Koaliční smlouva současné vlády byla uzavřena mezi ODS, TOP09 a VV 12. dubna 2010. Tzv. Dodatek ke koaliční smlouvě byl vládou přijat 30. června 2011.

10. dubna 2012 jednala vládní koalice o situaci ve vládě a ukončila tak vládní krizi, o níž Karolína Peak hovoří, spojenou se záměrem grémia VV odvolat své tři ministry z vlády (grémium VV se takto vyslovilo 3.dubna).

10. dubna dopoledne se sešla zvlášť vedení všech koaličních stran a odpoledne pak došlo k jednání koalice, na kterém byla dle dostupných informací projednána revize koaliční smlouvy.

Dle slov premiéra Nečase byly ze smlouvy vyřazeny některé body, které nelze z časových nebo ekonomických důvodů naplnit, např. školné.

Dle informací z 10. dubna měla být tato revize jednotlivými ministry prostudována do 13. dubna a koaliční partneři plánovali, že bude 18. dubna schválena na K9. Informace o schválení revize ve formátu K9 nelze v dostupných zdrojích dohledat a revize koaliční smlouvy nebyla zařazena do programu ani na jednání vlády 18. dubna. Na stránkách Vlády ČR také žádný další, nový dodatek ke koaliční smlouvě nelze dohledat.

Ačkoliv 10. dubna skutečně došlo k pozměnění koaliční smlouvy (schválení této revize ani její znění však nelze dohledat), musíme výrok Karolíny Peak hodnotit jako nepravdivý, jelikož jednání o revizi koaliční smlouvy se odehrálo až po vládní krizi, o níž vicepremiérka Peak hovoří, nikoliv před ní.

Pro úplnost je nutné dodat, že koaliční smlouva byla v souvislosti s rozštěpením strany Věci veřejné touto stranou vypovězena k úterý 24. dubna.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože zmiňovaný zákon taxativně vymezuje určité případy, kdy provozovatel uložiště za data zodpovědnost nese.

V zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, v § 5, stojí:

"Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem,
odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele jen,

a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o
protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm
požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací." Poskytovatel uložiště tedy odpovědnost za data umístěná na jeho serveru nese, i když pouze ve vyjmenovaných případech. Výrok Ivana Bartoše je tedy zavádějící.

Výrok odpovídá znění vládního návrhu zákona.

Dosavadní legislativa, která upravovala "církevní restituce" (zákon č. 298/1990 Sb.) se opravdu omezovala pouze na malou, vyjmenovanou část původního majetku církví ČR. Nešlo o plné odškodnění. Právnické osoby jinak podle restitučních zákonů (zejména zákon č. 87/1991 Sb.) o navrácení majetku žádat nemohly. Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání (.doc) pak skutečně přepokládá vydání významně větší části majetku spolu s finančí náhradou.

"Celý původní majetek" podle návrhu církvím vydán nebude (§8 jmenuje celou řadu věcí, které vydat nelze). Poslanec ovšem říká, že návrh předpokládá "náhradu" celého původního majetku, což je pravda. Celý původní majetek by tak měl být církvím vrácen či nahrazen, což definitivně vypořádá jejich nároky vzhledem k historickým křivdám. Ohlídalův výrok je tedy pravdivý.

Výrok ministra financí je hodnocen na základě dohledaných prognóz růstu HDP z Ministerstva financí ČR a ČNB jako pravdivý.

Červencová prognóza (.pdf) Ministerstva financí ČR na růst HDP v roce 2013 počítá s údajem 1 %. Aktuální prognóza ČNB (zveřejněná 2. srpna 2012) růstu HDP pak uvádí hodnotu 0,8 %.

Antimonopolní úřad 27. září 2011 zakázal ministerstvu práce a soc. věcí uzavřít na základě veřejné soutěže na provoz sociálních karet smlouvu. Toto rozhodnutí zrušil (.pdf) 9. prosince.

Problémem bylo, že ministerstvo nepoužilo zadávací řízení podle §21 zákona o veřejných zakázkách. O veřejnou zakázku podle ministerstva nejde proto, že systém nebude provozován za úplatu.

To nakonec antimonopolní úřad uznal (.pdf) a ministr má tedy pravdu, že podle předepsaných pravidel nebylo ministerstvo povinno postupovat jinak.

Výrok Jiřího Běhounka je na základě dohledaných informací z Regionálního operačního programu Jihovýchod hodnocen jako nepravdivý.

Kraje v České republice mají ve správě silnice II. a III. třídy. Evropské investice do projektů, které jsou spojeny právě se silnicemi II. a III. třídy v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina), jsou značeny jako program podpory 1.1 (.pdf - str. 4) .

