Oblast spotřebitelských značek nabízí velmi širokou a poměrně nepřehlednou strukturu zahrnující nezávislé, státní, národní i nadnárodní aktéry (pro ilustraci uvádíme databázi spotřebitelských značek Sdružení obrany spotřebitelů). Obecná úprava označování zemědělských výrobků a potravin je dána 4 právními instituty. V případě státem garantovaných spotřebitelských značek zemědělských produktů a potravin můžeme nalézt již pouze několik těchto značek, jejichž ustanovení vychází ze spolupráce ministerstva zemědělství a jemu podřízených organizací a Agrární komory ČR. Tyto organizace garantují několik značek, které sledují odlišné cíle. Jedná se o Národní program podpory potravin - KLASA, který "slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami." I když je program zaměřen na podporu domácích potravinářských a zemědělských výrobků, je možné získat tuto garanci i pro zahraniční výrobce (pdf.). Následuje program Regionální potravina, který se zaměňuje na regionálními potraviny z jednotlivých krajů České republiky. Vzhledem k výše uvedenému můžeme daný výrok považovat za pravdivý.

Sněmovna měla tři místopředsedy už v letech 1998 až 2002.

Počet místopředsedů byl skutečně v minulosti vyšší: v r. 2006 se na ustavující schůzi odhlasovalo místopředsedů pět, v r. 2002 dokonce šest. V roce 1998 se ovšem sněmovna rovněž usnesla na počtu tří, který pak zůstal do r. 2002. Miroslava Němcová pro tento návrh sama hlasovala.

Když se však v r. 2010 diskutoval počet místopředsedů, Němcová sama počet tří nenavrhla, to udělal Petr Tluchoř. Němcová sice v tom okamžiku sněmovně předsedala, návrh ale podat mohla: ve všech zmíněných letech byl počet místopředsedů vždy stanoven dle návrhu předsedajícího (V. Klaus v r. 1998 podal hned tři návrhy). Výraz "prosadila" ovšem nemusí odkazovat na podání návrhu, nepodařilo se nám ale nalézt zdroj, který by potvrzoval, že Němcová počet tří prosazovala.

Nemůžeme posuzovat, co si poslankyně Němcová pamatuje, na druhou stranu se ani jedno z jejích tvrzení neshoduje s faktickým základem ve veřejných záznamech o sněmovně. Proto je posuzujeme jako nepravdivá.

Dle tiskového prohlášení Evropské komise byl 20. března 2012 do ČR zaslán varovný dopis, který informoval české orgány o zjištění závažných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly využívání fondů EU v ČR. Součástí tohoto dopisu byl i tzv. Akční plán. Dohodnutý akční plán obsahuje pět závazků, které musí být splněny do 30. června 2012:

1. integrovat delegované auditní orgány do centrálního auditního systému v rámci ministerstva financí;
2. zlepšit fungování auditního orgánu;
3. přezkoumat vnitrostátní systém řešení nesrovnalostí souvisejících s využíváním strukturálních fondů EU;
4. posílit tzv. řídící kontroly první úrovně prováděné řídícími orgány jednotlivých programů;
5. posílit administrativní kapacity spojené s řízením strukturálních fondů EU.

Dle tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj byl tento akční plán dále rozpracován do detailního akčního plánu a projednán vládou 11. dubna 2012.

Informace Kamila Jankovského o existenci akčního plánu a o termínu, do kterého musí být tento plán naplněn, jsou pravdivé. Samotný detailní akční plán ani informace o jeho obsahu, které by byly ověřeny z více zdrojů, bohužel nelze dohledat. Celkově tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme na základě dohledaného zdroje z ČT jako pravdivý.

Česká televize o problematice vysílače Ještěd informovala 4. srpna 2010, kdy ve svém textu uvádí, že: "... Koupit Ještěd chtělo už minulé vedení kraje, vyčlenilo na to 100 milionů korun." Současně bychom chtěli upozornit, že usnesení Rady Libereckého kraje ve volebních obdobích 2000-2004 a 2004-2008 nejsou dostupná. Na internetových stránkách kraje je pak doslova napsáno: „...Z důvodu ochrany osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění, nejsou usnesení Rady Libereckého kraje, přijatá v tomto volebním období zveřejněna na webových stránkách. Všechna tato usnesení jsou dostupná na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.“

Statistiky (ang.) OECD uvádí skutečně výši českého veřejného dluhu v roce 2007 v poměru k HDP jako 27,9% HDP. Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, když hovoří o hodnotě pod 30% vůči HDP.

