Výrok hodnotíme jako nepravdivý. ČR není ve všech ukazatelích lepší než její sousedé. Ve všech třech ukazatelích má Rakousko i Německo lepší výsledky než Česká republika. Viz tabulka níže. Údaje pro úrokovou míru jsou platné pro červenec 2012, pro míru inflace pro červen 2012. Data nezaměstnanosti jsou z roku 2011.

Stát

Nezaměstnanost

Inflace

Úrokovámíra

Česká republika

6,7 %

120,40

2,60 %Rakousko

4,2 %

113,51

2,07 %Německo

5,9 %

116,16

1,24 %

Výrok odpovídá uspořádání pozemkového katastru a pozemkových knih.

Podle webové prezentace Českého úřadu zeměměřického a katastrálního byl pozemkový katastr, vedený podle pravidel platných do reformy v r. 1951 a 1964 skutečně poměrně přesný a zaznamenával kromě výměry a držitele několik ukazatelů kvality pozemku. Co přesně je zaznamenáno, můžeme ostatně vidět v zákoně č. 177/1927 Sb., který v §10-26 stanoví sadu věcí, které jsou předměty zápisu do katastru, stejně jako v zákoně č. 59/1871 ř.z., který vymezuje obsah a formu pozemkových knih.

Tento výrok lze považovat za zavádějící.

Jediným existujícím výzkumem (časový rámec publikovaných výzkumů je vztažen od počátku roku 2012) veřejného mínění, který odpovídá na otázku, jež koreluje s faktickým výrokem řečníka, a která zní: "Pokud by se v tuto chvíli konalo všelidové referendum o vstupu ČR do eurozóny, souhlasili byste i se vstupem ČR do eurozóny a přijetím eura jako hlavní společné měny?", je výzkum agentury Sanep, publikovaný 22. ledna 2012. V něm 71,3% respondentů vyjádřilo svůj nesouhlas s účastí ČR v eurozóně. Pokud tedy použijeme argument "odmítnutí eurozóny veřejností" (na základě uvedeného průzkumu) a následně jej konfrontujeme s postojem vlády, je dále nutné uvést, že oficiální postoj vlády, který by deklaroval odmítnutí vstupu do eurozóny, a tudíž by byl v souladu se zmíněným průzkumem, neexistuje. Vláda v samotném vztahu a závazku k přijetí jednotné evropské měny není jednotná. Tento postoj dokládají následující uveřejněné výstupy z vládních jednání či vystoupení předsedy vlády a jejích členů (časově vymezeny opět počátkem roku 2012) - např. ČTK - novinky.cz, zpravy.rozhlas.cz, týden.cz, idnes.cz atd.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s odkazem na blog United Kingdom Independence Party, na jehož stránkách lze najít přepis, v němž se podobná upozornění nachází. Farageovy výpady proti společné měně podtrhují i videa z jeho proslovů v Evropském Parlamentu.

Výrok potvrzující Faragovo tvrzení lze do češtiny volně přeložit takto: " Mnoho lidí, s rozličným společenským postavením, je nespokojeno s rolí EU v jejich životě. Pokud bude labouristická vláda zvolena i ve třetím volebním období, vstoupíme do eurozony, což povede k federalizované Evropě. Drtivá většina lidí je proti tomu." Výrok se sice doslovně neshoduje s tvrzením Farage v Hydeparku, ale podstata shodná je. UKIP zde poukazuje na ztrátu suverenity i národního státu.

Proti společné měně a ztrátě suverenity Farage zbrojí hlavně v Bruselu při projevech před Evropským Parlamentem, což dokazují následující videa o zhroucení eura (ang.) a kritika rozhodování EU o budoucnosti jiných národů (ang.).

Marek Poledníček se v počtu návštěvníků lázní mýlí, ve skutečnosti lázně ročně navštíví zhruba dvakrát více klientů.

Český statistický úřad vydal 7. srpna 2012 statistiku Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR a krajích (.xls), která uvádí, že v roce 2011 přijelo do lázeňských ubytovacích zařízení Karlovarského kraje celkem 420 386 hostů; za první 2 kvartály roku 2012 to bylo 210 922 hostů. Marek Poledníček se tak výrazně odchyluje od reálné výše návštěvníků a jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

S ohledem na údaje Českého statistického úřadu dáváme premiérovi za pravdu.

