Tento výrok musíme hodnotit jako neověřitelný. Tvrzení Petra Nečase o iniciaci jednání ve věci článku 15 fiskální smlouvy EU sice potvrzuje hned několik zdrojů, například agentura Reuters nebo euobserver.com, ale všechny vychází ze slov samotného premiéra Nečase. Vzhledem k tomu, že jsme nenašli žádný jiný zdroj než slova pana premiéra, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pro většinu Šlégrova výroku nejsou k dispozici veřejná data.

Dovozujeme, že poslanec Šlégr má na mysli víkend 10.-11.září: podle zprávy ČTK, kterou citovalo např. IHNED.cz, stála totiž opatření proti demonstracím v sobotu 10. září až tři miliony korun. Tisková zpráva (.pdf, str. 32) ministerstva vnitra později vyčíslila náklady z období 23. srpna až 25. září tak, že v průměru na den jde cca. o 870 tisíc korun. Jsou zde zahrnuty i náklady na každodenní činnost, nikoli pouze náklady spojené se zásahem. K celému víkendu 10.-11.září ovšem ministerstvo souhrnné náklady neuvádí.

Šlégrem uvedená částka tedy může být cenou těchto zásahů včetně každodenních nákladů policejní činnosti, nemůžeme ji ale dostatečně ověřit. Navíc z výroku jednoznačně neplyne, o který víkend jde.

K míře kriminality na Šluknovsku nemáme přesné údaje. O věku pachatelů "drobné kriminality" 13 až 16 let se opakovaně zmiňuje právě Šlégr, ale žádný zdroj, který by jeho slova potvrzoval, se nám nepodařilo dohledat. V okrese Děčín jako celku podle policejní statistiky (.xls, list "b_PP04") za první čtvrtletí r. 2012 meziročně narostl počet násilných trestných činů a poklesl počet krádeží.

Projekt IZIP skutečně vznikl v době, kdy byla Jiřina Musílková ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny. První smlouvu Jiřina Musílková podepsala s firmou IZIP, s.r.o., v roce 2001.

Ministerstvo spravedlnosti ČR dokončilo přípravu věcného záměru nového zákona o státním zastupitelství v lednu 2012. Následně do něj byly zapracovány připomínky a návrh tak mohl být předložen vládě. Legislativní rada ČR projednala tento návrh na svém 97. zasadání ve čtvrtek 5. dubna 2012 s doporučením vládě nový zákon schválit.Vláda sice dosud věcný záměr neprojednávala a neschválila, vzhledem ke tiskové zprávě vlády ČR o stavu plnění protikorupční strategie by se však tak mělo stát do konce tohoto roku.

Výrok Karolíny Peake tak hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok lze považovat za zavádějící.

Jediným existujícím výzkumem (časový rámec publikovaných výzkumů je vztažen od počátku roku 2012) veřejného mínění, který odpovídá na otázku, jež koreluje s faktickým výrokem řečníka, a která zní: "Pokud by se v tuto chvíli konalo všelidové referendum o vstupu ČR do eurozóny, souhlasili byste i se vstupem ČR do eurozóny a přijetím eura jako hlavní společné měny?", je výzkum agentury Sanep, publikovaný 22. ledna 2012. V něm 71,3% respondentů vyjádřilo svůj nesouhlas s účastí ČR v eurozóně. Pokud tedy použijeme argument "odmítnutí eurozóny veřejností" (na základě uvedeného průzkumu) a následně jej konfrontujeme s postojem vlády, je dále nutné uvést, že oficiální postoj vlády, který by deklaroval odmítnutí vstupu do eurozóny, a tudíž by byl v souladu se zmíněným průzkumem, neexistuje. Vláda v samotném vztahu a závazku k přijetí jednotné evropské měny není jednotná. Tento postoj dokládají následující uveřejněné výstupy z vládních jednání či vystoupení předsedy vlády a jejích členů (časově vymezeny opět počátkem roku 2012) - např. ČTK - novinky.cz, zpravy.rozhlas.cz, týden.cz, idnes.cz atd.

