Dle aktuální publikace výsledků zdravotnických účtů, které pravidelně vydává ČSÚ, vynaložily v roce 2010 domácnosti na zdraví 41 867 mil. korun. Soukromý sektor celkem vynaložil 45 754 mil. korun. Do soukromého sektoru systém zdravotnických účtů řadí soukromé pojištění osob, domácnosti, neziskové organizace a korporace.

Pokud se podíváme konkrétně na výdaje domácností na zdraví (viz. kapitola 4 výše zmiňovaného dokumentu), největší podíl výdajů tvoří výdaje na léky (20 341 mil. korun, z toho 8 605 mil. korun na předepsané léky, 11 077 mil. korun na volně prodejné léky a zbylých 659 mil. korun na ostatní léky) a na léčebnou péči (12 923 mil. korun, z toho 6 907 mil. korun na stomatologickou péči). Další důležitou položkou jsou prostředky zdravotnické techniky (5 662 mil. korun, z toho 4 361 mil. korun na brýle). Nejnižší položkou jsou výdaje na rehabilitační péči (celkem 2 941 tis. korun).

Budeme-li mezi potřebné výdaje řadit předepsané léky, stomatologickou péči a brýle, dostáváme se na částku 19 873 mil. korun, která tvoří 43,4 % celkových přímých výdajů domácností, čili skutečně méně nežli polovinu. Bohužel, detailnější rozpis výdajů domácností nelze dohledat, proto není jasné, zda jde skutečně více než polovina přímých plateb domácností do oblastí, o kterých hovoří ministr Heger. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Možnost odborného poradenství, pomoci a odborného přezkušování žadatelů je přímou součástí novely, konkrétně v §48 odst. 2 písemna d) až f).

Novela je v současnosti projednávána v poslanecké sněmovně, byla zde předložena k projednání 2. února 2012. Dokument je poměrně obsáhly, ale je v něm vidět pokus o dosažení cílu, které si stanovil, to znamená i ministrem zmíněné zabraňování vytrhávání dětí z vlastních rodin. Toho je dosahováno především prostřednictvím pomoci těmto rodinám a přikročení k pěstounské péči až jako k poslední variantě.

Není ale jasné, jakým způsobem by novela zvýšila počet pěstounů. Je zde sice snaha o sjednocení odborné přípravy pěstounů a její zkvalitnění, stejně jako její hrazení příslušnými krajskými úřady, ale je už otázka, jestli to skutečně povede k nárůstu zájmu občanů o registraci do evidence pěstounů.

Součastí novely je i finanční motivace pěstounů a jejich materiální zabezpečení v přechodném období, kdy se mají starat o dítě.

Výrok můžeme označit za pravdivý

Ano, tento projekt opravdu existoval již před nástupem Michala Haška do funkce.

Projekt nese oficiální název „ Zámecká jízdárna v Lednici - multifunkční centrum“ a nejen, že byl připravený už v roce 2007, ale byl v tomto roce rovněž spuštěn, o čemž informuje například stránka Regionální Informační Servis, nebo stránka mczl.cz.
Hejtmanem byl Michal Hašek zvolen 21. listopadu 2008.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Petra Bendla na základě zpráv Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Informačního centra bezpečnosti potravin hodnotíme jako pravdivý.

V současné době Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svých internetových stránkách zveřejňuje problémy týkající se potravin v jednotlivých obchodních řetězcích, a to v rámci tiskových zpráv. Spotřebitel se v případě informací o závadných potravinách na českém trhu může obrátit rovněž na internetové stránky Informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které jsou zřizovány odborem bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Uživatel se má možnost na internetových stránkách ICBP zaregistrovat a následně mu budou zásílány prostřednictvím e-mailu zprávy o závadných potravinách zachycených v tržních sítích. V sekci Varování před závadnými potravinami má uživatel možnost nahlédnout do zpráv, které informují o stažených potravinách v obchodních řetězcích a o jiných problémech. Spotřebitel má tedy možnost do jisté míry sledovat problémy jednotlivých supermarketů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf) Eurostatu o vládních dluzích ve 4. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 23. dubna 2012. Z této zprávy vyplývá, že Česká republika je 7. nejméně zadluženou zemí sedmadvacítky.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 41,2 % HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,0 % HDP a nejvyšší Řecko, jehož dluh činí 165,3 %. Přehledně zpracovanou tabulku zaměřenou pouze na tuto informaci zveřejnila i mnohá česká média jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo samo gestorem smlouvy ACTA za Českou republiku. V dokumentuVyjednávání dohody ACTA na webu ministerstva se doslova uvádí, že "gestorství v praxi znamená, že ministerstvo koordinovalo za Českou republiku přípravu pozic pro vyjednávání textu dohody a po finalizaci textu dohody podniklo v souladu s právním řádem České republiky kroky k tomu, aby dohoda zavazovala Českou republiku a Evropskou unii." Je tedy otázkou, proč ministerstvo díky své pozici v procesu příprav dané smlouvy neučinilo projednávání otevřenější (má-li ministr Kuba pocit, že otevřené nebylo). Výrok ministra Kuby, že Česká republika vždy tlačila na to, aby se projednávala smlouva otevřeně, je neověřitelný, neboť ministerstvo ani vláda nezveřejnili žádný zdroj podporující toto stanovisko. Vláda ČR pouze informovala o podpisu dané smlouvy a o pozastavení ratifikace v České republice. Smlouva ACTA (.pdf) je českém znění přístupná na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Výrok je pravdivý. Současný ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM), narozen 19. 1. 1982, získal svůj post 1. července 2011, tedy ve svých 29 letech.

