Podle tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti takový věcný záměr (.doc) existuje a obsahuje mj. zmiňovanou úpravu. Výrok je tedy pravdivý.

Tisková zpráva ministerstva spravedlnosti výslovně v bodu dva uvádí:

"Zřízení zvláštního útvaru pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismemVznikne specializovaný útvar státního zastupitelství pro boj s korupcí, který sdruží nejkvalitnější státní zástupce z okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství. V čele útvaru bude stát náměstek nejvyššího státního zástupce, a to pouze po dobu jednoho – rovněž desetiletého – funkčního období. Jmenování náměstka bude nezávislé na politické moci. Jednotliví státní zástupci budou k útvaru přiděleni Nejvyšším státním zástupcem na 7 let s tím, že toto jmenování bude moci být i opětovné." První část výroku o stavu ve fázi věcného záměru tedy hodnotíme jako pravdivou.

Výrok poslance Davida Ratha je pravdivý. Poslanec Teplík skutečně přešel od ČSSD k ODS a následně znovu získal mandát za ODS.

Poslanec Tomáš Teplík byl v roce 1996 zvolen za ČSSD ve středočeském volebním obvodě, kdy kandidoval na pátém místě kandidátky. V povolební české realitě byla ustavena vláda Václava Klause ve složení ODS - KDU-ČSL - ODA, která se opírala o podporu 99 poslanců. Důvěru získala na základě dohody s ČSSD, která (pro Miloše Zemana) získala post předsedy Poslanecké sněmovny a v hlasování o důvěře svým odchodem ze sálu pak umožnila vládě důvěru získat.

V průběhu volebního období došlo z důvodu problematického financování ODS, snížení ekonomického výkonu země, a také kvůli špatným osobním vztahů v koalici k velkým sporům ve vládě i v ODS. Vláda se nejprve začala opírat o poslance Tomáše Teplíka a následně také o Jozefa Wagnera. Tomáš Teplík přešel z poslaneckého klubu ČSSD do poslaneckého klubu ODS a hlasoval s vládní koalicí, což lze dokumentovat např. na hlasování o návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 1998.

V roce 1998 pak poslanec Teplík znovu získal mandát za ODS ve středních Čechách.

David Rath zmiňuje, že Tomáš Teplík byl prvním přeběhlíkem. Již ve volebním období 1992 - 1996 se štěpily různé strany a vznikaly nové kluby, nicméně právě příklad poslance Tomáše Teplíka je zlomový. Zde má Rath pravdu, neboť poslanec Teplík (následně s poslancem Wagnerem) svým přestupem do ODS umožnili vládě V. Klause získání většiny v Poslanecké sněmovně.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť nelze ověřit, jestli je řešení administrativní kapacity, resp. jejího outsourcingu v téhle chvíli opravdu jedinou agendou mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Evropskou komisí.

Je faktem, že Evropská komise odeslala varovný dopis, kterým pohrozila České republice zastavením unijních dotací, pokud vláda nedá do června do pořádku kontrolu a audit dotačních programů. V souvislosti s tím rovněž vyjádřila nedůvěru k personální politice některých resortů. To zmiňuje například ředitelka Národního fondu – Platebního a certifikačního orgánu Veronika Ondráčková v interních dopisech ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj zveřejněných deníkem Insider, což Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo 21. března 2012.

Ministerstvo pro místní rozvoj pak zveřejnilo také tiskovou zprávu, potvrzující, že: "...Bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky." Tuto informaci podrobněji rozpracoval portál EurAktiv.cz

13. dubna 2012 pak v další tiskové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj avizovalo „Akční plán ke zlepšení řídícího a kontrolního systému pro strukturální fondy v ČR“, který navazuje na představení plánu, jenž vznikl na základě práce českých vyjednavačů, a který byl představen Vládě ČR na konci března. To dokládá mimo jiné také tisková zpráva vlády, jež informuje o jednání náměstků ministrů pro místní rozvoj a financí s vysokými představiteli Evropské komise z 9. března 2012.

Výše uváděná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj uvádí také hlavní problémy, které Evropská komise České republice vytýká. Jsou jimi: „...Nedostatečná nezávislost Pověřených auditních subjektů, nedostatečný dohled Auditního orgánu nad Pověřenými auditními subjekty, systém řešení nesrovnalostí - zapojení finančních úřadů atd., výkon řídící kontroly - především kontroly zadávacích řízení ze strany řídících orgánů, personální politika a outsourcing služeb“.

