Tento výrok považujeme za pravdivý.

Existují dva nejvýznamnější druhy metodiky vykazování míry nezaměstnanosti, které jsou dnes využívány v zemích Evropské Unie. Jedná se o metodiku tzv. a) "harmonizované nezaměstnanosti" a b) "registrované nezaměstnanosti" (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf) vydaný Evropskou komisí).

Ministerstvo práce a sociálních věcí ("česká metodika") používá pro vykazování míry nezaměstnanosti metodiku "registrované nezaměstnanosti", která pracuje s čísly evidovaných nezaměstnaných na úřadech práce. Dle ní nezaměstnanost v ČR k 31. 3. 2012 dosáhla hodnoty 8,9 % (odkaz MPSV ve formátu zip - údaje obsaženy v dokumentu 1. Zpra0312.rtf).

Metodika "harmonizované nezaměstnanosti" využívaná Eurostatem ve zkratce pracuje s těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které: 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce. Z tohoto vyplývá, že metodika EU pracuje s odlišnými čísly (nejaktuálnější údaj pro ČR je nezaměstnanost v hodnotě 6,8 %).

Příkladem důvodu, proč se údaje ve vykazovaných metodikách liší je např. fakt, že dle současné legislativní úpravy v ČR (§ 25 odst. 3 písmeno a) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (.pdf)) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání např. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (avšak ne v době pobírání podpory v nezaměstnanosti). Evropská metodika tyto případy neregistruje.

Výrok poslankyně Peake je pravdivý, neboť zmíněné body jsou již skutečně prosazeny.

Na tiskové konferenci 14. února 2012 vystoupila Karolína Peake s premiérem Nečasem a prezentovali vládní boj proti korupci. Mimo jiné také zaznělo: " Například úplatek při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži byla předtím sazba odnětí svobody jeden až pět let, nyní je to dva až osm. A tam, kde byla zvýšená dva až osm, tak tam je to tři až deset let."

6. prosince 2011 přehlasovala Poslanecká sněmovna veto prezidenta Klause a přijala zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízeních proti nim.

1. dubna 2012 pak vstoupila v platnost novela zákona o veřejných zakázkách.

V platnosti je už také zavedeno zpřísnění pravidel pro rozhodčí doložku.

Výrok hodnotíme na základě emailové komunikace s Ministerstvem dopravy ČR jako pravdivý.

Odpoveď Ing. Bosákové ohledně Centrální komise:

Centrální komise byla na Ministerstvu dopravy zřízena jako poradní orgán v procesu posuzování návrhů investičních záměrů projektů staveb dopravní infrastruktury. Její složení a činnost je zakotvena v jednom z vnitřních předpisů Ministerstva dopravy, platném od 1.11.2011, a to ve „Směrnici pro zpracování, předkládání a schvalování investičních záměrů projektů v oblasti investiční a neinvestiční výstavby dopravní infrastruktury, financovaných bez účasti státního rozpočtu“, kterou se řídí jak MD, tak jím zřízené investorské organizace (ŘSD ČR, SŽDC a ŘVC ČR):

Složení Centrální komise je dáno v následujícím zastoupení funkcí:
předsedající komisi: 1. náměstek ministra dopravy,příslušný náměstek ministra dopravy, ředitel věcně příslušného odboru MD (dle platné organizační struktury), ředitel odboru strategie MD, zástupce SFDI.

K jednání Centrální komise jsou dále přizváni ředitel odboru kompetentní k příslušnému druhu dopravy a zástupci příslušného investora. K projednávání oponentního posudku k technickému řešení projektu mohou být přizváni zástupci projektanta a oponenta. Přizvané osoby však nemají hlasovací právo.