Rozsudek se jednoznačně přiklání k tvrzení Bárty, že šlo o půjčky.

Na str. 22 odůvodnění rozsudku (.pdf) soud uzavírá zcela jasně: " verze obžalovaného Víta Bárty o půjčkách [...] nebyla žádným přesvědčivým způsobem vyvrácena či aspoň zásadně zpochybněna [...] skutková verze obhajoby byla mimo jakoukoli důvodnou pochybnost prokázána, zatímco verze obžaloby byla provedenými důkazy spolehlivě vyvrácena. "

Soud již v úvodu odůvodnění (str. 5) připouští pouze dvě verze událostí: "verzi o úplatcích" a "verzi o půjčkách". Přiklání se tedy, mj. na základě svědeckých výpovědí, k tomu, že šlo o půjčky. Dodejme, že i tyto půjčky vzhledem k tomu, že z nich plyne neoprávněné obohacení příjemců, soud považuje za úplatky (str. 23). Bártovo tvrzení o tom, že se v rozsudku jasně ukázal charakter půjček, je ovšem pravdivé.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť velká část poslanců za strany ODS a TOP09 sice opravdu podpořila novelu zákona o ochraně ovzduší, která rušila poplatky za znečišťování ovzduší a na kterou Senát reagoval jejím vrácením do Poslanecké sněmovny v pozměněné podobě, nicméně velká část poslanců za TOP09 hlasovala proti této novele a zároveň ji podpořila velká část poslanců za ČSSD a všichni poslanci KSČM účastnící se hlasování, což Radek John ve svém výroku neupřesňuje.

Konkrétní výpis hlasování je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny. Z tohoto výpisu vyplývá, že více než polovina poslanců (účastnících se hlasování) za ODS návrh podpořila, u poslanců z TOP09 tuto novelu podpořilo pouze 11 poslanců z 35 přítomných. Pro tuto novelu hlasovala však také velká část poslanců za ČSSD a podpořili jí také všichni přítomní poslanci za KSČM. Proti ní pak hlasoval celý klub VV. Přesné znění tohoto zákona v podobě Sněmovního tisku 449/0, Vl.n.z. o ochraně ovzduší – EU, který měl do určité doby rušit poplatky za znečišťování ovzduší, je dostupné zde.

Senát pak 15. března 2012 odhlasoval vrácení tohoto návrhu zákona do Poslanecké sněmovny, přičemž se ale senátoři oproti původnímu parlamentnímu návrhu přiklonili k verzi, která počítá s postupným navyšováním poplatků.

Obecně prospěšná společnost ČISTÉ NEBE ve své tiskové zprávě z 16. března 2012 zveřejnila přehledné srovnání výše poplatků za znečišťování ovzduší u všech odhlasovaných návrhů.

První část výroku premiéra Nečase o multikriteriálním hodnocení je jednoduché ověřit na stránkách ministerstva pro místní rozvoj, pro zjištění vytipovaných šesti operačních programů jsme byli nuceni kontaktovat tiskovou kancelář vlády, která nám zaslala jejich výčet. Výrok je tudíž pravdivý.

Na systém multikriteriálního hodnocení poukazují stránky ministerstva pro místní rozvoj, které říkají, že: " V prvé řadě jde o vymezení struktury a povinností institucí odpovědných za řízení a realizaci programů (tzv. implementační struktura)."..." Dále zahrnuje soubor činností a postupů při samotné realizaci programu a projektů (informace a publicita, výběr projektů, monitorování, platby, věcná a finanční kontrola)... " Tato část prohlášení je tudíž pravdivá.

