Programové prohlášení vlády žádný předpoklad 2 % růstu HDP explictině neobsahuje.

Jeden z hlavních cílů v původní programovém prohlášení vlády je stanoven takto: "Vláda je odhodlána za předpokladu ekonomického růstu dosáhnout tohoto cíle (konsolidace veřejných rozpočtů, pozn.) v roce 2016 s tím, že nejpozději v roce 2013 bude dosahovat schodek veřejných rozpočtů maximálně 3 % HDP."

Původní programové prohlášení tedy počítá se snižováním deficitu v návaznosti na růst HDP, nicméně explicitně neuvádí jeho konkrétní výši, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Na základě dohledaných informací je třeba ohodnotit výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Ministr financí Miroslav Kalousek skutečně navrhuje Vládě ČR druhou sazbu daně z příjmu fyzických osob, a to konkrétně ve výši 31% (na rok 2013) a ve výši 32% (na rok 2014) pro lidi s příjmem přesahující stropy sociálního a zdravotního pojištění (tedy čtyřnásobek průměrné mzdy). Tato sazba má být podle ministra Kalouska zavedena v souvislosti se změnami sazeb DPH, zmrazením důchodů a svázáním některých výdajů státu, a to na omezenou dobu.

27. února 2012 po poradě ekonomických ministrů vystoupili premiér Petr Nečas s ministrem financí Miroslavem Kalouskem a prezentovali tzv. S tabilizační rozpočtové opatření pro období 2012 - 2014. Na tomto tiskovém brífinku představili výše zmíněné návrhy, mluvili také o potenciálně nově zavedené sazbě daně z příjmu fyzických osob. Premiér Nečas na zmíněném brífinku uvedl: " Ve stejném časovém horizontu, jako by byly zmrazeny důchody, by byla prohloubena progrese, tedy druhá sazba daně z příjmu fyzických osob." Při stejné příležitosti uvedl ministr Kalousek: " Budou-li dočasně zmrazeny nebo valorizovány důchody, potom po stejnou dobu musí být požádána vysokopříjmová skupina, aby přispěla. V souvislosti s výrokem ministra Kalouska lze také poukázat na mediální informace k danému tématu - např. iHNed, nebo již výše zmíněné iDNES.

Výrok poslance Tejce hodnotíme jako pravdivý, neboť ČSSD opravdu hlasovala při poslední snaze o odložení služebního zákona, jehož účinnost měla nastat k 1. 1. 2012, proti. V minulosti však odklad tohoto zákona svými hlasy několikrát podpořila.

Proces schvalování vládního návrhu tzv. služebního zákona (zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech) s účinností od 1. 1. 2004 je popsán zde.

Jeho účinnost však byla několikrát odložena:

- r. 2003 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2005,

- r. 2004 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2007,

- r. 2006 – Zákon odložen hlasy ČSSD, ODS, KSČM a některými poslanci KDU-ČSL na 1.1.2009,

- r. 2008 – Zákon odložen na 1.1.2012 (nehlasovalo se elektronicky, a tedy není dostupný záznam),

- r. 2011 - Zákon odložen hlasy ODS, TOP 09 a VV na 1.1.2015.

Ministerstvo odstoupilo od smlouvy o dodávce vozidel, později uzavřená smlouva skutečně byla vyšetřována.

Přehledně události kolem pořízení Pandurů shrnují Lidovky.cz. Na základě výběrového řízení byla ministrem Kühnlem uzavřena smlouva se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. o dodávce obrněnců. Od té v prosinci 2007 (ministryní byla V. Parkanová) ministerstvo odstoupilo se souhlasem vlády (.pdf).

Na přelomu let 2008 a 2009 pak byla dojednána a v březnu 2009 po souhlasu vlády (.pdf) podepsána smlouva o dodávce, opět se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. V únoru 2010 pak (dle agentury Mediafax) bylo mj. díky uveřejnění nahrávek manažerů firmy Steyr, která stroje vyrábí, zahájeno vyšetřování Policií ČR.