V minulém roce byl skutečně Petr Tluchoř odvolán, respektive nahrazen ve své funkci předsedy poslaneckého klubu Zbyňkem Stajnurou. Problém tohoto výroku ale spočívá ve spojování odvolání s organizací "puče" ve Věcech veřejných.

Tato kauza je v současnosti objektem soudního řízení a tudíž se pořád vyšetřují všechny okolnosti případu včetně potencionálního zapojení některých členů ODS, a nedá se tedys určitostí říct, jestli byl do této kauzy skutečně Petr Tluchoř zapojen.

Další problematickou rovinou je pak také samotné nahrazení Petra Tluchoře, které nemuselo mít nutně příčinu v této kauze, ale i v dalších souvislostech, jako je například jeho kritický postoj ke koalici ODS s VV nebo vnitrostranická rivalita. V oficiálních vyjádřeních ze strany ODS se nám nepodařilo najít zmínku o tom, že by hlavní důvod k nahrazení Petra Tluchoře měl být organizovaní tzv. puče ve VV.

Motivaci k odvolání Petra Tluchoře nemůžeme tedy z veřejných zdrojů dohledat bez toho, aniž bychom se pustili do roviny spekulací, a proto označujeme výrok za neověřitelný.

Výrok předsedy vlády je neověřitelný, neboť není zveřejněn aktuální žebříček největších českých exportérů, včetně objemu jejich vývozu.

Za rok 2011 nejsou doposud k dispozici aktuální data o jednotlivých českých firmách v oblasti jejich exportu. Výrok předsedy vlády tedy nelze objektivně hodnotit.

Byť ke snížení platů poslanců nakonec došlo, výrok Víta Bárty hodnotíme jako zavádějící, neboť skutečnost byla mnohem komplikovanější, než podaná prezentace ve stylu "Věci veřejné řekly, prosadily, dodržely".

1) Vít Bárta mluví o blíže nedefinovaném: "Snížení platů poslanců." 2) V programu Věcí veřejných se nám ale podařilo dohledat pouze tento bod: "Snížení paušálních poslaneckých náhrad na polovinu.." 3) Koaliční smlouva ale obsahuje něco jiného: "Snížíme také platy poslanců a dalších ústavních činitelů o dalších 5 %.. Zároveň poslanecké náhrady, které jsou součástí příjmu, budou podléhatzdanění.

Navrhovatelem novely zákona o platech představitelů státní moci, sněmovní tisk č. 133, byla vláda, jejím zástupcem ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Samotné hlasování z hlediska Věcí veřejných vypadalo takto: 18 pro, 4 omluveni, 1 se zdržel (Vít Bárta) a 1 nepřítomen. Nutno dodat, že se nehlasovalo jen o platech poslanců, ale také soudců a státních zástupců. Jak to dopadlo v praxi informovala Česká televize.

Věci veřejné ve svém programu neměly snížení platu poslanců, ale zkrácení poslaneckých náhrad na polovinu. Do koaliční smlouvy ale nic takového neprosadily, v té se objevuje pouze zdanění náhrad. Zdanění není totéž co snížení na polovinu. A naopak se oproti programu VV v koaliční smlouvě objevuje snížení platů o 5%. Kdo jej tam prosadil těžko můžeme z veřejných zdrojů zjistit. A konečně samotné projednávání ve sněmovně nenaznačuje, že by šlo o zákon přímo iniciovaný Věcmi veřejnými.