Doporučení Centrální komise na vrácení, resp. neschválení projektů nebo neschválení změn projektů, se týká následujících projektů dopravní infrastruktury ve fázi návrhu investičního záměru či podaných informací o navýšení nákladů o více než 10% oproti již schválenému investičnímu záměru (ke změnám dochází v průběhu přípravy staveb, zejména z důvodu navyšování stavebních objektů na základě požadavků účastníků řízení a dotčených orgánů v rámci územního a stavebního řízení):

- investorem předložené informace k prověření již schválených investičních záměrů staveb pozemních komunikací - navýšení nákladů na MD neschváleno, projekty vráceny investorovi k prověření úsporných opatření:

„Silnice I/68 Třanovice – Nebory“, „Silnice I/11 Nebory – Oldřichovice“, „Silnice I/11 Oldřichovice – Bystřice“, „R48 Frýdek-Místek, obchvat“, „R56 Frýdek-Místek, připojení na R48“, „R48 MÚK Bělotín - Rybí“,
„R48 Rybí - MÚK Rychaltice“, „I/11 Doudleby nad Orlicí - obchvat“, „Silnice I/38 Havlíčkův Brod, JV obchvat“



- vrácené/neschválené IZ na projekty pozemních komunikací:

„I/57 Valašské Meziříčí - Jarcová, obchvat, „I/9 Líbeznice, most evid.č. 9-002“, „I/27 Třemošná – křižovatka III/2312 k.ú. Horní Bříza“, „I/27 křižovatka III/2312 k.ú. Horní Bříza – Rybnice“, „I/27 Rybnice – Hadačka“, „I/27 Hadačka – hranice Plzeňského kraje“, „I/55 Přerov – průtah centrem, I. etapa“



- vrácené/neschválené IZ na projekty infrastruktury železnic:

„GSM-R Kolín - Havlíčkův Brod - Křižanov – Brno“, „Modernizace tratě Veselí n/L - Tábor, II. část Veselí n/L - Doubí u Tábora“,

Výrok Jana Slámečky je hodnocen jako neověřitelný, neboť sám nespecifikuje, zda má na mysli dotace na provoz nemocnic, či zda jsou do jím vyřčené částky počítány i jiné investice.

Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2008 (.doc - str. 33-34) počítá s dotacemi na provoz nemocnic, resp. investicemi do rozvoje nemocnic ve výši 521 milionů Kč.

Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2009 (.pdf - str. 33) v kapitole Zdravotnictví počítá s dotacemi na provoz nemocnic a s investicemi do nich v celkové výši cca 612 milionů Kč.

Podle závěrečného účtu Kraje Vysočina za rok 2010 (.pdf - str. 30-31) byla v roce 2010 poskytnuta krajským nemocnicím dotace na provoz a investice ve výši cca 415 milionů Kč.

Závěrečný účet za rok 2011 (.doc - str. 30) pak na provoz a investice ze strany kraje do nemocnic počítá s částkou cca 371 milionů Kč.

Celková suma investic a dotací do krajského zdravotnictví na Vysočině tedy za poslední 4 roky dosáhla výše 1,95 mld. Kč. Jan Slámečka konkrétně nespecifikuje, zda má na mysli pouze dotace na provoz nebo i investiční prostředky do krajských zdravotních zařízení. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Tento výrok lze hodnotit jako pravdivý. Lisabonskou smlouvu projednával dvakrát Ústavní soud, byla schválena oběma komorami parlamentu a následně se objevil požadavek prezidenta Klause na výjimku.

Lisabonská smlouva (jako Sněmovní tisk 407) byla 29. ledna 2008 předložena vládou Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací. Senát následně podal Ústavnímu soudu ČR návrh na přezkum souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR a ten konstatoval, že Senátem označená ustanovení nejsou v rozporu s Ústavou. Poslanecká sněmovna návrh schválila 18. Února 2009 (pro bylo 125 poslanců). Senát dal souhlas s ratifikací smlouvy 6. května 2009 (pro bylo 54 senátorů). V září 2009 ale skupina senátorů podala druhý návrh Ústavnímu soudu na přezkum Lisabonské smlouvy. Prezident se rozhodl vyčkat s podpisem smlouvy, dokud senátoři návrh k Ústavnímu soudu nepodají. V říjnu 2009 také prohlásil, že bude požadovat výjimku z Listiny základních práv a svobod, jako si vyjednalo Polsko a Velká Británie. Ústavní soud 3. listopadu 2009 konstatoval, že Lisabonská smlouva jako celek není v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Ještě ten den ji pak podepsal jak prezident, tak předseda vlády.