Vláda tedy přímo nezrušila výběrové řízení, nýbrž pouze schválila odstoupení od smlouvy uzavřené na jeho základě. Přesto Sobotka pravdivě popisuje vývoj ve věci nákupu strojů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle platného jednacího řádu je pro přijetí návrhu nutná nadpoloviční většina všech zastupitelů. Rozložení 45 křesel zastupitelstva Kraje Vysočina je od posledních voleb následující:

Strana

Počet hlasůČSSD

21

ODS

11KSČM

8

KDU-ČSL

5

V praxi kraji vládne ČSSD s tichou podporou KSČM.

V § 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií najdeme, že "naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo (průmyslu - pozn.) nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu."

Zmiňovaná koncepce z r. 2004 obsahovala mj. i tzv. indikativní (krátkodobé) cíle, které byly vládou také v r. 2005 vyhodnoceny. O plnění cílů energetické koncepce se mj. také zmiňuje Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006. MPO ČR rovněž v říjnu 2009 (.pdf) a v únoru 2010 (ke stažení dole) připravilo aktualizace této koncepce.

Aktuálně je tedy sice stále platná koncepce z r. 2004, vláda ČR i MPO ČR ale od té doby dokument pravidelně hodnotí a připravuje jeho aktualizovaná znění.

Vycházíme z informací portálu veřejných zakázek, provozovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Poslední aktualita na portálu pochází přibližně z 9. května, poslední uvedený prováděcí předpis k zákonu o veř. zakázkách z 27. dubna. Předpokládáme tak, že jde o aktuální informace.

Znění zákona o veř. zakázkách se změnami mj. v § 159 odst. 3 ukládá vydat vyhlášku

"k provedení § 17 písm. x), § 44 odst. 4 písm. a) a b), §46a, §46d odst. 1, § 74a odst. 6, § 86 odst. 2, § 96 odst. 5, § 103 odst. 7, § 108, § 119 odst. 2, § 146 odst. 3 a 6, § 147a odst. 8, § 149 odst. 8 a 9 a § 156 odst. 8."
Z těchto částí zákona je vydán prováděcí předpis pouze k §46a (.pdf), § 17 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 (.pdf) a § 149 odst. 8 a 9 (.pdf), tedy pouze k části uvedené úpravy. Kromě toho zákon v odst. 2 ukládá Ministerstvu obrany vydat vyhlášku k provedení § 17 písm. q) a § 18 odst. 4 písm. h), která dosud vydána nebyla.

K části prováděcích předpisů, např. k provedení § 44 odst. 4 písm. a), se nám podařilo najít návrh. Ne však vždy. Za "včas připravené" nicméně považujeme vyhlášky vydané před nabytím účinnosti zákona, což bylo 1.ledna 2012. Považujeme tedy výrok za pravdivý.

Dodejme, že původní znění novely došlo změn, a to opakovaných, kterým se odbory ministerstev musejí přizpůsobovat.

Výrok poslance Polčáka byl s ohledem na platnou legislativu označen za nepravdivý. Pokud mluvíme o možnostech zákonodárné iniciativy, tak ministr spravedlnosti není jediný, kdo může zákon předložit. Poslanec mohl svým výrokem mínit fakt, že předložení takové právní úpravy vyžaduje vysokou odbornost (nutnost přiložení důvodové zprávy atd.), kterou může v tomto případě nejlépe poskytnout pouze ministerstvo spravedlnosti, a tak použil slova "jediný možný". To ale není z jeho výroku explicitně jasné.

Druhá část výroku je také nepravdivá, neboť Legislativní rada vlády zákonodárnou iniciativu nemá.

Žádná výjimka pro návrh zákona o státním zastupitelství není dohledatelná.

V článku 41 Ústavy ČR se jasně píše, kdo má právo zákonodárné iniciativy. "Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku." Obecně tedy může předložit zákon nejen ministr spravedlnosti. Legislativní pravidla vlády (pdf.) jsou o něco konkrétnější. V třetím článku je uvedeno, že "věcný záměr zákona vypracovávají ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy a předkládají jej k projednání vládě před vypracováním návrhu zákona, a to v případě, že věcný záměr je obsažen v plánu legislativních prací vlády." V článku devět se taktéž uvádí, že součástí návrhu zákona musí být tzv. důvodová zpráva, která musí obsahovat celou řadu odborných náležitostí, jako je zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy nebo zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU.