Z výše uvedených informací vyplývá, že v poslední době byla s Evropskou komisí projednávána celá řada problémů, nejen ty, které zmiňuje ministr Jankovský. Nicméně to zda se „v tuhle chvíli“ řeší pouze outsourcing a administrativní kapacity ověřit nelze.

Nepodařilo se nám dohledat přesná kritéria pro zadání zakázky, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Na stránkách Věstníku veřejných zakázek je možné nalézt pouze informaci, že kritériem je hospodářsky nejvýhodnější nabídka podle kritérií uvedených v zadávací dokumentaci, kterou bylo za poplatek možné získat do 19. srpna 2009.

Ministr používá široký pojem "systémy". V roce 2008 vznikla smlouva s firmou Fujitsu Siemens Computers s.r.o. na poskytování licencí k produktům Microsoft. Orgány veřejné správy pak tyto produkty používaly mj. v elektronickém systému vyplácení dávek.

Podle agentury Mediafax byla na základě této smlouvy uzavřena v roce 2011 další prováděcí smlouva, podle které Fujitsu Siemens dodává státu rovněž nově vytvořené softwarové aplikace, jak říká ministr Drábek, ty nové systémy.

Výběrové řízení, které v roce 2008 probělo, se týkalo dodávky licencí na software spol. Microsoft, nešlo tedy primárně o vytváření nového softwaru. Podnět k antimonopolnímu úřadu v tomto smyslu podala KDU-ČSL, podle jejíhož místopředsedy ministerstvo obešlo zákon o veřejných zákázkách. Rámcová smlouva nicméně zahrnuje i poskytování řady doplňujících služeb spojených mj. s integrací pořízených produktů do systému ministerstva.

Nicméně je třeba dodat, že konkrétní výběrové řízené na systém na výplatu sociálních dávek fakticky neproběhlo. Úřad na ochranu hospodářské soutěže vydal 25. února 2013 rozhodnutí, kterým tento fakt potvrzuje.

O celém problému informovala také Česká televize, když na svém webu uvádí: "ÚOHS rovněž zakázal stávající počítačový systém pět měsíců po nabytí právní moci verdiktu používat. Podle Rafaje by do té doby mělo být MPSV schopno nového dodavatele služeb najít. "Počítali s nejkratšími možnými lhůtami, ale tady byl porušen zákon a my jsme povinni tento zákon chránit," zdůraznil šéf antimonopolního úřadu, jenž zatím posuzoval dva dodatky, další čtyři ho ještě čekají. Lhůtu, dokdy úřad o tomto rozhodne, nedokázal Rafaj určit.Podle některých expertů se nedá vyloučit, že ministerstvo bude muset od smlouvy odstoupit a vyhlásit nový tendr, nebo se vrátit k původnímu systému. Samotná firma rozhodnutí teprve zkoumá. "Budeme usilovat o to, aby rozhodnutí antimonopolního úřadu neovlivnilo vyplácení sociálních dávek," prohlásila mluvčí MPSV Štěpánka Filipová." Na základě nových skutečností, které vyplývají z rozhodnutí ÚOHS, je výrok hodnocen jako nepravda. Další vývoj v této kauze budeme sledovat a Drábkův výrok případně doplníme.

Radičová podle zpráv médií skutečně použila tato slova.

Zprávu ČTK o tomto prohlášení Radičové citovaly např. iDNES.cz či ČT24. Radičová měla (mezi 1. a 2. březnem letošního roku) reagovat na to, že premiér Nečas spolu s Davidem Cameronem odmítli připojit svůj podpis k tzv. paktu rozpočtové kázně (.pdf). Ten podepsali lídři všech 25 zbývajících zemí EU.

iDNES.cz citovalo Radičovou slovy: "Tohle nedělá čestný a rovný chlap a ženy už vůbec ne", což odpovídá výroku poslankyně Váhalové. Ten proto považujeme za pravdivý.

Rozsudek nic takového nepotvrzuje.

Obvodní soud na Praze 5 v odůvodnění rozsudku (.pdf) cituje nahrávky, na kterých Kristýna Kočí zmiňuje svou spolupráci s představiteli koaličních stran (na str. 13-15), stejně jako "částku, poslanou Kalouskem". Soud konstatuje, že tyto výroky lze stěží výkládat jinak, než jako " informování o svých plánech na rozštěpení Věcí veřejných za spolupráce představitelů dalších koaličních stran ".