Na základě analýzy zpráv Ministerstva zahraničních věcí hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako pravdivý.

Volební program Občanského fóra uvádí, že hlavním cílem Československa po roce 1989 je návrat na Západ a opětovné zařazení republiky mezi vyspělé země. Toto předsevzetí mělo být dosaženo (pdf.) návázáním vztahů a zapojením se do mezinárodních korporací, zejména do Severoatlantické aliance a EU. Ministerstvo zahraničních věcí navázalo s NATO úzké kontakty již na počátku roku 1990 a Československo postupně začalo na jeho půdě s angažovaností. Samotný vstup České republiky do Severoatlantické aliance je pak označován jako největší politický úspěch od roku 1989. Druhý krok k dosažení cíle představoval vstup České republiky do Evropské Unie, čímž byly završeny dlouholeté vztahy republiky s ES (pdf.). Dle analýzy současné koncepce zahraniční politiky (pdf.) a volebních programů dvou nejsilnějších stran: ODS (pdf.) a ČSSD (pdf.), týkajících se zahraniční politiky, se skutečně nepodařilo dohodnout další významější kroky. Současná zahraniční politika si dává za cíl např. zachování vlivu Evropy a euroatlantické civilizace, posilování bezpečnosti, rozvíjení lidských práv, rozvíjení dosavadních vztahů se sousedními státy či podporu akceschopné a ekonomicky a politicky silné EU. Tyto závazky však vyplývají primárně z členství v NATO, EU, OSN či z mezinárodních smluv, uzavřených mezi Českou republikou a jinými státy v minulosti. Z tohoto hlediska hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.

Vzhledem k častým ústním projednávaním evropské agendy na zasedáních vlády nemůžeme výrok ověřit, protože nemáme přístup k stenografickým záznamům z jednání.

Vláda se v roce 2012 zabývala problematikou čerpání evropských fondů a operačních programů na zasedání 29.2. 2012, 22.2. 2012, 18.1. 2012, a 11.1. 2012, nemůžeme však určit, jestli i v kontextu výhrad Evropské komise ve věci personální politky v oblasti administrace evropských fondů.

Výrok Lenky Kadlecové je hodnocen jako pravdivý, neboť částka 400 milionů na rekonstrukci Ještědu se skutečně ve veřejném prostoru objevuje.

Výše částky potřebná na opravu a rekonstrukci Ještědu se liší. Např. radní kraje Bursa (ČSSD) odhadl (iDnes.cz) tuto částku na 300 milionů, jindy odhady podle veřejných zdrojů (Aktuálně.cz) dosahují výše až 400 milionů. Výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Poslanec Bublan odkazuje na kauzu Vladimíra Kotrouše, ředitele Městské policie hl. m. Prahy. Toho policie v listopadu 2011 natočila při převzetí úplatku (IHNED.cz), následně byl obviněn z trestného činu přijetí úplatku.

Po Kotroušově zatčení přinesla řada médií, např. iDNES.cz nebo Parlamentní Listy, zprávy o vyšetřování dalších osob, zvláště na pražském magistrátu, kam měl Kotrouš dokonce odnést část inkasovaných peněz. Česká televize pak přinesla informace z policejního protokolu, podle kterých Kotrouš označil primátorova osobního tajemníka Hanče a poradce Grmolu jako lidi, kteří o úplatku věděli.

Státní zástupkyně prozatím koná pouze v případu Kotrouše samotného, kde rovněž podala stížnost proti jeho propuštění z vazby obvodním soudem (Parlamentní Listy). Nelze ovšem přímo ověřit Bublanovo tvrzení, že policie chtěla další vyšetřované osoby rovněž obvinit.