Celkový objem exportu za rok 2011 byl na základě databáze zahraničního obchodu ČSÚ 2 869 miliard CZK, což skutečně tvoří “téměř 3 biliony korun”. Výrok tedy považujeme za pravdivý.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.

V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících.

Ze zemí staré 15 jsou registrační pokladny zavedeny v Itálii, částečně také v Belgii.

Zdravotnické poplatky byly zavedeny od 1.1.2008. Jako první začal poplatky proplácet Středočeský kraj v lednu 2009, od února se k němu přidaly i další kraje.

Pardubický kraj se jako první rozhodl ukončit proplácení poplatků k 2. červnu 2010. Následně se v řádu dní ke stejnému kroku rozhodly i další kraje, a také hejtmani ČSSD se v červnu 2010 dohodli na společném postupu, což prakticky znamená ústup od proplácení zdravotnických poplatků ve většině krajů.

Není však pravda, že by se poplatky neproprácely nikde v krajích. Středočeský kraj (který je stejně jako ostatní kraje pod vedením ČSSD) jako jediný proplácí poplatky dál.

Dle kontextu diskuse hodnotíme výrok jako pravdivý.

V případě klouzavého mandátu jde podle webu Jiné právo o následující úpravu:

„(1) S výkonem mandátu poslance je neslučitelný výkon funkce člena vlády. Na dobu, kdy je poslanec členem vlády, přechází výkon mandátu poslance na náhradníka, který má postavení poslance. Mandát poslance, který je členem vlády, však nezaniká. Podrobnosti stanoví zákon.“

V případě tzv. konstruktivního vyslovení nedůvěry by se podle vládního webu vlada.cz změnila procedura následovně:

"V případě zavedení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě by Poslanecká sněmovna mohla vládě vyslovit nedůvěru tehdy, pokud by byl návrh do sněmovny předložen písemně nejméně padesáti poslanci. Návrh by souběžně ale musel obsahovat i jméno kandidáta na nového předsedu vlády. Samotné hlasování by se pak muselo uskutečnit v časovém rozmezí nejdříve 48 hodin od podání návrhu a nejpozději do sedmi dnů ode dne podání návrhu. Stejně jako nyní by pak pro návrh na vyslovení nedůvěry vládě včetně návrhu na nového premiéra musela hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců. V případě, že návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě poslanci schválí, jmenuje nového předsedu vlády prezident na základě návrhu Poslanecké sněmovny. Nový ministerský předseda poté navrhne prezidentovi jmenovat členy své vlády. V případě, že sněmovna návrh naopak nepřijme, je nový návrh přípustný až po uplynutí šesti měsíců. Předložení návrhu o vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě ještě před uplynutím této doby bude možné, ale pouze pokud jej podpoří nejméně osmdesát poslanců. Po uplynutí doby bude opět stačit padesát poslanců, kteří návrh do sněmovny předloží."

ČSSD konstruktivní vyslovení nedůvěry zcela odmítá. Klouzavý mandát naopak neodmítá, ale na rozdíl od vládní koalice si přeje jeho zavedení až po nové volbě do PSP ČR, kvůli obavě z odmítnutí platnosti pro toto volební období Ústavním soudem z důvodu retroaktivity. Bohuslav Sobotka řekl "pro tuto chvíli", zjevně tím myslel pro toto volební období. Výrok je pravdivý.

Výrok Lubomíra Zaorálka je vzhledem k čerstvým údajů českého a slovenského statistického úřadu pravdivý.

Nejaktuálnější data statistických úřadů obou zemí ukazují pokles HDP v České republice v 1. kvartálu roku 2012 o 0,7% a růst na Slovensku ve výši 3%.

Pro doplnění uvádíme data Eurostatu o růstu HDP za rok 2011 a také předpoklad růstu pro rok letošní. Česká republika v roce 2011 měla tempo růstu ve výši 1,7% a letos by měla zpomalit na úroveň 0%. Slovensko rostlo v minulém roce tempem 3,3% a predikce pro rok 2012 dosahuje výše 1,8%. Lubomír Zaorálek tedy uvádí správné údaje, v nejpoužívanějším ukazateli ekonomického růstu - růstu HDP (na rozdíl od meziročního porovnání 1. kvartálu), jsou už čísla méně odlišná. To však uvádíme pouze pro doplnění, výrok hodnotíme jako pravdivý.