Novela trestního zákoníku, která umožní vězně podmínečně propouštět dříve, ještě neprošla Senátem.

Ministr Blažek odkazuje k návrhu zákona, kterým se mění mj. trestní zákoník: zde by měl přibýt §57, "Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení". Ten nově umožní vězni po výkonu poloviny trestu odnětí svobody jeho zbytek přeměnit na domácí vězení. Nikoli tedy "po kratší době, než tomu bylo v minulosti", jak říká ministr, protože jde o zcela novou úpravu.

Nicméně, již v současnosti je možné vězně podmínečně propustit a propuštěnému přitom uložit "přiměřená omezení a přiměřené povinnosti", velmi podobné trestu domácího vězení (média oba instituty často jasně nerozlišují - např. lidovky.cz zde). Podmínečné propuštění dosud bylo (dle § 88 ods. 1 trestního zákoníku) u trestných činů možné po vykonání poloviny trestu. Podle uvedené novely bude možné některé odsouzené propustit již po třetině trestu.

Ministr ale nemůže tvrdit, že novela vstoupí v účinnost 1. října, protože dosud (10. července) nebyla schálena Senátem. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Krom toho ministr sice zjednodušeně, ale pravdivě popisuje obsah novely.

Na základě informací z oficiálních stránek Evropské unie a Evropské parlamentu jsme označili výrok za pravdivý.

Z níže zmíněných zdrojů opravdu vyplývá, že většina bodů tzv. fiskálního paktu (.pdf), tedy Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byla již obsažena v dokumentech neoficiálně nazvaných Six-Pack a Two-Pack. První zmíněný byl schválen všemi 27 členskými státy a Evropským parlamentem. Rada kompromis, zprostředkovaný polským předsednictvím a Komisí, fakticky akceptovala na neformálním zasedání ve Vratislavi 16. 9. 2011 a v Coreperu 21. 9. 2011, plénum EP jej stvrdilo 28. 9. 2011.

Na straně 6 tiskového prohlášení Rady EU je uvedeno, že balík Two-Pack byl schválen (.pdf) tímto orgánem 21. února.

Jak je vysvětleno na níže uvedených stránkách Evropského parlamentu, Two-Pack je postaven na Six-Packu, a dále jej rozšiřuje.

Cílem těchto dohod je snaha o reformu Paktu stability a růstu. Jejich účelem má být zejména redukce veřejných rozpočtů a větší finanční odpovědnost členských států.

V prvním zmíněném jsou uvedeny povinnosti, které se objevují také v pozdějším fiskálním paktu. Rozpočtový schodek členských států nesmí překročit 3 % HDP a deficit veřejných financí musí být nižší než 60 % HDP. Dále také stát, který bude porušovat povinnosti vyplývající ze smlouvy, může být finančně sankcionován.

Na serveru wikipedia.cz jsou k nalezení další informace.

V druhém se pak mluví například o dalším posilování finanční disciplíny.

Je také pravdou, že v těchto dvou dokumentech se ještě nepíše o nutnosti implementovat dané závazky do národní legislativy.

Naopak v článku 3 fiskálního paktu je již uvedeno, že " pravidla stanovená v odstavci 1 nabudou ve vnitrostátním právě smluvních stran účinnosti nejpozději do jednoho roka po nabytí platnosti této smlouvy, a to prostřednictvím ustanovení, které jsou závazné, trvalé a v optimálním případě ústavního charakteru, nebo v případě kterých je jinak zaručené jejich úplné dodržování a zachování v rámci vnitrostátních rozpočtových postupů."

V roce 2009 byl skutečně Jaromír Drábek společníkem ve firmě iDTAX, podle záznamů v obchodním rejstříku od 26.května do 2.listopadu 2009. Smlouva o převodech obchodních podílů zbyvajících podílníků byla uzavřena 16.11. 2010, tedy v době kdy už nebyl Jaromír Drábek podílníkem. Nebyl jím v té době už ani náměstek Šiška, který skončil jako jednatel firmy 27.7. 2010. Nejde tedy ani o střet zájmů, jak padlo v diskusi.

Výrok samotný můžeme považovat za pravdivý.

Na základě informací Ministerstva zahraničí České republiky, Euroskopu.cz a příslušných protokolů hodnotíme výrok Jana Zahradila jako pravdivý.

V případě České republiky skutečně nejde o žádnou výjimku z Listiny základních práv a svobod EU (pdf.). Česká republika, jak uvádí euroskop.cz, si na zasedání Evropské rady ve dnech 29.-30. října 2009 vyjednala možnost připojit se k Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a ve Spojeném království (pdf.; Protokol č. 30). Ministerstvo zahraničních věcí ČR pak na svých stránkách uvádí, že jeho cílem není vyloučení aplikací Listiny na území těchto států, ale pouze upřesnění výkladu jejích ustanovení, která nejsou jednoznačná a mohla by způsobovat problémy ve vnitrostátním právu. Listina se v těchto státech nadále aplikuje. Ovšem při jejím aplikování je třeba brát ohledy na ustanovení protokolu.Zatímco Protokol Polska a Spojeného království vešel v platnost společně s Lisabonskou smlouvou, přistoupení ČR není dosud oficiálně ratifikováno. Příslušný protokol (pdf.; Příloha I) tak bude ratifikován a přičleněn k přístupové smlouvě při dalším rozšiřování EU, které je naplánováno na začátek roku 2013. Paradoxem je, že samotné přijetí protokolu může v České republice narazit, jelikož ho následně musí schválit třípětinová většina obou komor Parlamentu. Sociálně-demokratická většina v Senátu je přitom výrazně proti jeho přijetí.

