Výrok premiéra Nečase považujeme za neověřitelný vzhledem ke skutečnosti, že nemáme plné znění zmiňovaného varovného listu.

Fakt, že Komise odeslala tento list v týdnu od 12. do 18. března 2012, zmiňuje ředitelka Národního fondu – Platebního a certifikačního orgánu Veronika Ondráčková v interních dopisech ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj zveřejněných deníkem Insider. Ministerstvo pro místní rozvoj jejich autenticitu potvrdilo, ministerstvo financí se nevyjádřilo.

21. 3. 2012 následně ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo tiskovou zprávu, která tvrdí, že "včera odpoledne dorazil z Evropské komise do České republiky dlouho avizovaný dopis, který uzavírá sérii jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisí." Tato zpráva zároveň potvrzuje, že "bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky."

Otázka fungování celého auditního systému je podle tiskové zprávy jenom jedním ze slabých míst. Bez plného znění "warning letteru" nejsme schopni identifikovat, jestli jde zároveň o primární důvod sporu. Dopis nebyl doposud uveřejněn, proto Demagog.cz požádal Úřad vlády České republiky o zaslání jeho plného znění. Čekáme na odpověď. Na základě dostupných zdrojů však výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok ministra vnitra pokládáme za pravdivý a to na základě dohledatelných veřejných informací ze samotné BIS.

Bezpečnostní informační služba má v rámci své vnitřní kontroly zavedeny své vlastní orgány, které mají za cíl odhalovat nezákonné chování členů této služby, a také je preventivně potlačovat. Tato Inspekce, jak o ní ministr Kubice hovoří, se konkrétně nazývá Odbor inspekce Bezpečnostní informační služby.

Na stránkách BIS (výše uvedený odkaz) je popsána činnost odboru mimo jiné takto: "Získá-li Inspekce informaci, že příslušník BIS spáchal trestný čin, využije své policejní oprávnění a rozběhne vlastní šetření. Pokud se podezření z trestného činu potvrdí, předá celou věc státnímu zástupci. Dojde-li Inspekce k závěru, že se o trestný čin nejedná, věc odloží. Zjistí-li, že událost má charakter přestupku, postoupí případ nadřízenému konkrétního příslušníka, který rozhodne o druhu a výši kázeňského trestu." Tato definice podle nás dostatečně naplňuje podstatu Kubiceho vyjádření o charakteru policejního orgánu.

Vít Bárta rezignoval na funkci ministra dopravy 8. dubna 2011. 6. dubna předal poslanec strany Věci veřejné Jaroslav Škárka policii údajné důkazy o podplácení své osoby Vítem Bártou. 7. dubna Kristýna Kočí rovněž podala trestní oznámení na Víta Bártu ohledně podplácení za loajalitu a dle informací Českého rozhlasu jej ve stejný den také vyzvala k rezignaci na všechny funkce. Výrok Víta Bárty je tedy nepravdivý.

6. dubna na brífinku ČSSD ke krizi ve straně Věci Veřejné apeloval předseda Bohuslav Sobotka na premiéra Petra Nečase, aby odvolal Víta Bártu z funkce ministra dopravy.

Premiér Petr Nečas v období mezi šestým a osmým dubnem podle dostupných informací v médiích Víta Bártu k rezignaci na post ministra dopravy oficiálně nevyzval. 6. dubna vyjádřil postoj, že strana Věci veřejné musí svým koaličním partnerům okolnosti kauzy uplácení vysvětlit. Ani 7. dubna, po zveřejnění informací v Mladé frontě Dnes o údajné koncepci Víta Bárty, která měla popisovat způsob dosažení ekonomické moci v politice (další info také zde), nevyzvali koaliční partneři Víta Bártu k rezignaci. Až po samotném odstoupení Víta Bárty se premiér Petr Nečas na tiskové konferenci vyjádřil v tom smyslu, že jeho rezignaci přijal a ani jiné řešení nepřipouštěl.

Tento výrok je nepravdivý, neboť neodpovídá reálným výdajům Pardubického kraje. V případě úhrady poplatků za rok 2009 Zedník uvádí dokonce dvojnásobnou částku.

V přílohách (.zip - příloha č. 7, list 24) závěrečného účtu rozpočtu Pardubického kraje za rok 2009 činily celkové výdaje za regulační poplatky ve zdravotnictví 30 654 550 Kč. V roce 2010 (.zip - příloha č. 10, list 24) pak byla závěrečná suma celkem 20 068 429 Kč.