Pokud část výroku poslance Polčáka o Legislativní radě vlády chápeme tak, že tento orgán může předložit novelu zákona, tak neříká poslanec pravdu. Z výše uvedeného výčtu je zřejmé, kdo má zákonodárnou iniciativu. Navíc ze Statutu Legislativní rady vlády (pdf.) jasně vyplývá, že se jedná o "poradní orgán vlády pro legislativní činnost vlády". Její kompetence, v nichž se o možnosti předkládání návrhů nepíše, jsou zde popsány takto:

"a) zaujímá stanoviska pro vládu k legislativním návrhům,
b) zaujímá stanoviska k závěrům pracovních komisí Legislativní rady nebo odboru kompatibility Úřadu vlády k návrhům vyhlášek, pokud zpracovatel návrhu vyhlášky vyjádří nesouhlas s těmito závěry,
c) zaujímá stanoviska v dalších případech, rozhodne-li tak vláda nebo předseda Legislativní rady,
d) vyjadřuje se k návrhu Legislativních pravidel vlády a k návrhům jejich změn,
e) na návrh předsedy Legislativní rady jmenuje a odvolává členy pracovních komisí Legislativní rady a z jejich řad jmenuje předsedy a místopředsedy pracovních komisí Legislativní rady a odvolává je."

Na základě informací Ministerstva zemědělství, Evropské unie a Státní veterinární správy ČR hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Za nelegální vejce jsou považována všechna vejce, která pocházejí z chovu nosnic v tzv. neobohacených klecích. Podnět k zákazu je zakotvený ve směrnici Rady 1999/74 (.pdf), a to na návrh Evropské komise. Článek 5, odstavec 2 výslovne hovoří, že „členské státy zajistí aby chov v těchto klecích byl zakázán od 1. ledna 2012.“

Aby ČR zamezila dovozu těchto vajec, a zabránila tak porušení hospodářské soutěže, protože čeští zemědělci už tzv. obohacenými klecmi disponují, neumožnila Státní veterinární správa ČR přivést nelegální vejce na český trh. Její úlohou je nyní zásilky nelegálních vajec zachytit a buď je nařídit zlikvidovat, nebo je vrátit zpět dodavateli (viz tisková zpráva Ministerstva zemědělství).

Vzhledem k tomu, že Státní veterinární správa "je orgánem veterinární správy a správnímúřadem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu zemědělství"(Veterinární zákon č.166/1999 Sb (.pdf)), hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Bohuslava Sobotky je pravdivý, poslanci ČSSD skutečně často kritizují na půdě Poslanecké sněmovny pořízení letounů CASA.

Níže uvádíme několik příkladů kritiky nákupu z řad poslanců ČSSD:

22. září 2011 iniciovala ČSSD mimořádnou schůzi sněmovny, kde chtěla řešit mimo jiné právě problematiku letounů CASA. Bohuslav Sobotka vystoupil s projevem, ve kterém mluvil o otázkách, týkajících se ceny tohoto projektu a také zmiňoval problémy, které se objevují při jejich nasazení.

Předseda ČSSD pak v Poslanecké sněmovně s žádostí o svolání dalších mimořádných schůzí vystoupil 3. listopadu 2011. Letouny CASA opět kritizoval. Konkrétně říká " ...Nákup letounů CASA obsahuje celou řadu prvků, které budí velmi vážné pochybnosti a vážná podezření, zdali bylo jednáno vždy ve veřejném zájmu." Následně se zmínil také o technických problémech těchto strojů. V rámci stejné schůze kritizoval projekt letounů CASA také poslanec Zaorálek, který jej řadí mezi další projekty, v rámci kterých se v ČR zbytečně utrácí veřejné prostředky.

28. dubna 2011 pak interpeloval poslanec ČSSD Seďa ministra obrany Vondru právě v problematice nákupu letounů CASA. Celá interpelace je k dispozici zde.

Během aktuální aféry, která je s projektem pořízení letounů spjata, sněmovna o tomto problému diskutovala také. O několika vystoupeních poslanců ČSSD k této věci informuje Česká televize 15. června 2012.