Co se týče oněch šesti operačních programů o kterých premiér Nečas hovořil, jejich výčet na stránkách vlády nebo jednotlivých ministerstvech chyběl, a proto jsme o jejich seznam požádali tiskovou kancelář vlády. Její zaměstnanec Jiří Hrbek nám prostřednictvím elektronické pošty sdělil, že: "...na základě podkladů z jednotlivých resortů jsou rizikovými následující operační programy:
OP Doprava
OP Životní prostředí
OP Podnikání a inovace
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Integrovaný OP
ROP Severozápad"

Soud dal Rathovi částečně za pravdu, ale nepotvrdil, že šlo o tunelování.

Rath se odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu z listopadu 2009, (upozornila na něj např. ČT), který definitivně zamítl žalobu na Ratha ze strany poslance Ouzkého. O tom Rath řekl, že tuneloval veřejné peníze VZP ku prospěchu soukromé firmy.

Soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že tento výrok "je v souzeném případě kritickým hodnotícím úsudkem", nešlo tedy o urážku na cti žalujícího. Říká ale rozsudek, jak tvrdí Rath, "že skutečně jde o svého druhu tunelování VZP" a dává Rathovi za pravdu?

Citujeme: "Podle odvolacího soudu měl žalovaný reálný podklad, jímž předmětné expresivní hodnocení odůvodnil"; "výběrové řízení na předmětnou zakázku neproběhlo, zakázku získala obchodní společnost, v níž je žalobce, jako poslanec a člen sněmovního výboru Parlamentu, společníkem a jednatelem, apod.".

Soud tedy nedává Rathovi přímo za pravdu ve výroku, že Ouzký tuneloval VZP. Uznává existenci nějakých reálných podkladů, ale nepotvrzuje do jaké míry byly zmocňující pro daný výrok, ani nedeklaruje, že by Rathův "kritický soud" byl přesný.

Výrok Davida Ratha tedy hodnotíme jako zavádějící - soud žalobu poslance Ouzkého zamítl, ale nedal Rathovi jasně zapravdu.

Výrok Jaroslava Borky hodnotíme jako zavádějící

Jaroslav Borka má sice pravdu o vlivu starosty na jednání s investorem, nicméně podle námi dohledaných mediálních výstupů nevystoupil starosta Blažek proti tomuto projektu ani veřejně.

V usnesení (bod Usnesení č. 11/410/11) Rady města ze dne 7. listopadu 2011 se hovoří o pronájmu pozemků o celkové výměře 6,773 m2 na 10 let za dohodnuté nájemné ve výši 5 mil. Kč/rok.

Toto usnesení bylo zrušeno na mimořádném zasedání (viz. Usnesení č. 12/481/11) Rady města 21. prosince 2011 a bylo přijato usnesení nové, které zmíněné pozemky pronajalo stejné firmě (Development West a.s.) na období 1. listopadu 2011 - 31. března 2012 s tím, že se bude dále jednat o finální verzi smlouvy mezi městem a firmou.

19. března 2012 pak Rada města přijala usnesení, kdy schválila nájem pozemků pro společnost Development West a.s. na období 1. duben 2012 - 31. březen 2017 (viz. "Kontrola plnění usnesení"). Za tento pronájem pak město podle smlouvy získává 542 880 Kč ročně.

Server iDnes.cz referoval 4. ledna 2012 o připravovaném projektu změny celnice na kasíno na hranicích s Bavorskem. Konkrétně text uvádí, že: "...Přestože v době, kdy se rozhodovalo o dalším využití celnic, mělo město Aš o budovu zájem a plánovalo tam například informační centrum, dnes ve zřízení kasina problém nevidí. 'Nevadí nám to, kasino bude stát mimo zastavěné území,' podotkl starosta." Rada města Aš jednala o smlouvách na pronájem pozemků pro firmu, která se rozhodla z bývalé celnice vytvořit kasíno několikrát. Podle mediálních výstupů starosta Aše Blažek nebyl proti, podle námi dohledaného zdroje ze serveru iDnes.cz mu projekt nevadí.