Tento výrok hodnotíme na základě informací z komoditní karty Vejce březen 2012 zveřejněné Ministerstvem zemědělství jako neověřitelný.

V roce 2012 se cena zemědělských výrobců za jedno vejce pohybovala od 1,86 Kč v lednu do 2,03 Kč v únoru. Průměrná cena za rok 2011 byla 1,43 Kč za kus. Aktuálnější statistickou informaci Ministerstvo zemědělství zatím neposkytuje.

Zdrojem komoditní karty Vejce březen 2012 jsou statistiky Českého statistického úřadu. Statistická informace o ceně vajec za 1. čtvrtletí bude zveřejněná ČSÚ 30.4. 2012.

Výrok je nepravdivý, jelikož zelená nafta byla zavedena až v roce 2000.

Tzv. vratka ze zelené daně (právně vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu) upravuje § 57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění předchozích předpisů od roku 2000. Zákon je tedy platný a účinný od roku 2000. Pokud tedy chápeme ministrova slova o "existenci" zelené nafty jako zavedení této daňové výjimky do českého legislativního prostředí, jsou jeho slova nepravdivá.

Na vývoj objemu vratky spotřební daně mezi lety 2000 až 2008 se můžete podívat zde (.pdf, str. 5).

Informace k nákupu serverů jsme nenašli.

Veřejnou zakázku na servery obou útvarů, je-li nákup prováděn takto samostatně, by mělo být možné nalézt v seznamu veřejných zakázek Policie ČR. Zakázku, kterou by bylo možné přiřadit výhradně k ÚOOZ a ÚOFK, jsme ale nenašli ani tam, ani ve vyhledávačích veřejných zakázek.

Tento výrok označujeme na základě statistik ČSÚ za pravdivý.

ČSÚ zveřejnil 15. března 2011 analytickou statistiku zabývající se historií a vývojem polistopadového soukromého školství do roku 2010.

Tento dokument (.pdf) potvrzuje na straně 18 slova Marty Smelové. Soukromé VŠ oproti 1 % studentů (tzn. cca 2000 studentů) z roku 2000 navštěvovalo v roce 2010 14 % z celkového počtu studentů (tzn. cca 57 tisíc studentů). A jejich počet tak vzrostl téměř 30krát (respektive 28krát).

Pro kontext je však vhodné dodat i mezinárodní srovnání. Další dokument této analýzy ČSÚ uvádí, že počet studentů terciárního vzdělání tzv. typu A (např. studenti bakalářských, magisterských a magisterských navazujících programů vysokých škol) na soukromých VŠ v ČR nedosahuje průměru zemí OECD ani EU19, kde zaujímá neveřejný sektor na této vzdělávací úrovni podstatně vyšší podíl (v ČR zhruba desetinu, 19.6 % v EU19 a v zemích OECD 24.6 %).

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle dostupných informací (doc.) ze zápisu z 10. zasedání zastupitelstva Libereckého kraje, které se konalo 22. listopadu 2011 se M. Půta vyjádřil následovně: "Podle mého názoru v rozporu se zákonem o střetu zájmů, ale respektuji to, že to je můj názor a vy máte na to jiný pohled. Já bych chtěl všechny tři zmíněné pány tedy pana Bursu, pana Seppa a pana Petráčka vyzvat k tomu, aby do konce listopadu 2011 zkusili přehodnotit své kroky, protože i ostatní uvolnění členové rady nepobírají za svou činnost v jiných statutárních orgánech jiných společností, ve kterých má Liberecký kraj podíl, odměnu." Citaci lze najít na straně 59 daného dokumentu.

Výrok označujeme jako neověřitelný, neboť neexistuje žádné oficiální ustanovení, které by přesně definovalo úkoly kontrolního výboru.

Činnost výborů upravuje Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (Část šestá) a nutno podotknout, že ne příliš konkrétně. Nehovoří ani konkrétně o úkolech kontrolního výboru. Jediný článek týkající se pravomocí výboru navenek je § 39, kde se v bodě 2 stanoví: (2) Člen vlády a vedoucí jiného ústředního správního úřadu je povinen dostavit se osobně na schůzi výboru, jestliže o to výbor požádá, a podat požadované informace a vysvětlení, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.

