měsíce) bylo v roce 2011 do České republiky dovezeno 26637 t vajec. Z toho bylo 24083 t konzumních a zbylé 2554 t byly určeny jako násadové. Z toho v průměru bylo 72,4% konzumních vajec dovezeno právě z Polska. Mezi další dovozní země pak patří Španělsko, Německo a Slovensko, ale tento počet není tak markantní jako v případě Polska. V tomto případě hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Úroková míra ČR podle Eurostat dosahovala v červenci 2012 výše 2,60 %. Vyšší, tj. horší úrokovou míru ve stejném období mělo jen šest z patnácti států. Zbytek zemí se těšil výhodnější úrokové míře.

StátÚroková míra

Česká republika

2,60 %

Belgie

2,68 %

Řecko

25,82 %

Itálie

6,00 %

Portugalsko

10,49 %

Španělsko

6,79 %

Irsko

6,12 %

Línkův výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v roce 2002 trápila podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) zadluženost řadu nemocnic v ČR.

Hejtmani jednotlivých krajů se tedy museli od Nového roku 2003 vypořádat se správou majetku, který celorepublikově hospodařil v červených číslech. (str. 36)

Zpráva (.pdf) nazvaná Ekonomické výsledky nemocnic se na straně 8 zmiňuje, že " schodkové hospodaření vedlo u řady nemocnic k neschopnosti plnit své závazky vůči dodavatelům, což se projevilokoncem roku 2002 hrozbou distributorů léků zastavit dodávky zadluženým zařízením ". Na další straně se také dočteme, že sice u nemocnic rezortu zdravotnictví velikost nesplaceného bankovního úvěru poklesla, problémy se zadlužeností se však do konce roku 2002 vyřešit nepodařilo.

Co se týče zadlužení nemocnic v Pardubickém kraji, dokumentProvozní a ekonomické ukazatele v nemocnicích Pardubického kraje v roce 2002 (.pdf) uvádí, že nemocnice k roku 2002 navýšily svou ztrátu na úroveň 232 655 tisíc Kč.

Pro úplnost dodáváme, že Roman Línek byl 1. hejtmanem Pardubického kraje po vzniku krajů v České republice (tedy od roku 2000).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - existenci a vyjednávání v pracovní skupině - potvrdili i zástupci jiných stran, mimo jiné i opozice. Vzhledem k nedostupnosti oficiálních primárních zdrojů nelze ověřit, jestli v ní za sociální demokracii sedí pan Mládek, je však jisté, že někdo z opozice se jednání účastní.

Představitel opozice Lubomír Zaorálek jednání na zmíněné platformě potvrzuje (viz OVM 4. března 2012 - "Účastním se toho, jako znám ty texty, ale nechcu teď předbíhat událostem, protože opravdu, jak bylo řečeno, je to předmětem jednání."). Dalším zdrojem, potvrzujícím existenci pracovní skupiny, je rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem uveřejněný 18. února v deníku Právo, který její ustanovení rovněž potvrzuje.

Návrhy na formulaci finanční ústavy je možno dohledat již v samotném programovém prohlášení vlády (zmíněný zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti). Nejaktuálnější stanoviska vládních a opozičních stran v této oblasti lze nalézt v publikovaných článcích zpravodajských serverů, ať již v souvislosti s nepřistoupením ČR k tzv. fiskální unii či pouze jako samostatné deklarace jednání či možností jednání (např. IDNES, novinky.cz, E15 atd.).

Europoslanec Farage má v tomto výroku pravdu, ve Velké Británii existuje několik poskytovatelů elektřiny. Jako příklad firem, které tuto elektřinu dodávají pomocí plynu uvedeme třeba British Gas, E.ON, npower nebo The Scottish Power. Tyto firmy pak poskytují různé měsíční tarify za elektřinu.

Podle oficiálního dokumentu (.pdf) britského Ministerstva energetiky a klimatických změn (Department of Energy and Climate Change), nazvaném Přehled energetických statistik Velké Británie, z 28. července 2011 pak vyplývá, že celková britská spotřeba energie je plynem pokrytá z 33 %. Domácnosti tvoří 30,5 % celkové spotřeby energie.

