Tento faktický výrok Nigela Farage hodnotíme jako pravdivý, a to na základě vyjádření W. Churchilla z roku 1943 pro BBC (.mp3), proslovu z roku 1946 v Zurichu a kongresu v Haagu 1948. Další informace k výroku lze nalézt i na oficiálních stránkách Rady Evropy. Informace o Radě Evropy v češtině lze nalézt například na portálu Euroskop či na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

S názvem Rada Evropy (pozn.: odlišné od Evropské rady i Rady EU, které jsou součástí EU a v té době ještě neexistovaly) přišel jako první právě Winston Churchill ve svém projevu z roku 1943, kde vyzývá k vytvoření Rady Evropy a Rady Asie.

Vizi pak dále obhajoval i v Zurichu, kde uvedl, že by Rada Evropy měla být prvním konkrétním krokem k vytvoření „něčeho jako Spojených států evropských“. Rozhodnutí o vytvoření Rady Evropy přišlo na evropském kongresu v Haagu. Zde bylo rovněž rozhodnuto, že Rada bude rozdělena na Výbor ministrů a Parlamentní shromáždění. Churchill viděl roli této instituce jako předstupeň větší institucionalizace kontinentální Evropy. Za příklad dával Evropě USA i britský Commonwealth.

Rada Evropy byla založena 5. května roku 1949. Sídlí dodnes ve Štrasburku a sdružuje nyní celkem 47 států, které „zachovávají zásady právního státu a zaručují všem osobám v rámci své svrchovanosti základní lidská práva a svobody“. Suverenita je také zachovávána ve Výboru ministrů – orgánu, kde je každá členská země zastoupena svým ministrem zahraničí. Zde se také rozhoduje o nových smlouvách a úmluvách Rady Evropy.

Chráněné označení původu (v češtině se zkratkou CHOP, v angličtině PDO - protected designation of origin) je skutečně možno udělit pouze zemědělským výrobkům a potravinám, které jsou vyrobeny, zpracovány a připravovány na daném zeměpisném území za užití uznaného know-how.

Definici PDO v anglickém znění lze nalézt v Nařízení Rady (ES) č. 510/2006, v článku 2 odst. 1 a).

Pro ČR je CHOP ukotveno v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a o změně zákona o ochraně spotřebitele, v paragrafu 2 odst. a): " Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) označením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení."

Chráněné označení původu se tedy od chráněného zeměpisného označení liší v tom, že v prvním případě se všechny fáze musí odehrávat na daném území, ve druhém potom musí být některé (minimálně jedna) fáze výroby (prvotní výroba nebo zpracování nebo příprava) produktu na daném, geograficky vymezeném území (některé fáze mohou tedy probíhat na území jiném). Při udělování označení CHOP se tedy vyžaduje mnohem striktnější vazba na dané území než u označení CHZO.

Takto rozdíly mezi těmito dvěma označeními udává na svých stránkách také Úřad průmyslového vlastnictví.

Výrok Ivana Bartoše hodnotíme na základě analýzy zdrojů Ministerstva kultury ČR jako pravdivý.

Ministerstvo kultury zahájilo na začátku roku 2011 veřejnou konzultaci k novele autorského zákona. Česká pirátská strana opravdu zaslala (.pdf) své připomínky a stanovisko k dané novele.

V záznamu (.doc) z úvodního jednání k přípravě novely autorského zákona (AZ) je uvedeno, že na tyto konzultace byli pozváni všichni, kdo zaslali podněty a návrhy k novele autorského zákona (AZ) v průběhu veřejných konzultací na jaře 2011; tudíž také Piráti.

Z dalších jednání je pak zřejmé, že se na nich Česká pirátská strana aktivně podílela a spolupracovala tak s Ministerstvem kultury ČR.

Výrok Bohuslava Sobotky je pravdivý, poslanci ČSSD skutečně často kritizují na půdě Poslanecké sněmovny pořízení letounů CASA.

Níže uvádíme několik příkladů kritiky nákupu z řad poslanců ČSSD:

22. září 2011 iniciovala ČSSD mimořádnou schůzi sněmovny, kde chtěla řešit mimo jiné právě problematiku letounů CASA. Bohuslav Sobotka vystoupil s projevem, ve kterém mluvil o otázkách, týkajících se ceny tohoto projektu a také zmiňoval problémy, které se objevují při jejich nasazení.

Předseda ČSSD pak v Poslanecké sněmovně s žádostí o svolání dalších mimořádných schůzí vystoupil 3. listopadu 2011. Letouny CASA opět kritizoval. Konkrétně říká " ...Nákup letounů CASA obsahuje celou řadu prvků, které budí velmi vážné pochybnosti a vážná podezření, zdali bylo jednáno vždy ve veřejném zájmu." Následně se zmínil také o technických problémech těchto strojů. V rámci stejné schůze kritizoval projekt letounů CASA také poslanec Zaorálek, který jej řadí mezi další projekty, v rámci kterých se v ČR zbytečně utrácí veřejné prostředky.