Pokud se podíváme na činnost kontrolního výboru, můžeme konstatovat, že vydává usnesení k nálezům NKÚ. S těmito usneseními následně seznamuje poslaneckou sněmovnu, případně vládu, a navrhuje patřičná opatření. Primární funkci tedy není kontrolovat práci NKÚ, ale na základě správ tohoto úřadu kontrolovat hospodaření jiných státních orgánů.

Na závěr však podotýkáme, že vymezení kompetencí mezi kontrolním výborem a NKÚ je nejasné a problematické, v minulosti bylo důvodem soudních sporů (viz kauza Dohnal - přibližné info zde, nebo v dalších výrocích této debaty).

Výrok místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Zaorálka lze s ohledem na záznam hlasování a detail rozpravy v Senátu České republiky ze dne 8. února 2012 označit jako pravdivý.

Na 17. schůzi senátu ze dne 8. února byl zařazen bod6 -Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala 30. 1. 2012 a Informace předsedy vlády o stavu příprav Fiskální úmluvy a pozici Vlády ČR tuto úmluvu schválit. Nejprve vystoupil s informací o průběhu zmíněného jednání Evropské rady premiér Nečas, který obhajoval svou pozici a vysvětloval, proč za Českou republiku tuto fiskální úmluvu nepodepsal. Argumentoval tím, že " konečný text byl projednán až na samotném summitu, takže nemohl být našimi experty analyzován, natož prodiskutován ve vládě či parlamentu." Dále obhajoval svůj postoj z tohoto summitu tak, že "smlouva je otevřena k přístupu smluvních stran i po březnovém podpisu bez omezení kdykoli v budoucnosti." Následně byl po vystoupení premiéra Nečase načten návrh usnesení senátorky (a také zpravodajky tohoto bodu) Aleny Gajdůškové, který obsahoval "doporučení předsedovi vlády, aby přehodnotil své stanovisko a Česká republika přistoupila ke Smlouvě současně s většinou členských států EU na dalším jednání Evropské Rady tak, aby se Česká republika nezbavila vlivu na další formování politik EU." Současně s tímto usnesením senátorka Gajdůšková kritizovala premiéra, že neinformoval senát na zasedání 25. ledna 2012 o svém záměru na jednání Evropské rady zmíněnou smlouvu odmítnout. Návrh usnesení v duchu výroku poslance Zaorálka byl po následné senátní diskuzi schválen v hlasování, kdy tento návrh podpořilo 41 senátorů (šlo o 39 senátorů ČSSD a senátory Pitharta a Bayerovou).

Tento výrok se nám bohužel i přes velkou snahu nepodařilo ověřit. Nedokázali jsme jednoznačně určit rozsah nákladů způsobených "vyšší mocí".

Případné rady vítáme v komentářích.

Na základě informací z komoditní karty Vejce březen 2012 vydané Ministerstvem zemědělství a informací ze Státní veterinární správy ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V roce 2011 bylo podle komoditní karty spotřebováno 2, 658 miliardy vajec.

Počet nelegálních vajec vrácených do Maďarska a Polska podle Státní veterinární správy dohromady dosáhl počtu 2 654 670 kusů.

Informoval o tom server idnes.cz s odkazem na zdroje Státní veterinární správy ČR a server ihned.cz, kterému to potvrdil mluvčí SVS Josef Duben.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. ČR není ve všech ukazatelích lepší než její sousedé. Ve všech třech ukazatelích má Rakousko i Německo lepší výsledky než Česká republika. Viz tabulka níže. Údaje pro úrokovou míru jsou platné pro červenec 2012, pro míru inflace pro červen 2012. Data nezaměstnanosti jsou z roku 2011.

Stát

Nezaměstnanost

Inflace

Úrokovámíra

Česká republika

6,7 %

120,40

2,60 %Rakousko

4,2 %

113,51

2,07 %Německo

5,9 %

116,16

1,24 %