Soud však nepotvrzuje, že na těchto nahrávkách poslankyně Kočí hovoří pravdu. Naopak důvěryhodnost její výpovědi, stejně jako jejích prohlášení mimo soudní řízení, zpochybňuje. Kočí sama tvrdí, že si na nahrávkách vymýšlela, neboť věděla, že je nahrávána. To sice soud považuje za zcela nevěrohodné, na druhou stranu se soudu zdá pravděpodobné, že na nahrávkách " přeháněla či zveličovala svou úlohu a takříkajíc se předváděla " (str. 14 rozsudku).

Odůvodění rozsudku tedy sice nevylučuje, ale rozhodně nepotvrzuje to, že koaliční partneři VV usilovali o rozštěpení strany skrze rebelující poslance natož pak, že šlo o Bártou zmiňovanou "dražbu poslanců". Výrok poslance Bárty je tedy nepravdivý.

Vzhledem k návrhům ČSSD v oblasti daňové politiky a návrhům ministra Kalouska hodnotíme výrok jako pravdivý.

Sociální demokraté v parlamentních volbách 2010 skutečně prosazovali zavedení druhého daňového pásma. Výše zdanění měla být 38% daně z příjmu fyzických osob pro lidi s příjmem nad 100 000 Kč měsíčně, což v podstatě odpovídá návrhu ministra Kalouska na vyšší zdanění lidí s příjmy nad stropy sociálního a zdravotního pojištění (viz níže).

Představy ČSSD se dají ilustrovat v jejím volebním programu pro volby po Poslanecké sněmovny v roce 2010 - Program změny a naděje; bod 3. V oblasti daní. Český statistický úřad na svých stránkách uvádí hodnotu průměrné mzdy v roce 2011 ve výši 24 319 Kč. Stropy sociálního a zdravotního pojištění (hodnota, od níž plánuje ministr Kalousek nastavit druhé daňové pásmo) tedy dosahují 97 276 Kč.

I když se sazby navrhované ministrem Kalouskem s představami ČSSD liší, tak částka, po níž budou lidé zatíženi vyšší daňovou sazbou (příjem cca 100 000 Kč - 4násobek stropů na sociální a zdravotní pojištění), je fakticky totožná (97 276 vs. 100 000). Ministr Kalousek hovoří ve svém výroku právě o této částce, a proto je jeho výrok pravdivý.

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Opoziční starostové v čele právě s Martinem Půtou označili v Libereckém kraji 130 nejhorších úseků silnic II. a III. třídy oranžovými cedulemi s nápisem "Tato silnice je v majetku Libereckého kraje". Informuje o tom na základě zprávy ČTK například Týden v Libereckém kraji. Článek odkazuje na slova Martina Půty, Deník.cz ale přináší i fotografii, na které lze zmíněnou ceduli vidět.

Výrok Lenky Kadlecové na základě informací ze stránek Ministerstva financí ČR, závěrečného účtu Plzeňského kraje a internetového zpravodajství hodnotíme jako pravdivý.

Spojení " kraj je příliš zadlužen " je v tomto případě velmi subjektivní a každý si pod pojmem " příliš " představí jistě něco jiného.

Hodnocena je tedy jen část výroku o zadlužování kraje pod vedením sociální demokracie v celé republice. Zadlužení krajů jako celku - viz. Ministerstvo financí ČR. Zadlužení jednotlivých krajů - viz. E15.cz

Podle informací ze stránek ministerstva financí se kraje ČR zadlužují stále více od roku 2003 s jedinou výjimkou, a to rokem 2010, kdy byla po krajských volbách roku 2008 v čele 13 krajů ČSSD. Tehdy se dluh krajů poprvé snížil z 20,9 mld. Kč na 19,1 mld. Kč. Zadluženost se zvedla opět v roce 2011, kdy se dluh dostal na 22,3 mld. Kč. Data MF však zobrazují souhrnné zadlužení všech krajů ČR.

Pravdivost výroku Lenky Kadlecové potvrzuje především Plzeňský kraj, který podle závěrečného účtu (.pdf) pro rok 2011 za dobu své existence nepřijal půjčku ani úvěr a v současnosti nemá žádný dluh. Podle grafického znázornění (toto znázornění ukazuje fenomén ne/zadlužování ve všech 13 krajích, kde má ČSSD hejtmana) na stránkách deníku E15.cz je kraj nezadlužen minimálně od roku 2007, kdy byl v čele ještě hejtman za ODS. Své zadlužení snižují také kraje Jihočeský, Pardubický a Zlínský. Ačkoliv k zadlužování krajů dochází, kraje pod vedením sociální demokracie se skutečně nezadlužují v celé republice.