28. dubna 2011 pak interpeloval poslanec ČSSD Seďa ministra obrany Vondru právě v problematice nákupu letounů CASA. Celá interpelace je k dispozici zde.

Během aktuální aféry, která je s projektem pořízení letounů spjata, sněmovna o tomto problému diskutovala také. O několika vystoupeních poslanců ČSSD k této věci informuje Česká televize 15. června 2012.

Výrok ministra financí Kalouska hodnotíme jako pravdivý.

Dle oficiálních informací (fr.) existuje ve Francii v některých odvětvích institut tzv. minimální služby ("le service minimum") již od konce 70. let 20. století. Minimální služba je zakotvena v zákonech, které podrobně upravují ústavní právo zaměstnanců na stávku a jejím cílem je zajistit provoz strategických činností v období stávky. V roce 1979 byl tento institut zaveden v audiovizuálním průmyslu a vztahoval se na veřejná média (France Télévisions a Radio France). V roce 1980 byla uzákoněna minimální služba pro jaderný průmysl, v roce 1984 pro letovou kontrolu a v roce 2008 pro některé typy pozemní dopravy a základní a mateřské školy.

Jde o novelu soudního řádu správního, kterou skutečně připravuje ministerstvo spravedlnosti.

Jak upozornil ombudsman v březnu letošního roku, od 1.ledna 2012 rozhodnutí Úřadu práce přezkoumává pouze Městský soud v Praze. Je to výsledek reorganizace (zákonem o Úřadu práce, .pdf), kdy se původní úřady staly pouze krajskými pobočkami, působícími v rámci jednoho Úřadu práce se sídlem v Praze.

Tato změna přitom přichází krátce poté, co byla vydána novela (popisuje ji např. portál Právní rádce) soudního řádu správního, která měla mj. Městskému soudu v Praze výrazně ulehčit. Podle tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti (MS) je nicméně připravena další novela, která by měla rozhodování ve sporech s Úřadem práce přenést na soudy příslušné podle sídla poboček.

Samotná změna, která rozhodování přenesla na Městský soud v Praze (zákon o Úřadu práce), není tedy kompetenčně věcí MS. Václav Moravec se ale ministra ptal na to, kdy bude novelizován zákon, a tato novela skutečně pod resort spravedlnosti spadá.

Regionální operační programy jsou skutečně právnickými osobami spravovanými samostatně regionální radou. V čele Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad stojí Jiří Šulc.

Na rozdíl od 14 krajů České republiky je regionálních operačních programů pouze 7; z důvodu samostatnosti regionálních rad a překrývání územní působnosti jednotlivých programů přes více krajů neexistuje mimo potenciální osobní vztahy návaznost na jednotlivé kraje.

Sociální demokraté tvoří většinu dané regionální rady, z jejích 16 členů je 10 z ČSSD, konkrétně Tomáš Hybner jako místopředseda, dále Arno Fišer, Olga Hrebičková, Pavel Kouda, Josef Macík, Martin Strakoš, Jana Vaňhová, Martin Havel, Josef Novotný a Jakub Pánik.

Podle vyjádření policejního prezidenta Lessyho, zveřejněném na serveru Aktuálně (v únoru letošního roku), je už delší dobu zastaven nábor policistů. V článku z roku 2009 na serveru iDNES hovoří tehdejší ministr vnitra Pecina o tom, že od dalšího roku nábor zastaví. Od roku 2010 tedy nábor policistů v "obvyklých" rozmezích skutečně neprobíhá.

V prvním odkazovaném článku je také informace, že kritickou situaci by vyřešil "přírustek" ve výši 1 500 policistů.

Výrok Jeronýma Tejce proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok ministra Kalouska hodnotíme na základě platné legislativy jako pravdivý.

Ústava České republiky v Hlavě čtvrté, článku 82, bodu 1 uvádí: " Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat". Argument na nestrannost soudců byl použit např. při pokusu o snížení platů ve veřejné správě (i soudcům), což s poukazem na protiústavnost zrušil Ústavní soud.

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (.pdf) v hlavě 3, díl 1, část státní správy soudů říká, že "...Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolům soudům svěřených". Výrok ministra Kalouska je tak pravdivý, neboť podle zákona o soudech a soudcích je nutné ze strany státní správy soudů (a centrálním orgánem je v tomto případě ministerstvo) vytvářet i příznivé finanční a hospodářské podmínky pro výkon nezávislého soudního rozhodování.

Tento výrok lze označit za pravdivý.

Od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2007 (tedy i za vlády ČSSD 1998 - 2006) byla snížená sazba DPH 5 % (Zdroj: zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace). Od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009 se snížená sazba DPH pohybovala na čísle 9 %. Od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2011 na 10 %. Poslední novelizací, zákonem č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (pdf.), s účinností k 1. lednu 2012, se snížená sazba daně zvýšila na 14 % (Seznam všech zmíněných novel DPH je uveden v aktuálním znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).