Výrok premiéra Nečase označujeme za pravdivý a to na základě dohledatelných informací o schválení strategie Vládou ČR a obsahu strategie samotné.

Vláda České republiky přijala dne 21. března 2012 na svém jednání usnesení (.pdf), kde " schvaluje Mechanismus implementace Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 - 2020". O schválení tohoto implementačního programu informovalo také Ministerstvo průmyslu a obchodu, zmíněnou strategii předkládal vládě jeho ministr Martin Kuba.

Co se týká samotné strategie a konkrétních úkolů v ní, které zmiňuje premiér Nečas, tak celá strategie je členěna do několika oddělených částí, v jejichž rámci jsou navrhovány konkrétní opatření. Těch je opravdu zhruba 200 a jsou obsaženy v asi 40 velkých projektech - viz. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky.

Role České republiky při podpisu smlouvy EU o fiskální unii opravdu není pro platnost paktu klíčová. Primárním cílem je ratifikace smlouvy minimálně dvanácti státy, kteří jsou členy eurozóny. Tvrzení je tedy jednoznačně pravdivé.

Nepřipojení se České republiky a Velké Británie ke smlouvě EU o fiskální unii nelze považovat za důvod, který by vedl k možnosti nevstoupení aktu v platnost. Článek 14 fiskální smlouvy (.pdf) doslova říká, že: "Tato smlouva vstupuje v platnost dne 1. ledna 2013 za předpokladu, že své ratifikační listinyuložilo dvanáct smluvních stran, jejichž měnou je euro, nebo prvním dnem měsíce následujícího po
uložení dvanácté ratifikační listiny smluvní stranou, jejíž měnou je euro, podle toho, co nastane
dříve." Z výše uvedeného úryvku je patrné, že prvotní je nutnost schválení a ratifikace aspoň dvanácti státy eurozony, k nimž se mohou přidat členské státy Evropské unie, které stojí mimo eurozónu.

Dle vyjádření předsedy zmiňované komise - Komise ministra vnitra pro řešení úspor v PČR - byla tato skupina složena z deseti členů, přičemž pět bylo jmenováno ministrem vnitra a pět policejním presidentem. Členy byli vysocí funkcionáři v této oblasti ("bývalý policejní president, dva bývalí náměstci policejního presidenta, tři krajští ředitelé, ředitel útvaru s celostátní působností, městský ředitel, zkušený kriminalista či vedoucí odboru cizinecké policie").

Dle tiskové zprávy Ministerstva vnitra ČR představila komise své závěry 14. října 2011. Závěrečnou zprávu komise lze dohledat zde (.pdf).

Dokument se zaměřuje převážně na vytváření úspor pomocí rušení pracovních míst na tzv. nevýkonových pozicích (mimo přímý výkon služby) a na zcivilnění některých policejních pozic.

V závěru komise konstatuje, že v letech 2012 a 2013 by bylo možné s využitím navrhovaných změn ušetřit v PČR až 1,3 miliardy korun.

Výrok ministra Kubiceho tedy hodnotíme jako pravdivý.

Z českých médii potrdil stavění trafostanic například deník E15, který se zabývá zejména zpravodajstvím z prostředí ekonomiky a financí. Stejně tak provozovatel polských energetických síti PSE-Operator potvrdil stavění trafostanic na hranicích s Německem. Odůvodňuje to zejména zahlcením přívodu elektrické energie z větrných eletráren ze severu Německa. Kritizuje také zastaralost a nedostatečnost přenosových soustav, které jsou mezi východem a jihem Německa. Výrok je tedy pravdivý. Trafostanice se skutečně stavět budou.

Tisková zpráva Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) z 9. března 2012 udává, že hrubý domácí produkt v roce 2011 meziročně vzrostl o 1,7 %. 8. června pak ČSÚ publikoval zprávu o vývoji hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí roku 2012, ve které konstatoval meziroční pokles o 0,7 %.

Dle prognózy, zveřejněné Českou národní bankou (dále ČNB) 3. května 2012, by v roce 2012 měl hrubý domácí produkt stagnovat. V roce 2013 ČNB počítá s meziročním růstem o 1,9 %.

Výrok premiéra Nečase na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme jako pravdivý.

Obě části tvrzení Lubomíra Zaorálka o výši i místě přerozdělení dotačních plateb jsou podle informací z měsíční monitorovací zprávy za duben 2012 pravdivé.

Alokovaná částka pro Českou republiku pro finanční období 2007-2013 je podle nejaktuálnější monitorovací zprávy (.pdf) 778,5 miliardy korun, což potvrzuje Zaorálkův výrok o stovkách miliard. Z této celkové částky bylo zatím přiděleno 333,8 mld.

Informaci o přerozdělování financí na jednotlivých ministerstvech potvrzují opět webové stránky strukturalni-fondy.cz zřízené Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci. Podle tabulky monitorovací zprávy (.pdf) na straně 6 jsou všechny tématické Operační programy přerozdělovány na ministerstvech. Právě tématické OP tvoří 80,1% čerpaných evropských dotací.

název Řídící orgán Podíl v %

OP Doprava MD 21,8

OP Životní prostředí MŽP 18,4

OP Podnikání a inovace MPO 11,7

OP Výzkum a vývoj pro inovace MŠMT 7,7

Vzdělávání pro konkurenceschopnost MŠMT 6,8

OP Lidské zdroje a zaměstnanost MPSV 6,9

Integrovaný OP MMR 6,1

OP Technická pomoc MMR 0,7