Podle informací z ROP Jihovýchod (.pdf) bylo k 3. červenci 2012 proplaceno z EU celkem 4,54 mld. Tato částka je tedy o půl miliardy nižší, než Jiří Běhounek uvádí. Navíc je tahle částka platná pro celý ROP Jihovýchod, tedy nejen pro Kraj Vysočina, ale také pro Jihomoravský kraj. Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Výrok odpovídá statistice Ministerstva práce a soc. věcí.

Poslankyně Semelová uvedla údaje o počtu uchazečů, které přesně odpovídají poslední statistice MPSV (pro březen 2012 zde, .zip, okresy v souboru "3. setrid.xlsx"). Jmenovala tři okresy s nejvyšším poměrem počtu uchazečů vzhledem k počtu volných pracovních míst.

Výrok předsedy ČSSD Sobotky je pravdivý, neboť přistoupíme-li na jeho charakteristiku "sněmovního subjektu", vládu Petra Nečase jich podporuje opravdu 6.

Vláda požádala o důvěru v pátek 27. dubna. Důvěru vládě vyslovilo 105 poslanců. Jde o 2 kompletní poslanecké kluby (ODS a TOP09-S), dále o 3 poslance z poslaneckého klubu Věcí veřejných (Chaloupka, Petráň, Šťovíček) a nakonec o 10 nezařazených poslanců. Osm z těchto 10 nezařazených tvoří skupinu kolem vicepremiérky Karolíny Peake.Zbylí 2 poslanci jsou bývalí členové poslaneckého klubu ODS Pavel Bém a Martin Doktor.

Pavel Bém i Michal Doktor vládě důvěru vyslovili, nicméně oba deklarovali, že budou ve sněmovně podporovat jen návrhy, které jsou podle jejich mínění v souladu s volebním programem ODS 2010.

Bohuslav Sobotka ve svém výroku mluví o subjektech, které podporují vládu P. Nečase. Za subjekt evidentně považuje poslanecký klub, několik poslanců z poslaneckého klubu, nezařazeného poslance, skupinu nezařazených poslanců. Budeme-li považovat takové pojmenování jako korektní, je výrok předsedy ČSSD pravdivý.

Evropská centrální banka (dále "ECB") v zimě ve dvou vlnách poskytla dohromady jeden bilion a 19 miliard euro (podrobněji viz. jiný výrok), což dle tehdejších kurzů koruny k euro, které uvádí Česká národní banka, znamená 25 bilionů 715 miliard korun.

Některé zdroje (ang.) hovoří o tom, že prostředky, které banky dostaly v první vlně úvěrů od ECB (kolem 489 miliard euro), pravděpodobně znovu uložily u ECB. Podobnou informaci uvádí také ve své předběžné zprávě (.pdf, ang.) z dubna 2012 Generální ředitelství pro vnitřní politiky Evropské unie. Zpráva má za cíl zhodnotit efekty obou poskytnutých úvěrů (viz. str. 7-12). Dokument konstatuje, že poskytnuté prostředky nebyly zřejmě v převážné míře vynaloženy na nákup dluhopisů zadlužených zemí, na poskytnutí půjček malým a středním podnikům (na reálnou ekonomiku) nebo využity na obchodování na mezibankovním trhu, ale s největší pravděpodobností byly uloženy u ECB (viz. graf č. 6).

Pod pojmem deriváty (ang.) se rozumí finanční instrumenty, které odvozují (derivují) svou hodnotu od jiných faktorů. Nejčastěji se mluví o opcích a tzv. futures, které zakladají majitelovi právo (ne povinnost) provést v budoucnu operaci.

Dle předložených dokumentů se zdá, že banky dodatečnou likviditu skutečně nepoužili na podporu reální ekonomiky, tak jako to tvrdí Zaorálek. Pravdou však je, že velkou část těchto prostředků uložili zpětně u ECF, což nelze považovat za "deriváty nebo podobné finanční produkty". Výrok je tudíž zavádějící.

Informace o zadržení Davida Ratha 14. května se do médií dostávala ještě v ten samý den ve večerních hodinách a zejména pak 15. května ráno. Z pozvánky, kterou rozeslal předseda mandátního a imunitního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Bohuslav Sobotka vyplývá, že prvním projednávaným bodem schůze, která se uskuteční 22. května v 9:00 bude stanovisko výboru k přípustnosti trestního stíhání poslance Davida Ratha. Pozvánka je datována 16. května 2012. Proto hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.