Pro doplnění: Původní schválená částka pro rok 2010 byla pouze 17 mil. Kč. Zastupitelé Pardubického kraje navíc rozhodli, že již od 2. června 2010 nebudou jako první v ČR hradit regulační poplatky ve zdravotnictví z krajských financí.

Výrok odpovídá uspořádání pozemkového katastru a pozemkových knih.

Podle webové prezentace Českého úřadu zeměměřického a katastrálního byl pozemkový katastr, vedený podle pravidel platných do reformy v r. 1951 a 1964 skutečně poměrně přesný a zaznamenával kromě výměry a držitele několik ukazatelů kvality pozemku. Co přesně je zaznamenáno, můžeme ostatně vidět v zákoně č. 177/1927 Sb., který v §10-26 stanoví sadu věcí, které jsou předměty zápisu do katastru, stejně jako v zákoně č. 59/1871 ř.z., který vymezuje obsah a formu pozemkových knih.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo získat text listu poslance Saryusza-Wolskeho ani email poslance Zahradila. Pro ilustraci uvádíme informace, které se dohledat podařilo.

Zdroj, který se odvolává přímo na zmiňovaný dopis, je blog europoslance Havla, který tvrdí, že polský europoslanec Jacek Saryusz-Wolski zasílal prosbu, aby se poslanci EP podepsali pod jeho výzvu, aby se nečlenské země eurozóny mohly účastnit schůzek zemí se společnou měnou. Zároveň tvrdí, že ve své poště nalezl odmítavý dopis od europoslance Zahradila o tom, že skutečným záměrem české vlády není účast na summitech, ale vyjednání trvalé výjimky na zavedení eura a možnost uskutečnění referenda o této otázce.

Text zmiňovaného emailu zveřejnil deník E15.cz, který se obrátil přímo na Zahradila, který na dotaz, zda šlo o soukromou iniciativu či postup z pověření ODS, reagoval: „Kongres i výkonná rada schválily požadavek na referendum o vstupu do eurozóny, což je – v případě negativního výsledku – de facto opt-outem.“

Pravdou je, že polská strana trvala (viz např. euractive.pl nebo idnes.cz) na tom, aby byla v nové fiskální úmluvě zakotvena klauzule povolující nečlenským krajinám eurozóny účastnit se eurosummitů v podobě pozorovatelů. K těmto tvrzením se hlásí i sám europoslanec Saryusz-Wolski, který na svých stránkách zdůrazňuje potřebu dosáhnout řešení problémů jednáním u jednoho stolu, ne vytvořením sedmnáctičlenné unie mimo rámec příslušného seskupení.

Tento výrok je pravdivý, potvrzují jej slova Miroslava Kalouska.

Místopředseda TOP 09 Kalousek 17.4. ve svém vyjádření pro Parlamentní listy explicitně řekl: "Nyní nevíme, zda program vlády má podporu většiny Poslanecké sněmovny, to musíme zjistit v následujících hodinách a dnech. Pokud většinová podpora nebude, nechť jsou předčasné volby co nejdříve."

Na základě informací z portálu Karlovarského kraje i médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Ostrově existuje průmyslová zóna, která je v současné době využívána pouze firmami KVtisk a Lindner. Velkým investorem myslí Josef Novotný německou společnost Behr, která postaví v Ostrovské průmyslové zóně svůj největší podnik Česku.

Na stránkách kraje nebo ve zprávě ČTK, převzaté jinými médii, se hovoří dokonce o 1 700 pracovních místech, vytvořených postupně do roku 2018.

Ze zprávy zveřejněné v krajských listech, je také jasná podpora kraje, který slibuje urychlené vyřízení všech potřebných povolení. Projekt má podporu i ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, které schválilo výjimku nutnou k rozšíření rozlohy areálu průmyslové zóny - podrobnější informace zde.

12. září 2012 informoval server Idnes o záměru firmy Behr o odstoupení z tohoto zamýšleného projektu. Jelikož však v době Otázek Václava Moravce (28. srpna 2012) byl stále projekt aktuální, hodnocení výroku hejtmana Novotného zůstává jako pravdivé.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle webu Kraje Vysočina je úsek dálnice D1 nacházející se na jeho území dlouhý skutečně 93 km. O orientaci D1 asi netřeba dlouze spekulovat, viz. mapa silniční sítě kraje Vysočina.

Na základě dat Českého statistického úřadu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Jak uvádí Český statistický úřad, konkrétně databáze zahraničního obchodu, celkový objem exportu ČR v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 byl 2 869 miliard CZK. Export do zemí evropské sedmadvacítky tvořil 2 380 miliard, což je 83% celkového objemu. Petru Nečasovi tedy dáváme za pravdu.