Poslanec Bublan nejspíše myslí n ávrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. z r. 2011. Tento návrh úplně zakazuje dárcovství od právnických osob a dary fyzických osob omezuje: „Celková hodnota darů od jednoho dárce nesmí za kalendářní rok převýšit částku 1 000 000 Kč.“

V návrhu jsou uvedeny i další limity na straně výdajů a to např.: Výdaje strany a hnutí nesmí převýšit 80 milionů korun na volby do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a do zastupitelstev krajů. Dále výdaje kandidáta politické strany, politického hnutí nebo koalice na volební kampaň nemají převýšit 300 000 Kč. Financování stran má být podle návrhu zprůhledněno a zpřehledněno také zpřístupněním výročních zpráv na internetu.

14. června 2012 pak tento návrh s jistými modifikacemi prošel senátním hlasováním.

Výrok ministra Kalouska je pravdivý, neboť jej dokladuje jak Ministerstvo spravedlnosti ČR, tak sám zmíněný Pavel Němec.

Česká televize dne 14. července 2009 informovala o této kauze. V této informaci je obsaženo, že exministr spravedlnosti Pavel Němec sám říká, že: " ...já jsem ministr, který prosadil tuto krásnou stavbu ".

Základy tohoto projektu byly položeny za vlády Vladimíra Špidly v roce 2003. Konkrétně šlo o usnesení přijaté 31. března 2003. Celou podobu a realizaci projektu mapuje také NKÚ (.pdf).

Pro většinu Šlégrova výroku nejsou k dispozici veřejná data.

Dovozujeme, že poslanec Šlégr má na mysli víkend 10.-11.září: podle zprávy ČTK, kterou citovalo např. IHNED.cz, stála totiž opatření proti demonstracím v sobotu 10. září až tři miliony korun. Tisková zpráva (.pdf, str. 32) ministerstva vnitra později vyčíslila náklady z období 23. srpna až 25. září tak, že v průměru na den jde cca. o 870 tisíc korun. Jsou zde zahrnuty i náklady na každodenní činnost, nikoli pouze náklady spojené se zásahem. K celému víkendu 10.-11.září ovšem ministerstvo souhrnné náklady neuvádí.

Šlégrem uvedená částka tedy může být cenou těchto zásahů včetně každodenních nákladů policejní činnosti, nemůžeme ji ale dostatečně ověřit. Navíc z výroku jednoznačně neplyne, o který víkend jde.

K míře kriminality na Šluknovsku nemáme přesné údaje. O věku pachatelů "drobné kriminality" 13 až 16 let se opakovaně zmiňuje právě Šlégr, ale žádný zdroj, který by jeho slova potvrzoval, se nám nepodařilo dohledat. V okrese Děčín jako celku podle policejní statistiky (.xls, list "b_PP04") za první čtvrtletí r. 2012 meziročně narostl počet násilných trestných činů a poklesl počet krádeží.

Uvedený výrok Hynka Fajmona hodnotíme na základě sdělení uveřejněných na EUR-Lexu jako pravdivý. Sama Komise ve sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů přiznává, že navzdory poskytování grantů v odvětví dopravy, energetiky a telekomunikací, je řada stěžejních infrastrukturních projektů zpožděna. Jako hlavní důvod Komise označuje nedostatek investic, což se snaží řešit (pdf.) pomocí znovusjednocení poskytování finanční pomoci v rámci EU.

Ve své zprávě z roku 2007 Komise například uvádí, že 20 z 32 (energetických) projektů evropského významu se potýká se zpožděním. 12 z těchto 20 projektů je opožděno o 1 až 2 roky, 8 z nich o více než 3 roky. Žádná zpoždění nejsou hlášena pouze u 12 z uvedených 32 projektů evropského významu (37 %) a jen 5 z nich je zcela nebo prakticky dokončeno. Část jednoho projektu rovněž čeká na uskutečnění jiné části více než 10 let. Dva projekty jsou ve stádiu částečné rozestavěnosti.

V materiálu (.pdf) s názvem Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - obecná východiska a náměty, který Univerzita Karlova zveřejnila 14. května 2009, jsou diskutovány možné varianty spoluúčasti studentů na financování. Autoři k možné výši zápisného uvádí: "Orientačně lze uvažovat o maximálně jeden a půl násobku měsíčního sociálního stipendia jako zápisného do semestru, tj. dnes cca 2 400 Kč, resp. o trojnásobku měsíčního sociálního stipendia jako zápisného do ročníku, tj. dnes cca 4 800 Kč (tj. přepočteno na měsíc cca 400 Kč)" (str.35 citovaného dokumentu).

Výrok ministra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.