Na základě statistiky Eurostatu označujeme tento výrok za pravdivý.

Z dokumentu, který vydal Eurostat 24. dubna 2012 vyplývá, že průměrná hodinová mzda českého pracovníka je 10,5 € (cca. 258 Kč), čímž se řadíme na devátou příčku od konce před Bulharsko, Rumunsko, pobaltské státy, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Průměr EU se pohybuje okolo 23,1 € (cca. 567 Kč).

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.

V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících.

Ze zemí staré 15 jsou registrační pokladny zavedeny v Itálii, částečně také v Belgii.

Výrok Petra Bendla na základě zpráv Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Informačního centra bezpečnosti potravin hodnotíme jako pravdivý.

V současné době Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svých internetových stránkách zveřejňuje problémy týkající se potravin v jednotlivých obchodních řetězcích, a to v rámci tiskových zpráv. Spotřebitel se v případě informací o závadných potravinách na českém trhu může obrátit rovněž na internetové stránky Informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které jsou zřizovány odborem bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Uživatel se má možnost na internetových stránkách ICBP zaregistrovat a následně mu budou zásílány prostřednictvím e-mailu zprávy o závadných potravinách zachycených v tržních sítích. V sekci Varování před závadnými potravinami má uživatel možnost nahlédnout do zpráv, které informují o stažených potravinách v obchodních řetězcích a o jiných problémech. Spotřebitel má tedy možnost do jisté míry sledovat problémy jednotlivých supermarketů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok poslance Polčáka byl s ohledem na platnou legislativu označen za nepravdivý. Pokud mluvíme o možnostech zákonodárné iniciativy, tak ministr spravedlnosti není jediný, kdo může zákon předložit. Poslanec mohl svým výrokem mínit fakt, že předložení takové právní úpravy vyžaduje vysokou odbornost (nutnost přiložení důvodové zprávy atd.), kterou může v tomto případě nejlépe poskytnout pouze ministerstvo spravedlnosti, a tak použil slova "jediný možný". To ale není z jeho výroku explicitně jasné.

Druhá část výroku je také nepravdivá, neboť Legislativní rada vlády zákonodárnou iniciativu nemá.

Žádná výjimka pro návrh zákona o státním zastupitelství není dohledatelná.

V článku 41 Ústavy ČR se jasně píše, kdo má právo zákonodárné iniciativy. "Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku." Obecně tedy může předložit zákon nejen ministr spravedlnosti. Legislativní pravidla vlády (pdf.) jsou o něco konkrétnější. V třetím článku je uvedeno, že "věcný záměr zákona vypracovávají ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy a předkládají jej k projednání vládě před vypracováním návrhu zákona, a to v případě, že věcný záměr je obsažen v plánu legislativních prací vlády." V článku devět se taktéž uvádí, že součástí návrhu zákona musí být tzv. důvodová zpráva, která musí obsahovat celou řadu odborných náležitostí, jako je zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy nebo zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU.

Pokud část výroku poslance Polčáka o Legislativní radě vlády chápeme tak, že tento orgán může předložit novelu zákona, tak neříká poslanec pravdu. Z výše uvedeného výčtu je zřejmé, kdo má zákonodárnou iniciativu. Navíc ze Statutu Legislativní rady vlády (pdf.) jasně vyplývá, že se jedná o "poradní orgán vlády pro legislativní činnost vlády". Její kompetence, v nichž se o možnosti předkládání návrhů nepíše, jsou zde popsány takto:

"a) zaujímá stanoviska pro vládu k legislativním návrhům,
b) zaujímá stanoviska k závěrům pracovních komisí Legislativní rady nebo odboru kompatibility Úřadu vlády k návrhům vyhlášek, pokud zpracovatel návrhu vyhlášky vyjádří nesouhlas s těmito závěry,
c) zaujímá stanoviska v dalších případech, rozhodne-li tak vláda nebo předseda Legislativní rady,
d) vyjadřuje se k návrhu Legislativních pravidel vlády a k návrhům jejich změn,
e) na návrh předsedy Legislativní rady jmenuje a odvolává členy pracovních komisí Legislativní rady a z jejich řad jmenuje předsedy a místopředsedy pracovních komisí Legislativní rady a odvolává je."